Nedavno jsme najali novou zamestnankyni. Sla na specialni akci, kde se rozdavaly pizzy. Hned ukradla deset dolaru z nadoby na spropitne. Kdyz byla zkonfrontovana jinou pracovnici tak zapirala. Pak se priznala.
Nejhorsi je, ze to bylo strasne okate. V te nadobe na spropitne byly dve bankovky. Bylo to hned videt. Prvni den v praci. Sla tam jen pomahat. Moc pry nepomahala, ale stihla vybrat ty penize. Ted si prestavte, ze bych te zamestnankyni mel verit a poslat ji na podobnou akci samotnou. To je nemyslitelne.
Jiny zamestnanec co neustale delal nejake chyby (delal pizzy male nebo velke, ze se nevejdou do krabice, menil si postupy, mnozstvi surovin nebo s radosti nakrajel vseho tak 5x vice nez normalne delame, protoze ho treba bavilo krajet) mi dal ultimatum, ze ma nejvice zkusenosti, takze musi dostat pridano na 17-20 dolaru na hodinu. Jeste dokazal perfektne to ultimatum nacasovat. Ten stejny den mi odesla jina zamestnankyne. Meli jsme vylozene problem pokryt smenu. Tak tuto situaci vycitil jako dobrou sanci prijit se svymi pozadavky. Ze se mam rozhodnout hned jestli ho teda potrebuji nebo ne. Protoze on ma vetsi cenu. Tohle jsem uz zazil vicekrat v minulosti a nemam ty ultimata rad.
Poprosil jsem ho at mi nedava ultimatum a ze do patku udelame review jeho prace. S tim souhlasil a mezitim mi jeste posilal vsechny mozne statistiky z internetu co by mel vydelavat. Kolik vydelavaji pekari. A ze je pekar. Nebo kdyz jsem jim jednou rikal at se neboji dat nejakou fotku na Facebook nebo Instagram, tak mi nasel statistiku, ze social media director vydelava 60 tisic USD, takze me chce jen na to upozornit, co by mel dostavat jestli chci aby nekdy neco na ty social media posilal. Bohuzel neumel bez chyb ani ty zaklady jak dat ruzne suroviny na pizzu nebo vyvalet to testo. Instrukce moc neposlouchal, protoze uz vse vedel. Udelal jsem pak to review. Rekl mu co a jak. V tom okamziku kompletne otocil, ze se mu u me hrozne libi a v zadnem pripade nechce odejit. Ale uz jsem mel pocit, ze mu proste nemuzu verit. Uplne se to ve me lamalo, ale prave z tech minulych zkusenosti vim, ze kdyz budu znovu oslaben tak bude prvni kdo toho vyuzije. Jinak jsem celkem koukal na ty jeho emaily co mi posilal. Osobne nikdy moc nerekl. To se vsim souhlasil. Ale v emailech byl hodne drsny. To jsem v americkych pomerech moc casto nevidel. Jako by to psal uplne jiny clovek.
Par lidi prichazi do prace a smrdi z nich marijuana. Asi si bafnou pred tou smenou, aby to vydrzeli (ten kolega co jsem popisoval nahore byl zrovna jeden z nich). Na to se ani nesmime ptat, protoze to muze byt ze zdravotnich duvodu. Stejne tak se nesmime ptat lidi jestli jsou kuraci. Proste tohle musite jako zamestnavatel nejak tolerovat a hledat zpusob jak se kazdemu cloveku nejak prizpusobit. U me je to tak, ze temto lidem nikdy nechci dat do ruky nuz at neco rezou. Jednou se mi tak zamestnanec v Shipito porezal. Oteviral krabici na konsolidaci. Dal si ruku na vrsek a box cutterem si prerizl vsechny prsty. Taky hulil a asi mu to neprislo. Pak mel 20 stehu na ruce a pro me jako zamestnavatele to bylo zraneni v praci (ktere platim ze sve Worker Comp pojistky). Spousta papirovani navic a penez.
