Tiptrans – logistika v době Coronaviru

Napsat tento článek mě napadlo když jsem si přečetl o té cestě do Kanady. Musel jsem se usmát, protože i já v tu dobu cestoval a to do Vietnamu. Tak nejdřív něco málo o té cestě a pak napíšu něco o podnikání v oboru logistiky v souvislosti s COVID-19.

V mém případě šlo o dovolenou. Odlétal jsem 3. března. Všchni známí mě od toho zrazovali, ale vzhledem k tomu, že Vietnam byl v té době (a pořád je) bezpečnější než ČR tak jsem strach neměl. Bylo tam minimum případů a navíc na opačné straně země. Během 14 dní se situace dost změnila. Přibylo tam pár případů a i když to bylo opravdu minimum na tak velikou zemi, tak vláda začala okamžitě jednat. Lidi najednou začali nosit roušky, na mnoha místech se začala měřit teplota, všude se objevila desinfekce a každému denně chodili SMS s aktuálním stavem a radou co dělat (udržujte si odstup, myjte si ruce, noste roušku). Podél cest se objevily bannery s návodem, jak se chovat. Nebylo to přikázáno, ale líbilo se mi, jak ta nová pravidla společnost vzala za své v rekordně krátké době. Lidi byli v pohodě. Osobně mi to nepřišlo divné, žil jsem pár let v Hong Kongu a byl jsem zvyklý, že lidé třeba nosí roušky. Ten pocit tam však ostře kontrasoval v tím, co se dělo v ČR, kde se dělala jedna bota za druhou a mezi lidmi začala panika.

Pár dní před koncem už nebylo úplně jasné, jestli bude let do ČR v pohodě. Překotně se pořád něco navrhovalo a nikdo si nemohl být jistý co se stane druhý den. Bylo mi jasné, že jakmile se uzavřou hranice tak drasticky klesne počet letů a bude problém se vrátit. Nakonec to vyšlo, ale bylo to opravdu za pět minut dvanáct. Po odletu z Vietnamu se země uzavřela pro lidi z EU a přiletěl jsem v neděli, v podstatě posledním spojem. V pondělí se uzavíraly hranice. Neodpustím si podotknout, že jsem byl opravdu šokovaný. Po příletu na pražské letiště nikoho nezajímalo odkud člověk přiletěl. Žádné měření teploty. Prázdné desinfekční stojany. Obrovské shluky lidí před imigračním, namačkaní na sebe. V tu chvíli jsem už viděl, že u nás se opatření prostě dělají “čím víc tím líp” ale nikdo nad tím nepřemýšlí. Vláda to umí dělat hrubou silou, ale neumí to dělat chytře.

A teď k tomu podnikání.
Provozuji Tiptrans (https://www.tiptrans.com/cs/), firmu, která přeposílá zásilky (ala Shipito) Máme sklady v 5 zemích – v Hong Kongu, Číně, Anglii, Německu a v ČR. Vždycky jsem si říkal, že je fajn být takto rozkročený, protože případná krize v jedné zemi ten business nepoloží. Opačná strana mince je ta, že frekvence “potíží” je vyšší, protože pořád se někde něco děje.

Nejprve Čína.
Situace tam eskalovala a byly prodlouženy novoroční prázdniny. Náš sklad zůstal uzavřen výrazně déle, než jsme očekávali a bylo potřeba jej začít dotovat. Když se pak situace začala uvolňovat, tak jsme naráželi na neustálé problémy a museli jsme hodně improvizovat. Třeba – některé fabriky a logistické firmy začaly fungovat, ale naše industrial zone byla pořád zavřená. Nemohli jsme přijímat zásilky. Pro mě je neakceptovatelné že si k nám někdo něco zašle a vrátí se mu to zpět jako nedoručeno. Takže pár našich lidí co bylo doma v karanténě v Shenzhenu si nechalo ty zásilky přesměrovávat domů. Pak jsme mohli do skladu třeba jen v úterý a čtvrtek (regulovalo se množství lidí na té ploše). Tak jsme to tam převozili. Začali jsme akceptovat zásilky na naší adrese. Jenže – všude samé roadblocks a dopravci buď nemohli, nebo nechtěli zajet až k naší budově. Takže nám to prostě vyklopili na silnici před těmi betonovými záterasami. Museli jsme to nosit do skladu sami (celkem daleko) což byl fakt problém vzhledem k tomu, že jsme měli velmi omezený staff (do dneška nemáme 100% lidí zpět).

