Ahoj všem,
Jmenuji se Petr, brzy mi bude 30 let a před 2 měsíci jsem úspěšně dostal investorská E-2 víza na 5 let a přibližně měsíc už jsem v Los Angeles.
Nejprve bych chtěl upřímně poděkovat Johnovi za to, že stvořil tento blog a svou knihu o podnikání v USA! Myslím si, že John pozitivně ovlivnil spoustu nejen Čechů a Slováků, ale hlavně byl asi jeden z prvních, kdo veřejně sdílel své cenné zkušenosti a tím tak pomohl vyšlapat cestu spoustě lidem do USA. Na jeho blog jsem narazil někdy v roce 2016, když jsem byl poprvé v New Yorku na dovče. Od té doby jsem chtěl hrozně začít podnikat v USA a později dostat E-2 víza. Chtěl bych zde hrozně zdůraznit a snad i motivovat ostatní lidi, že téměř vše je možné, ale zároveň nic není hned a já si osobně myslím, že obzvlášť v podnikání je hlavně důležité vydržet, než se vám povede něco pořádně rozjet a získat zkušenosti, sebedůvěru a peníze (ať už v ČR, v USA nebo kdekoliv)
Podnikám od svých 20 let co jsem se vykašlal na vysokou a od té doby jsem zkoušel opravdu desítky nápadů a teprve nějaké poslední 2-3 roky si troufnu říct, že mi šlape pořádně byznys s vývozem aut z ČR do EU (takže když to zkrátím, tak jsem se plácal 7-8 let než se mi podařilo pořádně rozjet byznys s reexportem aut) Díky tomu, že můj byznys s auty, lze řešit i online na dálku, tak jsem to stejně nevydržel a před rokem odjel znovu do LA s plánem tu být 4 měsíce, bylo to v únoru 2020 když se zrovna zavírala Česká Republika do prvního lockdownu. V té době jsem měl turistická / business víza B1/B2 která vám umožňují být až 6 měsíců v kuse v USA. No nikomu nepřeji, co jsem zažil na letišti v LA, unaven a nevyspalý po dlouhém letu. Půlhodinový výslech od úředníka, proč jedu do USA na 4 měsíce, jestli mám přítelkyni nebo manželku a jestli se sem jedu oženit a podobně. Přišlo mi to dost divné, protože jsem předtím byl v USA už několikrát a vždy bez problémů. Fakt mě tam dusil a bylo to dost nepříjemné. Nakonec mě pustil, ale sám sobě jsem přísahal, že až příště pojedu do USA, tak už jedině s E-2 vízy, protože nehodlám riskovat, že mě nepustí (slyšel jsem spoustu příběhů, že když vás sem nepustí, tak vám to hodně zkomplikuje jakékoliv snahy o budoucí získání víz).
Pak jsem byl s Johnem na kávě a spíš jsme tak kecali co by se dalo rozjet. Původně jsem chtěl dělat něco s auty, ale to díky covidu bylo úplně mimo hru. Takže mi pak John řekl: tak rozjeď mail forwarding a adresy pro firmy v Kalifornii, když dokážeš najít způsob jak najít zákazníky, tak je to super byznys! Potom co jsem Johnovi vylíčil můj příběh na letišti, mi bylo také vřele doporučeno ať si fakt požádám o E-2 víza jestli myslím vážně a že to není až tak strašný proces.
No 2 týdny jsem si užil Los Angeles a pak Covid dorazil i sem a vše se tu zavřelo podobně jak v ČR. Takže jsem se po měsíci pakoval zpátky do ČR, jednak protože nikdo nevěděl jak to bude vážné a spousta lidí se nechtěla scházet ani kvůli byznysu. Takže jsem to vyhodnotil, tak, že než tu sedět zavřený v LA a utrácet peníze pro nic, tak raději pojedu domů a začnu makat na byznysu do USA a připravím vše pro E-2 žádost. No cesta domů byla opravdu záživná. Z LA do Atlanty, pak do Amsterdamu a do Berlína (do Prahy už nic
nelétalo), pak jsem jel vlakem z Berlína do Drážďan, tam si vzal v noci taxíka, který mě odvezl na D8, kde jsem vystoupil a s dvěma kufry přešel čáru na dálnici, kam pro mě přijel kámoš (kdyby pro mě někdo jel do Německa, tak by musel automaticky do karantény)
Následně jsem byl několik měsíců v depresi z Covidu a na podzim se konečně odhodlal a pustil se do toho naplno. Začal jsem hledat maximum možných informací o mail forwardingu a E-2 vízech. Výhodou bylo, že jsem byl zákazníkem mail forwardingu už dva roky a měl aspoň představu z pohledu zákazníka (první LLC jsem založil už v roce 2018) S kamarádem a hlavně skvělým programátorem z Kanady (kterého jsem potkal když jsem byl rok v Torontu na Work & Travel) jsme udělali zadání ohledně vlastního řešení
– software pro mail forwarding, který byl později mým hlavním nákladem pro E-2 žádost. Pro svou firmu jsem vymyslel název Mail on Screen, budu rád, když kouknete na naše stránky!