Dalsi zamestnanec dvakrat po sobe prisel pozde o vice nez 20 minut. Shodou okolnosti jsem vzdy byl v provozovne kdyz pozde prisel (on asi chodil pozde casteji, ale tohle byly dva pripady co jsem ho nachytal). Podruhe jsem uz mu rikal, ze to proste nejde. Pak z toho byl na hromade po zbytek smeny a s nikym se uz nechtel bavit. Ani se mnou. Zeptal jsem se ho kdy bude moci delat rozvazky co slibil u pohovoru. Na to mi nikdy neodpovedel. Ale kazdy tyden mi posila textovky kdy presne bude vyplata. Kazdy tyden mu rikam, ze to je kazdy druhy patek a posilam datumy. Mimochodem je to vysokoskolak.
Zatim s tou fluktuaci zamestnancu jedu dokonale podle teto statistiky. Radeji se chci rozloucit s nevhodnymi zamestnanci rychleji a najit ty spravne drive, protoze nutne potrebuji schopne lidi na kterych tu firmu budu moci stavet. Jen bych si pral at tu obmenu delat rychleji. Na to nutne potrebuji zvednout prodeje at muzu vice nabirat. A rychle rikam proto, ze mam strach, ze me brzy prejde trpelivost.
Je to naprosta klasika a vzpominam na zacatky firmy Shipito. Statisticky jsem to mel tak, ze kdyz najmu 10 novych lidi, tak tri budou vylozene spatni (chodi pozde, kradou, apod.), pak je takovy prumer, kteri delaji praci ale neni tam moc snaha nebo energie. Pak tri z tech deseti budou nadprumer. A jeden z tech deseti je vyhra v loterii. Proste nekdo kdo ma zajem, neboji se odpovednosti, chce rust, je spolehlivy, nemusi se po nem vse kontrolovat, co rekne tak skutecne udela, je rychly, apod.
Mockrat (i ted s pizzerii) jsem zkousel dat ruzne varianty inzeratu na praci. Za mensi mzdu (coz je dneska $13) a vetsi mzdu $16-$20. Tohle je za entry level pozici. Tzn. neni ocekavani, ze ten clovek bude neco umet. Nebo i kdyby rikal, ze neco umi, tak je jasne, ze proste nic umet nebude (jeden z tech mych kandidatu pracoval tri roky velkou sit a neumi ani vyvalet testo). Vse se ho musi trpelive naucit a doufat, ze se to nauci rychle. Protoze ono to firmu stoji obrovske penize nekoho trenovat.
Predstava, ze za vice penez se ozve vice kvalitnich lidi se me nikdy nepotvrdila. Stejne tak kdybych nabidl, ze dam podil na zisku. Ta financni motivace sama o sobe fakt nefunguje. Jsou to uplne ti stejni lide co se hlasi na oba inzeraty (treba za vice penez se prihlasi o neco vice lidi). Na kazdy inzerat se v Los Angeles ozve 40-80 lidi. O mnozstvi uchazecu neni problem. Je to spise o obrovske trpelivosti. Hledani. Propustit ty nevyhovuijci a najit ty co chteji delat. A pak o tom udrzet si toho zamestnance, ktery je doopravdy prinosem. To je ten kteremu je potreba zaplatit co nejvice penez.
Johne, smekam s Tvoji trpelivosti. Ja uz bych to nedal a hlavne v gastronomii. Ted
Ne trpelivost uz moc nemam.
Johne, dovolím si jednoduchý a efektivní tip od Erika Hoffmanna na eliminaci této frustrace s opakovaným zaškolováním zaměstnanců:
– pro každý pracovní postup natočit jednou krátké video
– vytvořit profil na YouTube se sadou neveřejných videí pro všechny pozice.
