Mockrat jsem mel napady na podnikani ze kterych se nic kloudneho nevyklubalo. I kdyz si myslim, ze podnikat umim, tak je vzdy hodne okolnosti, ktere zajistuji jestli podnikani bude super uspesne nebo nic moc. Spousta podnikani jsou nakonec jen takove zivnosti. Uzivi majitele. Umozni dobry zivot, ale je to vse. Rozjet neco hodne uspesneho je strasne tezke. A vydelat penize jako investor se da skutecne jen na tech hodne uspesnych projektech. Takze ja jsem trosku skeptik k investovani do startupu.
Ta skepse ve me vyrostla poprve v roce 2011, kdy jsem se behem jednoho roku zucastnil nejdrive IPO48, pak nataceni Den D a naposledy WebExpo. Mel jsem sanci videt obrovske mnozstvi lidi a startupu. Videl jsem jak vetsina lidi pristupuje k podnikani. Je to tezke pro me byt takovy pesimista, ale je to tak. Casto jsem videl, ze na to jdou velmi spatne, ale i kdyz se jim snazim poradit tak bud neposlouchaji nebo neveri a chteji to delat po svem. Ale i kdyz to delaji po svem tak se nikam neposouvaji. Jen bezi cas a nejsou videt vysledky. A problem neni v tom, ze by nemeli mentory nebo investory.
I kdyby delali vse dobre (podle meho nazoru), tak je stejne tezke najit ten spravny napad, spravne zrealizovat a byt jeste v ten spravny okamzik na spravnem miste.
Tohle je i duvod proc si myslim, ze byt investorem, andelem nebo venture kapitalistou je strasne tezke. Vubec Ondrejovi nezavidim. Najit tech par skutecne dobrych firem vyzaduje nesmirne usili. Je to ohromne mnozstvi prace. Hledani. Zkoumani. Bavit se startupy a nakonec najit tech par co do doopravdy umi. A jeste prijit v ten spravny okamzik kdy investovat. Poznat jestli firma jde porad nahoru nebo ne. Kdyz se zavaha tak valuace naroste. Kdyz se zase moc rychle investuje tak je to obrovsky risk. Proste vyvazit to je strasne tezke.
Drive jsem si treba myslel, ze by me bavilo investovat do firem, ale ted vim, ze to neni cesta pro me. Je to velmi casove narocne a porad mam pocit, ze s par sikovnymi lidmi toho dokazu udelat mnohem vic, kdyz rovnou pracujeme na nejakem projektu. Byt tim podnikatelem mi pripada mnohem vetsi zabava. Ten risk je mnohem mensi. Kdyz to delate chytre (bootstrapping, apod), tak proste jen vyzkousite nejakou teorii. Nefunguje tak se posunute dal. Ale kdyz se zkusi dostatek ruznych postupu tak uspech prijde relativne rychle. Je to takove mene nasilne. Naopak investori se boji, ze prijdou o penize a kdyz je investuji spatne tak o ne definitivne prijdou (a muzou mit jakekoliv analyzy rizika, ktere stejne nejsou schopne pojmout co je ten skutecny risk). Takze investori to berou urcite vice dramaticky nez podnikatel ktery si vyzkousel svoji teorii a nevyslo to. Podnikatel ma jeste obrovskou vyhodu, ze nemusi delat analyzy, ale rovnou na zivo muze experimentovat co funguje. To je asi hlavni duvod proc me podnikani bavi nejvice a nejsem moc staveny na to byt v kuzi investora.
Inokedy je diskusia hodne aktivna a teraz – dva dni od publikovania clanku ani jeden komentar? Bud sa autor pekelne myli trafil do ziveho.
Podla mna skor to druhe: trafil do ziveho a to velmi presne. Dnes sa podnikania chytaju ludia s takymi iluziami, ako nikdy predtym. Netvrdim, ze by sa ludia nemali snazit podnikat. Naopak, plne to podporujem. Lenze mnohi si myslia, ze nieco rozbehnu, do roka bude sluzbu zarabat, potom to predaju, a maju vystarane do konca zivota. Zvycajne pri tom myslia takmer vyhradne na seba. Niektori sa dokonca zamerne ucia anipulacne praktiky (na manipulovanie sebou aj druhymi), len aby to dosiahli co najskor. Lenze dobre podnikanie sa neda robit bez toho, aby clovek myslel na druhych – na partnerov, na zakaznikov – na ich problemy, na to ako mozne lepsie spolupracovat atd.
Sledujem tento blog roky, malokedy som mal potrebu nieco komentovat. Toto mi pride ako jeden z najdolezitejsich textov na tomto blogu. Zaziarila z neho skutocna mudrost.
John, dakujemm ti za to, ze si to napisal.
Andrej
Jj, taky myslím, že John má pravdu. V podstatě jsem k tomu neměl potřebu vůbec nic psát. Podnikat sám je asi jednodušší (aspoň pro mě).
A také nějak často kolem sebe v poslední době vidím firmy, které šly k čertu jen proto, že získaly investice a začaly se najednou chovat úplně jinak – přestaly s bootstrappingem (přiznám se, to slovo jsem dřív vůbec neznal) a začaly si hrát na velké a důležité startupy…
Přesně to je dle mého názoru ten největší problém. Pokud startup něco dělá na vlastní triko, dělá to mnohdy velmi dobře. Pokud však dostane nějakou slušnou investici a v USA to může být klidně až k milionu dolarů. Chování lidí se výrazně změní a spíš než aby makali tak si začnou užívat, protože přeci dostaly pěkné penízky. Bohužel to se stává.
jako vyšitá Johne! http://soundcloud.com/tangerinekitty/tangerine-kitty-dumb-ways-to
kdybych mohl, vede se tu tvrda diskuze, zda tvoje ship it to;
je start up ci ne, rad bych vedel tvuj nazor
http://schickelgruber.blog.cz/1211/social-bakers-s-novou-6-mio-investici#komentare
Johne srovnání tvého exekutivního přístupu a analýz Ondry Bartoše jsme dělali na iCollege velmi podrobně:) Dost často o tobě Ondra dál mluví. škoda, že jste se nesešli na iCollege v jeden den, přímá konfrontace by byla ještě zajímavější!:)
Já preferuji tvůj přístup.
Johne,
mas pravdu ze robit si svoje napady sam so spravnymi ludmi je ta spravna cesta. Ale! Ako sa da uhliadnut ked robis viacero projektov sucasne? to mas na kazdy projekt povedzme vyhradeny urcity den? alebo robis jedno cez druhe podla urgentnosti?
ja osobne robim nieco a neviem si predstavit, kde anjdem cas na neico druhe. Viem ze neda sa robit vsetko sam a terba pracu vo firme “zautoamtizovat” – ale ako ustriehnut, aby robili ludia dobre? poctivo? nekradli? aby firma napredovala a nestala len na tom “co sef povie a co sef vymysli?” Mozno v US su zamestanci ini, ale ja vidim problem najma v tom, ak mam riadit viacero projektov, musim v tom byt aktivni a to sa potom nestiha (aktivny v zmysle sledovat dennodenne dianie, pracu).. Ale mozno zavisi od typu podnikania, niekde je potreba byt kazdy den, ine len dojst a kostrolovat pol dna v tyzdni. neviem. ale necham si rad poradit 🙂
to je na velkou diskuzi:-)