Mam uz dlouho napsane ruzne clanky, ktere jsem nepublikoval. Takze to trosku oprasuji a publikuji ted.
Van life je pro spoustu lidi sen. Kdyz jsem si koupil RV tak jsem snad mel nejvice komentaru od ruznych znamych a kamaradu jaky je to obrovsky sen a jak moc zavidi. Snad zadna dovolena (i ta nejluxusnejsi) nevyvolala tolik zajmu a presvedceni, ze jde o naprosto nejlepsi zpusob cestovani.
Ta hlavni idea pro me byla predstava svobody. Jezdite kde chcete. Pak nekde zaparkujete na noc a mate veskery komfort (lednicku, zachod, sprchu, umyvadlo, klimatizaci, topeni, generator elektriny, velkou postel, hracicky jako samozaviraci okno ve strese kdyz zacne prset, vetrak co se zapina abych auto sam chladil…).
Jenze to tak uplne jednoduse nefunguje. Generator je pekne hlucny a ani neutahne klimatizaci. Takze kdyz zastavite nekde bez pripojek tak jste radi aby baterie utahla lednicku, cerpadlo na vodu, svetla a to relativne na kratkou dobu (den mozna dva kdyz budete setrit). Solarni panel na strese moc velky vykon nemel. Kdyz se v noci zapne topeni tak je to dost velky randal. Proste ta predstava ze to bude bez starosti byla u me naivni. Po chvili jsem premyslel kde jak co usetrit, kdyz jsem nemel pristup k pripojkam. Ktere svetla rozsvecovat, ktera ne. Jak moc pouzivat vodu. Jestli jit curat na zachod nebo radeji ven at si nezaplnim black water tank. Nebylo to rozhodne beztarostne.
Vse funguje dobre na pripojkach v kempu. Ale na to je zase potreba hodne planovat. Neda se jen tak nahodne nekam prijet a doufat, ze pripojka bude. Casto to nejlepsi mista jsou rezervovana a obsazena. Je jich v kempu jen par. Takze najednou ta svoboda je pryc. Musi se planovat. Musi se dodrzovat plan cesty, aby se vse stihlo.
Vyhody RV jsou, ze si v klidu muzete kdykoliv zajit na zachod, najist se, umit si ruce a je jedno, ze jste treba nekde uprostred nejakeho podivneho mesta s prasnymi ulicemi v Mexiku. Proste ze si vezete to zazemi s sebou. V tomto vyhoda doopravdy byla.
Predstavoval jsem si jak pojedeme kolem krasnych plazi. Budeme se kochat prirodou a sem tam se vykoupeme v mori. Zacatek cesty tak vypadal. Ale jen velmi kratce.
Vetsina cesty na poloostrove Baja California byla pousti, kde neni temer nic. Neda se moc zastavit. Neni tam moc benzinek. Nejsou tam mista kam si zajit na jidlo. A obrovske vzdalenosti. Misto aby silnici udelali u krasneho pobrezi, kde by se dalo divat na to more a sem tam se osvezit, tak ji udelali uprostred pouste, kde jsou silena vedra a pustina. Z urciteho pohledu je to taky krasne a zajimave. Ale more je more. Aspon pro me.
Mexicani maji nejaky zvyk na kazdem miste kde se dalo zastavit vyhodit odpadky a rozbit sklenene flasky. Takze prochazky se psem byli velmi stresujici. Hned na prvni zastavce si rozriznul tlapku. Krvacelo to pekne. A neslo to moc zastavit. Rozbite sklo bylo na kazdem miste kde se dalo zastavit autem!
Vetsina cesty na Baja California je podobnou pousti. Nasim cilem bylo Los Barriles, ktere je jedno z dobrych mist na kitesurfing. Na jedne takove zastavce volam na psa at jde zpet do auta. Nahodou tam nebylo moc skla tak jsem ho pustil bez voditka na probehnuti. Nechtel jit zpet a porad na me kouka a stal. Tak volam durazneji. Prisel a vidim, ze ma v tlapky i tlamu uplne napichanou desitkami nejakych kaktusovych bodlaku. Tou tlamou si to asi zkousel vytahovat z tlapky. A ty bodlaky meli takove krasne hacky co v kuzi perfektne drzely.