Postupem času se to celkem uklidnilo a najednou se objevil další problém – nedostatečné kapacity letadel a restrikce u dopravců pro různé země, jejichž seznam se mění doslova každý den. Není to fakt sranda, máme v systému přes 100 dopravních služeb a když to zkombinujete s 200+ zeměmi do kterých se zasílá/nezasílá tak si to asi dovedete představit.

Také je zajímavé sledovat zákazníky. Kupř. tento týden jsme prostě museli vypnout všechny poštovní služby. Je prakticky jasné, že cokoli teď zašlete čínskou poštou buď vůbec nedojde, nebo až za několik měsíců. Nedává smysl to vůbec poslat. Jenže to znamená, že najednou nabízíme jenom drahou dopravu (DHL, FedEx, TNT, UPS) a lidem se to nelíbí. Někdo to chápe, ale někdo trvá na tom, ať to pošleme tou poštou. Jenže to je pro nás veliké riziko, protože byť vám ten člověk 100x napíše že si je všeho vědom a bere riziko na sebe tak za dva měsíce ztratí trpělivost, dá vám negativní hodnocení a otevře chargeback, který prostě prohrajete.

Německo.
Když už to bylo v Číně jakž-takž v pohodě, tak se najednou objevil problém s hranicemi. Náš sklad v Německu je 10 min autem od toho českého. Má to řadu výhod – z obou lokací tak můžeme nabízet dopravce z druhé země, tzn. z CZ umíme poslat balíky přes německou poštu a naopak, balíky v Německu lze poslat DPD nebo Českou poštou. Můžeme zaměstnávat Čechy. A právě z této výhody se jak mávnutím kouzelného proutku stala naše slabina. Vláda nechala nejprve pendlery jezdit do ciziny za prací, takže to bylo OK, měli jsme vyjímku. Pak se ale rozhodli tu vyjímku zrušit. Dostali jsme 3 dny na vyřešení. První krok byl jasný – oznámit zákazníkům, ať tam nic neposílají. Nechtěl jsem riskovat nepřevzaté zásilky. To byl první den. Ten následující jsme převezli kompletně všechny balíky z Německa do ČR. Byla to hrozná pakárna 🙂 ale nemohl jsem riskovat, že se k balíkům našich zákazníků nebudeme moci dostat třeba dlouhé měsíce (nebo i roky jak straší Prymula). V mezidobí jsem samozřejmě pořád přemýšlel, jak to udělat, aby byl sklad otevřený. V deset večer jsem sehnal čecha s trvalým pobytem v Německu, který byl ochotný tam sedět a přijímat balíky s tím, že si je denně převezeme a budeme zpracovávat v ČR. Ve středu dostal neuvěřitelný rychlokurz a ve čtvrtek, kdy jsme už nemohli za hranice, to zůstalo na něm. Vyřešili jsme logistiku, takže vše si ihned stáhneme a zpracujeme v českém skladu. Ani jeden balík nebyl nedoručený.

Krize
Není to jednoduchá situace a chápu, že spousty lidí se cítí v pasti. Ale apeluji na každého, aby se vyburcoval ke kreativitě a nastalou krizi využil ke tvorbě něčeho nového. Hrozně se mi líbí jak dokážou být někteří lidi akční když je potřeba (kupř. skupina COVID19CZ je fakt inspirativní, obdivuji co všechno dokázali udělat za pár týdnů, od infolinky až po plicní ventilátory).

My jsme uspořádali začátkem roku sbírku a poslali na naše náklady darované ochranné pomůcky do Číny a do Hong Kongu. Teď se situace obrátila a tak jsme nakoupili roušky a respirátory zase v Číně a v Hong Kongu (za čtvrtinovou cenu než to kupuje vláda) a posíláme je do ČR. Vymysleli jsme a integrovali řešení, jak si naši zákazníci mohou tyto věci “koupit” jedním kliknutím (eliminovali jsme poněkud zdlouhavý proces Asistovaného nákupu, protože teď se hraje o čas). Kupujeme denně za aktuální street prices. Desítky tisíc respirátorů se tak podařilo odeslat pro obyčejné lidi, ale také nemocnice, lékaře a stomatology.

Lidi teď musí sedět doma, ale pořád potřebují logistiku. Vycházíme jim vstříc naší novou službou Přímá zásilka (https://www.tiptrans.com/cs/poslat-balik) kdy si z pohodlí domova mohou objednat dopravu. Vyzvedneme balík druhý pracovní den a doručíme kamkoliv do světa. Také jsme stlačili poštovné na minimum. Hodně se teď posílá jídlo a sazmořejmě roušky, často do Anglie. Využíváme naší existující infrastrukturu, takže třeba i z ČR mohou poslat do Anglie zboží přes anglickou poštu.

