Nevyhody startupu, ktere se daji obratit ve vyhody

Kdyz zacinam nejaky business tak vidim vsechny mozne nedostatky, ktere ma moje nova firma oproti jiz zavedenym firmam. Myslim, ze tento pocit ma skoro kazdy. Nova firma nema vetsinou dostatek financi a casu (ve smyslu historie). A vse zavest tak, aby to perfektne fungovalo potrebuje dostatek casu a penez. Kdyz nekdo budoval nejakou firmu 10 let tak nelze ocekavat, ze se vam podari to stejne za mesic. I kdybyste meli spoustu penez, tak je stale potreba mit dost casu (zkusenosti) a to se moc urychlit neda.

Ja osobne ani nedoporucuji se snazit drasticky uspechavat vyvoj. Lepsi je jit relativne pomalu a ucit se krok za krokem. A taky si nemyslim, ze je dobre snazit se delat vsechno stejne jako zabehle firmy. Startup ma totiz obrovskou vyhodu v tom, ze muzete delat veci uplne jinak nez zavedle firmy. Nemate na sobe pritez v zavedenych postupech, velkych nakladech nebo v zavazcich, ktere nejdou menit.

Treba ja porad premyslim nad situaci jestli mit vlastni sklad nebo prodejnu/showroom pro muj business s koly. Konkurence ma showroom/sklad a myslim, ze diky tomu prodaji celkem hodne kol. Porad dost lidi chce prijit osobne a na kolo se podivat. Takze moje firma ma nevyhodu, ze vlastni sklad/showroom nema. Ale da se tato nevyhoda obratit v nejakou vyhodu? Tohle je nad cim premyslejte kdyz rozjizdite nejaky business. Jestli jde nevyhoda obratit ve vyhodu.

Kdyz ten sklad nemam, tak to taky znamena, ze nemusim platit najem. Treba moje konkurence ma pronajmuty sklad/showroom a plati za nej zhruba $5,000 mesicne. (Tyhle informace se daji docela jednoduse najit. Podival jsem se kde ten sklad maji a kolik se tam uctuje za najem). A kdyz maji showroom tak musi mit i nejake lidi co ty kola prodavaji. To zase stoji penize. Takze sice ziskaji vice prodeju, ale taky maji o dost vetsi naklady.

Co se stane kdyz najednou klesnou prodeje? Kdo je v lepsi pozici? Startup, ktery ma minimalni naklady nebo firma, ktera ma pronajmute prostory a vi, ze musi prodat za kazdou cenu jinak zkrachuji. Nerikam, ze navzdy zustanu bez vlastniho skladu, ale libi se mi ta flexibilita. Kdyz se mi vyprodaly temer vsechny kola tak me to temer nic nestalo. Musel jsem jen pockat na novou zasilku. Kdybych mel pronajmuty sklad za $5,000 mesicne tak by to byla docela draha chyba. Takze pro zacinajici startup je dobre mit moznost delat chyby, ktere nestoji tolik penez jako zavedenou firmu se zavazky.

Nebo co kdyz dojde ke snizeni cen? Par firem se rozhodne vyrazne snizit ceny na ukor jejich rabatu. Cim hubenejsi firma je tim lepe je chranena. Kdyby doslo k cenove valce, tak chci mit co nejmene fixnich nakladu. Kdybych mel vlastni sklad tak me muze takova cenova valka polozit. Kdyz firmu ridim z domu a o zasilani se stara fulfillment firma tak mam mnohem mensi naklady. A mohl bych prodavat mnohem levneji nez ostatni zavedene firmy.

A v tomto se ukazuje i obrovska vyhoda startupu. Muzu tu cenovou valku zacit klidne sam. Mam ted tak minimalni naklady, ze muzu prodavat mnohem levneji nez konkurencni firmy. Docela me to laka i vyuzit nez se rozdhodnu mit vlastni sklad a naklady me vzrostou. Takze nevyhodu, ze jsem startup muzu prevest ve vyhodu, ze mam minimalni naklady a muzu prodavat za mnohem nizsi ceny nez konkurence.

XYZ kola uz putuji v cenikach cinskych tovaren

Prave mi prisla nabidka na beach cruisery od jedne cinske tovarny se kterou jsem jeste nikdy nepracoval. Napsali mi email jake kola muzou vyrobit a poslali mi v priloze i obrazek s cenikem.

