Konec kitove sezony je velmi nebezpecny. V zari/rijnu prestavaji foukat pravidelne termalni vetry na miste kde jezdim.

Ja se pak zacnu trosku nudit. A kdyz se nudim tak vymyslim hovadiny. Napriklad davam nabidky na koupe ruznych nemovitosti. Jen tak impulzivne zkousim jestli mi akceptuji moji nizkou nabidku (low ball offer). Hledam ruzne opomenute dealy, kde z nejakeho duvodu prodavajici nemuze prodat a ja zjistuji jak by to slo vyresit a udelat z toho dobry deal.

Presne si pamatuji, ze takto vznikl cely napad na pizzerii. Ze jsem se trosku nudil a dal nabidku na koupi nemovitosti ve ktere by to slo provozovat.

A to misto abych si vyuzival plodu sveho predchoziho usili a jen relaxoval. 🙂

S pizzerii pomalu postupujeme kupredu. Kazde oddeleni ve meste se vyjadruje k tem nasim planum. Takze implementujeme zmeny a vypada to, ze zadny velky problem uz pred nami neni. Ale porad je to min. nekolik tydnu nez ty finalni plany budou schvalene. Nemam na to moc trpelivost, ale co se da delat.

Pomalu uz sem tam nekomu koho znam reknu co se chystam delat. Treba znamym co vlastni restaurace. Ti mi vzdy reknou at se pripravim na to, ze budu pracovat 20 hodin denne! A mysli to smrtelne vazne. 🙂

Se stavenim skladu to je podobne. Po verejne schuzi na schvalovani planu jsme dostali mraky pripominek od vsech moznych oddeleni. Takze architekt je ted zapracovava a ja doufam, ze neprijdu o moc plochy skladu (coz hrozi). Treba pozarnici chteji sirsi pristupovou cestu (a rovnou dve). Coz nam odebere misto na parkovaci mista a tim i plochu skladu. Ale architekt pusobi velmi sikovne a snazi se to nejak kreativne vyresit.

Tak pizza business se jeste nerozjel, ale muj pravnik uz pripravuje program na Phantom stock. Je to neco jako Stock Options program, ale s mnohem jednodussimi pravidly. Jak organizacne i danove. Danove jde o to, ze kdyz vam nekdo da v USA akcie ve firme, tak je musite hnedka danit jako bezny prijem (udelat profesionalni odhad a zaplatit dan z prijmu). Coz je obrovsky problem, kdyz nikdo poradne nevi jakou ma firma hodnotu a za par let nemusi mit hodnotu zadnou (a mezitim zaplatite obrovske penize na danich). A podobne komplikace jsou se stock options programem. Je to danovy chaos, kdy hraje obrovskou roli jestli jste U.S danovy resident nebo nejste, nektere stock options se muzou dat jen zamestnancum a ne lidem co pracuji externe (treba reditele nebo externi spolupracovnici), u nekterych programu musite pravidelne platit za delani odhadu (kazdy rok) …

Co se mi hlavne libi na phantom stock je ta flexibilita a jednoduchost. Muzu je dat lidem co jsou USA residenti nebo neresidenti. Muzou je dostat externi spolupracovnici nebo regulerni zamestnanci. K daneni dochazi az v okamziku kdy se tyto phantom stock promenuji v hotovost. Napr. dojde k prodeji firmy a ten podil v akciich je konvertovan na financni podil podle toho za kolik se firma prodala.

A komu ma smysl akcie davat? Pro me dava nejvetsi smysl ocenit lidi co se mnou vydrzi do konce. Nedava mi smysl davat podil ve firme za nejakou praci. Napr. platit akciemi za jednorazovou spolupraci. Tohle je mozna obvykly zpusob u startupu, aby usetrili penize. Misto penez radeji zaplati podilem. Jenze to mi naprosto nevyhovuje. Ja radeji za jednorazove ukoly zaplatim penezim a necham si ty akcie pro klicove lidi na kterych ten business bude stat. Je to odmena pro lidi u kterych vim, ze se mnou vydrzi cely ten proces budovani firmy. Jde o to, ze s narustajicim casem to jsou lidi na kterych firma doslova stoji. Maji obrovske znalosti o fungovani. Byla by to obrovska skoda o ne prijit.

Ten Phantom stock ma vyhodu, ze se takto sjednocuji zajmy. Nejvetsi generator bohatstvi je vybudovat skvelou firmu, ktera se jednoho dne proda za obrovske penize. Cim lepe bude fungovat, cim vetsi zisk bude mit tak tim vetsi se vytvori hodnota. A podil na teto vytvorene hodnote ma mnohem vetsi vyznam nez jakakoliv vyplata.