Prislo emailem: Jak resite kreativitu vasich zamestnancu? Třeba ja samozrejme podporuju, aby byli lide kreativni a snazili se uplatňovat sve napady vpraxi. Problem mi ale nastava, když zamestnanec travi vic casu vymyslenim ´bajecnych´ napadu a zlepsovaku, nez samotnou praci. Musim rict, ze když jsem byla sama zamestnanec, tak jsem si rikala, jaci jsou ti sefove hloupi, ze nechteji slyset, jak by se to dalo bajecne udelat jinak a lip ‘“ po mem. A chteji po me presne tu cestu, co si mysli oni, ze je dobra a ja mam jiny názor.
Jenze ted jsem uz nejaky ten patek na druhé strane barikady a musim rict, ze me zacinaji zamestnanci ´s vlastnimi napady´ pekne stvat. Když jde o lidi, kteří makaji a mají sem tam nejaky zlepsovak, na zaklade toho, co uz si vyzkouseli, tak o.k., ale nejhorsi jsou ti, kteří prijdou novi a ted mají pocit, ze by to měli všechno, co delame a mame celkem zavedene, prekopat, zmenit a mají super pocit, jak radi, ale přitom se ještě ani poradne nezauci.
Uplne me vtu chvili svrbi ruka, jak se mi chce jim ukazat dvere. Nebo taky me bere das z nekterych stazistu. Je to vždy super nova krev a ja to hodne podporuju, když se snimi zadari, tak jsou skveli a hodne pomohou a většinou mam snimi jen dobře zkusenosti. Ale občas prijdou nejaci, kteří rikaji: ´Tohle byste nemeli delat´ – to se jednou vymsti (na kurzu, ve skole atd.) nas od toho varovali’¦ Musim rict, ze se musim hodne drzet, když to po nekolikate slysim, abych nezacala ječet, at si to nejdriv zkusi vpraxi, a pak uvidi, ze to je něco jiného nez jen poslouchat přednášku ve skole a ze kdyz uz něco mame vyzkouseny a jede to a něco jiného ne, tak uz holt asi vime, co a jak.
Ne, ze bych nerespektovala skolni vedomosti, ale nejak nechapu, jak někdo muze něco nejdriv nevyzkoušet a hned tvrdit, ze to tak je ci není, když to zatím jen ´slysel´. Stava se vam to také? Jak to resite (krome pocitani do deseti a rozdychavanim, nechcete-li byt hrubi)? Samozrejme ze zase nechci naprosto laxni zamestnance, ale proste jen zamestnance, kteri chapou, jake riziko na sebe jako jeho zamestnavatel berete a chteji kopat za vas tym.
Proc skoly nefungujou tak, ze na zacatku studia dostany každý spoustu práce, za kterou je třeba malo placen (to aby si tech penez vazil a bylo tezke je získat) a další část studia je vtom, aby udelali nejaky byznys, projekt stim, aby jim na zacatku ty peníze vystacili a aby zacali vydelavat nez jim dojdou a museli skoncit vplusu (byt třeba jen malem) ‘“ ale aby proste pochopili odpovednejsi mysleni člověka, který proste jen ‘žnejde do práce, tam udela svou praci a za to dostane peníze a smytec, o vic se starat nemusi”. Ja myslim, ze by to hrozne moc pomohlo ke zlepseni pristupu zamestnancum kpraci. Co myslite, Ziju mozkem nekde na Marsu?:-) Diky za trpelivost i za vase nazory ci tipy .
Jana
Kdyby byl svět ideální, tak by všichni dělali jen to, co je baví, způsobem, který jim vyhovuje a to vše za pohádkové peníze… Jenže bohužel není, takže je potřeba zaměstnancům přesně vymezit kompetence a mantinely. A v rámci toho dokázat vyvážit míru autoritativního vedení a prostoru pro kreativitu. Čili např. udělej to a to tímto způsobem. Pokud tě při tom napadne zlepšovák, tak až to uděláš, přijď to se mnou rozebrat a uvidíme, jestli to dává smysl a do budoucna to začleníme do procesu, kterým to děláme teď.