Navigace po ceste v Mexiku casto ukazovala, ze treba za chvili bude benzinka nebo obcerstveni. V realite treba benzinka zkrachovala. Byl tam nejaky zbor. Nebo proste ani znamky, ze by na tom miste nekdy nejaka budova stala. Na nekterych usecich to bylo hodne o hubu, abysme dojeli. RV byl diesel, takze dojezd byl velky. Ale sem tam se stalo, ze pri prijezdu k benzince jim treba diesel dosel. To je u benzinek v Mexiku normalni. Jeden takovy dlouhy usek a prejezd pres hory pustinou trval zhruba 10 hodin. Celou dobu mi neco v aute pipalo. Netusil jsem co. V nadrzi je dost dieselu. Neni pichla pneumatika. V manualu jsem nebyl schopen nic najit. Signal na mobil nikde nebyl, abych neco nasel na Internetu. Na displeji se nic neukazovalo. Az po celem dni kdyz jsem mel signal jsem zjistil, ze to je senzor od samozaviraci strechy. Nejak se trosku uvolnilo a auto me na to upozornovalo (to neustale pipani byl fakt stres). Stacilo pootevrit a zavrit tu vysuvnou strechu a spravilo se to. Jenze to jsem cely den netusil a poslouchal pipani uprostred jizdy pustinou. To auto bylo takove inteligentni, ale urcite veci nedomyslene.
Samozrejme byly i krasne okamziky. Mista kde se dalo spat primo u vody (bez pripojek). Ale odhaduji, ze to je tak ctvrtina cele cesty, kde se dalo jet blize u vody. Rano prisla nejaka mistni Mexicanka a vybrala vypalne ($10). Ale tech idyckych mist nebyo moc.
Zajimava zastavka po ceste. Zhruba 10 minut od cesty je jeskyne se starovekymi malbami od indianu. 
V jednom z prvnich kempu jsem si fotil zachody. Mel jsem z toho legraci jak vypadaji rozbite. Dokumentoval jsem si to jako AUTENTICKY ZAZITEK z Mexika! Na konci naseho vyletu jsem zjistil, ze to byl v podstate jeden z nejlepsich kempu a jedny z nejlepsich zachodu! Byli relativne ciste. Meli napr. toaletni papir. Tekla voda (aspon v nekterych sprchach).
Po ceste jsme potkavali jsme hodne nemcu co si prevezli svoje RV z nemecka na lodi. Meli na nich ruzne napisy, jako “Living the Dream” a odkazy na sve blogy a Instagramy, kde popisovali sve dlouhodobe tripy. Videl jsem jak si foti na instagram jak sedi se sklenici vina a krasnym pozadim a ziji ten nadherny sen. Bylo to zrovna v jednom kempu v Bahia de los Angeles. Ja osobne kdybych to mel shrnout tak bych tomu mistu dal titulek “shithole”.
Mexicani co kemp vlastnili popijeli pivka u ohne. Ptam se jich jestli maji pripojky. Rekli, ze ne. Ale za maji zachody a sprchy. Tak jsme se ubytovali. Ono na vyber tam dalsi kempy moc nebyly. Jeden zachod ucpany. Druhy rozbity. Treti nesplachoval. Jedna sprcha rozbita. Druha netekla. Treti tekla castecne. Stalo to $10 na noc, jak dostali penize tak si hned sli nekam do vecerky koupit dalsi piva a pak vesele sedeli dal. V kempu odpadky a bordel. Nikdo nic neuklizel ani neopravoval. Mezitim jsem se bavil s ostatnimi lidmi a ti rikali: “No neni to nadhera”? “Jezdime sem roky.” Krasne misto.” “Zijeme sen”. “Vsichni doma nam ted zavidi”. “Maji zimu a my jsme krasne v teplicku v tomto raji”.
Ten vylet s RV se delal hlavne pro me a pak pro pejska, aby mohl jet s nami na dovolenou a nenechali jsme ho doma. Kdo ma pejska tak to chape:-). Tady jsme uz v cili Los Barriles.
Stalo to za to. Samozrejme tady si uz vubec nestezuji na nic a mam euforii. Na kitesurfing je Los Barriles vyborny.
Rano se tam prchazeji kravy po plazi.
Do kempu vozil mistni mexican domaci Tamale, ktere vyrabela jeho manzelka. To byl kulinarsky zazitek. V zivote jsem nejedl tak dobre Tamale jak tam.
Kitesurfing pro me perfektni. Ale dojet na misto jsou krusne 3-4 dny plne rizeni. Coz by se me uz opakovat nechtelo. Pak stejnou dobu cesta zpet. Vetsina lidi co jsem tam potkal rikali, ze treba takto jezdi 20 let. Kazdy rok. Jezdi z Kanady nebo ze severnejsich statu (Oregon, Washinton), aby se vyhnuli zime. Proste to maji jako ritual. Stravi par mesicu na jihu. Kituji. A pak jedou na jare zpatky domu.
