Tak a ted mam posledni clanek do meho tridilneho serialu (Stesti, Mrzeni a Energie). Jak jsem psal o mrzeni, tak pan odbornik Dr. Prof. Rohlik, me prave upozornil pri telefonicke konzultaci, ze spise pisu o MUSENI nez o MRZENI. Radeji to teda uvadim na pravou miru s temi pojmy. MUSENI je temer kazda prace, ktera se vam nechce delat. Vetsina museni se podle meho nazoru da jednoduse nadelegovat. Takze na rozdil od pana Dr. Profesora me MUSENI zas tak nevadi. Ale casto se narhnou zavaznejsi problemy a neprijemnosti, ktere nejdou jednoduse delegovat a fakt je musim resit. A tomu ja rikam MRZENI. Pan Dr. Prof. Rohlik jeste rikal, ze MRZENI je i kdyz se vam treba kocka vysere na koberec (to jen na upresneni).

Ale zpet k te pointe. Cim vice toho delate tak tim vice toho mrzeni se najednou muze nahrnout. Ja uz s tim dopredu pocitam a presne vim jak se na to pripravit. Ten zaklad je mit v zasobe obrovske mnozstvi energie, ktere cloveka dokaze pres ty problemy presunout.

Tzn. nemuzete kazdodenne prezivat s vyplazenym jazykem na veste. Kdyz mate kompletne zaplneny den ruznymi ukoly (MUSENIMI), tak pak kdyz prijde poradne MRZENI, tak uz vam nezbyde cas a ani energie to resit. A prave v reseni tech zavaznych situaci nebo mit dostatek sily na ty nejvetsi ukoly povazuji za naprosto klicove.

To ze nemam rad schuzky, telefonaty a ruzne zdrzovani casu (to museni) vyplyva z teto filozofie pripravenosti na jakekoliv situace. Mit schopnost skocit akcne na problem. Intenzivne se do neho zakousnout. Vlozit do toho tolik energie jako letici meteor, ktery neni mozne zastavit. Proste schopnost absolutne vsechno odhodit (bez jakehokoliv vahani) a dat 100% fokus na to co chcete resit. Takove vetrna smrst nebo boure. Kdyz jsem chodil do prace v Shipito tak jsem nevedel co budu ten delal. Vybral jsem si co jsem chtel. A kdyz jsem videl, ze neco potrebuje urgentni reseni, tak jsem tomu dal vsechno, abych to vyresil.

Takze abych byl plny te energie, tak proto tak casto sportuji. Jsem schopen pres den jit lyzovat nebo kitovat. Nebo proste delat veci, ktere vim, ze me tou energii naplni. Proto si tak hlidam cas, abych si ho nezaplnil necim co nechci. Kdyby kazda schuzka nebo telefonat dodal energii, tak je mam na rozvrhu cely den. Jenze je to naopak.

Samozrejme, kazdy muze mit uplne jinaci styl prace, ktery mu vyhovuje. Tohle co popisuji je muj. Ja proste vim, ze treba sezeni osm hodin v kancelari me energii vybiji. A kdyz ji chci mit v zasobe, tak bych proste nedokazal nekam chodit do prace a sedet tam cely ten. Ale to neznamena, ze nejsem schopen pracovat 10-12 a vice hodin denne, kdyz je potreba. Muzu pracovat z jakehokoliv mista s maximalnim nasazenim. Dulezite je, aby se ta prace udelala a zrealizovalo se co je potreba. Jsou to okamziky kdy se udela obrovske mnozstvi prace v malem casovem obdobi. Maximalni fokus. Zadne zdrzovani. Maximalni vysledky.

Tak trosku navazuji clanek o tom jak je potreba byt pripraven na to stesti a zvednout se pro tu dvacetidolarovku kdyz lezi na zemi.

Je tady jeste jeden pohled. Neni to jen o nejakych jednoduchych jednorazovych sancich, ktere se musi vyuzit. Je to i hodne o tom dotahovat veci do konce. Divam se na to podle sebe kdyz se rozhoduji do jakych cinnosti venovat cas. Nemam problem toho delat hodne najednou. Nadchnu se rychle do neceho noveho. Ale ta realizace zabere hodne casu. Brzy se objevi problemy, zacne se hromadit prace a zaroven ruzne problemy spojene s temi projekty. Te praci a problemum se jinymi slovy rika mrzeni (nebo nekdo to pise i takto M.R.Z.E.N.I.). ;-)Proste misto lenoseni nebo nejakeho lekovani najednou musite neco delat, odpovidat na telefonu, resit problemy, stiznosti, problemy se zamestnanci, ucetnictvim… proste delat veci co se vam delat nechteji a MUSITE!

(Mimochodem jeden ctenar co tento termin rad pouziva a ma talent jak se ma mrzeni vyhybat by o tom mohl napsat knihu. Ja mu to rikam porad, ale je na to liny.)

Takze nejenom je dulezite neco zacit, ale i mit odolnost to zvladnout a vydrzet dotahnout do konce. Cim vetsi odolnost tim je to lepsi. Cim vice toho delate, tim vice problemu se nahrne. Clovek se v takove situaci ma chut na vse vykaslat. Rika si jestli mu to stoji za to. To je naprosto normalni. Kdyz se mne nahrnou problemy se vsech smeru a ve stejny okamzik, tak mam vzdy chut osekavat aktivity. Ale taky vim, ze k tomu podnikani nejake to mrzeni patri. Kdyz neco delate ve velkem, tak toho mrzeni muze byt vice. Musi se s tim pocitat. A naucit se jak to zvladat. Tohle je taky neco na co se da zvyknout nebo se naucit. Proste jen rikam, ze to chce stat nohama na zemi. Uvedomit si co jaka cinnost zhruba bude obnaset. A pak jit realizovat.