Tohle je strasne nebezpecne mysleni

Je to u komentaru u minuleho clanku:

Ked niekto vytvori profit tak vytvori aj nedostatok niekde inde. Toto je ta ekonomika o ktorej hovorite. A kedze sme zodpovedny za profit tak sme aj nepriamo zodpovedny za nedostatok, ktory sme vytvorili svojim profitom

Ja to jen zduraznuji at si vsichni uvedomi jak strasne nebezpecne mysleni tohle je. A doufam, ze nejsem jediny kdo to tak vidi.

To je doslova nejvetsi hovadina, kterou jsem kdy slysel. A omlouvam se, za to sproste slovo. To je tak spatne mysleni, ze jsem v soku. Zkuste to vzit obracene. Co kdybysme nikdo nic nedelali, nikdo nebude vytvaret profit a nikdo nebude odpovedny za nedostatky podle teto teorie. Bude spolecnost zit v totalnim blahobytu?

V ekonomice to praveze takto nefunguje. Neni to, ze kdyz nekdo vydela profit tak vsichni ostatni ztraceji. Je to presne obracene. Nekdo dokaze vymyslet neco lepsiho. Vyrobi najednou lepsi a levnejsi vyrobky nebo sluzbu. Vydela miliony a profituji uplne vsichni. Zakaznici, kteri kupuji levneji. Zamestnanci, kteri maji praci a prijem. Spolecnost, ktera vybira dane a z nich plati spoustu uzitecnych veci.

Proboha lidi, doufam, ze tady mam vetsinu ctenaru, kteri toto pravidlo chapou spravne!

Spread the love

114 thoughts on “Tohle je strasne nebezpecne mysleni

  1. Uklidnim te Johne, mas tady alespon jednoho 🙂

    Z tveho pohledu je tva filosofie samozrejme spravna: ucel podnikani je “vymyslet” zpusob, jak neco delat lepe…a tim zlepsit “zivot” vsech lidi okolo a mit z toho zaslouzeny profit.

    Na druhou stranu ten komentar asi narazel na to, ze tve vylepsovani opravdu znamena to, ze tvuj konkurent je ze hry venku. Coz z ekonomickeho hlediska je samozrejme spravne: chceme jen ty nejlepsi napady, co nas posunou dopredu jako celek; je jedno od koho prijdou a ze urciti individualni jedinci v prubehu teto “evoluce” zkolabuji.

    Takze mozna by bylo zajimave, kdyby se diskuze odvijela od otazky, jak vyresit tento rozpor mezi ekonomickou strankou veci (vylepsil jsi urcity system a spolecnost jako celek z toho profituje) a tou moralni (zivobyti jednoho urciteho cloveka jde diky tomu do krachu).

    1. Ale to je velice špatné uvažování­. To, že někdo zničí­ (sic!) svého konkurenta přece neznamená, že by byl špatný, ale že vymyslel způsob, jak lze věci dělat lépe. Konkurent se přece kdykoli může vzchopit a vymyslet ještě lepší­ způsob jak dělat věci. Konkurence je vlastně nekonečný a nejlepší­ způsob, jak pozvednout a zlepšovat celou společnost. Tady přece nejde o nějaké fyzické ničení­, ale právě o tu vzájemnou motivaci, férové soupeření­ v rámci pokroku, z kterého profitujeme všichni.

      Tyto pohledy jsou bohužel hluboce zakořeněný v české společnosti již od Bí­lé hory, protože lidé viděli uzavřenost šlechty (která opravdu měla pravomoc svou konkurenci zničit takovým způsobem, že už si nikdy neškrtla). Nyní­ to bohudí­k neplatí­ a veškeré souboje se dějí­ pouze na obchodní­m poli, kde vyhrává zaslouženě ten nejlepší­ (samozřejmě čí­m ví­c pokřivená a přeregulovaná soutěž je, tí­m závadovější­ a méně spravedlivější­ výsledky jsou). S těmito názory bojoval i velký podnikatelský vzor Tomáš Baťa, kdy mu bylo vyčí­táno, že doslova ničí­ malé ševce. Bohužel tito tvůrci pamfletů nikde nezmí­nili, že daleko ví­ce nových hodnot (vzdělanost obyvatelstva, pozvednutí­ životní­ úrovně ve všech směrech (jí­dlo, bydlení­, ošacení­)) vytvořil. Česko patřilo v počtu obutých obyvatel na světovou špičku. Prosí­m tyto marxistické názory nikdy ví­ce! Je vidět, že 40 let komunismu bohužel velice infikovalo naši společnost a bude ještě dlouho trvat, než se tuto rakovinu společnosti podaří­ vyléčit.

      1. Viz “To, že někdo zničí­ (sic!) svého konkurenta přece neznamená, že by byl špatný, ale že vymyslel způsob, jak lze věci dělat lépe. Konkurent se přece kdykoli může vzchopit a vymyslet ještě lepší­ způsob jak dělat věci.”

        Nemám na celou věc vyhraněný názor, ale řekl bych, že (pří­klad) tenhle konkrétní­ názor těžko obstojí­ v pří­padě malé samoobsluhy vs. hypermarket Tesco postavený nově hned vedle…

        A ještě doplní­m, že ačkoli rozhodně nejsem marxista leninista :-), tak zároveň netvrdí­m, že pro úspěch celku je možno zašlapat jednotlivce. Být na mí­stě toho konkrétní­ho jednotlivce, jistě by ses na věc dí­val jinak.

        1. Neví­m, kde bydlí­te, ale tady v Praze nejsou konkurenty malých českých samoobsluh řetězce typu Tesko, ale právě jiné malé samoobsluhy, které dělají­ tu stejnou věc jako Češi, ale lépe. Jejich samoobsluhy jsou čistější­, zásobenější­, obsluha je pří­jemnější­, věci levnější­ atd. Neří­ká se mi to vůbec lehce, ale jsou bohužel lepší­, houževnatější­, pracují­ tvrději. Přesně tady platí­ citát Tomáše Bati, jednoho z jenvětší­ch podnikatelů českých dějin: Našim nepří­telem není­ naše konkurence, ale prach v našich regálech.

          A taky čekám, že mi někdo bude oponovat, že jsou levnější­ proto, že neplatí­ daně. Na to já odpoví­m: nechť český stát zjednoduší­ administrativu o 50 % a zbude ví­ce peněz na kontroly vietnamských samoobsluh.

          1. Brno, tj. vcelku velké město (“největší­ maloměsto v ČR”).

            Moje zkušenost je jiná (a to i osobní­). U domu mám dvě de facto večerky (prostě malé obchůdky). Ale stejně raději popojedu autem dva kilometry do Alberta, protože tam mám minimálně pocit větší­ho výběru. A do večerky zajdu vlastně jedině tehdy, když potřebuju jenom dva rohlí­ky. Protože i ten Albert má dnes zaví­račku jako večerka…

            Tzn. nelí­bí­ se mi to, nezdá se mi to správné, ale zároveň mám rád stav, kdy za všechny své úspěchy i průse#y si můžu sám. I v práci. Přesto (a právě proto) se mi ale může stát, že mě převálcuje v nějaké nice nadnárodní­ firma s milií³ny USD na účtě. Je to správně podnikatelsky? Je. Ale lidsky mi to vadí­.

              1. No samozřejmě. Ale tady šlo o to, že ten “malý švec” prostě nemá nejmenší­ šanci, když se mu v rají³nu objeví­ velkofabrika Bati. I když to je možná blbý pří­klad, švec by mohl ší­t boty na zakázku a skutečně profi.

                Co ale má mí­t samoobsluha na sí­dlišti? Na sortiment není­ sklad, není­ cash, nehledě na to, že nikdy nemají­ možnost dosáhnout na ty dumpingové ceny co má ono Tesco. A lidí­, co si raději koupí­ rohlí­k za pět korun (i když výborný) vs. rohlí­k za korunu padesát v Tescu, tolik není­.

                A v takovém prostředí­ už ten běžný podnikatelský princip nefunguje. Z pohledu onoho živnostní­ka.

                Znovu ovšem uzaví­rám: rozhodně nejsem levičák, jen už dávno nevidí­m věci černobí­le. A přesto jsem ustřelený spí­š doprava.

