Neda mi to, ale jeste musim prihodit par fotek z dovolene.
Japonsko je pro me nejoblibenejsi destinace na dovolenou. Je to zeme, ktera me naprosto fascinuje. Tezko se to popisuje. Clovek tam musi jet, ale s otevrenyma ocima. Hodne lidi tam jede jen jako turisti a pak se vrati zpet a rikaji, ze treba v Japonsku se neda nic jist a zhubli 10 kg. Mysli si, ze japonci ji kazdy den jen sushi. Jenze to neni pravda. Ani ja moc sushi v Japonsku nemam cas jist. Vetsinou jim normalni jidla (podobna Western cuisine), ktera jsou vzdy trosku vylepsena.
Fotky z Osaky jsem uz publikoval. Tady jsou fotky z Tokya.
Z Osaky do Tokya jsme leteli letadlem. Cely let trval jen 45 minut. Kdyz letim takovy let v USA tak dostanu maximalne napit. Nic jineho letusky nestihnou. V tomto letu s Japan Airlines stihli servirovat jidlo a pak jeste zakusek s cajem. Byl to neuveritelny frmol, kdyz vezmete v uvahu cas nez letadlo vzletne, dostane se do urcite vysky, pak mate chvilku na jidlo a uz se pristava.
Vybral jsem si japonskou variantu jidla (mohl jsem mi i western styl, ale chtel jsem experimentovat). Japonci maji radi od vseho trosku. Neni to kuchyne, kde byste jedli maso a brambory. Vzdy musi byt vice ruznych chodu, aby jidlo bylo co nejvice pestre. I jidlo v letadle tomu odpovida.
Ale zpet k Tokyu. Asakusa Senso-Ji temple. je msto kam pri kazde navsteve Japonska zavitat.
Je to nejstarsi budhisticky chram v Tokyu. Tohle misto me neuveritelne pritahuje. Skutecne tam citim neuveritelnou energii. Neda se to popsat, ale ma to v sobe obrovske kouzlo.
V chramu se muzete octistit od vseho spatneho. To nesmi chybet. V kazdem chramu je nekolik ruznych ukonu co muzete udelat. Treba na sebe nechate jit kour, ktery vam vyleci ruzne casti tela. Vice uz to popisovat nebudu at si nereknete, ze jsem uplny blazen, kdyz to tam delam:-).
V okoli chramu je spousta ruznych obchudku. Ja si tam vzdycky neco rad dam. Bud nejake jidlo do ruky nebo treba horke sake.
V Japonsku mam hrozne rad kontrast historie a super moderniho tesne vedle sebe.
Akasaka – moje nejoblibenejsi oblast v Tokyu. To je misto kde doporucuji najit hotel. Hlavne kdyz se chcete dobre najist. Je to misto preplnene restauracemi. Je to misto kam jezdi sefove firem kazdy den po praci na veceri a drinks se svymi zamestnanci.
Asakusa
Asakusa – Asahi Beer building. Budova ma symbolizovat pivo, ale lidem to pripomina vselicos.
Ginza
Ueno Park
Shibuya – znama krizovatka v Tokyu. Chodci prechazi najednou vsemi smery.
Tokyo Metropolitan Government Building – vyhlidka zdarma na mesto.
Odaiba ostrov – umele vytvoreny ostrov, kde je vsechno mozne. Hlavne zabava. Sidlo televize Fuji. Socha svobody jako v USA. Muzeum a showroom Toyota (muzete se tam projet jejich auty nebo hybridy) nebo simulaci jizdy v zavodnim aute.
Na ostrove Odaiba jsou i lazne (Odaiba Onsen Monogatari) udelane v historickem stylu z obdobi Edo.
Z hloubky 1400 m cerpaji mineralni prameny. Muzete se koupat uvnitr nebo i venku pod sirou oblohou. Ten kontrast zimy venku a horkych pramenu je fantasticky.