Odkaz – https://mailonscreen.com/
Trvalo nám to zhruba půl roku, než jsme to celé připravili (musím podotknout, že jsem to dělal jako vedlejší věc během svého byznysu s auty, hlavně po večerech)
Pro ty z vás, co uvažujete o E-2 vízech může odradit, že všude na netu najdete doporučení mimimální investice $50.000 až $100.000 někdy dokonce $200.000. Já jsem dostal E-2 víza na první pokus a má investice byla pod $30.000. Zpětně to celé hodnotím, že to bylo jednodušší, než to vypadá. Je pravda, že má žádost včetně všech možných příloh měla cca 150 stran, celé jsem to napsal sám v angličtině bez pomoci někoho dalšího a takovou trochu lidskou formou což možná pomohlo.
Někdy na konci února jsem poslal žádost emailem na ambasádu v Praze a po týdnu mi přišla odpověď, že všechny žádosti kvůli Covidu jsou pozastaveny a předpokládaný termín obnovení provozu ambasády je Červenec 2021. Byl jsem pěkně nasranej, protože už jsem platil office v LA a nějaké další závazky spojené s byznysem. Pak se štěstí usmálo a po týdnu mi přišel další email z ambasády, že jestli chci, tak si mohu požádat o Emergency Request, kdy nejbližší termín pohovoru byl v půlce dubna 2021, tak jsem byl hned
happy a říkal si, tak si to určitě přečetli a vyhodnotili to, že mi ty víza chtějí dát (proč by mi jinak nabízeli Emergency Request že?) Začal jsem být docela v klidu a dost si fandil 🙂 Cca týden před pohovorem mi přišel poslední email, že se lehce změnila pravidla, která se bohužel týkala i víz E-2. Ve zkratce jde o to, že v té době byl a mám pocit, že stále je zákaz cestovat z EU do USA a i když platná víza, tak se musíte navíc kvalifikovat pro NIE – National Interest Exception. V mém případě mi poslali 5 otázek kde se ptali zhruba ve smyslu: jak mohu prokázat, že můj byznys je nepostradatelný pro národní zájmy USA? A hlavně má fyzická přítomnost je nepostradatelná pro mou firmu. Pěkně na prd bylo, že nikde o tom
nebyly žádné zdroje a to ani v angličtině, opravdu úplné minimum. No odpověděl jsem, že si myslím, že toto nemohu prokázat a oni mi napsali: sorry, ale každý, kdo chce dostat NIE, tak toto musí nyní prokázat. Byl jsem docela v šoku a docela přesvědčen, že to je v čudu… Abych to aspoň trochu zachránil, tak jsem jim napsal, že tomu rozumím a že si odpovědi připravím na pohovor za týden. Celý týden jsem se na to vykašlal a večer před pohovorem jsem si pustil Slávii, která dostala 4 fíky od Arsenalu a po dvou pivech jsem si aspoň napsal odpovědi na ty otázky. Sice jenom jsem si řekl ať mám aspoň něco připravené. Posilněn Bernardem jsem napsal fakt pěkné blafy, ono toho upřímně ani moc vymyslet
nešlo…
Druhý den ráno na ambasádě jsem byl připraven, že to nedostanu. Po půlhodinovém čekání jsem hovořil s úředníkem, Američanem, který byl naprosto friendly. Zeptal se mě, co chci dělat za byznys a pak mi řekl, že to zná, že byl kdysi klient podobné služby a že to má hrozný potenciál. Dále mi řekl, že tu mou žádost četl a že to mám skvěle a detailně připravené a že mi dnes víza dá! Potom ale dodal, že asi bude problém s tou výjimkou NIE a zeptal se mě, jestli jsem si něco připravil. Dal jsem mu A4 co jsem napsal večer předtím. Řekl mi ať si sednu, že si jde někam zavolat. Po cca 10 minutách se vrátil, zavolal mě k přepážce a řekl: dobře Petře, tvá víza jsou schválena a výjimku NIE pro vycestování ti taky dáme! To je dnes vše, za dva dny se zastav pro pas s vízem a pak máš 30 dní na vycestování do USA!
Za tři týdny jsem už seděl v Boeingu z Amsterdamu do LA, který je tuším cca pro 350 lidí a odhadem bych řekl, že nás letělo, tak max 30! Na letišti nebyl jediný problém!
Doufám, že to spoustu z vás namotivuje k čemukoliv pozitivního. Své zážitky a zkušenosti jsem začal šířit na svém blogu, který píšu v angličtině. Docela detailně tam popisuji své zkušenosti se získáním E-2 či zážitky s koupí prvního ojetého auta, třeba to někomu pomůže. Můžete se na mě obrátit na mém blogu
nebo na peter@mailonscreen.com
Odkaz – https://usabusinesshelp.com/
Petr
Takto se teď létá do USA