                1. To je hloupost. Maly svec muze konkurovat Batovi snadno, je totiz mnohem flexibilnejsi. Zkuste si zajit ka Batovi a chtejte po nich usit boty na zakazku. A to same je s vecerkami. Muzou prodavat specializovane zbozi, ktere jinde nesezenete (od banalit typu chlazene pivo az po asijske speciality, zeleninu od mistniho farmare, lepsi uzeniny od skutecneho reznika atd.).

  2. American dream:

    You may achieve everything, if you want and work hard.

    Naneštěstí­ typický český náhled na svět:

    V ČSSR byl těžký socialismus 40 let. Lidé tehdy “byli naučeni”, že podnikatelé jsou imperialističní­ paraziti a okrádají­ dělnickou tří­du.

    Pak tu přišla privatizace, tunely. Lidi si teď myslí­, že podnikatelé v ČR a SR jsou prostě zloději.

    Teď jsme v Evropské Unii. Podle televize politici přihazují­ svým pří­telům-podnikatelům veřejné zakázky za úplatek. Takže podnikatelé teď v ČR parazitují­ na veřejných zakázkách.

    Možná to bude zní­t divně, ale u starší­ generace a méně inteligentní­ch a lenivých lidí­ platí­ pravidlo: podnikatel = špí­na

    1. Toto bohužel nejví­ce souvisí­ s medializací­ (resp. mediokracií­) společnosti. Samozřejmě všichni ví­me, že 80 % (i ví­ce, ale použiji známý Paretův poměr) podnikatelů je poctivých a jejich výsledky jsou založeny na “dřině, potu a slzách”. Bohužel lidé ve velké mí­ře a prakticky neustálé konzumují­ mediální­ obsah (rozhlas, televize, noviny, internetové noviny), kde se zkrátka negativní­ zprávy prodávají­ daleko lépe. Strategií­ je přicházet se senzacemi, které prvoplánově šokují­, tzv. zvedají­ ze židle – někdo něco ukradl, někoho zapí­chl, někoho podvedl… Zkrátka takové to vzrušení­ a dobrodružství­, které si tí­mto lidé dopřávají­.

      Psát o úspěšných podnikatelí­ch, kteří­ pracují­ 16 a ví­ce hodin denně a jejich jedinou náplní­ celého dne je práce, práce, práce, práce a zase práce, přece nikoho nezají­má. Určitě daleko zají­mavější­ (pro čtenáře a tudí­ž přeneseně do prodejnosti novin) je psát o rádobypodnikatelí­ch, kteří­ jsou doprovázení­ skandály, vraždami, podvody – nic moc nedělají­ a většinou si pokoutně zí­skané pení­ze uží­vají­: tedy velké pení­ze bez práce.

      Trošku nám chybí­ ten zdravý pohled na podnikatele, tzn. uznávat je, inspirovat se jimi, toužit být lepší­mi než jsou oni sami, dokázat ví­ce… Ale hlavně NEZíVIDÄšT!!!

      1. Správný úhel pohledu, souhlasí­m. Naneštěstí­ bude ještě dlouho trvat, než se změní­ názor lidí­ na podnikatele v ČR. Jestli někdy.

        1. Přesně tak, jak jsem psal ní­že – komunismus je rakovina, kterou je celá republika prolezlá od hlavy až k patě. Bude stát mnoho času a úsilí­, než se z ní­ vyléčí­me.

          1. Komunismus v CR sice “nevladne” uz tolik let, ale ja mam presto pocit, ze je to tam hodne videt i kdyz v jine forme. Nejvice mi v CR vadi, jak hluboko maj obycejni lidi v hlave ty principy, i kdyz vlastni komunismus odsuzuji. Neschopnost ridit se pravidly a snaha je ocuravat ve svuj prospech. Nefunguje ani ten bic – pokud se nekdo provinil, casto nenasleduje trest a nejak se to zamete pod koberec. Lidi pak maji pocit, ze je normalni neridit se pravidly. Nepochopeni pojmu zodpovednost – kazdy by do toho rad kecal, ale kdyz prijde prusvih nikdo za to neni zodpovedny. Neschopnost si pripustit, ze bohatsvi se (vetsinou) neziskava podvodem nebo ze mi to najednou “nejak spadne do klina” ale tvrdou praci. S tim souvisi ochota zvednout zadek a jit pro svoje dobro neco udelat. Casto jsem slysela: ja se mam blbe, jsem takovy chudacek. Ale mene: co bych mohl zmenit abych se mel lip? Zavist – jaktoze ma soused tolik penez, to urcite nekde nakradl (za komancu nikdo nemel prachy, pokud mel, pravdepodobne nebyl cisty). Platy stale plne neodrazi to kolik a jak dobre pracovnik odvedl praci, moc casto je tam vyrazny vliv koeficientu kamaradstvi, pripadne let stravenych ve firme.

            Co se tyka clanku, souhlasim s Johnem. Ten komentar mi prijde lehce podobny tem pokrivenym postojum, ktere jsem tu popsala…

          2. jakmile zemře generace lidí­ narozených na přelomu 80/90.let tak bychom mohli být “čistí­”..můj osobní­ tip je tak rok 2095:)

        1. To je velmi nešťastné použití­. Spí­še bych řekl, že 20 % nejlepší­ch (a ne nejví­ce zkažených, resp. nejméně poctivých) vlastní­ 80 % světového bohatství­. Takhle to je akorát typické – podnikatel = lump.

            1. Problém je, že v ČR vlastní­ 80 % veškerého majetku zahraniční­ osoby, které já neznám. Těch zbylých dvacet připadá na běžné občany, české podnikatele a 20 % ší­brů 😉

              1. Takže 20% ší­brů vlastní­ 80% z těch 20%. Čili na běžné zaměstnance a podnikatele připadá 4%. což je 40mld Kč z 1bil Kč. To potěší­ 🙂

  3. Profit je v ekonomice nenahraditelnou informací­ vypoví­dají­cí­ o tom, co je potřeba dělat pro lidi, které neznám.

  4. Idealni je na tyto negativni prispevky lidi nereagovat. Spousta z nas zacala cist tento blog uz davno, protoze je inspirativni a protoze chceme neco v zivote dokazat. Proto je rada z nas na tomto blogu a potazmo v USA.

    V Cesku a Slovensku je bohuzel koncentrace takovychto lidi, jake Johne zminujes, velka a me osobne to strasne vycucavalo energii. Bottom line je proste se tem lidem vyhnout a ignorovat 🙂

    1. Presne z tohoto duvodu se desim, ze bych se tam musela nekdy vratit. Na Americe se mi libi, ze se tu s tim v podstate nesetkavam, ta dobra nalada je proste nakazliva 🙂

      1. Ahoj Verzano a ostatní­ Češi venku ;-).
        Není­ třeba se bát, a už vůbec ne se DÄšSIT! :-).

        Žiji, pracuji a podnikám tady v ČR svobodně a spokojeně, jsem naladěn z 95% jako John, a za poslední­ch 20 let se s negativistickými či levičáckými názory až na výjimky nesetkávám.
        Jistě i proto, že se pohybuji jen tam kde chci (např. už od revoluce nechodí­m do hospod IV. cenové skupiny), a narovinu ří­kám, že se mimo rodinu stýkám jen s kým já chci (aktivně žijí­cí­ lidé, podnikatelé, obchodní­ci, koučové, mentoři, IT, mladí­ lidé, …).

        Každoročně tady jsem v osobní­m kontaktu s ví­ce než tisí­covkou různých lidí­, a fakt tu nemám problém ží­t – pominu-li českou politickou scénu, diskusí­ o čemž nechci zaplevelovat tento výborný blog ;-).

  5. Nic není­ úplně černobí­lé. Když se podniká morální­m způsobem, tak tvoje tvrzení­ jistě platí­.

    Bohužel často jsme svědky toho, že se na morálku hrát přestává a opravdu jde jen o ten zisk. Třeba někdo vyrábí­ nekvalitní­ zboží­, ožebračuje při tom dělní­ky v Čí­ně, ničí­ tam životní­ prostředí­, dí­ky účetní­m machinací­m neplatí­ žádné daně a ten výrobek třeba ještě další­m lidem zničí­ zdraví­.

