Chtel jsem si nechat instalovat solarni panely na kancelar a sklad v Kalifornii. Mesicne utratim prumerne 300 dolaru za energii. Docela me sokovalo jak dlouho by trvalo, nez by se cela investice vratila.
- Potrebuji pry 12 kW system. Instalace bude stat zhruba 100 tisic dolaru.
- Kalifornie nabizi dotaci a dostanu zhruba 25 tisic dolaru zpet.
- Tento rok plati moznost dostat danovy kredit. Takze zhruba dalsich 25 tisic usetrim na danich.
Takze cela investice me bude stat zhruba 50 tisic dolaru. Takze kdyz za mesic utratim 300 dolaru, takto je rocne 3,600 dolaru. Takze investice se vrati za 13.8 let. To mi pripada strasne dlouho.
A mam pocit, ze po tech necelych 15ti letech pujde vykon tech panelu podstatne dolu, takze sotva co se investice zaplati, bude potreba dalsi investice….
jj, ale mezitim pujde stava cenove nahoru a taky ekologie a tak …
koliko kWh/mesic pro srovnani propalis za tech 300,-?
Energie stoji 12.75 centu za kWh, takze je to 2,352 kWh.
Jinak se slunkem neni v Kalifornii problem. Sviti temer porad.
Ale na co se snazim prijit jestli je to vsechno tak drahe kvuli tomu, ze firmy co to instaluji maji tak strasne narazeno, nebo to tak proste je. Utratit 100 tisic mi pripada dost sila (aby clovek usporil 300 dolaru mesicne)
Johne taky se skus zeptat jinejch firem protoze ruznych technologii pro slunecni panely je nekolik. A starsi generace panelu (ktere ti nabidnou jako prvni) jsou opravdu velmi drahe s malym vykonem. Ty novejsi jsou na tom treba cenove podobne ale lepsi (tzn mene panelu na stejnou praci -> levnejsi).
Jestli je to netto cena, tak prumerna cena v CR pro firmy bude nasobne vyssi.
V CR je daleko vyssi palka na vetsinu firemnich tarifu nez pro FO, vyssi jak 19% (DPH), takze se i na firmu vyplati napsat elektromer na FO 🙂 Stat to ma dobre vymyslene. Uplne stejny argument jako u byvaleho TELECOMU: date si prece do nakladu takze si to odectete 😀
CEZ ma kampane na snizovani spotreby jednak aby vykazoval reklamu a hlavne, aby ti lidi pri zdrazovani tolik nekriceli (kdyz si snizuji spotrebu modernim spotrebicem tak vlastne spotreba klesa, cena stoupne za 5 let o 70% ale ve vysledku to je jen 40% 🙂
Napriklad mezirocne! cena programu D26d v CR narostla o 21,20% – neverite? Je to tak, je to optimalizace 😀
Podle me je energie skryte zdaneni lidi CR statnim kolosem CEZ, jak tuto situaci vidite v jinych statech sveta?
Uz aby ty solarni panely byly nekde o generaci jinde…
TO Vindobona. Taky jsem byl odpurcem techto dotaci, ale nyni se na to divam z jineho pohledu. V cele Evrope se prakticky nestavi zadne nove elektrarny. Chysta se par paroplynovych a asi dve jaderne na balkane. Pritom Nemecko se zavazalo do nekolik let uzavrit veskere svoje atomove elektrarny, dale skonci zivotnost velkemu poctu uhelnych el. bez moznosti stavet nove pri zmrazeni tezebnich limitu. Proto EU tak sype penize do obnovitelnych zdroju. Protoze jednoho dne muze nastat v Evrope totalni black-out a kazde procento vyrobene z vlastnich zdroju bude mit cenu zlata. A je jasne, ze je lepsi se pomalu na tento stav pripravovat a diky podporam umoznit, aby se cely business/vyvoj ekologicke energie "rozjel". Prave diky temto podporam se vyroba panelu zlevnuje a vyviji se ucinejsi systemy. Je to stejne jako s vydaji na obranu. Taky se do toho sypou penize a pritom nejsme s nikym ve valce.
