Casto pisu co povazuji za dobre stranky a vyhody, kdyz clovek podnika. Tentokrat chci napsat co povazuji za nejobtiznejsi aspekt podnikani. Aspon podle meho nazoru. Kratkodobych problemu je vzdycky dost. Problemy s lidmi se kterymi pracujete nebo stiznosti od zakazniku. Ale to nepovazuji za zas tak strasne.
Naprosto nejtezsi je se ze vseho nezblaznit, kdyz uprimne chcete, aby vase firma byla uspesna a rostla. Kdyz rozjdete vlastni podnikani tak se na vas ze vsech stran budou hrnout rady co a jak delat. A vy se je budete snazit poslouchat, protoze chcete byt uspesni. Temer kazdy clovek vam bude radit jak vse delat lepe. K tomu se pridaji zakaznici, kteri budou take radit jako to delat jinak a lepe. Nedejboze si prectete nejakou knizku o podnikani tak budete mit zase spoustu rad jak co vylepsit. Cim vice budete cist blogy, clanky, diskuze, zucastnite se konferenci nebo skoleni, tim vice budete zahlceni informacemi.
Teoreticky na tom by neni nic spatneho. Kazda rada dobra. Ale kdyby mel clovek delat vsechno tak se z toho zblazni. Kdyz si vezmete jednotlive cinnosti, ktere je nutne delat ve vasi firme, tak i po rozsekani na spoustu malych oboru, muzete klidne stravit cely den prace jen s jednim kouskem. Pomalu do nekonecna muzete vylepsovat web, procesy jak se co vyrizuje, pracovat full time na SEO nebo PPC. Muzete se zamerit na jine oblasti marketingu a nez se vse naucite tak to muzete taky delat jako full time job. Kdyz se firma zacne rozrustat tak zjistite, ze pribyvaji dalsi oblasti. Muzete stravit cely den shanenim zakaznikum,, resit organizaci ve firme, hledat ty nejlepsi zamestnance… Jako majitel asi mate nejlepsi znalosti a schopnosti prodat vase sluzby. Takze byste meli shanet nove zakazniky. Jako majitel byste mel travit cas s nejdulezitejsimi zakazniky (abyste je neztratili). Na uplne kazdou cinnost si nemuzete najmout externi firmy a konzultanty. Na vsechno nejsou penize a neda se to ani poradne uhlidat.
Takze kazdemu kdo rozjizdi startup nezbyva nez si urcit priority. A to je to nejtezsi. Protoze na tom jak si ty priority zvolite, zavisi jaky bude vas uspech a jaky budete mit zivot. Nejjednodussi reseni je vzdycky pridat par hodin prace denne, kdyz mate pocit, ze jste na neco zapomneli a potrebuje to vas cas. Ale pak skonci tak, ze stravite veskery cas v praci. A to neni taky dobre.
A jeste k tomu pridam dalsi nazor. Pouze 20% z toho co kazdy den delate je doopravdy dulezite. 80% jsou cinnosti, ktere byste mohli delegovat nebo vubec nedelat (a nic by se nestalo). Doslova jsem presvedcen ze tech 80% casu je promarneno. A na tech 20% skutecne zalezi. A na vas je poznat co je skutecne to nejdulezitejsi pro uspech. A to je to uplne nejtezsi!
S rozdelovanim priorit bojuju uz od prvopocatku a s odstupem casu se potvrzuje, ze je to moje nejslabsi stranka. Porad nekde neco ctu, cerpam informace a dulezite veci podvedome odsouvam, protoze realizace je povetsinou nudna. Chce to silnou moralku, me pomaha, kdyz si pisu ukoly do diare a s odstupem casu zjistim, kolik jsem toho zanedbal 🙂
Tohle je přesně můj největší problém. Dělám věci, které bych dělat nemusel. Jsem bohužel ten typ šéfa, který si myslí, že všechno zvládne sám. Navíc nemám moc trpělivost, a tak pokud zaměstnanci něco dělají špatně, raději to udělám sám za ně. Pomalu už ale začínám chápat, že tudy cesta nevede. Největší žrout času je podle mě e-mail. Každý by chtěl, aby člověk všechno řešil okamžitě a pokud člověk čte e-maily každou chvilku, nedělá nic jiného než, že celý den odpovídá na maily. Proto jsem zavedl pravidlo, že maily čtu 2x denně – ráno a večer a co můžu to deleguji. Ale stejně je člověk pořád nedokonalý, takže některé mé dny vypadají jako zuřivé odepisování na e-maily.