    Asi nejsi slepý a sám bys dokázal jmenovat desí­tky firem, které přesně takto vytvářejí­ špinavý zisk. A to jak v USA, tak v ČR.

    Naivní­ a krásné ekonomické teorie jsou krásné, ale svět bohužel podle nich nefunguje. Informace nejsou dostupné všem, lidé se rozhodují­ neracionálně, nejlepší­ někdy nezví­tězí­. To je smutná realita a řešení­ se stále hledá.

  6. Ve starověké vesnici je lovec a pěstitel ovoce. Při směně ovoce na maso oba zí­skají­ hodnotu v podobě vyvážené stravy. Oba lidé jsou pak zdravější­ a výkonnější­.

    1. Pokud lovec dlouho nic neuloví­, tak buď umře hlady, nebo se zadluží­ u pěstitele ovoce. V druhém pří­padě se bude modlit, aby se zvěř vrátila, než se mu podaří­ založit chov třeba koz.

      A platí­ to i opačně.

  7. Johne, kéž by to bylo tak jednoduché. Záleží­ na spoustě faktorů, za jakých profit vzniká.

    Ostatně část lidí­ v USA a zprostředkovaně i v EU profit bank zaplatilo ze své vlastní­ budoucnosti.

    1. Myslí­te “too big to fail” bank, které jsou nakaženy morální­m hazardem, protože v pří­padě problému jim pomůže za pení­ze daňových poplatní­ků stát? To má ale s kapitalismem pramálo společného.

      1. Obávám se, že se mýlí­te. Právě ryze kapitalistické chování­ generuje zcela přirozeně globální­ giganty, monopoly a oligopoly na klí­čových mí­stech ekonomiky. Takovéto společnosti totiž dí­ky fúzí­m maximalizují­ to, proč vznikly a to je profit. Když je rozdělí­te, tak už zasahujete do firem a není­ to dle kapitalistických principů.

        1. Já nemluví­m o žádném rozdělování­. Prostě kdyby bylo předem akcionářům a manažerům bank jasné, že stát jim v pří­padě průšvihu nijak nepomůže, budou se podle toho chovat zodpovědněji. A to i klienti bank. Mnohem ví­ce by si hlí­dali aktivity jejich banky. Ve skutečném kapitalismu by bylo možné, aby padla i ta největší­ banka. Jako morální­ poučení­ pro ostatní­. Ten hospodářský průšvih, který by to způsobilo, by byl menší­ než dlouhodobá krize, se kterou se v současnosti potýká zadlužená Evropa.
          A pak je tu druhá role státu ‘“ vytváří­ určité prostředí­, které těm oligopolům nahrává. Neví­m jak v USA, ale v ČR jsou podmí­nky pro vstup nové banky na trh docela brutální­. Napří­klad základní­ kapitál 500 milionů. Nejrůznější­ podmí­nky, regulace ČNB atd. Tí­m stát neumožňuje vznikům menší­ch bank. Je napří­klad nemyslitelné, aby vznikl startup, který by poskytoval bankovnictví­ s plným krytí­m vkladům a poskytují­cí­ jen platební­ styk. taková banka by neinvestovala do řeckých dluhopisů a stát by ji nemusel z peněz daňových poplatní­ků zachraňovat. Pokud ale nemáte 500 milionů v kapse, nemáte šanci něco podobného v ČR provozovat. Takže tolik k tomu “kapitalismu”.

          1. Tak to je docela úsměvné 🙂

            Jak chcete kontrolovat banky jako jejich klient ? Pokud budete akcionář, tak ano, jako klient jste bez šance.

            Ale tak jo necháme ty největší­ banky padnout, proč ne, ale co budete dělat s tou většinou, co tam měla v důchodových fondech pení­ze a po 30 letech mají­ akorát … ? Co myslí­te, že se stane? Jak mohli vědět, že za 25let se tam dostane parta gaunerů? Co mohou udělat proto, aby se to nestalo?

            Evropa, sanovala banky, které přes penzijní­ fondy koupili aktiva v US (to jsou ty nevymožitelné hypotéky a domy duchů v US). Tí­m vznikl velký nárůst dluhu.

            A podmí­nky pro bankovní­ ústavy zpří­snili poté co tady začaly padat kampeličky, neb byly vytunelovány majiteli.

        2. Na co to reagujete? V předchozí­m komentáři od Jakuba bylo zmí­něno zachraňování­ krachují­cí­ch bank ze státní­ch rozpočtů, jako pří­klad negativní­ho zasahování­ do tržní­ ekonomiky. S tí­m naprosto souhlasí­m!

          To co zmiňujete vy je je regulace trhu (antimonopolní­mi zákony atd.) To by samozřejmě nemělo ve skutečném kapitalismu taky co dělat, ale skutečný a nijak neregulovaný kapitalismus nikdě na téhle planetě nefuguje, možná jen ve snech některýchlibertariánů jako jsem já 🙂

          1. Reaguji na to “too big to fail”.

            Pochopte konečně, že ty banky mají­ úspory lidí­. Jsou to normální­, ale třeba i zdravotní­ a důchodové. Psal jsem to už jako reakci na Jakuba dole. Ta banka může být 25 let ok a pak se tam dostane par grázlů a během roku může být po ní­. Takže po 25 letech zjistí­š, že jsi měl ty pení­ze raději prošustrovat, protože teď máš houby. Kdo bude pak věřit bankám?

            1. Aha. Takze kdyz banka padne, bude to platit stat. Ten ty penize vezme kde? Mavne kouzelnym proutkem a bude to OK?

              S riziky se musi pocitat a nechat si celozivotni uspory u jedine banky, je naprosta hloupost. Stejna hloupost je nechavat si penize i v hotovosti. Co kdyz prijde hyper-inflace? Kolik lidi by prislo o uspory na duchod? Pak jim taky pomuze stat?

              Neni mozne se neustale o kazdeho starat a vodit ho za rucicku. Jestlize je v dnesnim svete dulezite trochu vedet, jak penize “funguji”, musi se to naucit lidi sami.

              1. Tak to rozdělí­m do vice bank. Vzhledem k nižší­mu výnosu mi ty pení­ze bude žrát inflace. (méně peněz, nižší­ úrok, nižší­ bonita) a podle toho, co se dělo v US, tak mělo těch bank padnout ví­c, takže co?

                A jak pení­ze doopravdy fungují­, myslí­m doopravdy?

                Ani ekonomové v tom nemají­ jasno, tak mi řekni, jak se v tom brajglu má vyznat normální­ člověk?

                Jinak z historie ví­me, co způsobí­ ekonomické ožebračení­ lidí­. Co myslí­š, proč se dostal k moci Hitler v Německu?

            2. Jasně, máte pravdu v tom, že když by padla nějaká velká banka (to se ale už i stalo), bylo by to hodně “bolestivý”, samozřejmě to není­ nejlepší­ řešení­, ale může to být nejlepší­ možné řešení­ (neví­m).

              Já prostě jen v tomhle souhlasí­m s tí­m , že pokud se bankám nebo jakémukoliv podniku zarůčí­ to, že vždy když bude potřeba tak stát přispěchá a dosype pení­ze do kasičky, tak to rozhdoně nepřispěje k zodpovědnému chování­ toho top managamentu (i když by se tam stří­dal každej měsí­c jiný) spí­š naopak (jakákoliv racionalita a efektivita jde do háje). A je otázka jestli to nebude do budoucna mnohem větší­ problém, než nechat takové podniky padnout. Protože vinou neschopnosti lidí­, kteří­ vědí­, že jim nic nehrozí­ bude muset stát dotovat a dotovat a zase dotovat až jednoho krásného dne nebude mí­t už vůbec z čeho… a pak teprve začne sranda!

              1. A nebylo by rozumné aby druhý odstavec byl řešen zavření­m odpovědných a propadnutí­ jejich majetku? To by je mohlo odradit od hazardu.

                Jedna US banka padla, ale když vláda viděla, co to udělalo, tak těm ostatní­m raději pomohla.

                  1. Dobře ale řekni mi upří­mně, co uděláš s řekněme 1/3 lidí­, kteří­ nebudou mí­t na důchod nic. Necháš je pochcí­pat na ulicí­ch? Nebo počkáš až začnoučnou podřezávat lidi kvůli 10$ ?

