Kdyz se bavite s majiteli malych firem, tak si casto stezuji na sve zamestnance. Nebo slysite od nekoho, ze by nejakou firmu nechtel, protoze to jsou starosti se zamestnanci. Ja jsem tak drive taky premyslel a i ted si sem tam takto postezuji. Ale zaroven vim, ze bez mych zamestnancu bych se neobesel.
Nedavno jsem najmul prvniho zamestnankyni v novych kancelarich v Los Angeles. Je to casove narocne vysvetlit a naucit noveho zamestnance jak si predstavuji, aby se vse delalo. Ale na druhou stranu je to obrovska uleva, kdyz muzu nadelegovat ruzne malickosti, ktere jsem musel delat sam. Najmout prvniho zamestnance je obrovsky krok kupredu k rozvoji jakekoliv male firmy. Zacinajici podnikatele se toho vetsinou boji. Maji strach, ze to bude znamenat vice starosti nez uzitku. Ja jsem drive mel podobne predstavy, ale realita je jina. Staci nadelegovat malickosti, ktere zabiraji “par minut casu”. Psani faktur, vyrizovani telefonatu, jednani se zakazniky, ruzne papirovani, apod. Najednou zjistite, ze mate mnohem vice casu a ten venujete pro rozvoj podnikani. A vysledkem je mnohem silnejsi firma, ktera vydelava vice penez s mene prace, casu a starosti.
Zamestnanci jsou v mnoha oborech nutnosti. Nejtezsi je najit ty spravne lidi. Ja mam vcelku kliku.V tuto chvili u nas pracuje 11 lidi a vetsina z nich tou praci ziji a delaji vic,nez musi. Je to pochopitelne otazkou penez. domnivam se,ze pokud je clovek dobre zaplacen a plne vytizen je nizsi pravdepodobnost ze bude vymyslet kraviny. Protoze se radim mezi sebestredne magory trpici stihomamem/pan Fandor to dobre vi/ neumim si predstavit,ze bych se distancoval od deni uvnitr firmicky a nechal vsechny tvorit dle jejich vlastniho uvazeni. Je to dle meho nazoru cesta do pekel.
Cayman: Ano, nejtěší je zaměstnávat vývojáře, přesněji programátory. Zejména s ohledem na možná autorská práva vytvořených programů. Bohužel, sám jsem zažil dost nepříjemných dodadování se zaměstnanci kvůli tomu. Takže pozor na smlouvu v takových případech.
Práce pro zaměstnavatele (tedy na HPP) se bere, že autorem programů je firma pro níž zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele pracoval. Tedy že mu bylo zadáno aby takový program vytvořil.
Naopak jiná situace je u práce externistů na svůj ŽL. Tam naopak autorská práva zůstávají programátorovi i když to vytvářel pro někoho jiného.
Jj je to pravda, zatím jsem si najímal jen externisty na konkrétní práce (programování, grafika, atd.) ale vidím jak s nárůstem klientů všechny tyto maliÄ�kosti (faktury, telefonování) neuvěřitelně zdržují. Na druhou stranu mám obavu jestli se mi to už vyplatí.
Je to tak, najmout prvního zaměstnance je krok někam úplně jinam, do velkého neznáma. Zaměstnanci mohou Ä�asto plno nepříjemné práce udělat za podnikatele, Ä�asto jsou ale taky velká starost. Sám jsem měl kdysi zhruba deset zaměstnanců, nakonec jsem ale byl rád, že jsem se jich zbavil a dělám teÄ� sám.
Najmout zaměstnance bývá Ä�asto velká zkouška firmy, jestli takový krok vůbec zvládne. Bez zaměstnanců je to mnohem snazší a jednodušší.
Divnej pocit je taky prvního zaměstnance propouštět., říct někomu že je neschopný, nepotřebný.
Myslím, že ta autorská práva jsou sice “pěkně” definovaná v případě programátorů a zaměstnavatelů, ale co ti to pomůže, když odejde tvůj zaměstnanec a s sebou si vezme všechny zdrojáky, trochu je “přebarví” a zaÄ�ne prodávat jako vlastní software?
Kolik takových jsem už zažil a kolik firem bylo na tom “založeno”, kdy se jen někomu nelíbilo, že má míň peněz nebo že nedostal firemní auto, a založil si vlastní firmu parazitující na know-how původního zaměstnavatele.
To je ten rozdíl mezi sekretářkou, kopáÄ�em brambor a tvůrÄ�ím zaměstnancem, který není tak jednoduché vyřešit. Snad jedině formou partnerství s podílem na zisku.
Mne prijde firma postavena na zemstnancich neco jako podnikani 1.0. Priznavam, ze mam ze zamestnancu strach, hlavne z toho, ze by se to zvrhlo ve dve veci – rizeni lidi misto realneho podnikani a vydelavani primarne na vyplaty zamestnancu.
Spis premyslim o tom, jak podnikani naskalovat tak, aby clovek mohl pracovat stale z domova, nemel formalne nikoho zamestnaneho (ano, strasi me i ty hruzne odvody). Jsem presvedcen, ze to musi jit v dnesni dobe diky technologiim nejak zaridit (samozrejme zalezi na businessu, to co delam ja resp. chci delat by melo jit).
Treba billing lze cely zautomatizovat. Support lze take poloautomatizovat (knowledge base, IVR, …?), obchodniky kontraktem/za provizi. Nevim jak by ale sla vyresit firemni agenda, adminsitrativa, …? Tam je asi fakt potreba osobni kontakt.
fandor:
jak píšeš, záleží na oboru. mně baví dělat strategické konsultace, project portfolio management a podobné, a tam nemám jako one-man show šanci. a pak je pro mne významně jednodušší mít klíÄ�ové lidi zaměstnané, protože týmy složené v klíÄ�ových pozicích z externistů/freelancerů mají tendenci být v delším Ä�ase nestabilní a drahé …
další aspekt pak je bezpochyby cíl podnikání. pro mne není primárním cílem vytvoření bezprostředního zisku, ale akumulace kapitálu. jak píše kiyosaki v bohatém tátovi chudém tátovi – smyslem podnikání by mělo být vytvářet aktiva, která dokáží reprodukovat a zvyšovat svoji hodnotu bez úÄ�asti jejich vlastníka. tj. můj cíl je odejít do Ä�tyřiceti důchodu. nikoliv v tom smyslu, že bych přestal pracovat, ale tak že moje příjmy (v dostateÄ�ně komfortní výši) budou absolutně nezávislé na skuteÄ�nosti, jestli pracuju nebo ne.
blahé paměti v ecity měli jako nejvyšší pozici v té jejich investiÄ�ní hře roli “rentiér”. a to je přesně to kam mám namířeno a postupem Ä�asu jsem dospěl k přesvědÄ�ení, že one man show není cesta k tomuto cíli …
Ale hlavne, jak zjistit ze ted uz je ten pravy cas na prvniho zamestnance? 🙂
V okamziku kdyz zjistis, ze bude mit 8 hodin denne co delat (produktivniho a prospesneho).
Hmm, tak to bude pri mire automatizace, kterou jsem nasadil docela trvat 😉
O to lip pro tebe:-)