Pred rokem jsem zastavil jeden projekt. Mel jsem pocit, ze to nikam nevede a nechtel jsem do toho vice investovat. Pak jsem se nechal premluvit partnerem, ktery tvrdil, ze to je ze 70% hotove a je skoda to jen tak zahodit.
Takze jsem zafinancoval pokracovani. Myslel jsem, ze to je otazka jednoho nebo dvou mesicu do dokonceni. Ted je to skoro uz rok. Po mem ostrejsim emailu me tvrdi, ze vse je hotove. Kdyz to spustim tak to bude stat dalsi penize. A bohuzel uz tomu tolik neverim jako v minulosti.
Kazdy napad ma svoje obdobi, kdy je ho potreba zrealizovat. Kdyz to obdobi ubehne tak nejak vyprsi to nadseni a uz se do toho cloveku nechce. Cim drive se vsechno udelat tim lepe. Kdyz se to tahne tak je to odsouzene k zaniku.
Pravidlo 80/20: poslednich 20% projektu zabere 80% usili.
Je celkem jedoduche projekty zacinat, ale tezke dotahovat. Minuly rok jsem se snazil najmout 2 lidi na dva nezavisle (male) napady na aplikace. Oba samozrejme lezi v supliku a jsou ze “70% hotove” 🙂
Uplne suhlasim. Uz sa jednemu projektu venujem viac nez rok. Cim dlhsie na tom robim, tym viac sa musim premahat, respektive stracam motivaciu a musim ju znova hladat. Problem je, z v tom projekte nie som sam a “natahujeme” to v podstate dvaja…
Co nejrychleji dokončit funkce, které samy o sobě mohou motivovat. Registrace uživatelů, diskuse, mikroplatby, blog. Cokoliv, co může běžet i na nehotovém webu a dá to alespoň malý ohlas. Obvykle nejvíc nakopne, když projekt začne žít.
ne každý “projekt” musí být nutně internetová služba. Spousta příležitostí je i v reálném světě 🙂
To jen tak, ať neztratíme kontakt s realitou…
no on ten kontakt s realitou znamená mít vlastní peníte do začátku, pak by bylo celkem tristní v tom nepokračovat. To u internetový firmy nemusí vůbec platit. Podle mě by internetový projekt měl být hotový z 90% (myslím tím ukázat aspoň rámcově, co v tom je) a pak je to připravený pro VC… dřív asi ne.
A taky ne všechno se musí nutně prodat 😀
no na netu je to bez investice asi ztráta času, protože výhoda webprojektů je jejich možná brutální akcelerace… kdyby to tak nebylo, risk by byl neúměrnej
myslíš si, že http://www.incparadise.com je ztráta času?
jj projekty spouštět co nejdříve, už jen proto, aby nás konkurence nepředběhla.
Neexistovalo projektové řízení, proto to tak dopadlo. Spousta mých klientů s tím má problémy ale nikomu se nechce platit za projektové řízení 🙂
poznam doverne zrovna jeden taky mam :/
Myslím, že je nejtěžší časový odhad, který se v počátku realizace plánuje. Pokud tvoje nadšení upadá, věřím že i první pidi výsledek může člověka neskutečně nakopnout k dalšímu pokračování.
Já vidím hodně často jako demotivující fakt, když si na projekt seženu investici od někoho jiného. To dokáže hodně demotivovat proto, že člověk nad sebou necítí ten tlak a podvědomě si říká “když to krachne, tak to neva, prachy jsme na to dostali a nějak se to zvládne”. Je podle mě mnohem lepší začínat pomalu a bez nějakých velkých investic. Raději pěkne za své a až když to funguje tak reinvestovat zisk zpět do projektu. Vím, že to nejde u všech projektů takto dělat, ale vím z vlastní zkušenosti, že když je v projektu nějaký mecenáš, tak ze sebe člověk nedokáže vydat všechno, protože má nad sebou pocit jakési ochranné ruky a ten je paradoxně celkem svazující.
Johne, plně s tebou souhlasím.
Když něco plánujeme, tak se nám k základní myšlence nabalí mnoho dodatečných služeb, který celý proces zdrží. Ideální je se držet jedné myšlenky a tu rozvíjet za pochodu. Také se zjistí, že mnoho věcí, které se zpočátku zdáli jako problém se vlastně vyřeší skoro sami. Takže zbytečně nekecat a makat!
Ale určitě je plánování a příprava realizace důležitá. Jen se to nesmí přehánět. Sám sem jednou podílel na projektu, která se plánoval a vyvíjel déle než rok a půl. A to už bylo sakra pozdě na spuštění…
Na druhou stranu, nektere vize potrebuji dozrat. Nekdy napady jsou prilis revolucne a trh na ne neni pripraven. To pak stoji spoustu penez do vzdelani trhu. Zalezi samozrejme na tom o co presne jde.
Slevomaty jsou odsouzené k zániku. Myšlenka slevových portálů je naprosto chybná a dříve nebo později se inzerentům velmi nepříjemně vrátí – vím o čem mluvím – někteří mí zákazníci si to již vyzkoušeli. To co před slevomaty prodávali za 1000kč dnes prodají max. za 400Kč. Když to šlo levněji dřív tak dnes to musí jít také – argument zákazníků. Množství peněz mezi lidmi je v podstatě konstantní takže není důvod snižovat marže. Lidé stejně utratí za měsíc stejné množství peněz a pro obchodníka je mnohem výhodnější prodat méně zboží nebo služeb s vyšší marží než prodat velký objem s minimální marží. Do pěti let po slevomatech neštěkne pes.
Slevomaty pro podnikatele jsou ještě absurdnější než pro koncáky. Podnikatel by si měl uvědomit že zisk nevzniká šetřením ale naopak utrácením – pochopitelně smysluplným. Řešit jestli nemám moc drahý telefon znamená že v tom okamžiku neřeším jestli moje služby nejdou vylepšit. A vylepšit svoje služby je mnohem ziskovější než ušetřit za telefon.
Napadaji me dve veci :
1. paretovo pravidlo (jak uz je tu psano 80/20)
2. jizda na mrtvem koni