  8. zpěk k článku a k té myšlence… ona to je možná pravda, když si vezmete, že něčí­ pří­jem je něčí­ výdej, něčí­ ztráta je něčí­ zisk… a když někdo jenom bere a ostatní­ dávají­ a nemají­ z čeho brát tak z toho je pak ta chudoba.. člověk je sám o sobě pasivem, musí­ jí­st, bydlet, atd a to je výdej, ale co když se mu nedostává pří­jmu… takže je to pravda v této nejnižší­ vrstvě, samozřejmě že boj iPhonu s Nokií­ se zdá být o něčem jiném, ale opět, když Nokia zkrachuje (a ona zkrachuje) tak to opět odnese zaměstnanost v Norsku a bude muset přijí­t Brusel, aby zachraňoval tamní­ ekonomiku od bankrotu. Což je trochu paradox těchto soubojů (konkurenceschopnosti uvnitř unie) protože ten kdo prohraje, tak ho stejně musí­me jí­t zachránit z peněz nás všech, jinak by to odnesla společná měna… takže nejsme trochu v bludném kruhu?

    1. Tak neví­m, já sem vždycky tak nějak žil v představě, že na své výdaje si musí­ člověk vydělat. Vy jste sem zabloudil z diskusní­ho klubu mladých komunistů?

      Nic ve zlém, ale tvrzení­ “když někdo jenom bere a ostatní­ dávají­” je dost mimo mí­su. Možná jsme vás jen špatně pochopil (doufám).

      Btw proč by měl stát zachraňovat soukromý podnik před krachem? Je to možná smutný, ale život jde dál. Tržní­ ekonomika je na téhle dynamice založená, jedna firma zkrachuje dvě nové vzniknou. Konkurence je motor inovací­ a ne nějaké “ultimátní­ zlo” jak tady někteří­ naznačují­.

      Jo a zrovna ta Nokia už přece má za sebou jeden docela velký kotrmelec, kdy musela reagovat na situaci a totálně změnit obor podnikání­ a docela se jí­ pak dlouhou dobu dařilo! Ale nic netrvá večně a musí­ teď znovu zabojovat. Není­ to tak dlouho co byl před krachem právě Apple a dnes je na špici.

  9. “Most economic fallacies derive from the tendency to assume that there is a fixed pie, that one party can gain only at the expense of another.”
    -Milton Friedman

    Nastesti muj 83-lety deda nediskutuje na internetu. To by byl hukot…

      1. V kontextu Ceskoslovenska to je myslim vysledek dokonale komunisticke propagandy tzv. “výchova mas k revolučnosti”. Psal o tom Capek ve slavne eseji “Proc nejsem komunistou”.

        Muj deda je presne produkt takove propagandy. Jeko mozek uz nejde “prewajrovat”. Otazkou mi zustava, kde se podobne smyslejici lide “produkuji” za velkou louzi.

        1. Je snadne uverit idealum. Staci moc nepremyslet a mit dobrou povahu – coz je sice cenna vlastnost, ale nesmi to prevazit rozum.

          Ono to zni dobre: svet, kde vsichni maji dostatek, mohou zit v klidu a miru, neresit zadne dluhove krize apod. Pokud nad tim nebudete do hloubky premyslet, snadno uverite tomu, ze to skutecne muze fungovat.

          1. Smutný názor. Rozum je jen nástroj, který slouží­ k ulehčování­ si práce a cesty na tomto světě. Nic proti tomu.

            Stejně jako oheň je to dobrý sluha, ale zlý pán. Tam kde vládne pouze chladný rozum (Biz atd.) vytrácí­ se cit.

            Koneckonců hláška je to Biz, neber si to osobně ledacos vyjadřuje.

            Ideálům nemáte věřit – máte je vytvářet. A dobrá povaha je dobrá vlastnost tečka 🙂

            Pokud buduji Biz/cokoliv bez vědomého či nevědomého cí­le někomu oholit záda až na kost, ale proto abych nějakou službu zlepšil, posunul něco dále atd. tak je to skvělé a právem si za to mohu ří­ct o zpětnou hodnotu, kterou schválí­ trh.

            Všichni, ale ví­me, že je tu i jiná sorta podnikatelů – druhá strana mince, kterou měl asi autor názoru na mysli, jen to jednostranně a černobí­le podal.

            1. Mluvil jsem vyhradne o komunismu a o tom, kde se berou jeho privrzenci i ve statech, kde nikdy nebyla takova propaganda, jako drive v Ceskoslovensku.

              Ze dobra povaha je dobra vlastnost jsem nemyslel nijak ironicky, takze o to se prit nemusime.

              To o cem jsem mluvil muze byt treba nazor: “Minimalni mzda by se mela zvysit na 25.000 Kc mesicne, aby vzrostla zivotni uroven a povzbudila se ekonomika”. Muze to rict treba clovek, ktery je financne zajisteny, ale chce, aby se meli dobre i ostatni. Ackoliv se jedna o dobromyslny nazor, ve skutecnosti by mel za nasledek brutalni zvyseni nezamestnanosti apod. To je ten rozum, o kterem mluvim.

              Mozna to vysvetluju moc zmatkovite, snad to ted pujde lepe pochopit.

      2. Johne, já se obávám, že neuniká, jen mají­ pocit, že i když se koláč zvětšuje, tak plocha výseku, na který mohou dosáhnout je stejná, nebo se zmenšuje.

        Hmm když už jsme u velikosti koláče, tak když sečteš počet zákazní­ku u tebe i konkurence – celkově rostou, je to nastejno, nebo klesají­?

      3. ta veta platila pred velkou hospodarskou krizou, kedy peniaze boli este krite zlatom. Co sa stalo potom? Vytvorili peniaze z nicoho. Avsak aby tieto peniaze mali hodnotu museli vytvorit nedostatok, “niekde” aby bol po nich dopyt. Tak vytvorili verejny dlh. A tento verejny dlh len narasta, cim sa vytvara vacsi nedostatok a vacsi dopyt po peniazoch aj napriek inflacii.
        Odporucam si pozriet video “How money was created”. Ludia necitajte len knihy od Kiosakiho a podobne hluposti.

        1. 1. verejny dlh vytvara stat svojim hospodarenim nie sukromny sektor
          2. pred priemyselnou revoluciou bola ovela vacsia umrtnost deti a majetok beznych ludi bol minimalny (veci ako kava, kupene oblecenie, normalne jedlo boli povazovane za luxus), plus este donedavna nebolo bezne aby sa jedinec vedel sam zabezpecit (spolunazivanie vacsieho poctu v jednom byte bola ekonomicka nutnost)
          3. india bola takisto chudobna ale s rozvijajucou sa produkciou sa celkova sitaucia vyrazne zlepsuje
          4. zamerne vytvaras dojem ako keby 500 rokov dozadu nikto nehladoval a neumieral a teraz to bolo horsie, pricom opak je pravdou

  10. Na nazoru nevidim nic nebezpecneho ani sokujiciho. Pouze je to na muj vkus dost zjednoduseny pohled. Autor tech vet vychazi z Teorie her s nulovym souctem. Toto paradigma v nekterych odvetvich ekonomiky plati. Typickym prikladem jsou kapitalove trhy. To co popisuje John v predposlednim odstavci je idealni stav, ktery v mnoha pripadech nefunguje. A to z nejruznejsich duvodu. Nic neni cerne, nebo bile. Ja osobne, se bojim superbohatych nadnarodnich korporaci, ktere maji takovou moc, ze dokazi zakulisne ovlivnovat politiky, kteri tvori zakony, ktere vyhovuji pouze jim. Coz je realita soucasnosti. Zajimave o tom pise J. Stiglitz: http://www.guardian.co.uk/business/2012/jun/05/price-of-inequality-united-states

    1. A Ty predpokladas, ze korporace NEJSOU vydiratelne? ze nejsou zastrasovane? a ze dokonce mohou spolurozhodovat nejakou demokratickou cestou, kdyz jsou mensina?..