Zazitku nelituji. Byla to dobra zkusenost. Uzili jsme si krasne veci. Zjistil jsem, ze to pro me neni.:-) RV uz je dlouho prodane.
Jestli jsem pochopil z tveho clanku tak pokud v noci mas pustenou klimatizaci bez spusteneho motoru tak baterie nemaji energii na dejme tomu na 8-9 hodin aby utahly klimatizaci???Uvazuji,ze bych si neco takoveho jako mas ty koupil a procestoval s tim celou ameriku,kanadu a aljasku,ale pokud me bude vrcet celou noc v aute generator tak to je pro me velky problem protoze ja,kdyz spim tak potrebuji absolutni ticho ja jsem totiz na kraval strasne haklivej.Optimalni by bylo koupit si autobus,takhle to dela hodne lidi kteri cestuji takto po americe,ale cena dobre vybavenych autobusu zacinaji zhruba od 500000 tisic dolaru a to jsou pro me strasny palky.
Baterie neutahne klimatizaci vubec. Generator dela randal. Tohle je ale u kazdeho RV vcetne tech velkych autobusu.
My meli s pujcenym RV jeste bonus v tom, ze se v noci spoustel CO senzor kdyz bezel generator. A kdyz se vypnul, tak jsme mrzli 🙂
část s influencery living IG dream je top 🙂
Tahle zkusenost je uplne normalni a ocekavana. A plati to o autech stejne jako o lodich, jen tam je to vsechno drazsi a vyvoj pomalejsi.
Ta prvni “technicka” pulka je resitelna. Nikdo si spravne nevybere prvni auto, protoze nikdo nevi, co chce. Prodejci RV nakecaji nebohemu zbohatlikovi (nemyslim to pejorativne ;-)), co se hodi prodat jim. Vysledkem je auto s vecmi, ktere jsou k nicemu a bez veci, ktere jsou nutnost.
Samozrejme lze mit auto, ktere jede celou noc na klimu z baterii (tim spis dnes s dostupnymi a uz proverenymi LiFePo bateriemi), spravne nadimenzovanymi solary nebo Efoy a vsim komfortem. Jen to clovek musi vyzkouset, zjistit, co chce a pak si vetsina tech, co v aute vic zijou stejne “postavi” vlastni. Vysledek je vetsinou minimalisticke reseni s kupou mechanickych prvku, ktere se nemuzou rozbit a majitel presne vi, kde co je a proc, jinak to dopadnou nemuze.
Co se vyresit moc neda, je ta druha pulka. Svet se zmenil, karavanisti jsou jen cile k oskubani, svoboda nekde zastavit nebo delat si, co clovek chce, kdyz nicemu neskodi a nikomu nevadi, neni zadna, bezpecnost je cim dal serioznejsi problem a tak by se dalo pokracovat. V Evrope to v zadnem pripade neni cesta ke svobode (pravy opak) a i posledni basty jako Nemecko nebo Skandinavie budou za par let nehratelne.
Chci verit (nemam zkusenost), ze zrovna v Americe, mozna v Australii, se da takhle jeste fungovat. Ve zbytku sveta se snad najde par lokalit pro dobre vybavene dobrodruhy bez zavazku.
Myslim ze v severni Americe je to docela v pohode, a nemyslim, ze by se to melo menit, vsak stovky tisic lidi tady delsi nebo kratsi dobu tim “kocovnym zivotem” ziji po dlouha desetileti; tradicne pri prejezdech se dodnes da prespat na parkovistich vetsiny Walmartu apod. Verejne pudy, kde si clovek muze “delat co chce”, je dost (v USA BLM land, v Kanade crown’s land), a jde to i v civilizaci, ale tam uz je vhodnejsi mit neco trosku nenapadnejsiho nez nejvetsi Airstream.
Ani bych nerekl, ze jsou tady karavanisti cilem pro oskubani, samozrejme v Mexiku je v tomto ohledu americka spztka jako ruda barva na byka, to ze je zrovna jeste na RV uz je pro ne jen takovy bonus. 😀
No ja sledoval nejake YouTubery, co takhle cestovali RV po USA, no vydrzeli to asi pul roku/rok a pak to prodali. Jako zazitek jednou za zivot asi dobry, ale pro me by to taky nebylo. Clovek az tak moc neusetri – kempy jsou drahe a mimo kemp je to dost slozite (energie, voda atd.), taky clovek spali dost paliva s tim nakladakem.
je to taková zábava pro dobrodruhy – ale proč ne – zábava to být může a hodně dobrá kdo je takové povahy, na mě by to ale taky nebylo
my jsme s manzelkou takto v dodavce loni 3/4 roku zili na cestach (z 90 % jsme byli mimo kempy). Spanelsko, Portugalsko, Maroko, Italie, Turecko, Gruzie, Armenie, Azerbajdzan, Rusko a bylo to super. Cim vice na vychod, tim svobodomyslnejsi pristup a prijemnejsi lide.