Úspěch a neúspěch se rozlišuje jenom jednou věcí – realizací. Nápad nestačí. A jo, je to nepohodlné a někdy na palici, ale taky to je dobrodružství a zkušenost. Teď je fakt dobrá příležitost začít realizovat to, co už třeba dlouho nosíte v hlavě.

Přeji všem čtenářům pohodovou karanténu,

Marian

Stimulus balik pro americkou ekonomiku schvalen

Kongres schvalil COVID-19 stimulus bill, ktery dnes podepsal prezident Trump. Oficialni nazev je CARES Act a do americke ekonomiky napumpuje  2.1 billionu USD (v USA se pouzivaji trosku jinak nazvy tech cisel. Je to 2.1 trilionu. Ale protoze pisu v cestine i kdyz teda bez tech hacku a carek a s chybami, tak budu pouzivat ceske pojmy. Takze americky trilion je billion. Americky billion je miliarda. Ale menu porad uvadim v USD)

Pro predstavu tech 2.1 billionu reprezentuje 9% americkeho hrubeho narodniho produktu. Z meho pohledu to jsou naprosto silene velka cisla te podpory!

Celkova hodnota stimulu je zahrnujici  uvery je  $5.6 trillion (v ceskem 5.6 billionu USD). To je 25% americkeho hrubeho domaciho produktu. 

Rodiny a zamestnanci:

  • $250 miliard je urceno jako pridavek na podporu v nezamestnanosti. Tohle propustenemu zamestnanci prida k jeho podpore 600 dolaru  tydne na 4 mesice. Tohle se tyka i ruznych freelanceru, Uber ridicu, apod. 
  • $300 miliard bude poslano jako $1,200 kazdemu cloveku kdo podal danove priznani v roce 2019 a vydelal mene nez 75 tisic dolaru rocne nebo mene nez 150 tisic dolaru rocne u manzelskych paru a dalsich 500 dolaru na kazde dite. Mensi castky budou poslany lidem co vydelavaji do 100 tisic dolaru rocne.

Velke firmy

  • $500 miliard jako pomoc velkym firmam. $32 miliard granty pro aerolinky
  • Dalsi garance na pujcky ve vysi  $471 miliard. Coz umozni velmi snadny pristup k pujckam.

Male firmy

  • Male firmy ziskaji primou pomoc $350 miliard na SBA pujcky (psal jsem drive tady), tyto pujcky budou urceny na platby najmu/splatek na nemovitosti, vyplaty a elektrinu, vodu, apod. Tyto pujcky budou konvertovany na granty, kdyz firma pouzije penize na ty urcene ucely! S timto se pocita na konec roku, ze pujcky kdyz budou pouzity na ty urcene ucely tak se odpusti.

Verejny sektor

  • $150 miliard pro jednotlive staty
  • $25 miliard pro verejnou dopravu

Dalsi pomoc

  • $117 miliard pro nemocnice
  • $198 miliard pro ostatni

Me vzdycky nejvice zajima co se tyka malych podnikatelu. Tak jen pro predstavu jak to v USA funguje to meritko. V tomto pripade firma co ma mene nez 500 zamestnancu je maly podnikatel. Mali podnikatele muzou dostat pujcku az 10 milionu USD. A formule jak pujcku vypocitat je 2.5 x nasobek hrubych mesicnich vyplat z doby pred touto krizi. Treba v Shipito jsem mel vyplaty kolem 300 tisic dolaru mesicne. Takze podle toho by mohla byt moje pujcka 750 tisic USD. A kdyz bych tu pujcku pouzil znovu na vyplatu, platby pujcky na skladu, najmy nebo ruzne energie, tak by mi byla na konci roku odpustena.

Kdyz to takto hodnotim, tak to je neskutecne velkorysa pomoc! Kdyz jsem to dneska cetl tak jsem z toho mel optimismus. Je to neskutecne, ale vazne neskutecne velkorysa pomoc. Mozna i vice nez si jak jednotlivci i firmy zaslouzi. Kdo vi jestli si treba freelanceri takove penize vubec vydelaji a ted je budou dostavat. Ono ta myslenka je, ze zastavena ekonomika by nakonec stala stat vice penez nez kdyz takto rozhazi penize na jednotlivce, male firmy i velke firmy. I kdyz jsem sam proti rozhazovani penez, tak pri teto Coronavirus krizi to ma neco do sebe. Je fakt sance, ze na konci roku vse pobezi jak v normalu a nebude se to tahnout treba dalsich 5-8 let.