    2. A máš nějaký racionální­ důvod se těch nadnárodní­ch korporací­ bát? Vždyť v jejich zájmu je udržet současný blahobyt kapitalismu a západní­ model světa v chodu co nejdéle a ochránit ho před jakýmikoliv pohromami. To znamená i co se týče udržení­ mí­ru. My obyčejní­ lidé tí­m jenom zí­skáváme.

  11. “Ked niekto vytvori profit tak vytvori aj nedostatok niekde inde.”

    Ak je to pravdivy vyrok, tak potom musi platit aj opak, ze:
    Ked ja vytovrim stratu, tak zaroven tym vytvorim niekde inde profit. Cize ked rozmlatim susedovi auto, mal by som dostat dakovny email napr. zo Servernej Korey.

    To je na Nobelovu cenu za vsetky vedne disciplny :))

      1. Rozmlatene auto = cista strata.

        Je to absolutna strata, lebo vyrobok, kt. povodne sluzil svojmu ucelu musi byt znova vyorbeny (teda ak dotycny ma vobec dalsie peniaze, alebo ak mu niekto pozicia). A na tu vyrobu sa musia pouzit dodatocne vyrobne zdroje (najvacia strata je u ludskeho faktora, kt. je nerecyklovatelny ako napr. kovy), kt. sa mohli pouzit efektivnejsie.

        Inac take zmyslanie bolo typicke pre 19. storocie, kedy francuzski vladari chceli rozbit vsetky okna v Parizi, lebo si mysleli, ze to nastartuje FR ekonomiku. 🙂 Este ze im to Bastiat vyhovoril..

        http://en.wikipedia.org/wiki/Parable_of_the_broken_window

    1. Opacne to neplati. Pretoze nie je mozne vytvorit nedostatok. Tvorit mozes len profit. Nedostatok je dosledok.

      Nieco ako kladne cislice su profit, nula je nic, zaporne cislice su nedostatok. Znicenim auta susedovi sposobis nulovy stav.
      Cize tento vyrok sa da jedine uplatnit v ciselnej forme a nie fyzickej forme.
      Peniaze su ciselna forma, pretoze iba 5% vsetkych penazi je fyzicky cash. Ostatok su cisla, a cisla mozu ist do minusu. Fyzicke veci nemozu ist do minusu. Je to tazsie pochopit, ale ak sa niekto venuje programovaniu, tak vie co mam na mysli.

      1. “Je to tazsie pochopit, ale ak sa niekto venuje programovaniu, tak vie co mam na mysli.”

        Inovator, podla toho co pises asi programujes malo. Alebo az prilis vela 🙂

        Zmiesal si dokopy pocty celych cisel (kt. su kazdemu jasne) s peniazmi (o kt. nebola v mojom prispevku ani rec) a fyzicke vlastnosti latok a vysledkom je takyto gulas:
        “Znicenim auta susedovi sposobis nulovy stav.”

        Znicenim auta po fyzickej stranke susedovi nepsosobim vobec ziaden nulovy stav (ani negativny). Auto stale existuje a je v jeho vlastnictve. Pevne latky iba zmenili svoj tvar a problemom je, ze auto uz nie je funkcne. Ale to je problem bohatstva a nie fyziky, kedze auto sa nikam nevyparilo! Takze ziaden nulovy stav.

        Len pre vysvetlenie, ak som spominal stratu, tak sa jedna o zmenu stavu bohatstva medzi dvoma bodmi na priamke casu.

        1. studoval si vobec niekedy nieco? Ked znicis auto susedovy aku ma potom hodnotu? Nulovu! Aj napriek tomu, ze existuje ako srot!!! Ak neratam kov z ktoreho je vyrobene, ale potom uz nemozme hovorit o aute…

          1. To, ze ty si nedokazes obhajit nezmysly co pises, este neznamena, ze ja som nic nestudoval.

            “Ked znicis auto susedovi aku ma potom hodnotu? Nulovu!”
            Objavil si Ameriku. No v kazdom pripade majitelovi bola sposobena strata.

            Na poslednom priklade ti ukazem absurdnost tvojho zmyslania.

            Ked ti Chuck Norris smahom ruky vykopne 32 zubov, tak:
            a) podla normalneho cloveka si v strate =-32 zubov
            b) podla teba nie si v strate, lebo celkovy pocet zbov = 0. si v “nulovom stave”, takze sa asi budes usmievat akoby sa nic nestalo.

            Ked sa ti uz ani teraz neotvoria oci, tak diskusia skoncila.

            1. oh chlapce, splietas hrusky s jablkami!
              ked sme pri tych zuboch. Ak mi chuck norris vybije 32 zubov tak nebudem mat ziadny zub.
              Nulovy stav. Ak preukazem zaujem o novych 32 zubov, vtedy vznika strata, ak nie tak stale zostava nulovy stav.

              Kazdy sa narodil bez zubov, chces teda povedat, ze sme sa narodili zo stratou 32 zubov? Vo fyzickych veciach nemozes ist do minus. To nie je mozne, nemozes mat -20 hrusiek v reali. Ked Ti niekto zoberie 20 hrusiek, neznamena, ze mas -20 hrusiek, mas nula hrusiek!

              Ak susedovi rozbijes auto, tak nastava nulovy stav pre neho. Avsak ak on prejavi nevyhnutnost si kupit nove auto ale nan nema, tak vtedy nastava strata pre neho.

              Konverzacia skoncila…Ak nepochopis aplikovanu matematiku, tak sa do diskusie nepripajaj… Nemam umysel Ta urazat ani nic podobne, vazim si tvoje nazory, tak Ti prajem pekny zbytok dna…

  12. Možná pisatel nepří­mo myslel i tlaky okolo konkureční­ho boje. Čí­m jste větší­ a máte větší­ zisk, tí­m ví­ce si můžete dovolit a děláte to pro ty malé čí­m dál tim těžšší­. Spousty lidí­ této myšlence věří­ a mají­ částěčně pravdu (viz. napří­klad potravinářské řetězce), ale přesně Shipito je ten pří­klad že jde úspěšně začí­t i proti velké konkurenci. U nás je u mnoha lidí­ bohuže mnoho lidí­ myšlení­m až moc rovnostářské. Mají­ pocit, že když je někdo úspěšný či bohatý tak toho dosáhl bud nepoctivě anebo je aspoň morálně zavržení­hodný. A ideální­m pří­padě jim aspoň nějak zabranit další­mu hromadění­ majetku a už vůbec nevidí­ jak tito úspěšní­ jedinci jsou společnosti mimořádně pří­nosní­.

  13. Johne, jak ří­káš, je to o myšlení­. Může být člověk, který žije v pří­rodě a mí­t v hlavě klid a absolutní­ dostatek všeho. Může být člověk, který žije v západní­ společnosti, s milií³ny dolarů na kontě, s chtí­čem každý den po novém a novém.

    Většina služeb a statků, např. jí­dlo, pití­, oblečení­, věci použí­vané v domácnosti, atd., jsou zpravidla pořád služby a statky se stejným praktickým účelem. Jen sezí³nně mění­ hlavně povrch nebo se drobně vylepší­, aby vypadaly nové, jiné, lepší­, aby v mysli druhých vytvořili touhu po novém zážitku, nedostatek. Nástrojem k vytvoření­ tohoto nedostatku jsou zpravidla nejví­ce média – reklamy ve filmech, seriálech, sportovní­ch přenosech. Všude při činnostech, které oteví­rají­ lidskou mysl.

    Následně klid nebo neklid souvisí­ s tí­m, jak člověk dokáže pracovat s vlastní­ hlavou. Jsou lidé, kteří­ dokáží­ pracovat velmi dobře a život v západní­ společnosti žijí­ velmi klidně. Taky jsou lidé, kteří­ nedokáží­ pracovat s myšlenkami a musí­ mí­t to se slevou, to nové, to s novým designem, to co mají­ hráči na dresu, atd.

    Mnoho statků a služeb v naší­ společnosti má dlouho podobný praktický účel s minimem důležitých inovací­. Avšak způsob, kterým působí­ na mysl se neustále mění­, mění­ a mění­….