Můžeš najmout klidně 10 lidí na pozici najednou, není třeba opakovaně školit. Stačí poslat odkaz, pomalejší si to můžou pustit třeba 100-krát. Vybereš jednoho nejlepšího. Nikdo nevyhovuje, můžeš zkusit dalších 10 🙂
Pro případný rozvoj franšízy je to možná záchrana duševního zdraví 😉
Odkaz na Erikovo video: https://www.facebook.com/groups/funnelaci/permalink/2128103543920874/
U tvých zápisků se mi pořád vybavuje ten film o zakladateli McDonald s. Z prvních zaměstnanců byli boháči, protože se vypracovali na řídící pozice.
Ale ne že všech. Jen z těch co se osvědčili, ti ostatní se ve filmu spíše ani neobjevili, nebo jen jednou 🙂
Mame uplne stejny problem s nabiranim lidi v pekarne v australii. Vetsina lidi keca o zkusenostech, je vlastne jedno kolik se jim nabidne protoze lidi se najdou tak i tak, ale naprosta vetsina je hrozna a vzdycky chteji vic. Odvadeji prumernou az podprumnernou praci, ale chteji nejlip pridano po 2 tydnech prace. Nekteri lidi si “udelaji” zraneni jen aby meli Workers Comp a byli doma.
Opacny problem managementu je ze lidi co se snazi a delaj veci navic dostanou tak “diky jsi fakt dobrej, nevim co bych bez tebe delal” a to je vse.
To je masochismus. 🙂
Zajímal by mě věkový průměr těch lidí.
Takhle je to ve všech firmách i oborech, jsem zaměstnanec, a co vidím co jiným prochází je neskutečné – pozdní příchody, neomluvená absence atd. a nikdo jim nic neřekne jen aby neodešli, pak přijde člověk po škole, nula zkušenosti a chce plat jako zkušený a snaha žádná.. Mladá generace se nechce učit, protože ví že jim nikdo nebude nadávat..
Možná v dělnických oborech. Pracuji v software firmě, kde je většina lidí s VŠ vzděláním a takové problémy o jakých tu John píše neexistují 🙂
Drtivá většina zaměstnanců jsou velmi inteligentní lidé, kteří dělají co mají a takové věci jako že by někdo nepřišel do práce, nebo přišel zhulený neexistuje.
Fluktuace zaměstnanců je taky velmi nízká, myslím že to je někde okolo 5-10% ročně.
Je to taky tím, že firma si docela vybírá – pokud vím tak je 1 přijatý zaměstnanec na asi 100 poslaných CV. Problém je samozřejmě sehnat dostatek zaměstnanců, protože programátorů a dalších IT expertů je notorický nedostatek všude.
Je to přesně tak, a to dělám pro obrovský korporát (jsme tuším v první trojce firem s největší valuation na světě). Akorát je velký rozdíl v tom, že to jsou career jobs, tj. člověk má jasnou perspektivu, kam se může posunout a kolik dostane, navíc už většinou nastupuje za nemalý peníz. Člověk je ale v takovém skleníku, všichni jsou motivovaní špičkoví odborníci, a skvěle se s nima dělá, takže se moc nedá odejít jinam.
Kdežto v kuchyni to je asi jiná liga, fakt obdiv k Johnovi, že se do toho pustil.
Zajimalo by me, co se stane “az ztratis trpelivost”?
LOL. To se uvidi:-)
Ja som toho nazoru, ze treba si vytvorit pracovne prostredie z ludi podobnych nam, resp. nasej “bubline okolia”. Inak to bude len stres a nervy. Isty cas som sa dal nahovorit na strojarsku vyrobu – zvaranie a brusenie nezeleznych kovov. K tomu bola zodpovedajuca skupina pracovnikov. Pravidelne sa riesil chlast, dochadzka, kradnutie materialu a kaslanie na BOZP. Ludia v odvetvi aj vo vedeni inych firiem uz boli otrli alebo “mierne” podobni. Napriek celkom ziskovemu podniku s vysokou marzou som sa na to vykaslal.
Pikoska – SMS od jedneho pracovnika v case ked sme nestihali termin zakazky:
Zdar dnes nedondu. Stoji mi k… jak raketa. Prisla mi babenka a ked musis tak musis. Promin. Zitra se vidime.