Komercni nemovitosti v dobe cinskeho virusu

I kdyz prijde krize, tak vyvoj cen u komercnich nemovitosti ma velke zpozdeni. Kdyz tady byla minala financni krize v roce 2008, tak nejlepsi realitni koupe jsem zrealizoval az v roce 2012 a 2013. To uz ale byla davno doba, kdy ekonomika rostla. Takove to ma u tech komercnich realit zpozdeni. Residencni (byty a domy) zacaly rust na cene mnohem drive nez ty komercni nemovitosti.

Jaky bude mit ekonomicky dopad soucasna Coronavirus krize si netroufam odhadovat. Zalezi jak rychle skonci domaci karantena a zacne se znovu normalne pracovat.

Snazim se drzet ruku na tepu trhu komercnich nemovitosti. Casto si volam s brokery. Zjistuji informace. Sleduji realizovane obchody. A taky davam nabidky, abych videl reakce prodavajicich.

Zatim vidim, ze nabidky, ktere by pred mesicem nikdo nechtel ani posuzovat se stavaji atraktivnimi. Ale vse se meni temer ze dne na den. Pred tydnem jsem vyrizoval pujcku v bance (cash out). Je to velmi atraktivni pujcka. Ma dobry urok fixovany na 10 let. Jenze ten trh za ten tyden uplne vyschnul. Je to typ pujcky, kdy bankeri spoji vetsi mnozstvi pujcek dohromady, udelaji z nich bondy a ty prodavaji. Jenze o bondy uz tento tyden zajem neni. Nejsou kupujici.

Zpráva z obchodní cesty do Kanady v době Coronavirusu

Jmenuji se Jakub Hlavenka a jsem zakladatel společnosti GlobalHeadout LLC ( www.globalheadout.com ). Pomáháme Českým a Slovenským firmám prorazit na americkém trhu. Naším úkolem je dostat jejich produkty do nabídky lokálních restaurací, obchodů i velkých řetězců a to jak po obchodní tak po legislativní stránce.
Naše společnost má sklady v Los Angeles, kam původně směřovala i naše cesta. Nejdříve jsme si ale udělali zastávku v Torontu, abychom zde vyzkoušeli, jak bude reagovat kanadský trh na některé námi importované produkty.

4.3.2020 jsem odlétal z České republiky, v tuto dobu u nás panovala ještě optimistická nálada v situaci týkající se koronaviru, bylo identifikováno ,,pouhých” 5 pozitivních případů COVID-19.

V Torontu ten samý den bylo 95 pozitivně testovaných. Na letištích ještě panoval klid, vše normálně fungovalo. Poprvé jsem zaznamenal aktivní nošení roušek, až u personálu letiště v Kanadě.

5.3.-16.3. 2020 během našich obchodních schůzek jsem nevnímal strach ani paniku, jen respekt z celé situace. Všichni zaměstnanci, kteří přicházeli každý den do styku s lidmi měli roušky, rukavice a dezinfekci, kterou použili vždy po každém klientovi k čištění od platebního terminálu až po pás na eskalátorech. Po dvou týdnech se počet nakažených COVID-19 změnil z 95 na 200. Do této doby nebyl v podstatě žádný problém se s kýmkoliv sejít.

17.3.2020 večer stále fungovali bary a kluby v centru města, které byli plné bavících se lidí. Je až neuvěřitelné jak rychle se situace může změnit.

18.3.2020 premiér Kanady vyhlásil nouzový stav, stopl veškeré lety do Kanady a ze dne na den zmizely takřka všichni hosté z hotelu, ve kterém jsem byl ubytovaný. Osobně jsem mluvil s manažerkou hotelu, která mi sdělila, že jsem v 8-mi patrové budově zbyl jen já a 2 hosté, a to o před pár dny byla téměř plná! Z mého pohledu celá situace nejvíce ovlivnila turisty, kteří nechtěli riskovat uvíznutí v Kanadě. Z místních jsem stále vnímal pozitivní přístup a nadhled.. Taxikář, který mě vezl na letiště, si pochvaloval rozhodnutí vlády, která mu dala příspěvky na bydlení a jídlo, aby tuto situaci mohl přečkat a upozornil mě, že není zaměstnanec, ale živnostník. Díky novým opatřením majitelé společností postupně začaly rušit osobní schůzky a pro mě nemělo smysl v Kanadě dál setrvávat.