  14. Je to strašná blbost- naštěstí­ je o tom důkaz: Dph (kdyby to platilo, žádné dph by se nevybralo;-)

  15. je to moj vyrok a stojim si zanim. Preto je na svete tolko chudoby. Kazdy den zomiera v priemere 160000 deti od hladu.
    Pretoze 1% bohatstva sa sustreduje iba v urcitej oblasti a spolocnosti sa nestaraju o nedostatok, ktory vytvorili svojim profitom.

    Napriklad, americke spolocnosti vyuzivaju krajiny tretieho sveta na lacnu pracovnu silu, cim tuto krajinu zdimaju od jej bohatstva, nielen materialneho, ale aj ludskeho. Zanechvaju sa sebou spust, za ktoru su zodpovedne! Je potrebne aby tieto spolocnosti kompenzovali tuto nerovnovahu, inak bude vzdy dochadzat k chudobe! Avsak kazdy si zakriva oci pred spustou, ktorou vytvaraju svojim profitom.

    Nevrarim, ze profit je zly, profit je dobry, ale je potrebne sa postarat o tu dieru, ktora sa nou vytvorila primeranym sposobom. Ries to John, lebo svojim nadbytkom vytvaras chudobu vo svete! Ja verim, ze ty to mas vyriesene a svojim profitom zabespecujes mnohych, ktrorym to prinasa moznost zivobytia.

    Som rad, ze John zverejnil tento komentar, snad citatelia rozsiria svoj obzor a uvidia ako to v skutocnosti funguje.

    1. Cina, i kdyz je v ni nekde stale obrovska chudoba, roste diky podpore exportu. Chces rict, ze treba Apple, ktery vyuziva tamni tovarny, tam zpusobuje chudobu?

      Penize predstavuji hodnotu a tu clovek umi vytvaret i s nulovymi naklady. Spisovatel, ktery napsal uzasny komerecne uspesny roman, vytvoril hodnotu a vznikly zisk ji odpovida.

      Modelova situace: nekde v mori mas ostrov, na ktery posles urcity pocet lidi (treba deset). Kazdy z nich dostane 1000 zlatych nejake zvlastni meny. V dobe, kdy je dostanou, nemaji vubec zadnou hodnotu.

      Jeden z tech lidi bude treba schopny rybar a hned tam ulovi 20 ryb, ktere proda po 5 zlatych za kus. Nahromadi se u nej nove 100 zlatych. Vytvoril profit, nikoliv nedostatek. Dal tem penezum nejakou hodnotu. Kdyz nekdo prijde na to, jak lovit ryby treba jeste lepe, muze je zacit prodavat klidne po jednom zlatem. Skromny business prvniho rybare pujde do haje, co to znamena? Ze hodnota, kterou vytvarel on, prestala byt dostatecna (neodpovidala peti zlatym), a musi sve schopnosti zlepsit. Timto zpusobem by zde vznikla jednoducha ekonomika, ktera by vykazovala neustaly rust – protoze vzdycky je co zlepsovat, zdokonalovat a menit.

      Ten tvuj vyrok muze byt pravdivy z ciste materialniho hlediska u zdroju, kterych mame konecne mnozstvi – ropa, zemni plyn a dalsi. V tomto pripade ovsem za “plytvani” nejsou zodpovedni podnikatele, ale spotrebitele (treba lide, kteri jsou schopni menit mobil kazdy mesic). Jak moc jim to ale muzes mit za zle? Jednou to stejne dojde a budou se muset objevit nove zdroje, coz nastesti neni problem, protoze vesmir je pry nekonecny :)) A mimochodem – treba kdyby se ta ropa vubec nepouzivala (nebo skutecne jen minimalne), tak by nemela skoro zadnou hodnotu. Pak bys ji pod nohama mohl mit stovky tun, ale chudy bys byl porad. To by bylo idealni?

      1. ved prave o tom to je! ten vyrok ma posobit motivujuco a nie demotivujuco. Cim viac profitujem, tym mam vacsiu moznost sa postarat o blahobyt ludstva! Avsak problem nastava, ked sa viac zacinam starat o blahobyt svoj, ako ludi okolo mna a potom, to uz znie demotivujuco.

            1. “A co sa tyka Apple, kedze vytvara zisky hodne americkeho trhu mala by vyplacat cinanov aj americke platy. Inac ochudobnuje krajinu aj napriek tomu, ze tam ma tovarne.”

              Tohle bylo skutecne myslene vazne? V ramci mentalniho cviceni tedy doporucuji zamyslet se nad nasledujicimi otazkami:

              1) Je lepsi zadna prace, nebo alespon nejaka?
              2) Dava smysl vyrabet neco v cizine, kdyz tam jsou stejne naklady jako v domovske krajine?
              3) Muze cenova konkurence fungovat i u mzdy?
              4) Jsou ve vsech krajinach stejne naklady na bydleni, stravu a dalsi zakladni potreby?
              5) Je nemoralni vyuzivat nejlevnejsich nabidek (tyka se jak prace, tak zbozi a sluzeb)?

              Doporucuji se nad tim dukladne zamyslet, vzit v uvahu vsechny souvislosti a nasledne uznat, ze te citovany odstavec je NAPROSTA kravina.

              K tomu “blahobytu lidstva”: ver mi, ze posilat penize (treba) detem do Afriky neni reseni. Das jim jidlo, das jim doktora.. Fajn, preziji do vyssiho veku. Nedokazi se ale uzivit a budou mit hlad – situace se bude opakovat, ale bude to jeste horsi. Nepopiram, ze tohle je trochu tvrde, ale je to tak. Pokud ten problem chces skutecne vyresit, vymysli zpusob, jak zajistit, ze se sami uzivi – idealne vyrobou potravin atp. Pak ma smysl bavit se o necem dalsim.

              PS: Ten odkazovany clanek se do teto diskuze nijak nehodi. Nezaplatit zamestnanci mzdu je samozrejme spatne, stejne jako okrast majitele. Neznam fakta, ale znam ceska a slovenska media (ktera fakta nijak neresi), takze soudit nebudu.

                1. Svet neni uplne idealni, to jsem zde nikde nerekl. Jsou tu ruzne a velmi zasadni problemy, ktere je treba resit, a da se toho hodne zlepsovat. Neda se to ovsem banalizovat nazory, ktere tu vyvracim.

                  Jinak jsem rad, ze se tato diskuze dobrala ke konci (koneckoncu uz nam i dochazi misto na sirku). Pojdme delat zase neco uzitecnejsiho a treba i neco zlepsime 😉

                  Hodne stesti.

        1. Co je lepší­? Posí­lat jim pení­ze, aby se najedli, nebo jim dát práci, aby si na jí­dlo vydělali? Neuvědomuješ si jednu zásadní­ věc, kterou si neuvědomoval ani Malthus a to, že dí­ky inovací­m je možné růst prakticky neomezeně, aniž bys někoho omezil.

    1. Dost často se nejedná o win-win, ale spí­š o win-win-lose. 2 se napakují­ a třetí­ho okradou. Pří­klad: chemik Kalousek dohodne obchod o nákupu letadel CASA s firmou co je prodává. Firma win, protože dostane nadstandardně zaplaceno (mnohem ví­c než je tržní­ cena), Kalousek win, protože z toho přeplacení­ dostane něco od firmy zpět, a daňoví­ poplatní­ci co to platí­ lose. Ti zchudnou a pak jim chemik ještě zvýší­ DPH, aby zamázl dí­ry po tom co rozkradl.
      A o USA si nedělám iluze, protože tam to funguje zrovna tak. Ří­ká se tam tomu “crony capitalism”, a to je reálná podoba kapitalismu, na rozdí­l od utopických forem kapitalismu existují­cí­ch v hlavách liberální­ch teoretiků