[photopress:xyz_1.jpg,full,pp_empty]

Uz jsem si zvykl, ze v ruznych cenikach opakovane vidim kola s nalepkami jinych zavedenych firem. Ale to je poprve kdy se mi takto prisel cenik s obrazkem vlastniho kola XYZ, ktere jsem nechal vyrobit v jine tovarne. 🙂

I Amazon nabizi fulfillment sluzby

Dneska jsem nahodou prisel na to, ze i Amazon.com nabizi fulfillment sluzby. Pro nove ctenare znovu trosku vysvetlim co to ten fulfillment vlastne je na mem prikladu. Misto toho abych mel vlastni sklad a sam posilal baliky s koly tak na vsechno mam firmu, ktera se o to stara. Je to levne, maji obrovsky sklad, muzu nakoupit kolik chci zbozi a zaridi vse od prevzeti zbozi, baleni, posilani nebo i vyrizovani vracenych zasilek.

Asi hodne lidi vi, ze Amazon nabizi moznost prodavat vase zbozi pres jejich web. Jmenuje se to tzv. Marketplace. Takze kdyz neco prodavate online tak to tam muzete nabidnout. Nejde jen o knizky. Prodavat muzete v podstate cokoliv. Plati se za to nejake provize a poplatky. Jak to presne funguje z vlastni zkusenosti nevim a uvazuji to zkusit na me beach cruisery. Jen me odrazuje platit 10% provizi (je to docela dost). Jestli mate nekdo zkusenost tak prosim napiste. Chtel bych vedet jak velky potencial zde muze byt pro prodeje. Amazon ukazuje u kazde polozky tzv. Amazon Sales Rank, podle ktereho se da poznat jak je kazde zbozi popularni. Bohuzel se ale podle toho neda poznat kolik kusu mesicne se prodava.

Kdyz jsem si prohlizel Marketplace tak me zaujalo, ze Amazon nabizi kompletni fulfillment sluzby. Muzete vyuzit jejich sit skladu. Budou za vas zbozi rozesilat nejenom pro prodeje pres Amazon, ale pro vase objednavky, ktere treba dostanete pres vas web, eBay, apod. Zbozi od vyrobce kdekoliv na svete poslete do Amazon skladu a ten za vas bude vse rozesilat. Myslim si, ze Amazon ma perfektni infrastrukturu a vyborny system. Dival jsem se na poplatky a vychazi to jeste levneji nez co ted platim za moji fulfillment firmu pro XYZbikes.com. Cenik je zde.

Kdyz se podivate na ty ceny tak je to skutecne velmi levne. Treba skladovani za mesic je $0.45 za cubic foot. Foot (stopa) je 30.48 centimetru. Takze balik o rozmerech 30x30x30 centimetru vam budou skladovat za 45 centu za mesic. A za poslani vam nauctuji od $0.50 do $1.00 (+ postovne). To jsou doopravdy velmi levne ceny. Zkuste si spocitat kolik by vas to stalo skladovat nejaky kontejner se zbozim a platit nekoho za rozesilani.

Docela me to fascinuje, ze je mozne takto vyuzit infrastruktury firmy jako je Amazon pro jakykoliv startup. Nemusite investovat miliony dolaru do budovani vlastnich skladu, lidi a systemu. Staci vymyslet produkt a marketing. Tak jak ja jsem si vymyslel design kola, tak si muzete vymyslet jakekoliv zbozi (obleceni, sportovni veci, v podstate jakekoliv vyrobky). Muzete si udelat svoji vlastni znacku v podstate na cokoliv. Nechate to pak vyrobit nekde na svete kde to bude nejlevnejsi (treba v Cine). Ja jsem svuj design udelal ve Photoshopu a Cinani to podle toho udelali. Nebyla to zadna veda. Proste vse jednoduse a nebylo nad tim potreba travit moc casu. Podobne jsou mi ochotni udelat i ramy kol. Vcera jsem s nimi komunikoval pres Skype (piseme si pres chat) a v podstate chteji jen nacrtek a udelaji mi podle toho jakekoliv kolo. Takhle to jde pro jakekoliv zbozi.

Nevim jak jak vznikly dnesni velke firmy jako treba Adidas nebo Nike, ale pripada mi, ze jsou dnes velmi otevrene moznosti rozjet jakoukoliv novou znacku. A mozna jednoho dne vybudovat podobny gigant jako je treba Nike nebo Adidas.

A asi to pujde i jednoduseji, protoze muzete vyuzit jiz vybudovanou infrastrukturu od Amazonu a nemusite resit stejne problemy, ktere musel Amazon resit. A kdyz nahodou budete super uspesni tak se nemusite bat, ze byste nezvladli rozesilat tisice objednavek denne. Amazon to urcite zvladne.