Změnit si let zpět do Evropy nebyl žádný problém, i když se ke mě dostali různé informace o tom, že to bude problém nebo to nepůjde vůbec, šlo to v pohodě a dokonce to vyšlo i levněji než normálně, ani čekací doby na telefonech aerolinek netrvali déle než 5 minut.

19.3.2020 zvláštní pocit na cestě zpět vyvolávala prázdná letiště v Torontu i v Praze. Kromě pár lidí z personálu, nikde nikdo nebyl. Po příletu mě nikdo nekontroloval z jaké země jsem přiletěl, dostal jsem akorát informační leták, kde je poučení, jak byste se měli chovat podle toho, odkud jste přiletěli a hnali mě pryč z letiště.

Níže pár fotografií z letiště v Torontu

Nikdy jsem nic podobného nezažil.

Obchodní zastávka v Torontu byla úspěšná. O naše produkty je velký zájem a je zde mnoho příležitostí, kde můžeme rozvíjet spolupráci. Kromě dobré ekonomiky jsou zde silné české, slovenské a polské komunity, které většinu našich produktů znají a to nám s jejich začátky v zámoří dost pomůže. Rozhodně je to další velmi zajímavé místo pro podnikání.

Jakub Hlavenka
jacob@globalheadout.com
www.globalheadout.com

Lekce ze sveta jak nejrychleji bojovat s Coronavirusem

Tohle je jen par poznamek:

Jizni Korea nemusela zavirat vetsinu obchodu a restauraci. Ekonomika se nemusela kompletne zastavit. Jizni Koreja dokazala taky velmi rychle nasadit testovani ve velkem.

Proc? 

Protoze vlada v dobe nouze mohla okamzite povolit (bez cekani) novy testovaci system. Tuhle rychlou a flexibilni moznost si zavedli po zkusenosti s MERS v roce 2015. Doslova kdyz neni k dispozici schvaleny diagnosticky test, tak se musi okamzite schvalit a pouzivat novy/neschvaleny.

Takze velmi rychle (behem tydnu po objeveni nakazy ve Wuhanu) mohli korejske firmy vyvinout vlastni testy  –  podle navodu od WHO (World Health Organization). Moje otazka je, proc by tohle nemohla udelat kazda zeme? Myslim si, ze mohla.

Ctyri korejske firmy takto mohli za zacali okamzite vyrabet testy a mohlo se testovat desitky tisic lidi denne.

Zavedly se drive-through projizdejici tetovaci stanice, ktere jsou logicky nejefektivnejsi a nejrychlejsi zpusob jak testovat velke mnozstvi lidi.

Kdyz zjistili, ze je nekdo pozitivni tak zverejnili velmi detailni informace (verejne, ale anonymne), kde se presne ten clovek pohyboval, kde byl na obede, apod. Presne s uvedenim datumu, casu a mista. Tyhle informace ziskali podle telefonu nakazenych a jejich transakci na platebnich kartach. Je to ztrata soukromi, ale je to taky extremni situace v ktere si to schvalili, ze se to povoli. Tyhle data dali verejne online.  Ta myslenka je, ze treba nepujdete nekam kde se pohybovalo hodne nemocnych lidi. Muzete si to zkontrolovat sami online a udelat si rozhodnuti kam chcete chodit a kam ne.

Dalsi krok je dat nemocne lidi (i tech bez priznaku co nemoc siri) do prisne karanteny. Ne domu kde nakazi rodinne prislusniky. Ale nekam kde doopravdy nemuzou nikoho jineho nakazit. Vyuzit treba prazdne hotely, ktere stejne dnes nemaji zakazniky.

Ekonomika se nemusi kompletne zastavit. Musi se dat sance lokalnim firmam. Na svete (vsude) je obrovske mnozstvi sikovnych lidi. Je mezi nami mraky talentu. Jen se jim nesmi svazovat ruce. Byrokracie ma chranit lidi pred nebezpecim. Proto se vetsinou zavadi. Lidi vidi, ze je v necem problem a chteji hned nejaky zakon nebo zarizeni, aby se tomu problemu zabranilo. Jenze ted nas ta byrokracie ohrozuje. Tohle nepisu o konkretni zemi. Proste vidim ten problem jak v CR tak v USA. V USA jsme na tom s tim testovanim velmi spatne (CDC si myslelo, ze test od WHO neni dostatecne dobry. Vymysleli si vlastni a lepsi test a ten zase nefungoval jak ma). A je to prusvih.

A cas leti.