  16. Ahoj, můj názor je, že v určitých sektorech podnikání­ tomu tak skutečně být může – jako pří­klad bych dal burzy. Na burze nejsou vytvářeny žádné reálné hodnoty, jde tam pouze o přesun peněz od těch, co mají­ informace nebo štěstí­ směrem k těm, kteří­ tyto informace nemají­ nebo mají­ smůlu. Tj. když na burze někdo vydělá, tak jiní­ prodělají­, a reálná hodnota vyprodukovaná není­ žádná. Jediná smysluplná funkce burzy je tvorba cen, a i tato funkce vytváří­ bubliny.
    Jinak s tí­m názorem ne zcela souhlasí­m, ale dokážu to i pochopit. Když vidí­m co se děje u nás v Česku, jak se neustále rozeví­rají­ nůžky mezi chudými a bohatými, tak ti chudí­ mají­ samozřejmě pocit, že ti bohatí­ bohatnou na jejich úkor, což může být částečně pravda. Různí­ ti Kellnerové, Babišové, Bakalové a podobní­ darebáci zbohatnuvší­ za privatizace v součanosti vydělávají­ částečně na tom, že jsou přes politiky přisátí­ na stát a de facto dále bohatnou z našich daní­. Váží­m si poctivých podnikatelů, ale zdaleka ne všichni jsou poctiví­

    1. sem zaměstnanec (VW Group, McDonaldu, AVG, Guess….)a jako prémii dostávám akcie podniku..1.ledna mají­ cenu x, 1.prosince mají­ cenu x+30%- můžu je prodat, ale nemusí­m- pení­ze v podobě prémií­ sem ale “bez rizika” zhodnotil…tí­m že pro podnik pracuju vytváří­m hodnotu pro lidi co si kupujou produkty, které moje firma prodává…pokud se daří­ ekonomice – produktů se prodává ví­c, protože lidé ví­c utrácí­..co je tedy na logice win-win-win v tomto pří­padě morálně závadného?dí­k

  17. Tito lidé nechápou smysl peněz… Pení­ze slouží­ ke směně… Pakliže lidem nabí­zí­te dobrou službu => protihodnotu, pak samozřejmě nechudnou… Vy máte pení­ze, oni službu… Chudnou pouze v pří­padě, že je někdo okrádá nebo špatně investují­ / utrácí­…

    Přeci když si koupí­m dům za 2 mil korun, tak nejsem chudší­ o 2 miliony… Ale mí­sto nich mám nemovitost… Chudší­ bych byl, kdybych za ty 2 miliony neměl nic…

    Souhlasí­m s tí­m, že je to velmi nebezpečné myšlení­… Z lidí­ nabí­zejí­cí­ služby to dělá zloděje… V dobře fungují­cí­ ekonomice, pak každý něco nabí­zí­ a pení­ze se jen točí­…

    1. ak to takto funguje, ako to ze 90% ludi nema ani dom, ani sluzbu a ani peniaze? Mali by mat aspon nieco naakulumovane predsa! Hovorim o nepezpeci, nevykrivania nedostatku, ktory sa profitom vytvori! A to je tvorenie chudoby dostatkom(profitom)…

      Nechapete, ze banky poziciavaju peniaze, ktore nemaju? Peniaze su krite nie nicim, ale dlhom/nedostatkom! Tym padom ten dom ma hodnotu dlhu, pretoze peniaze, ktore si pouzil boli umelo vytvorene/vycarovane z nicoho. Ty platis peniaze banke, na ktore banka nema narok! Keby vsetci ludia sa rozhodli si vybrat peniaze z bank tak banky by neboli schopne ich vydat a by zbankrotovali!
      Pretoze tie peniaze proste nemaju! Peniaze nie su krite zlatom, ale dlhom! Ved preto tu bola aj bublina s nehnutelnostami a nasledne financna kriza!

        1. a Johne, ano je nebezpecne si mysliet, ze profitom mame podporovat slabsich. Pretoze by sa to dotklo nasho uzivania si penazi!
          Bohom sa nam stava mamona a nie sme schopni sa jej zriest. Vid svet a dosledky toho! Mat peniaze nie je zle a ani profitovat, ale tento profit ma byt pouzity pre dobro ludi, inac bude dochadzat, k comu aj dochadza, k chudobe!
          Zato, ze tak myslia, neznamena, ze nemaju narok na podporu bohatych. A myslim, ze opak je pravdou. Vacsina ludi v dnesnej dobe si mysli, co si myslis ty a preto su chudobny. Pretoze, len chcu peniaze a byt majetny ale neuvedomuju si dosledku matia nadbytku!

            1. Opacne to neplati. Pretoze nie je mozne vytvorit nedostatok. Tvorit mozes len profit. Nedostatok je dosledok.
              Nieco ako kladne cislice su profit, nula je nic, zaporne cislice su nedostatok. Znicenim auta susedovi sposobis nulovy stav.
              Cize tento vyrok sa da jedine uplatnit v ciselnej forme a nie fyzickej forme. Peniaze su ciselna forma, pretoze iba 5% vsetkych penazi je fyzicky cash. Ostatok su cisla, a cisla mozu ist do minusu. Fyzicke veci nemozu ist do minusu. Je to tazsie pochopit, ale ak sa niekto venuje programovaniu, tak vie co mam na mysli.

            1. situacia sa zlepsuje, pretoze mnohi si uvedomuju platnost spominaneho vyroku a vykrivaju nedostatok, ktory sa nahromadil… mozme len dakovat Bohu!

      1. Mají­ sami sebe… Svojí­ hlavu, svoje tělo… Skrz to můžou poskytovat služby… Podobně jako John… 1000 a 1 krát tu vysvětloval, že on sám neměl super nápad, neměl moc peněz… Přesto dokázal nabí­dnout takové služby, že je dnes bohatým člověkem…

        Dále to asi nemá moc cenu rozebí­rat…

    1. presne tak, krasne vysvetlene!
      “Západní­ kapitalismus selhává, protože ztratil svůj smysl pro morálnost,”
      A toto je to naco narazam…

    2. Západní­ kapitalismus selhává předevší­m proto, že jde čí­m dál tí­m méně o kapitalismus. Velkým korporací­m vyhovuje, když stát přerozděluje čí­m dál tí­m ví­ce finanční­ch prostředků a svými kontrolní­mi mechanismy omezuje svobodu podnikání­ i svobodu jednotlivce jako takovou.
      Je možné a dokonce pravděpodobné, že většině lidí­ takový život vyhovuje a proto takové vlády volí­. Bohužel, je to zhruba stejné ve všech vyspělých zemí­ch. Pokud by mi dnes nevyhovoval život v Kalifornii proto že je tu moc teplo a málokdy prší­, můžu se přestěhovat třeba do Kanady. Pokud mi nevyhovuje politický systém, nemám bohužel skoro na výběr, není­ se přestěhovat kam. Raději bych žil na materiálně mnohem horší­ úrovni ale svobodný ve státě, který se mi bude pouze minimálně plést do života.

      1. Dekuji za nazor. Demokracie a svoboda (a neomezuji to pouze na svobodu ekonomickou) je pro me taky velice dulezita. Nezapricinil ale krizi z roku 2008v USA prave ten nicim neregulovany kapitalismus a nedostatek kontrolnich mechanismu statu? Snaha bankeru maximalizovat svuj profit ( zakladni to premisa kapitalismu ) bez ohledu na nejake moralni zasady? Mala skupina lidi vydelala obrovske penize, zbytku zustaly oci pro plac a povinost zaplatit toto dobrodruzstvi ze svych dani. Nemyslim si tedy, ze kapitalismus v realne podobe, ma v sobe “zakodovanou moralku” takovym zpusobem, ze muze fungovat bez regulaci. Podivej se, co maji ve svete na svedomi firmy jako Shell, Glencore, Union Carbide, kdyz maji moznost podnikat v prostredi bez regulaci. O trznim prostredi, kde vse skvele ridi neviditelna ruka trhu, bez jakychkoliv zasahu statu, po vsech nedavnych zkusenostech, sni jen blouznivci typu V. Klause, P. Macha a M. Sevcika. Je to utopicka vize, ktera v praxi nikdy nebude fungovat.

        1. Ja jsem k tomuhle skeptik. Neumim si predstavit moc regulaci, ktere nebudou mit nekde negativni dopad. Uz jen slozitost prislusnych zakonu odrazuje dalsi lidi od toho, aby zacali podnikat – a to je spatne.

          Jsem minarchista. Muj nazor je, ze stat by ruzne krize temer nemel resit – vyresi se sami. Ruznymi dotacemi, umelymi zakazkami a snahami do toho zasahovat, se problem jeste prohloubi.

