Kdyz se prodava firma nebo nemovitost tak casto dochazi v posledni fazi k dalsimu vyjednavani.
Uzavirani obchodu se tahlo nekolik mesicu. Zbyva par dnu pred uzavrenim. Prodavajici si uz pocita penize co dostane. Premysli jak je utrati. Uz si to v hlave vizualizuje a moc se tesi.
Kupujici se zase tesi jak si koupi novy asset. Je spokojen, ze uz je vse vyjednano. Uz jen poslat penize a podepsat papiry.
A v tomto okamziku se casto objevi nejaka nova vec. Neco je spatne. Nekde bude potreba neco zaplatit. Najdou se nove problemy, apod.
A nikomu se uz menit cenu nechce. Prodavajici nechce dostat mene. Kupujici nechce platit vice.
V mem poslednim obchode se do vyjednavni vlozil pravnik co zastupuje prodavajiciho a dokazal strasne vse zkomplikovat. Chtel asi ukazat svou hodnotu. Takze z veci co by nemusely byt veda se udela obrovske problemy.
Je to jak test. Jestli je nektera ze stran radeji ochotna od obchodu odstoupit, udela se kompromis nebo jedna ze stran ze svych podminek ustoupi.
Odhadnout dobre tu situaci v te posledni chvili je klicove. Jedna se casto o vyznamne castky. Kazda strana premysli co udela ta druha. Jak moc kdo ten obchod potrebuje zrealizovat.
Ja u sebe mam nejradeji kdyz se dokazu emocne nevazat na tu realizaci I kdyz jsem do toho investoval desitky hodin casu. To je nejlepsi mindset jak udelat dobry deal. Kdyz se neda uzavrit podle mych parametru tak klidne odstoupit. Taky je to nejsilnejsi vyjednavaci taktika (ale musi vam ji ta protistrana 100% verit). Kdyz treba nemovitost doopravdy potrebujete tak vam to nikdy nikdo neveri.
Tak ty si na toto v podstate v najlepsej pozicii nie? Peniaze mas, ak to padne tak ti na tom business nepolozi. Robis to skor, ako hobby a ze ta to bavi (samozrejme chces zarobit).
Mě by zajímalo, jak by reagoval prodávající a právník, kdyby jsi do toho kvůli právníkovi hodil vidle. Pokud nešlo o něco zásadního a prodejce by kvůli exhibici právníka přišel o deal, tak by asi nebyl nadšený..:)
To je síce pravda, ale ako vidím svet ja, tak takéto “pálenie mostov” nie je dobrá taktika a John ju nepoužíva.
Na to aby ste obchodnému partnerovi povedali, že “za to môže váš právnik” potrebujete nepriestrelné argumenty a v zásade iný ako americký mindset. Američan (a v podstate väčšina bežných ľudí) do otvoreného konfliktu nepôjde.
Právnik má k svojmu klientovi “lepší” vzťah, lepší (častejší, bližší) prístup ako “vy”. Obchodný partner bude veriť viac svojmu právnikovi ako potenciálnemu kupujúcemu…
Ako píše John, najlepšie to brať ako nezáväznú hru, kde keď nekúpite sa nerovná prehra. Je to iba iný spôsob výhry…
mozno je to prakticke, ale urcite by ma to sra… stvalo… takyto vydrbavaci…
Biznis je vojna. Cista priroda. Niet miesto na emocie ani empatiu. V takomto pripade by som toho pravnika metaforicky hodil pod kolesa a nech si to s vyzerie protistrana. Este by som zvysil cenu za problemy ktore mi vznikli 😀
Ale to je ako Gordon Gekko v Wall Street, zalezi na cloveku kam je az ochotny zajst a ako moc si necha srat na hlavu 🙂
A ako pise John, VZDY clovek musi mat moznost volby a teda v tomto kontexte vediet povedat nie/odstupit. Iba vtedy ma plnu kontrolu nad svojim osudom a nikdy sa nedostane do situacie kedy je v nevyhode. To plati vseobecne o zivote, nie len o biznise.