Po prichodu si vyberete Yukata (neco jako zupan) ve kterem chcete chodit. Staci rict jake cislo.
Prevlecete se a pak tam muzete stravit cely den.
Jsou tam ruzne restaurace, venkovni lazne, vnitrni lazne. Spolecne prostory. Mista na odpocinek. Date si pivo nebo zmrzlinu. Po par hodinach jste naprosto vyrelaxovani.
Lazne na foot massage (chodite po kamenkach v horke vode).Mysli se na kazdy detail, takze vyfasujete jeste fesnou bundu, abyste nezmrzli.
Zbytek lazni je oddelen pro muze a zeny. Chodi se na hanbato, takze zadne fotky se delat nemuzou.:-)
Ale zpet k memu oblibenemu tematu – JIDLU!!!!
Libi se mi jak na ulicich Tokya najdete spousty malickych restauraci nebo trhu, kde se prodava vsechno mozne. Je to obrovsky stimul v tom co vsechno clovek vidi. Staci se jen prochazet a vstrebavat.
Zaroven vite, ze jste ve velmi bezpecnem prostredi s temer nulovou kriminalitou. A i kdyz si date jidlo ve nejake levne restauraci tak vite, ze vse bude ciste a dobre. Nemusite mit o nic strach. V zime treba doporucuji na zahrati si dat RAMEN polevku. Kdyz nekde vidim ramen shop tak neodolam a musim si dat. Ty zlute lupinky byl cesnek (mnam):-)
Naprosto obdivuji pozornost k detajlum. Treba staci takovyto sandwich a cappuccino v kavarne. Krasne zabaleny v krabicce. Nechybi mokry ubrousek na utreni ruk pred jidlem.
Tempura – je jedno z mych nejoblibenejsich jidel. Ruzna zelenina nebo seafood obalene v testicku a usmazene. Namocene ve specialni omacce a servirovane na ryzi. Je to neuveritelne jednoduche a dobre jidlo.
V lednu byl v Tokyu Sumo turnament. Konaji se 6x rocne. A je to zazitek, ktery take stoji za to.
Na stadionu si muzete dat Sumo stew (Chanko-Nabe). Je to polevka se spoustou zeleniny a masem. Je to jidlo co presne ji Sumo wrestleri dvakrat denne se spoustou ryze. Polevku jsem zkusil a byla vyborna.
Kdyz jdete na Sumo tak si pujcite male radio (nebo treba mate svoje) a muzete poslouchat komentar i v anglictine behem sledovani zapasu.
Kratke video jednoho zapasu:
Cim lepsi zapasnici tim vice “foru” delaji nez zacnou.
Tak to mozna uz z Tokya staci. Kdyz jsem prochazel fotkami tak by ten clanek mohl byt asi nekonecny.:-) Mozna jeste nekdy napisu o jinych zazitcich z Tokya, ktere se sem nevesly.
Myslím, že určitě si dal dobrý impuls lidem, aby popřemýšleli kam se podívat. Píšeš, že Japonsko je tvojí oblíbenou destinací, …no možná taky proto, že je to naprosto odlišné od Kalifornie…Je to asi přirovnatelné, když studenta vysoké školy třeba v Pardubicích, který byl nejdál na výletě se školou v Mnichově, posadíš na letadlo do NY. To aby si kluk koupil 32GB kartu do foťáku a rezervoval minimálně týden v hotelu Crowne Plaza na Times Square. Prostě Alenka v Říši divů 🙂
V Japonsku jsem nikdy nebyl a popravdě mě to tam zatím ani netáhne. – možná jedna taková "malá" nitka a to jejich nádherná historie. V tomto tě obdivuji, uplne jiny narod, mentalita…uplně jinej zivot…ja bych si neodpočinul 🙂 Jsem klasický "konzumní typ" 🙂 a než letět přes polovinu světa tak raději Londyn nebo Barcelonu – tam mě pořád má co zaujmout, ale zároveň vím, že mě nemůže nic záludného překvapit – a tehdy opravdu relaxuji a užívám si. A za 2 dny jsem vyluftovanej až až a letadlem 2 hod z Prahy přímo.