Tam kde je energie draha muze se to vyplatit, ale pro Tebe to zatim neni az tak podstatne.
Myslím, že solární panely na ohřev vody se vrátí mnohem dřív. Ale v Kalifornii se zase nemusí tolik topit…
jeste si tam zapocitej "present value of money" inflaci a "deprecation" a vyjde ti to jeste na daleko vice 🙂
Pokud pocitam dobre. Za 100.000 USD dostanu system, ktery vyrobi rocne 28 kwh. Navratnost v CR by byla uzasna – naklady 1.600.000 Kc. Vynosy 28.000 x 13 Kc = 364.000 Kc. Kdyz vezmu v potaz naklady na pozemek + ostatni naklady tak jsem v navratnosti do 5-6 let. Ty dotovane vykupni ceny plati 20 let (vyhláška Ä�. 364/2007 Sb), takze i pri ztrate vykonu 0,8%/rok je hruby zisk skoro 7 mil. Kc./20 let. A to se porad bavime o male solarni elektrarne, kterou chce John usetrit 300 USD/mes. 🙂
TO: Smicka. S tim etanolem a bionaftou souhlasim. Plundrovat pudu, kvuli par litrum pseudopaliv mi neprijde normalni. U tech solaru je jiny pripad. Sice to, ze se nainvestuje do vyzkumu je pekny, ale kdyz to nikdo levne nevyrobi, tak je to k nicemu. Pokud se ale podil solaru bude zvetsovat, bude se zvysovat i vyroba a tim padem budou solary i levnejsi, ucinnejsi, atd. Tohle se samo bez dotaci nenastartuje. Proto mi prijde rozumnejsi dotovat tento smer vyroby el. energie, nez biopaliva…
TO: Smicka. Tak to se de facto shodujeme. Problem je v tom, ze v blizke budoucnosti 1) bude mene energetickych zdroju a 2) spotreba el. energie kazdy rok roste o jednotky az desitky procent (a to se bavime stale jen o Evrope). Tento blizky problem zadna uspora nevyresi…
Kupovat solární panely na výrobu elektřiny je doslova ekologická katastrofa. To už je lepší vyrábět elektřinu z uhlí. SouÄ�asné solární panely jsou ekologické pouze pro ohřev vody nebo přitápění. To, že se něco nadotuje je docela dost špatný přístup. Když už dotace tak maximálně na výzkum solárních panelů, rozhodně ne na jejich neekologické zavádění.
Je to jako s etanolem (biopalivy), na litr etanolu se spotřebuje 2 litru nafty. Ale když se to zadotuje tak to vychází jakž takž. Ale s ekologií to nemá nic spoleÄ�ného.
Slunecni panely maji stale malou ucinnost. V budoucnu to snad bude lepsi.
Nejvetsi dotace jsou v CR na vodni elektrarny, ale to si clovek take nemuze vsude zrealizovat:)
Johne, co vitr..ten v Kalifornii nefouka? Jedna finska firma ted dodava takove 80m vysoke, rozpeti lopat asi 100m..vykon 2 nebo 3 kW:) V CR jich ted par vyrostlo.
A třeba by na ty větrníky taky šlo dostat dotaci – stejně jako v ČR.
no s vetrnikama nevim nevim, namrznou a zacnou strilet led kilometr daleko :-))
Cetl jsem o nejakem malem zahradnim za 1 milion Kc jenom :-))
Jak to tak ctu, tak by se vyplatilo naprojektovat nulovy barak a osadit ho jeste solary, kdyz rikate ze CEZ tuhle energii bude vykupovat 20 let tak by se neco dalo i poplatit hypoteky :-))
Stále lidi nutí využívat ekologictejsi moznosti, ale cenove to je vzdy nedostupne, to je se vsim.