Je fakt, ze treba to Spanelsko bylo v zime dost obsypane karavany, takze najit misto sam pro sebe chvili trvalo. A Maroko bylo taky narocnejsi, ale ta Asijska cast naprosta parada…
Ten pes je prostě skvělej! Je z toho cítit, že je to pan pes. Ať se daří.
Super report! obzvlast v tyhle crazy dobe, cist tohle je takovej oddech. Diky za uprimnost, trochu mi to ale pokazilo sny Uz nekdy davno, kdy jsem cetla naky tvuj report s touhle dodavkou jsem si rikala, ze tohle si jednou mozna poridime, az deti odrostou a nebudem chtit furt stavet stan a resit hromadu veci kolem toho. Tak ono to mozna neni o moc jednodussi, jak tak ctu. Taky diky za ten strizlivy pohled na Baja. Cas od casu premyslim, jestli tam ma smysl zajet, kdyz to mame ted tak blizko. Trochu mi to potvrdilo moji zkusenost kdysi davno a proste to ze to je Mexiko a ne insta dream. Manzelovi tvuj clanek ale urcite cist nedam, to by bylo jasny, ze nejedem a ze me tam nepusti ani samotnou:) Jak to vidis s bezpecnosti, pro rodinu s detma? Mam z toho trochu pocit ze v US mame jeste spoustu mist k prozkoumani a nejsem si jista jestli tohle vubec stoji za uvahu na vylet s rodinou… (?)
Nenech se odradit!!! Co se tyka bezpecnosti tak jsme meli trosku obavy. Je hodne pribehu, ze te policajti zastavi, vezmou ridicak a nepusti dokud nezaplatis nejaky uplatek. S nicim takovym jsme nemeli spatnou zkusenost. Vetsina lidi z USA tam ale taky vubec nedodrzuje predpisy. Jezdi silene rychle, apod. Asi 8x po ceste byla kontrola vojaku (samopaly v rukach), nekdy se chteli podivat do auta dovnitr, ale vzdy naprosto korektni, slusni… jen to bylo trosku intimidujici ze zacatku a mel jsem strach, ze Brutus na ne nejak zautoci (on pozna trosku nervozitu a pak chrani:-). Lidi fantasticti. Kdekoliv se neco stane, kazdy hned zastavi, chce pomoci… v tomto bych rekl i mnohem lepsi nez v USA. Z bezpecnosti bych asi strach nemel. Jinak pres Tijuanu jsme projeli brzo rano a jeli a jeli. To si myslim, ze je naprosto nejhorsi oblast (blizko hranic) a pak vice dole je uz bezpecne.
Z Tijuany jsem mela podobny pocit, kdysi davno. Tak mozna ze na tuhle cast zeme taky jednou dojde 🙂 Diky moc za zkusenost.
Díky za report! Vidím, že to na tebe zase tak dobře nezafungovalo. Ale ani bych to nevnímal tak, že RV je úplná blbost.
Souhlasím s “h.” že u prvního auta je to většinou horší, protože člověk neví. My máme teď po dvou karavanech dodávku a řekl bych, že všechno funguje. Ale i díky tomu, že třeba klimatizaci nevyžadujeme a jezdíme mimo hlavní letní sezonu. Pomocí LiFePo baterií jsme však úplně zapoměli na to řešit eletriku. Lednice chladí, topení na plyn topí, počítače a mobily jsou nabité. Být u počítače se dá celý den.
Jezdíme Evropu od Maroka po Turecko už 8 let, a mimo sezonu to má pořád kouzlo. V sezoně je to pak otočka o 180 stupňů a všude plno, různé regule, více zlodějíčků a tak.
Je fakt, že si ale víc ceníme i tu cestu samotnou. Takže když jedem třeba do Španělska, znamená to, že se couráme Francií, severem Španělska, pak se stavíme za kamarády v Madridu a nakonec pobřeží středozemí. Tím zmizí ten několikadenní náročnej trip výhradně na asfaltu.