Neplýtvej energií a emocema na to, co neovlivníš, myslím tím české školství…
Paní Jano,
co být trošku konkrétnější, napsat třeba v čem podnikáte a třeba nějaký konkrétní “problém” s vašimi zaměstnanci ať tu jen tak bezduše netlacháme? Může z toho být pak zajímavá diskuze.
Ten poslední odstavec. Zaměstnanec je zaměstnanec a podnikatel je podnikatel. Zaměstnanec dělá za dohodnuté peníze práci a po pracovní době ho nic nemusí zajímat. Jak ho budete motivovat k tomu, aby Vás chápal a uvažoval jako podnikatel?
Dekuju za všechny komentare, ja nechtěla byt moc konkretni, protože se znam a když jsem konkretni, tak to bude delší, no tak ale tady to je: Podnikam v eshopu ‘“ prodej ‘“ castecne kamenny obchod, castecne eshop (ale nyní prevadim uz jen na eshop). Zacalo to tim, ze znamy likvidoval starozitnictvi/vetesnictvi, a tak jsem od nej za symbolickou cenu zkoupila věci z toho, co tam mel s tim, ze mu pomůžu do mesice kramek vyprázdnit, aby ho mohl pustit a neplatit najem. Tak jsem na Aukru, kde jsem uz předtím prodala par mensich věci, co jsem nevyuzivala (asi tak 3J) zacala tyto věci rozprodávat. Problem především s tim, ze kazda věc byla jina, ci-li zadny velky zaklad byznysu, i když hodne vyuzivate ruzne sablony, stejne vse musite zvlast nafotit, vyplnit nove parametry pripadne komentar o stavu. Vetsinou slo o věci jako elektronika, knihy, desky, cd, kazety, ruzne starsi vazy ci sosky a obrazy (dost mizerne prodejne). Zacala jsem vicemene sama, aby me z toho nekleplo a nejak to odsýpalo, tak jsem vytvoila jednoduchy proces: Nejdriv zboži zkontrolujete, roztridite, zjistite, co je v dobrem stavu, co ve spatnem (co ma smysl dat do rubriky poskozene a co naopak nemá smysl resit), nahodite si zhruba kategorie. Zbozi date do kupy (vycistite, umejete,
nablyskate, aby vypadalo lakave, ale zase tak abyste nestravili z kazdym kusem vic nez minutku, dve, zapíšete zakladni udaje o vecech, nafotite, nacenite a hodite na stranky (na Aukro). Pak odpovidate na dotazy kupujících, snažíte se ke vsemu prihodit nejaky darek, pokud možno zacinat od koruny nebo slusnejsi castky, aby slapalo. Když je zboží koupene, tak co nejdříve po platbe zaslat zboží
+ komentar.
No a cele to do kolecka. Když jsem pak pribrala zamestnance na pomoc, tak byl prave ten problém, ze dotycny se s tim crca, trva mu to strasne dlouho, obraci zboží a mumla (třeba ‘“ mate tam wifi vez, co udelate? Vezmete ji, zapojit do zásuvky a zjistite, jestli jde ‘“ cca 3 minuty?), udelate si poznámku o značce, paremetrech a položíte vedle a pokracujete, když uz mate par věci, tak si vse pripravite a vyfotite to. Takto to jednoduse roztridite, date do kupy, zapíšete parametry, ty pak date dalsimu kolegovi, který to zpracovava a dava na web. A ted ten první, co ma to zboží fyzicky zpracovat a pripravit, vam zacne rikat, ze si to nikdo nekoupi a a ze tomu chybi tohle a tohle (vy mu podekujete za názor a dotate, at to nezapomene napsat, co tomu chybi aby se to dalo do popisku ‘“ u použitého zboží je to dulezite). Pak zase prijde a říká, ze ten fotak je blbej (dobrej, klasickej digi fotak ‘“ 8,1 Mexapix) a ze to chce profi fotky a ze je nutne mit teda aspoň digitalni zrcadlovku (zakladni přes 10 tisíc.), přitom dostal a ma pravidla i skoleni, jak to vyfotit ‘“ jednoducha pravidla, aby to vypadalo dobře (idealne jednobarevne pozadi ‘“ měli jsme tam dve ‘“ tmave a bile), pak dostatek svetla, dobrou kompozici, udelat vic fotek, ostrych z vice stran a v celku a detaily (zavrene, otevrene atd.).Dobry fotky nejsou zalezitosti fotaku, ale toho, kdo je dela. No a porad něco.
