Jsem takovy liny sef. Kdyz mame nejake jednani tak za kazdou cenu nemusim mluvit a strhavat pozornost na sebe. Nemam takovy ten syndrom co vidim u spousty lidi v businessu, ze se radi poslouchaji a jsou stredem pozornosti.

Casto jsem na nejake jednani donucen jit, abych tu druhou stranu neurazil. Bohuzel Shipito je fakt velka firma a urcite veci se vyzaduji. Kdyz jste treba pro nejakeho dodavatele jednim z nejvetsi zakazniku tak na vas davaji prehnane hodne pozornosti. Ono na vse se hraje a treba pocit, ze CEO se odmita setkat uz ma nejake dusledky (treba maji pak strach, ze neco neni v poradku a chceme je vymenit). Kazdy chce jednat rovnou s hlavou firmy. Coz me docela otravuje vzhledem k tomu, ze vetsina jednani nejsou moc casove efektivni.

Co me naopak na techto jednani bavi, je zadat nekomu z me firmy at se zucastni a cele v podstate vede. Treba nekomu kdo to nikdy nedelal a ma zajem trosku se neco naucit. Snazim se pak uplne ustoupit do pozadi a nemluvit dokud to neni urgentne nutne nebo neritime do nejakeho problemu ve vyjednani. Applikuji to stejne na ruzne konferencni hovory. Tento zpusob ma fantasticke dusledky. Za prve se clovek co nikdy nemel poradne zkusenosti v businessu nadherne otrka. Nauci se jak jednani probihaji. Ziska sebevedomi. A kdyz je priste ve stejne situaci tak presne vi jak na to. Druhy dusledek je, ze kdyz druha strana vidi, ze nekdo krome me dokaze nasi firmu dobre zastupovat tak me prestanou otravovat at se s nimi porad schazim. A krasne takto nadeleguji svoji praci. Samozrejme dam plnou podporu tomu nasemu cloveku, ze mu verim. Pocitam, ze se me sem tam zepta, kdyz nebude vedet. Do urcite miry pocitam s tim, ze udela nejake chyby nebo pruser. To mi zas tak nevadi. Ale timto skutecne karierove vyroste a dostane se na pozici, kam by se jinak tezko dostaval.