Nezbývá mi než doplnit, že 80 procent tržeb společnosti obvykle dělá 20 procent jejich zákazníků. Ostatně pravidlo 80/20 platí v businessu u spousty věcí.
Ten konec je pravda. Dospěl jsem do stádia že někdy je levnější dát si nohy na stůl a nedělat nic než se snažit všechno zvládnout. Dělám to a kupodivu mám stejně peněz ale mnohem více času.
U spousty kamarádů vidím u delegování i ten problém, že nedokáží ocenit svůj čas… takže se drží pravidla, že co si udělám sám, je zadarmo a tudíž levnější než to delegovat nějakým zaměstnancům, které bych musel nově přibrat… což je chyba.
zdravím,
hezke zamysleni, vsichni jen radí, co a jak delat lépe, tojo… Mas pravdu, ze pokud se chceme kazdy den normalne vyspat tak nemuzeme mít všechno. Ale četl jsem jednu radu, ze je dobre si treba kazdy vecer napsat na papir ukoly na další den. kdyz je splním ve 2 odpo,mam dobrou naladu ze splnenych ukolů a můzu si jit lehnout. u me to tak funguje a myslim ze pokud bych si ty ukoly nepsal tak sedim cely den u jedne veci
Johne, víš co je tvoje největší plus? Že máš i jiné zájmy než byznys. Tříbí to priority.
… a čistí hlavu.
Snad přinesu trošku nový úhel pohledu.
1) Nejdůležitější na podnikání je zajistit dlouhodobé výsledky. Co je dnes, je úplně jedno. Tedy dobrá strategie a efektivní hospodaření, aby vás krize podobná té současné neohrozila, nemuseli jste propustit zaměstnance atd.
2) Z hlediska osobního, je třeba nacenit si svůj čas. Minimálně má podle mě vyjít na cca. 1000 Kč / hodina, jestli míň, tak zpochybňujete smysl svého podnikání. Tu cenu nemusí mít dnes, ale když si představíte svůj byznys v budoucnu, tak ji mít musí. A podle toho se zařídit a nedělat nic, co se nezaplatí.
3) Rozdělit svoje činnosti na strategické/taktické na straně jedné a operativní na straně druhé. Maximum operativních delegujte a nechte si volné ruce na faktory, které ovlivňují dlouhodobý úspěch.
Tak John napsal v tomhle clanku jednu velkou pravdu. I nektere komentare mi ctou z duse (a odpovidaji mym zkusenostem. Ja jsem se zrovna nedavno dostal do situace kdy uz zacalo byt v nasi firme strasne prace. Do toho jsem rozjizdel dalsi podnikani. Prave ted jsem ve fazi kdy predavam praci novym zamestnancum. Zamestnali jsme napr i obchodni reditelku, ktera bude mit na starosti kompletni chod spolecnosti – abych mohl mit volne ruce. Pri budovani vlastniho podnikani vidim 2 ohromne tezke veci: vec prvni – vybudovat fungujici firmu, vec druha – delegovat svoji praci na druhe tak, aby firma bezela beze me…
v čechách je velice těžké najít schopné lidi jenž by si zasloužili Vaší důvěru a měli odpovídající znalosti. Většina rostoucích firem do 5 zkrachuje protože podnikatel většinou nebývá schopným managerem a při určitém nárůstu firmy nemá ty potřebné dovednosti aby neřešil jako obvykle denní prkotiny, ale aby motivoval, delegoval, kontroloval….
Před časem jsem rozjížděl firmu. Jednou z motivací bylo, abych měl na sebe více času. Po půl roce jsem byl vyždímaný, podrážděný, s vypětím všech sil jsem generoval příjem na bídné přežití. Pořád jsem podléhal dojmu, že ještě více zaberu a už se to zlomí a vše pojede. Naštěstí, podařilo se mi této iluzi nepodlehnout a naopak se zastavit. Zastavování trvalo 14 dní, ale výsledek stál za to. Zjistil jsem, že to, že ještě vůbec ekonomicky žiji bylo dáno náhodnými aktivitami, které vůbec nesouvisely s jádrem mého podnikání. Jádro mého podnikání generovalo práci, ale některé náhodné zakázky veškerý zisk. Proto jsem se zaměřil pouze na náhodné zakázky, zbytek aktivit zrušil. Propustil jsem svého jediného zaměstnance a sám jsem pracoval jen několik hodin denně. A stalo se – během několika měsíců mi zisk narostl na několikanásobek.
Věnovat se strategii je nezbytné, stejně jako učit se zastavit v situacích, kdy člověka nejvíce pudí k tomu aby dělal a dělal a dělal…. To první mi jde líp, s tím druhým bojuji dodnes.