Pak ten, kdo zadava věci na internet tam do popisku predmetu zacne psat věci jako: ‘žNemeli jste uz nekdy pocit,ze nevite, co se životem? Ze jste uplne ztraceni? Vsechno stoji tolik penez a vy jich mate tak malo? Pak urcite nakupujte v nasem obchudku. Nabizime vam kraaaasnyyyy notebook ‘“ uz pouzity a se spooooustou
funkci. Je moc pekny.Urcite ho kupte.”
No a tot vse! Pritom v manualu ma jasne napsano i neustale třeba rikam: Tohle NIKOHO nezajima. Kde
je kolik ma kapacitu, ram, jaky ma procesor, ma wifi, tolik a tolik tech a tech konektroru. Ten a ten operacni systém. Je zhruba tak a tak stary. Atd. Klidne muze mit pracovník invenci a poskládat si, kdy udela jake věci, kdy odpovi na který mail (i když pravidlo je, ze se odpovida na maily postupne, jak prisly a ne obracene,
i když to uz je spis doporucene). Proste snazit se drzet casu ‘“ nevěnovat jedne věci vic casu nej je nutne (napr. Umisteni položky do eshopu, crcat se s jednou
hodinu ‘“ ano, to opravdu jedna kolegyne dělala a nebylo to nutne, když jich tam ten den mela dat ještě dalších dvacet ‘“ samozrejme to nestihla). Kratce, strucne, co tam ma byt. Tohle jsem hodne zkratila a vybrala jsem priklady, které mi prijdou jasne.
Mate tieto procesy a postupy spisane? Co ma ako a kto robit, kedy a ako riesit veci. A nech sa drzia toho, a nemusia za vami chodit.
Ano, vzdycky to sepisu na A4 jednoduse, v bodech. Ale nekdy mi prijde, ze lidi to nectou, snazim se samozrejme, aby to nebylo dlouhe, ukecane, ale opravdu i treba casto jednoslovnena – v odrazkach (max. 5 – 7 bodu na jeden, dva radky), i kdyz to vyslovne reknu. Ne vsichni!!! Jsou zase suprovi lidi, co se toho drzi a kdyz neco je jineho, tak si rozumne poradi. Me by nevadilo, ze prijdou a zeptaji se k veci a rozumne, nezarim radosti, kdyz se ptaji uplne mimo.:-)
LOL. Kdo podnika tak si asi nejakou takovou zkusenosti prosel.
Ano! Je to velmi dobra zkusenost.
Díky za odpověď. Tohle zní jako zajímavá zkušenost.
Přijde mi to jako základní rozdíl vůbec mezi Čechama a Američanama. Tady v USA prostě ti lidi dělají to, co se jim řekne a s tím co dostanou. Drží se pravidel. V ČR jsou lidi “vynalézaví” a rádi moc kecají.
Abych ale neobhajoval zdejší Amíky, tak oni zas si dost často nejsou schopni poradit se situací, na kterou je nikdo nepřipravil…
jinak řešení pro zmíněné problémy možná bude jiná forma motivace. Například nižší základní plat a bonusy za počet (dobře) napsaných inzerátů?
Já nevím, tak nestačilo je jednou seřvat, že to nemá dělat? Normální člověk to pochopí.
1. Jano pošli link na ten tvůj obchod 2. Sorry, ale ten nekompetentní zaměstnanec je záležitostí zejména tvé nekompetentnosti.
Tak nekoho vyhodte. Pro vystrahu ostatnim. Myslim si, ze pri pohovoru podcenujete osobnostni stranku. Prvni vec je, ze clovek musi sedet do tymu a byt kompatibilni s kulturou firmy. Predelat ho nelze. Nesedi? Nebrat. Lidi jsou mraky, neni duvod si nevybirat.
Chce to bud hloupejsi zamestnance, co jenom poslouchaji rozkazy, nebo si je umet usmernit.
Podnikatel je v podstatě zaměstnanec, který dokázal implementovat svoje inovační myšlení do praxe. Z tohoto pohledu je vlastně nerozumné zaměstnávat nadmíru inovativní lidi a vychovávat si defacto konkurenci, ne?:)
presne, kdo chce delat inovace vetsinou neni zamestnanej
Asi ano, ale treba jsem zazila – kdyz jsem pracovala v jedne agenture, ze kolega odesel, pretahl si s sebou sve klienty (nabidl jim tretinove ceny!) a zalozil vlastni agenturu. Pak si ale musel nabrat hodne klientu, aby zaplatil kancelar a samozrejme zamestnance, aby ty klienty zvladl. Problem byl, ze kazdy zamestnanec zvladl max. 3 klienty a ti tri klienti v podstate zaplatili toho jednoho zamestnance. On sam mel tedy take vzdy cca tri klienty, do toho byl samozrejme u vetsiny jednani s kazdym klientem sve agentury a supervizoroval je (ty klienty, co meli jeho pracovnici na starosti). Nic nedelegoval, porad silene pospichal, a z toho,co jsem napsala, asi uz si spocitate, jak na tom byl se ziskem… Takze ono to, ze je zamestnanec treba vyborny ve sve praci (ve spravnem pomeru pracovity a inovativni) jeste neznamena, ze bude dobry podnikatel a manazer ve sve firme. Cili nevim, jestli mit v tomto ohledu obavu pak s konkurence.:-) Toho bych se u vetsiny aktivnich zamestnancu asi nebala:-).
Chapu presne o co vam jde. Skola samotna samozrejme nic nespasi, ale praxe taky ne (John me asi zabije) pokud chcete udelat nejakej velkej progress s tim podnikanim (Gates s Jobsem taky nemohli moc vychazet z praxe kdyz jedinej funkcni pocitac mel Xerox a skoro nikdo v tom nevidel budoucnost vcetne odborniku z ‘praxe’). Asi to musi bejt kombinace obojiho a kazdej je dobrej v necem jinym. Pokud jste napriklad ve vyrobe opravdu nepotrebujete nic vymyslet a kolikrat by tu praci mohla delat klidne cvicena opice a je skoda platit lidi.
Ve skole jsme resili nekolik case studies co kdo udelal spatne a co nevyslo. Univerzalni recept na to neni, chapu ze vas novacci stvou jelikoz 99% stejne prijde akorat s blbostma a zamestnavatel neni schopnej odhalit to 1% co to mysli seriozne. Zaroven ale musim rict ze praxe jde ruku v ruce s konzervatismem lidskyho mozku takze je proste lehce zastarala pred teorii, s cimz se musi pocitat a respektovat to. Delat neco po novu je jako presvedcovat cloveka aby prestal kourit a ted to delate s 20 lidma naraz. Je to opacnej pol myho prvniho odstavce jelikoz clovek ‘praxi’ je do znacny miry jako stoj na autopilotu a neumi se rychle prizpusobit s cimz se taky musi pocitat jinak ta spolecnost nemusi bejt kvuli samejm inovacim schopna dal fungovat.
Ten zacatek clanku me trochu vylekal, v tom zenskem rode.. 😀
nevím proč ale mě taky 😀
Proto je nejlepsi platit lidi za odvedenou praci a ne “od hodiny” nebo se stabilnim platem. At si tu praci delaji jak chteji, dokud to bude kvalitne udelane je mi jedno, jakej zlepsovat si pouzijou a jestli jim po nem zabere ctvrtinu casu. To ze si za hodku pak vydelaji treba 1K pro ne byva dostatecne motivace vymyslet neco, co neni zbytecne.
a když máš na projekt třeba týden? a potřebuješ garantovat dodávku… a chceš aby byli lidi dlouhodobě motivovaní a efektivní- pořád ho budu platit za projekt?;)
Moudra od teoretika: Rozhodně není, hned ze startu, na škodu stážistu/nováčka upozornit, že již není na písku ale v byznysu a že ne-li vše, tak většina toho, co se ve škole učí, je v praxi neaplikovatelná. Když za vámi někdo přijde s blbostí, dejte mu za domácí úkol vypracovat analýzu přínosů a rizik. Neodhalí-li rizika, pak je na místě zvážit nakolik je pro tým přínosem.