Každopádně díky za příspěvky, a je fajn, že se netrápíš celý rok prací…
btw: dá se s Japonci domluvit anglicky všude na veřejnosti??? Myslím tím, jesli není problém v restauraci nebo prostě na ulici když nečo hledáš nebo potřebuješ…..říká se, že jsou na vysoké intelektové urovni, jakej je real ???? Kdyby se ti něco stalo, máš tam šanci něco vyřešit??? Nevím, třeba banalitu když se ti podří ztratit pas a tak:-)
Sensoji temple je opravdu moc pěkný, ale rozhodně nejde mluvit o klidném meditativním místě. Ano, pokud to tak byznysmeni zapraktikují (do byznysu vloží jeden krátky den tam), proč ne…, ale hlavně když jsou svátky je tam tolik lidé, že doopravdy nejde normálně chodit. Pokud vás takto zaujala ta atmosféra a šintoismus tam, zkuste popojet třeba do Kamakury (jen asi hoďku vlakem) anebo rovnou do Koyasan, kde zažijete fakt chrámový nářez (je tam třeba i duše jednoho z Šogunů), ale tam nejsou 600ti pokojové hotely, takže to už asi nebude pro vás.
Také by vás, co se jídla týče, mohlo zaujmout Kjoto a jejich specílná X chodová večeře Kaiseki, nebo Kiso Valley, kde jsou snad nejčerstvější suroviny a hlavně různé druhy hub, nebo Takayama, kde zase chovají speciálně šlechtěné býky, kterým pouští relaxační hudbu a dělají masáže, aby jejich maso bylo co nej…
Jinak Tempura není původní japonské jídlo, přivezli ho Portualci, a mě právě přijde velmi špatné a často v Japonsku netradičně přesmažené, ale proti gustu žádný dišputát jak se tak říká – a je pravda, že to je jediné Japonské jídlo, které jedí i ti, co se stravovacích návyků týče, srandovní Američané bez větších problémů, zvyklí pouze na omastek a tuk (teď to neberte osobně prosím).
Jinak Japonsko je velmi atmosférické, kdo se umí dívat a užívat, tomu dá opravdu hodně … a co se jídla týče, na světě není nic pestřejšího. A nejlepší je zajít v nějaké vesnici do malé potemnělé dřevěné restaurace, dát si Hottó saké, a k tomu cosi z čistě japonsky psaného menu, aspoň 5 různých kousků – to jsou pak opravdové orgie :).
nadhera, to je o tom mit pekne na vsechno cas (a penize) a moct si to vse vyzkouset a hlavne uzit. Mne Japonsko nikdy moc nelakalo ale tve dva posledni clanky…tohle se proste o Japonsku nikdy nedoctes a to jidlo fakt vypada dobre…sakra pokazdy mam hlad kdyz doctu tvuj blog 😀
Koyasan muzu jenom doporucit, spali jsme v jednom z chramu a je to zazitek – nejenom navsteva obradu, ale treba i servirovane jidlo – ktere vari ve stejne podobe vice nez 1000 let.
A s anglictinou jsme v Tokyu problem nemeli, ale pokud clovek vyrazi mimo tak je to trochu horsi :). Ale lide se tak snazi ze se vzdy domluvite.
A kam v Japonsku – imho jsou to Koyasan (obravosky klasterni komplex – prvni z roku 805, hrbitov kde se od te doby porad pohrbiva) Nikko (chramovy komplex), Kamakura (nejvetsi socha Buddhy), Nara (prvni hlavni mesto Japonska a nejvetsi dreveny chram), Shirakawa-go (zijici skanzen), Kyoto (Zlaty pavilon), Myjadjima (slavna brana tori a chram), Fuji…
Japonsko fakt stoji za to 🙂
Pěknej článek. Mě japonsko zrovna moc neuchvátilo, i když je pravda že jsem tam byl jenom 3 dny a to akorát v Tokiu. Zrovna to míchání staré kultury s moderníma prvkama mě naprosto odpuzuje a prostě tu nemůžou zkousnout. Připadá mi to jako pohrdání historií, když vedle krásnýho starýho barevnýho chrámu vyroste obludnej železnej mrakodrap, jistě, není to pohrdání, ale prostě to tak vypadá a tohle nemám rád, minimálně jde vidět, že japonci přesto že jsou na svoji kulturu hrdí ji opomíjí.