Clovek nevie ci sa ma smiat alebo plakat.
Tento a podobný byznys ohledně gastro je vždy tragedie jak na lidi, tak na vše ostatní ohledně perfektního fungování. Chce to opravdu trpělivost a čekat a čekat jak to celé dopadne.
Divím se, že by v Kalifornii bylo legální pracovat “pod vlivem”, ať už alkoholu nebo hulení. Pít alkohol před prací smí taky? Žiju v Kanadě, kde je sice marihuana legální, ale ne v práci.
No ty nikdy nevis jestli ten clovek nema marijuanu ze zdravotnich duvodu. V Shipito jsem mel zamestnance co hulil a to jeste legalni nebylo. Mel to predepsane od doktora, ze pry je moc hubeny at ma vetsi apetit na jidlo. Coz me pripadalo jako bullshit duvod. A ten clovek byl nepouzitelny. Jak ve skladu tak v kancelari. Proste byl uplne mimo. A takoveho cloveka nesmis vyhodit, kdyz ma nejake zdravotni problemy. Musi se vse delat velmi opatrne.
40-80 ludi na jeden inzerat? Je to normalne v casoch konjuktury v US? U nas (slovensko) chodi tak vela ponuk, len ked je recesia – vysoka nezamestnanost..
Jj, dělám pro globální kariérní portál. V US průměrnej uchazeč posle 10x tolik CV, co člověk z CZ nebo Německa. I když ekonomiky jsou na tom podobně.
Nábor je tu víc o numbers game, posílání přihlášek je strašné jednoduchý a uchazeči se s nima ani moc individuálně nemazli (úpravy cover letteru nebo životopisu).
Ano, problem je, ze vetsina lidi ani necte ty inzeraty. Jen posilaji zadosti, takze se pak treba divi na jakou praci se hlasili. To je normalka.
Rád bych někdy narazil na zaměstnavatele jako je John. Který umí opravdu ocenit přidanou hodnotu člověka. Z mých zkušeností jsem buď narazil na přístup “takové agilní idioty tady nemáme rádi” nebo nezájem. Možná je to tím střídáním korporátů. 🙂
V korporatu delam a neni agilita jako agilita 🙂 Napr. aktivni blbec je pohroma, a samozrejme si o sobe nemysli, ze on je ten blbec. Nekdo si taky mysli, ze flexibilita znamena co nejvetsi chaos bez planovani. Ale i v korporatu chteji sefove udelat dobrou praci, jen si pod tim predstavuje kazdy neco jineho. Staci naslouchat, co se od cloveka ocekava.
Kdyby tam každý hákoval tak jako já, tak jim stačí desetina zaměstnanců. 🙂 Ale dočkat se povýšení nebo (nesymbolického) přidání? To ani omylem! Z hlášky o “great job” si fakt nic nevezmu. 🙂 Takže stejně vždy nezbude, než přejít zas o dům dál.
Tak ono záleží na tom, jestli jde o career jobs, tj. vysoce kvalifikovanou práci s možností postupu. Pokud ano, a neváží si vás, jděte jinam. Fakt jsou firmy, které si váží lidí a udělají pro ně vše, i některé nadnárodní korporáty.
Zajímalo by mne, jestli je to jako u nás. Tzn. někoho vemeš na zkušební dobu, která je 3 měsíce a behem té doby ho můžeš bez problému vyhodit. Pokud není zaměstnanec ve zkušebce, tak má v USA nárok na odstupné? U nás to jsou 3 platy 🙁
V USA a hlavne v California nie je nic ako skusobna doba. zamestnanca mozes vyhodit zo dna na den aj ked u teba pracoval 10 rokov. A nemusis mu dat ziadne odstupne. Ale je to rovnake aj naopal, zamestnanec moze odist zo dna da den.
Nepisane pravidlo je ze zamestnavatel da odstupne tolko tyzdnov platu, kolko rokov si pracoval. Ak pracujes 2 roky, dostanes 2 tyzdne odstupne.
Dalsie nepisane pravidlo ze je zamestanec da 2 tyzdne notice pred tym ako odide. Ale nemusi ak mu nevadi ze spali mosty za sebou
Po zkusenosti z LA se tomu nedivim. Ja si nakonec nasel praci udrzbare v hotelu bez papiru. Dali mi ubytovani, auto ktery jsem mohl pouzivat i mimo pracovni dobu, nikdy predtim jsem takovou praci nedelal. Nekolik lidi mi reklo, ze na te pozici dlouho nikdo nevydrzi, protoze je to zodpovedna prace a sef se s nikym nemaze a na to Americani nejsou zvykli. Ja s sefem vychazel vyborne, pochvalil kdyz se prace udelala dobre a zkritizoval kdyz se mu neco nelibilo. To mi vyhovovalo, uz dlouho jsem byl navyklej na britsky pristup, kdy se sefove usmivaji i den pred vyhazovem. Prace to nebyla vubec tezka a vetsinou stacilo pouzit common sense a kdyz jsem neco nevedel, zeptal sem se sefa, on mi rad ukazal co a jak a napriste sem to udelal sam. Ja tu praci mel i docela rad :D. Kdyz jsem odchazel, tak mi sef rekl, ze kdybych se chtel vratit, zkusil by mi vyridit papiry. No ale kdyz hledali za me nahradu, to bylo vtipny pozorovat. Vsichni podle CV byli neskutecne zkuseni, ale meli problem i naladit televizi a kdyz prislo na kritiku jejich prace, neprisli druhy den do prace a nebo si zacali hledat jinou praci a jen nadavali jak je vse naprd a jakej je sef vul. Potkal jsem v LA par evropanu a hodne z nich byli schopni lidi. Trochu mi prislo, ze jsou to prave cizinci kteri Ameriku drzi na vode. Nebudes to mit snadny Johne, ale drzim palce. Mozna zkus Latino, nekteri umej maknout.
Ano takto to presne je.. kdyz je clovek trosicku sikovnejsi tak se v USA prorazi strasne rychle a zamestnavatele udelaji cokoliv aby si jej udrzeli.
Ja som sa ti dosť divil s tou pizzou. Do gastro biznisu by som nešiel. Mal som vo svojom portfóliu jeden 4* hotel ako krizak v investičnej spoločnosti. A to bola dosť katastrofa. Ľudia kradli od chladených kurčiat až po žiarovky a toaletak. S prístupom to bolo dtto ako píšeš. Viac sa mi páčil tvoj biznis s tými skladmi, ale je pravda že do toho nevidím. Každopádne držím palce a prosím neprestavaj písať blog. Píšem menej ale rád si tvoje posty prečítam.
Tak abych dal pozitiva. Nikdo me nic nekrade (krome toho jednoho pripadu se spropitnym). Ten nas system to dobre hlida. Takze treba v tomto to funguje. Ani hotovost se neztraci. A ani nedelaji zamestnanci chyby, ze by nekomu davali neco zadarmo, za spatne ceny, spatne objednavky, apod.
V CR je hromada schopnych studentu s podnikatelskyn duchen co by skocili po prilezitosti vypadnout do US a mit na to nejaky podil. To jsi myslim aplikoval v shipito. Ja byt mladsi a nemit rozjetou karieru u nas, tak frcim!
Good luck s pracovníma vízama do USA v této době…
A co zajít Johne párkrát na kukandu ke konkurenci? Chvíli sledovat zaměstnance jak pracují a pokud Ti někdo z nich bude připadat, že dělá svojí práci dobře, tak mu rovnou dát nabídku.
Lide co měli větší ambice, inteligenci, proaktivnost a morální hodnoty to už v životě dotáhli dál než k válení těsta na pizzu. (tím nechci nikoho urazit)
Takže jestli vyhovuje 1 z 10 z toho zbytku, je to ještě úspěch… další věc je ho tam pak ještě udržet. Souhlasím s tím, že šance by mohla být vyšší u čerstvých přistěhovalců.
No, ono zase je i pohled z druhý strany, měl jsem kolegu, co si říkal o zvýšení platu, a trvalo to rok, já jsem po půl roce slibování šéfa mu dal ultimátum a najednou to šlo za 2 dny. Ono v hodně firmách (nevím jak v US), ale v ČR, zase se zaměstnanci “dost vysírá” management.
V tomhle vidím, že generace miléniálů je na tom o hodně líp, než jsem byl v jejich době já, když jsem se sebou nechal tak pohodově zametat.
Věřím, že budeš úspěšný.
🙂
Vážím si každého zaměstnavatele, který ctí tvá slova:
“A pak o tom udrzet si toho zamestnance, ktery je doopravdy prinosem. To je ten kteremu je potreba zaplatit co nejvice penez.”
Z mé zkušenosti v ČR, hlavně teď, když je/byl boom, člověk s praxí zaučuje nováčka s větším nástupním platem, než má on po X letech.
Přitom stálým zaměstnancům se přidávají jen 3-4% ročně a přes to nejede vlak.
Je dáno, že na vývoji mají být tři inženýři, tak tam nějací budou, klidně hned po škole.
Ja vzdycky myslel, ze jednim z nejvetsich vydobytku a hracich motoru US ekonomiky je liberalni pristup k zamestnavani a kazdyho takovy mamrda, co nedela, jak chces, muzes behem minuty vyrazit na ulici. Samozrejme pokud si to muzes dovolit a je ho kym nahradit. Tohle jednoznacne chybi k tomu, aby se evropa nekam pohnula – u nas clovek kouka jen na ksichty vysiracu, co sermujou nejakym 6 mesicnim odstupnym. Neumim si predstavit, ze bych jeste nekdy u nas mel regulerni zamestnance, to by me asi trefilo.
Ano muzes okamzite vyhodit. To neni vubec problem. Jen je to kolotoc zaucovani a vyhazovani nez se ten team ustali.
Bohužel i když někteří mí lidi jsou kontraktori a mohla bych se s nimi rozloučit na minutu, tak si to dvakrát rozmyslím v jakém stavu je projekt, v jakém stavu je tým, takze si nachystám půdu a udělám to třeba až v lepším okamžiku. Protože i můj den má 24h a z toho musím 8 spát, abych byla produktivni. A když vidím, jak je na tom tym, tak jim nechci hodit na krk zaucování někoho nového v kritickou dobu (potřebuju jejich hlavu jinde) a stejně tak i já si musím zvážit, zda jsem schopná dělat x pohovoru týdne. Říká se delegovat, delegovat, ale já radeji sama chcipnu, než abych to hodila na krk někomu, kdo má jazyk na vestě – já o sobě vím, že to krátkodobě zvládnu a pak si to vyberu jinde, ale lidi, kteří jsou schopni nechci, aby mi pak odešli, protože to je pro ně overwhelming, takže jsem s tím vyhazováním docela opatrná…
Je to tim ze nabizis malo a jeste min. Ani tech 20 usd nestaci v soucasnosti na normal zivot v LA, a neni to ani prumer. Ja taky za 15 tis kc nerad makal, a za 50 ejhle jak to jde…
Myslim že nabídnutí vyšší mzdy moc nepomůže, protože gastro obor má takovou pověst, že tam pracují hlavně studenti a odpadlíci.
Takže kvalitního člověk ani nenapadne se tam dívat.
Kvalitní lidi co to v gastru někam dotáhli mají svoji upscale restauraci nebo v takové upscale restauraci pracují.
Tohleto srani v restauracnim byznysu bych nikdy nebyl ochoten absolvovat.. ale se zajmem sleduju Johnuv pribeh 🙂
Mě by zajímalo jak dělá HR třeba McDonald nebo KFC atd. Ti potřebují přece hodně zaměstnanců a asi i relativně kvalitních, v těch fast foodech to frčí.