Z vlastní zkušenosti bych se ani tak nebál toho, že zaměstnanec bude trávit čas vymýšlením zlepšováků, apod. ( na využití pracovní doby existují jiné nástroje 😉 ), ale spíš z toho, že něco vymyslí a okamžitě sám implementuje. Lidská tvořivost je opravdu mocná a kolikrát se ani nestačíte divit, co někdo dokáže vymyslet a nedomyslet… Tak vzniká hodně problémů.
Vždy jsem se snažil každý návrh na zlepšení vyslechnout a následně vysvěltit, proč to nejde implementovat – aby dotyčný pochopil a neuzavřel se. Vše je o komunikaci a trpělivosti.;)
Nemůžete po zaměstnancích chtít aby něco chápali, když je platíte za to, aby to nechápali 🙂
krásný dopis, úplně se v tom vidím 🙂
hm, tak dam jiny pohled z velkych nadnarodnich spolecnosti. Tyto
spolecnosti se dost casto dostavaji do problemu. Je to z důvodu toho, ze
je tam vse nalinkovane a kdokoliv by mel jiny nazor tak nema sanci, v
lepsim pripade bude za podivina, v horsim ho vyhodi.
Na vyšší
pozice jsou povysovaní ti, co nevyčnívají, když to řeknu tvrdě tak ti,
co jsou nejlepší nemyslící svičené opice. A tak je management techto
společností zaplněn těmito opičáky. Jenže ouha, oni nikdy nemysleli, oni
jen plnili. A v soucasném rychle menicím se světe potřebujete lidi,
kteří myslí. No a tak tyto firmy jdou do háje a jsou válcovány firmama,
co mají jinou firemní kulturu nez kulturu cvicenych opic.
Jinými
slovy, firma která chce byt neuspěsná, tyto lidi s nápady vyhazuje ci
ignorujte. (nebavím se o nejakých absolventech co nic neví a chtěji
zrovna ridit zemekouli)
Dle mě by nebylo na škodu specifikovat oblast, ve které se pohybujete. Pokud například děláte high tech R&D, tak je situace divočejší.V této oblasti je potřeba každé byť na první pohled debilní myšlenky, protože je to velmi nestabilní a nevyzpytatelné prostředí mající spíš charakter obchodování s deriváty. (odkáži na knihu od Thaleba – Černá labuť) a i malá myšlenka může způsobit velkou změnu. Ale zase na druhou stranu ano – máte pravdu, vždy je potřeba každou situace vztahovat k aktuálním možnostem, které máte ve své firmě a brát to v potaz. To, že nějaký vzoreček na papíře funguje je príma, dokud při jeho oťukávání nezjistíte, že je potřeba nezanedbávat nějaké veličiny, které ve se v knize hojně zanedbávají pro zjednodušení. Není na škodu to bažantům připomínat 🙂 Pokud máte na starost nějaký zaběhnutý business (např. výrobu mýdel), tak Vaše úvaha by mohla přinést zajímavé podněty v diskuzi. V takové oblasti už se dá lecco měřit, kontrolovat, kvantifikovat docela přesně a dá se i predikovat a vyhodnocovat efektivita. Bůh žehnej. Zase si tam můžete dovolit aplikovat spousty věcí tak jak to psali kolegové v diskuzi dříve.
Spíš chápejte nás neposkvrněné světem práce tak, že jsme plní nadšení hned všechny ty znalosti rychle zkusit a porovnat si co nás učili vs. jak to funguje. věřte, že je to pro nás jako znovu se učit chodit a každý krok znamená pád v začátcích. Jak řekl Gates – úspěch je suma neúspěchů.