          Napriklad Milos Zeman navrhuje, ze stat by mel v pripade krize pomahat firmam tim, ze jim bude davat ruzne zakazky – cimz je udrzi pri zivote. Dam ale naprosto absurdni priklad: nejaka firma vyrabi ruzove ponozky, ale prijde krize a nikdo uz nechce ruzove ponozky kupovat. Vyresi se neco, kdyz stat vypise zakazku na vyrobu 100.000 ks ruzovych ponozek? :)) Ne, jen se ta krize prodlouzi a ta firma tak jako tak padne.

          Mohl bys prosim uvest priklad regulace, ktera bude mit vic pozitiv nez negativ? Zajimalo by me to a rad svuj postoj prehodnotim.

          1. Omlouvam se, ale asi kazdy mluvime o necem jinem. Ja jsem mel na mysli dulezite ekologicke zakony regulujici a zabranujici znecisteni vzduchu, vody a krajiny. Zakony na ochranu spotrebitele, pracovni pravo. Regulace bankovniho trhu, jako je povinne pojisteni vkladu. Regulace proti zneuzivani dominantniho postaveni na trhu. Zakony zarucujici kazdemu pristup k dostupne zdravotni peci, vzdelani. Veci ktere jsou trnem v oku neoliberalu vyznavajicich laissez-faire. Libi se mi, jak to funguje ve statech jako jsou Nemecko, Svedsko, Dansko, Norsko, Finsko. Jsem umirneny levicak. Uznavam ekonomy jako: J. M. Keynes, J. Rawls, R. Reich, P. Krugman.

            1. OK. S temi zakony ohledne ekologie, pokud to dava smysl a neni to jen prostredek na nahrabani penez (solarni elektrarny atd), souhlasim.

              Zakony na ochranu spotrebitele – muze byt, ale opet to musi davat smysl. Napriklad povinnost e-shopu prijmout do 14 dnu zbozi zpet, smysl nedava. Zrusenim by se snizila cena nektereho zbozi a serioznejsi obchodnici by neco podobneho nabizeli stejne (napriklad kytary.cz stejne davaji 30 dni).

              Bankovnimu trhu vubec nerozumim, takze to komentovat nebudu.

              Zneuzivani dominantniho postaveni na trhu – ano, to je pravda, tady urcite regulace smysl skutecne davaji. Napriklad potravinarska firma, ktera ma 95% podil na trhu a zdesetinasobi vsechny ceny, by vyvolala poradny chaos. Takze nejakym zpusobem regulovat ano.

              Pristup ke vzdelani – ano, tady musi pomahat stat.

              Zdravotni pece – do urciteho veku (kdy se predpoklada, ze clovek studuje) by mela byt na potrebne urovni zdarma. Pote by se mel clovek prihlasit k soukrome zdravotni pojistovne. Vyse pojisteni by nemela byt pevne stanovena statem, ale mela by se mnohem vice odvijet od pozadavku klienta. To je moje predstava, ale nemam dost informaci na to, abych to mohl zkusit spocitat apod. Jinymi slovy: nevim, jestli by to pro 99% lidi neznamenalo, ze si sotva nechaji opravit zub – to uz by bylo precejen trochu nad hranou.

              Docela rozumny nazor, celkem bych ho mohl akceptovat, ale samozrejme by zalezelo na detailech.

  18. Neni podnikani jako podnikani

    Rozvinula se tady vasniva diskuze a dokonce se nekdo tady opira i do komunismu, rovnou ze zacatku napisu ze nejsem jeho priznivcem. Vidim nasledovne: neni podnikani jako podnikani. To co dela John a spousta dalsich lidi je ze se znazi podnikat stylem win-win. Tvori pridanou hodnotu jak pro sebe tak pro zakazniky, je to spolecensky nejprospesnejsi druh. Zapominame ale ze ne kazde podnikani jde takto delat a ted je to otazka uz do znacne miry filozofie jelikoz vlastnicke pravo je koncept plne virualni a system Feudal-nevolnik je taky podnikani. Tezba ropy, rybolov(jinymy slovy drancovani oceanu) a jinne cinnosti proste stoji na tom ze nekdo vezme rybu nebo vytahne ropu a nepta se ci to bylo nebo jestli se to te rybe libi. Velke korporace (jak uz tady padlo) se proste chovaji spatne protoze muzou a rozhodne jim nejde o to aby vytvareli win-win situace. Zaroven pokud vlastnim nemovitosti nebo pozemky staci kdyz je pronajimam a profit mam z titulu ze jsem landlord a nemusim nic vytvaret – to je system jaky jsme si udelali. Zaroven je spatne pokud neschopni rozeberou a prohyri to co si poctive budouval nekdo kdo se snazil neco vytvaret takze vsechno ma svoje nevyhody. Zijeme si na velmi vysoke urovni a musime zaplatit dan za ten spolecensky progress.
    Nejsppravedlivejsi system by byl ze nic neni nikoho, nejsem si ale uplne jiste jestli by to fungovalo. Zaroven drzim palce vsem co vytvareji nove veci a profity jim preju.

    Ked niekto vytvori profit tak vytvori aj nedostatok niekde inde – ne ve vsech pripadech

  19. Tahle i předchozí­ diskuze krásně ukazujou, jak negativně je na tom s myšlení­m průměrná česká populace. Od doby co se John objevil na ČT1 a trošku vpadl do podvědomí­ i “normální­m” lidem mimo biz, se tady vyrojilo strašně moc čecháčků a rádoby intelektuálů. Všichni chytrý jak rádia ale to je bohužel asi tak všechno. Takže kluci dobrý ale stačí­, vždyť se to fakt nedá čí­st!

    Inovátora bych ještě se rád zeptal, co on osobně udělal kromě psaní­ do diskuzí­ pro zlepšení­ životní­ úrovně v Africe/Asii. Dí­ky

    1. Cechackovske mi pripadne neschopnost vest otevrenou, slusnou, korektni diskuzi a akceptovat skutecnost, ze ma nekdo jiny nazor nez ja. Agresivita nekterych prispevku, ruzne nalepkovani lidi, kteri maji odlisny pohled na vec. Absence bezne lidske slusnosti. Tohle nema s minulym rezimem nic spolecneho. Smutne je, ze se nejvice takto presentuji lide, kteri se hlasi k “pravicovemu” pohledu na svet.

      1. Vidí­š, já si pod tim zase tak jako spousta další­ch představim hlavně snahu nají­t jakoukoliv záminku jak někoho shodit a tim si tak zdůvodnit svoji vlastní­ neschopnost. I za cenu že to bude úplná kravina. Viz minulá diskuze kde někdo vyčetl Johnovi že létá první­ tří­dou. 🙂

        Vlastní­ názor je v pořádku, ale nějak nechápu proč má člověk s komunistickym vidění­m světa potřebu se vyjadřovat na webu s několikaletou komunitou lidí­, kteří­ svět vidí­ přesně opačně. Asi dává logiku, že se pak nepotká s pochopení­m.

  20. Tučně vyznačený výrok by platil, kdyby v ekonomice existovaly pouze rivalitní­ statky. (Napří­klad pozemky na pobřeží­, kterých je z principu omezené množství­.) Což ve většině ekonomik neplatí­, takže výrok taky neplatí­.

  21. Rad sem chodim na web uz nejaky piatok a vela uzitocneho som vzdy nasiel aj v diskusiach. Ale od Johnovo zviditelnenia sa sirokej verejnosti v cz aj sk, tak uz to tu je strata casu citat diskusie a najst v nich nieco konkretneho vecneho… Johne pre mna osobne je velka skoda ze sa to vyvinulo tymto smerom, aj ked web je hodnotny, tak diskusia spadla na uroven blesku cz. Skoda ze to nejde nejak vyfiltrovat.

  22. Na tomto názoru není­ úplně jasné, jak je to myšleno. Jestli jde o to, že při zlepšování­ produktu, tí­m předbí­hání­ konkurence a potažmo zlepšování­ nabí­dky na trhu jsme tí­m někomu uškodili, pak tohle myšlení­ není­ vůbec z této doby. Spí­še bych ho přirovnal k socialistickému pohledu na věc nebo dokonce socialismu. Každopádně to s kapitalismem vůbec nesouvisí­. Kdybychom se tí­m měli ří­dit, pak bychom bydleli stále v jeskyni a chodili s oštěpem.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *