Dela me to radost kdyz vidim komentarjako tento od Cappyho u meho clanku o pizza podnikani:
Ouch. Ty cisla. Kdyz nahodou nesezenes dobre pizza-many, za dobry plat, a kazdou druhou pizzu ti pripali nebo nedopecou, tak veskery snazeni s drahymi surovinami pujde do kopru..
Chci tim rict, ze tohle bude nervy drasajici serial, protoze jeste neni vyrobena jedina pizza a uz si odhadem 100.000 USD v minusu (nebo co nevidet budes).
Kdyby si prisel do statu a jediny co by te napadlo by bylo delat pizzu, asi by to nebyla success story..
Vazne. Me to doslova nabiji energii. Jdu do neznameho. A tohle je pripomenuti par problemu co me muze cekat. Ale to je naprosto v poradku. Pripomina mi me zacatky v USA. Clovek se pousti do neceho noveho. Netusi jak ten obor funguje. Kdyz je navic imigrant tak ani netusi jak to v te zemi funguje. Proste je zvykly na uplne jiny system a musi se vsechno ucit od zacatku. Je toho moc co vsechno musi zjistit ve velmi kratkem casovem obdobi. V tomto je to nejistota, neprijemnost, stress, ale zaroven i velice pozitivni proces, kdy to clovek krok za krokem prekonava.
Ted uz mam za sebou hodne let zivota i podnikani v USA, takze uz to je pro me relativne jednoduche. Ale pizza business je pro me uplna novinka. Restaurace je jeden z nejtezsich businessu. Jsou to malo ziskova podnikani. Vetsina z nich krachuje. Je tady spousta konkurence. Sance na neuspech je obrovska! A ja si to uvedomuji. Proto i delam opatreni jak minimalizovat rizika. Zaroven na to koukam novym pohledem a hledam si svoji vlastni cestu jak ten business delat.
Taky se mi libi jak si dost lidi mysli, jak je to to stupidni business. Proc proboha pizza? Ano, mate pravdu. Jenze muj problem je, ze delam spoustu stupidnich businessu. Kdyz jsem zacinal posilat krabice a lepil na ne adresy s nalepkou, tak mi to pripadalo jeste horsi business. Proboha co je na tom kreativniho? Krabice s nejakym zbozim prijde do skladu, ja ji dam na regal a po case na ni nalepim novou adresu a poslu zakaznikovi. Vzdyt prece nic nudnejsiho se neda delat! Ale, to zdani klame. Me uplne fascinovalo jak jsme vsechno v Shipito resili. Jak je ta logistika neuveritelne komplikovana. Jak jsme hledali nove zpusoby jak levne posilat do zahranici (napr. Airmail), na ktere spousta konkurence do dneska neprisla. Jak jsme dokazali donutit statni postu (USPS) zmenit nektera pravidla pro zasilani baliku (omezeni velikosti do Ruska). Jak zaridit aby se velke mnozstvi baliku procesovalo rychle a efektivne, tak jak to malokdo umi a tim padem pak firma ma nadherny zisk a konkurence tomu nerozumi jak je to mozne. Ten business se nakonec pro me stal nesmirne zajimavy (i kdyz jsem mel ty pocatecni pochybnosti). A ja to tusim, ze u toho pizza businessu je to uplne stejne.
Kdybych do USA prijel uplne cerstve tak bych si tento business nevybral. Je totiz nutne investovat relativne dost na rozjeti a je to risk. Neni to jak rozjizdet nejaky web projekt za par dolaru. Ale jsem dnes v jine pozici. A muzu v klidu financovat rozjeti docela dost pobocek z vlastnich zdroju. Co me na tom fascinuje je jak je jidlo v USA obrovsky business. V USA se proda pizz za38 miliard dolaru rocne!
Dalsi lakave je jak se ten business da rust. Rust je v tom, ze otevirate cim dal vice pobocek. Cim vice se jich otevre tim vetsi je obrat. USA je obrovsky trh. V kazdem state a meste muzete mit spoustu pobocek. Tohle je kratky uryvek od jedne z konkurenci:
Brauser says Pizzafire doesn’t vie with traditional pizzerias for customers’ cash. “We compete with Chipotle, Jimmy John’s and Panera Bread,” he says. “And because of that, sales volumes are significantly higher. Our buildouts are all below $200,000, and our projected net profit is $180,000 per store. That’s 100% ROI, and that’s what we are selling to our private equity guys.”
Na rozjeti jedne pobocky Pizzafire investuji 200 tisic dolaru. A pak maji z te pobocky 180 tisic profit za prvni rok! A kdyz to takto vychazi a umite to, tak to jen zacnete nasobit poctem pobocek co zvladnete rozjet. Neni to nadhera?