Predstaveni projektu – BridgeArt.net

V ramci predstavovani ruznych projektu ctenaru blogu PodnikanivUSA zverejnuji dalsi email, ktery mi prisel. Proc tyto projekty ctenaru zverejnuji? Vsichni se muzeme poucit ze zkusenosti jinych. A pro autory projektu jde zase o cennou moznost ziskat feedback od ostatnich webovych podnikatelu. Me na tomto projektu nejvice zaujaly ty landing pages v jinych jazycich. Docela by me zajimalo vice detailu kolik navstevniku je takto mozne privest. Docela dobry tip pro SEO. (JV)



Dobry den,

bych chtel podekovat za velmi inspirativni blog a predstavit svuj webovy projekt – BridgeArt.net

Jedna se o anglicky psany web uzce zamereny predevsim na projektanty velkych staveb jako jsou mosty a vyskove budovy; web by mel poskytnout zajimave informace take studentum, dodavatelum staveb a odborne verejnosti. Jadrem webu je databaze stavebniho software, ktera je volne propojena s ostatnimi prvky webu: oborova wiki, sledovani novinek na ostatnich serverech a portal clanku.

Protoze se projektu venuji ve svem volnem case, uz od zacatku jsem se snazil minimalizovat naklady a pouzit strategii, ktera umozni budovat web sice postupne, ale tak aby byl uz od zacatku prinosem pro navstevniky. Rad bych se podelil o nasledujici dve zkusenosti, ktere me vyrazne pomohly minimalizovat naklady:

(1) Pouzivani open source software. Cast webu pouziva redakcni system Drupal a dalsi cast webu pouziva wiki instalaci MediaWiki. Na zacatku jsem vynalozil pomerne hodne usili abych nasel co nejvhodnejsi open source redakcni system a wiki instalaci pro svuj web. S odstupem casu musim rici, ze se toto usili bohate vyplatilo – Drupal a MediaWiki dokazi vyresit vetsinu pozadavku, ktere na web mam. Obecne, hlavni vyhodu open source vidim v tom, ze clovek se nevaze na jednu firmu, ktera muze pozadovat vysoke poplatky za kazdou zmenu. Zakladni web se da pomerne jednoduse a zdarma vybudovat nainstalovanim open source programu a zadanim pocatecniho obsahu. Pripadne zmeny a rozsireni systemu se daji udelat pomerne jednoduse a levne, protoze existuje spousta programatoru, kteri se daji pro tuto praci najmout. Open source vsak neni vhodny pro kazdou situaci – napr. databazi software jsem programoval v PHP a MySQL, protoze zadny open source program nedokazal jednoduse vytvorit presne to, co jsem potreboval.

(2) Automaticky preklad a SEO. Uz od zacatku jsem vedel, ze web nabizi informace i pro navsteniky, kteri maji pasivni znalost anglictiny, avsak anglictinu bezne nepouzivaji pro vyhledavani informaci na internetu. Proto jsem s pomoci automatickeho prekladu (Google Translation a Altavista) vytvoril landing pages ve zhruba desitce nejrozsirenejsich jazyku (cinstina, spanelstina, arabstina, italstina, francouzstina, rustina, portugalstina, japonstina, …). Tyto “pristavaci stranky” privedou na web pomerne hodne nastevniku; statisky dale ukazaly, ze vyznamna cast techto nastevniku prejde na plnohodnotnou anglickou verzi webu a stanou se z nich uzivatele, kteri se pravidelne vraceji.

Web v soucasne dobe vydelava par stovek dolaru za mesic pri mesicni navstevnosti zhruba deset tisic uzivatelu. Statisky ukazuji, ze pocet uzivatelu i prijmy rostou temer primo umerne s mnozstim obsahu na webu. Protoze se jedna vicemene o komunitni web, zajimaly by me nazory a tipy ctenaru na vybudovani kvalitniho komunitniho webu. Jak motivovat uzitele, aby se aktivne zapojili do prispivani obsahu? Jak nejlepe, a pritom ne prilis agresivne (mohlo by to odradit ctenare) web zpenezit? Rekl bych, ze kvalitni obsah a pravidelne pridavani noveho obsahu jsou zakladem, ale zajimaly by me dalsi tipy a zkusenosti s tvorbou komunitnich webu.

Par investovanych dolaru zvedne cenu o tisice

Dalsi malickost co znovu zlepsila celkovy vzhled me kancelarske budovy v Memphisu. Nechal jsem natrit sloupy od venkovnich lamp.

Obrazek predtim:

[photopress:PICT0035.JPG,full,pp_empty]

Obrazek jak to vypada ted:

[photopress:DSCN0833.JPG,full,pp_empty]

Tohle je neco co me bavi u businessu s nemovitostmi. Staci vylepsit par veci a hned se vyrazne zlepsuje celkkovy dojem. Ono se to nezda, ale takove malickosti delaji obrovsky rozdil. Kdyz se nemovitost prodava a kupujici ma dobry pozitivni dojem tak je schopen zaplatit mnohem vice. Jde treba o takove malickosti, ktere stoji jen par stovek, ale cenu zvednou o tisice dolaru.