Já byl v japonsku jednou a stačilo mi to, víc než sem viděl vidět nepotřebuju, v Asii jsou (pro mně) hezčí místa. V číně je plno krásných historických míst a plně oddělených od moderního světa, v kamboddžském Angkoru na člověka taky dýchne kus historie,…
Moc pěknej článek, já bych se tam teda jednou chtěl určitě podívat taky. Určitě ještě někdy napiš nějaké pokračování, byl bych rád.
Jinak hlad mám taky, no nic, jdu si dát alespoň řízek 😀
Moc pěknej článek, já bych se tam teda jednou chtěl určitě podívat taky. Určitě ještě někdy napiš nějaké pokračování, byl bych rád.
Jinak hlad mám taky, no nic, jdu si dát alespoň poctivej českej řízek 😀
"Jinak hlad mám taky, no nic, jdu si dát alespoň poctivej českej řízek "
JFYI rizku jsem v Japonsku mel vic nez bych predpokladal – byt nakrajene na prouzky (v krabicce "bento" kterou si lide kupuji v samoobsluze na obed nebo veceri) 🙂
Pěkný zápisek, člověk chce hned taky relaxovat a ochutnávat 🙂
2Petr: jenze v cine je vetsina historickych staveb pouhymi replikami (je mnohem levnejsi to zbourat a znovu postavit nez se to snazit opravovat…), coz kazi zazitek
Díky za zajímavý článek. Mě se pravděpodobně jen tak brzy nepodaří zažít něco takového, tak aspon takhle zprostředkovaně.
Vzdycky se ozve dost odborniku co presne vsechno vi… ale Senso-Ji Temple je budhisticky chram.. proto to je Temple. A ne Shrine. Takze pro ten Shintoism je treba hledat Shrines:-)
S tim jidlem je to to stejne. Temer vsechno je odnekud jinad. Na to jsou Japonci odbornici. Vzit neco a snazit se to vylepsit. Tohle sami o sobe vi, ze je jejich silna stranka.
Japonská kultura je myslím pro každého tady něco jiného, možná až moc vyjímečného. Osobně se zařím k Martinu H, radši bych si letěl do Barcelony, která je kousek a má také mnoho památek, a dalších kulturních specialit.
Osobně nejraději chodím relaxovat do místní rezervace na kopci za městěm, ale Johnovy fotky fakt žeru. Hlavně to pěkně zabalené jídlo v letadle bych si dal hned a ty různé chobotnice a další věci na trhu bych taky prozkoumal.
Japonsko je jeden z mych turistickych snu – urcite sem jeste neco pripis kdyz uz mas tunu fotek, bylo to moc zajimave 🙂 A je to proste soucast podnikani – ty odmeny – pusobi to na ctenare motivacne takze se neboj to sem davat. Mohl bys pomalu zalozit cestovni blog (nebo jidelne-cestovni ? 😉
Cestovní blog by se určitě už nějaký našel 🙂 Jinak když čtenáři jsou přes to "žraso" tak 10.2. letím na "Zlatej trojúhelník" – osobní přirovnání Thajsko, Vietnam, Kambodža. Letím byznysem tak zkusím udělat fotky pro srovnání. Přímý let z Mnichova do Bangkoku s Airberlin, sice to není ten největší Airbus, ale myslím že letí A330. Do Hanoie letí Jumbo od Thai Air tak se nechám překvapit 🙂