Mi přijde že v těchto řetězcích je to v ČR asi samý student, nebo velmi mladý člověk tak okolo 20 let….
Jezdim do Ameriky, resp. do Californie, uz par let a mam cim dam vetsi pocit, ze Americani jsou oproti Cechum neschopni, zabrzdeni, zpomaleni, nezvladaji multitasking, spoustu veci resi komplikovane, vic mluvi nez delaji, misto aby nasli rychle reseni, tak kolem toho namluvi nejdriv haldu plku, omluv nebo poklonek o nicem, hodne chybuji, nemaji poradne selskej rozum a absolutne nesnesou kritiku, jelikoz od malicka jsou chvaleni a dostavaji medaile pomalu i za to, ze poskoci na jedne noze 😀 Tim se vysvetluje i ta jejich sebejistota. Umi houby, ale mysli si opak. Vsechnu manualni ci tezkou praci dohromady delaji jenom Mexicani, Cesi, Polaci atd. No a v tech sluzbach to s Amikama neni taky zadna slava. Nevim teda jak vysokoskolaci, s tema jsem do styku zatim moc neprisla. Oproti Cesku se mi navic zda, ze mnohem vic Americanu jede v alkoholu, drogach, hrani her, hazardu nebo proste jsou na necem zavisli, takze podle toho to pak asi i vypada. Maji sice mnohem min dovolenych a udajne pracujici vice a tvrde, ale jestli to nahodou nebude proto, ze jsou neschopni a vsechno jim trva mnohem dyl? 😀 No a o tom, ze jsou mnohem min vzdelani a v obraze, asi netreba ani mluvit. Kdyz se napriklad obsluhujici slecna ve fitku musela zeptat kolegy, ktery mesic v roce je January, mela jsem dost 😀 A podle toho, co tu, Johne, pises, se mi ty moje dojmy jeste vic potvrzujou.
“No a o tom, ze jsou mnohem min vzdelani a v obraze, asi netreba ani mluvit.” jde jen o vase povrchni dojmy, v zebrickach vzdelani je CR o dost pozadu za US, nejen v univerzitnim. Zapadni Evropa a US vidi CR zhruba tak, jako se Cesi divaji na Rumunsko – nic moc, ale zase jsou levni.
Tak som sa zasmial, Dave, napíš ešte niečo 🙂
100% souhlas s …”spoustu veci resi komplikovane, vic mluvi nez delaji, misto aby nasli rychle reseni, tak kolem toho namluvi nejdriv haldu plku, omluv nebo poklonek o nicem, hodne chybuji, nemaji poradne selskej rozum”… k tomu bych dodal, ze z jejich sebejistoty prameni neakceptace jinych nazoru/navrhu a po velice dlouhycha uvahach a jednani, nakonec se to udale po jejich. A pak souhlas s …”Maji sice mnohem min dovolenych a udajne pracujici vice a tvrde, ale jestli to nahodou nebude proto, ze jim to vsechno trva mnohem dyl”
Zaměstnance je potřeba jako děti všechno naučit a doufat že zůstanou. Nikdo jiný se na takovou práci hlásit nejspíše nebude. Můžeš to zkusit trochu otočit a vyhlásit nějakou soutěž v pečení pizzy. Naláká to lidi, které to třeba baví, ale nikdy je nenapadlo v tomto oboru pracovat.
Jakobych četl zkušenosti z dopravy.
Pár případů:
Ve 4:00 má vyjet, 4:30 SMS, že je nemocný. (důležité jsou ty nuance – pokud napíše po čase kdy měl vyjet, že je nemocný, tak už nejpravděpodobněji pracuje jinde nebo minimálně už hledá, dost možná je to poslední SMS od toho zaměstnance).
Sháním nového řidiče, ozve se žena, že by ráda u nás jezdila a zda může načerno, že už tak jezdí x let a je na ÚP. V případě nehody by se rychle podepsala smlouva. Sice někde pracuje, ale že může ze dne na den odejít, když tam nemá smlouvu.
