Amanpulo je hotel z me oblibene site Amanu. Kazdy Aman je jiny a ma svoje charakteristicke znamky. Jsou to luxusni hotely, kde platite hlavne za soukromi a dobry servis. Amanpulo se na nachazi na soukromem ostrove Pamalican. Na celem ostrove neni nic jineho nez tento resort, ktery ma sve vlastni letiste.
Je to takovy raj na totalni relaxaci.
Aman ma denne dva lety malymi letadly z Manilly na Pamalican. Private jet na Pamalican ostrove pristavat nemuze, protoze maji kratkou runway.
Manila to PamalicanETD: 1300H & 1600HETA: 1410H & 1710H
Pamalican to ManilaETD: 0930H & 1430HETA: 1040H & 1540H
Kdyz priletite komercni aerolinkou tak na vas u vychodu z letadla cekaji zamestnanci z Amanu. Prevezou vas do terminalu pro privatni letadla, kde ma Aman svuj salonek. Date si nejake obcerstveni a pak letite 70 min. let na Pamalican ostrov.
Po prijezdu nas privitali zamestnanci a generalni manazer.
Golfovym vozickem zavezli na pokoj. Kazdy host ma svuj solarne nabijeny golfovy vozik s kterym se pohybuje po ostrove. On ten ostrov je docela velky. Obejit ho myslim trva tri hodiny. A i restaurace a ruzne aktivity jsou dost daleko od sebe, takze se ten vozik hodi a je to zabava ho ridit. Zamestnanci vzdy v nejaky nestrezeny okamzik vymeni rucniky na sedadlech a dodaji novou chlazenou flasku z vodou, kdyz nekde ten vozik necha stat.
Na pokoji na nas cekala flaska sampanskeho a cerstve ovoce (ktere kazdy den obnovovali).
Pokoje jsou takove roztrousene vilky, ktere jsou od sebe i docela dost vzdalene, takze mate hodne soukromi. Nektere jsou primo na plazi. Tzv. Beach casitas a to je presne pokoj, ktery jsme meli. Myslim, ze ty beach casistas 20-27 jsou nejlepsi z hlediska soukromi.
Spousta prostoru kde si lehnout nebo odpocinout.
Od casity vedla mala cesticka na plaz s lehatky.
Takhle to vypada, kdyz se podivate na plaz. Mate pocit, ze jste na tom ostrove sami.
Z aktivit jsme vyuzili jejich centrum na potapeni. S perfektnim vybavenim a vybornym divemasterem. Kazde potapeni bylo vzdy jen pro max. dva lidi + divemaster. Takze je potreba si zabukovat den predem, kdyz prijedete jen na par dnu a mate nejaky specificky cas kdy se chcete se potapet.
Aktivit v hotelu je vice. Muzete jezdit na kole. Hrat tenis. Maji tam krasny gym. Vyborne spa. Ten muj report neni vycerpavajici. Spise tak namatkove co me napadlo nebo co jsem delal. Pro me bylo hlavni zjistit jak se na tom ostrove da kitesurfovat. Informace jsem nemel jednoznacne. Treba jak resit logistiku, kdyz pro prelet tim malym letadlem maji napsane vahove limity, a kdyby si clovek tahal svoje vybaveni tak jak to vlastne vyresit. Ted uz vim, ze vse jde bez problemu a proste je jen dulezite si to dopredu domluvit a koordinovat.
Jednou rano jsem si sel zakitovat s mistnimi zamestnanci. Melo totiz foukat hned brzo rano, tak jsem poprosil jednoho z nich at me vzbudi. Mart z frontdesku, sefkuchar ze Spanelska a dalsi sefkuchar z japonske restaurace chodi skoro kazde rano kitovat pred praci. Tohle je takova hodne zvlastni vec na Amanech, ale casto se hosti se zamestnanci doopravdy zkamaradi. Je to takove specifikum Amanu jak dobre lidi tam zamestnavaji. Tezko se to ale da vysvetlit.
Mart (napravo – vyborny clovek) mi pujcil harness a impact vest:-). Vybaveni jsem mel pujceno od instruktora co prave odjizdel.
Zamestnanci pak odesli do prace a ja jezdil dale sam.
Totalni raj! Nejlepsi sezona pro kitesurfing je prosinec az brezen (nejlepsi vitr).
Jidlo. Moje oblibene tema. Tak jen par obrazku. Amanpulo ma nekolik restauraci a v kazde vari neco jineho.
Aman taky vzdycky umi pripravit krasne vecere, kdyz treba skupina lidi chce mit nejaky zazitek a peknou veceri na plazi.
Kazdopadne se chystame brzy vratit a tentokrat si beru kompletne vsechno moje vybaveni na kitesurfing!
To citanie toho reportu si uzivam skoro akoby som tam bol :). Diky za zdielanie!
Lepe bych to nerekl 🙂
Neviem, či sa to tu už niekedy riešilo – John, nerozmýšľal si niekedy nad lifestyle podnikaním v podobe prevádzkovania guesthousu/hotelu v ízii?
Resp. ak má niekto podobné úvahy, prípadne skúsenosti, budem rád za odkazy na zaujímavé zdroje, blog o tom asi nepíše nikto, alebo som iba zatiaľ na žiadny nenarazil…
To je nádhera
Mě docela překvapilo, že jsi spíš neuvažoval místo pizzy nad rozjetím vlastního rezortu, podobně jako to udělal třeba Tony Robbins s jeho Namale na Fiji. Je to samozřejmě dost práce, ale vzhledem k tomu, že je cestování tvým dlouholetým koníčkem a že víš, jak to funguje v tomhle prostředí lepších hotelů, dávalo by to smysl.
To musí být podle mě ranec práce, kam se hrabe pizzerie… 🙂
To sice jo, ale na druhou stranu John přesně ví, co od podobných míst očekávat, jak si nastavit zaměstnance a obecně standard, protože to prožívá jako zákazník a vidí spoustu dalších nedostatků. U pizzy je to trochu jinak.
Ne ja presne vim co chci od pizzy!!!:-)
Ahoj Johne,
Pekny a inspirujuci clanok. Zaujimalo by ma (ak to nie je prilis osobne) na kolko vyjde taka dovolenka pre dvoch povedzme na tyzden? Keby som si ju chcel povedzme dopriat s priatelkou na tyzden, kolko by som si mal pripravit 🙂
Ceny má Amanpulo na svém webu a zjistit cenu letenky také není problém 🙂 Mimochodem, docela příjemně mě ty ceny překvapily, čekal jsem to horší.
Ale stejně tam asi nepojedu. Žádné offroad traily pro Jeep jsem tam nenašel a lyžovat se tam také nedá 🙂