Nabíráte nového zaměstnance, dohodnete se, že mu do zítra připravíte všechny smlouvy, domluvíte mu vstupní zdravotní prohlídku a … on nepřijde a nereaguje.
Odchází řidič, že bude mít u konkurence o 15-20 tisíc víc a každý den doma. Stáhne s sebou dalšího (ten vyhrožuje, že pokud ho nepustíme k 1. = tj. za 3 dny co vznesl požadavek, tak si udělá úraz a nahlásí to na úřadě). O měsíc později volá iniciátor a ptá se, zda bychom ho nevzali zpátky. Ten, kterého stáhl s sebou, tak skončil na ÚP a nepracuje. Oba tam vydrželi měsíc.
Volá mi řidič v pondělí, že v pátek končí. Že má domluvený jiný kšeft a nic s tím nenadělám, že je ještě ve zkušebce (už týden nebyl).
6:00 má vyjet, 6:30 SMS, nemocen. Pak si píše s kamarádem a omylem pošle mně nesprávnou SMS: “Nebo pujdu do skodovky mrdat :D”. Samozřejmě to byl jeho poslední den u nás, ale pak napsal ještě, že jsme solidní a že nás nikde nebude pomlouvat.
Pak jsou i takové budíčky jako ve 4 ráno: “Promiň, omylem se mi to vytočilo”.
—
Zpočátku mě tohle zarazilo, jak takto mohou ti lidé fungovat. Na druhou stranu najít člověka bez exekuce, to jsou tak 2 z 10 (a to bráno z těch, které si pozvete na pohovor, kteří se zdají jako solidní). Samozřejmě oni za to nemohou, neberou to jako svoji chybu. Tito lidé zároveň patří mezi ty, kteří Vám nejvíc radí v podnikání. A ví přesně, že to děláte blbě.
Njn, 50% lidí v populaci má IQ menší než 100. (a ono ani ta 10ka není žádná výhra)
A pochopitelně i tito lidé se nějak účastní pracovního procesu a velká většina z nich bude v dělnických a jiných mizerně placených oborech s minimálními požadavky…
Jo tchán šel radši předčasně do důchodu. Spolehlivej chlap, přesnej, dříč, ale to zaměstnavatele v dopravě nezajímá. Základ je platit minimálku, požadovat 12hod denně práci, šikanovat přes telefon, když si někde zastaví na jídlo a fůra keců a vydírání, když nechce zaskakovat za jiné flákače o víkendech. Být spolehlivej znamená, že totálně odese***e chování ostatních zaměstnanců, který to mají na háku.
Neprestavam se opakovane divit, kolik lidi ctoucich tenhle blog, nechape zakladni trzni principy. Preci nemuze zamestnanec brecet, ze se citi nedocenen vzhledem k praci, kterou odvadi. Si ma rict o podle nej adekvatni penize a pracovni podminky, ktere si predstavuje. Bud to dostane a oba jsou spokojeni nebo ne a pak jeho prace zjevne zamestnavateli nestoji ze to, co pozaduje. Pak je cas slevit ze svych pozadavku nebo odejit jinam. Pokud neni kam a nikdo mu to dat nechce, tak ma opet bud slevit ze svych pozadavku nebo zacit podnikat sam a ukazat tem nedocenujicim zamestnavatelu, ze jsou to oni, kdo dela chybu.
Tohle chape chytrejsi petilete dite. Ze stat a jeho skoly uci lidi/deti ruzny jiny nesmysly je smutny fakt, ale na veci to nic nezmeni – jinak to totiz dlouhodobe fungovat nemuze.
Pak je otázka, jestli ty tržní principy chápe ten podnikatel, který nonstop brečí, že nejsou lidi, stěžuje si nato kudy chodí a požaduje po státu, aby mu dodal levné otroky z Ukrajiny. 😀
🙂
A proc nepouzivas agentury, alespon na kuchare a managery.