Ono taky dost casto nejvice napadu maji lide, kteri o tom vubec nic nevi… takze vse vidi strasne zjednodusene a nechapou, ze ten problem je mnohem komplexnejsi nez se navenek zda. Takze nez okamzite davat rady je lepsi trosku porozumet problematice. Proste krok za krokem. Nejdrive si zjistit fakta, vyzkouset si to a pak vylepsovat. Ne obracene.
ale zase třeba v případě Henryho Forda, který měl problém a nikdo ho nemohl vyřešit a všichni si už mysleli že je nemožné najít řešení, Ford najal nové mladé konstruktéry, kteří nevěděli, že je to nemožné, neměli sice moc zkušeností, ale měli zapálení, a nakonec to zvládli …
No prave! To je to dilema. Devatenactkrat z dvaceti pripadu odmitnu zamestnance s ´hlouposti´ (a budu mit pravdu), a jednou to bude opravdu skvely napad, ale ja budu uz tak napruzena na ne, ze to pohrbim, a pritom to bude bomba! (i kdyz treba ne na prvni pohled, ale v dlouhodobem horizontu).
Zkusil bych se na to dívat s nadhledem a mít trochu otevřenou mysl abyste našli se zaměstnanci porozumění a respekt.
Je to o tom najit spravny kompromis na obou stranach.. zamestnavatel musi byt schopen poslouchat feedback od zamestnancu (protoze ti lidi kteri delaji skutecnou praci vetsinou nejlepe vi jak ji vylepsit) a zamestnanec musi mit soudnost nevymyslet totalni kraviny a okamzite napady bez jakehokoliv hlubsiho premysleni…
Presne tak! Musim rict, ze jsem si vzdycky myslela, ze nejdulezitejsi v podnikani je shaneni penez na rozjezd atd., ale musim rict, ze nejtezsi je naucit se pracovat se zamestnanci tak, aby to bylo vyvazene, co nejferovejsi z obou stran. Dnes mam pocit, ze by napr. ve Dnu D se nemeli pozadovat od investoru penize, ale lidi:-))) Ze by prisli podnikatele za investory, ukazali jim projekt a kdyby byl projekt dobry, tak by si mohli rict: Tak my bychom od vas chteli jednoho skveleho provozniho manazera, ktery umi co nejjednoduseji vymyslet proces vyroby (dodavky sluzby) a vest zamestnance, aby se to dodrzovalo a klapalo, jednoho marketingoveho manazera, ktery umi domluvit dokonale bartery ve stylu win win s partnery, najit dalsi, udelat marketingovou kampan s rozpoctem prakticky nula. A myslim, ze penize uz by (ted trochu s nadsazkou) uz v podstate skoro nepotrebovali:-).
Obávám se, že těchto lidí mají investoři méně jak peněz.
Jano, tak si vymezte cas na experimenty svych lidi. Treba hodinu jednou za mesic. At vam napady predlozi v tomto case, kazdy by mel 15 minut odprezentovat ho a rict jaky muze mit prinos, jaka rizika. S omezenym casem jim nezbyde nic jineho nez vybrat jen ty nejlepsi napady.
A v ostatnim case, at pracuji presne dle vaseho zadani. Pokud toto nedokazi splnit, tak nashle…
Diky! Zkusim. Ale dam kazdemu max. 5 minut. 15 bych to nevydrzela 🙂
🙂 Tak ano, samozrejme:-) Jen kdyz pak treba za cas se vam zase prihodi neco podobneho, tak si zacnete klast otazku, co je to za ´vir´:-)
Ahoj, co říkáte na tenhle článek? http://vaclavkral.blog.idnes.cz/c/175738/Zit-a-pracovat-v-USA.html
Pokud chcete začít podnikat v USA, pak Vám určitě doporučím tuhle knížku: http://www.bookfan.eu/kniha/17867/Tenkrat-v-Americe-ze-zapis-zahranic-zpravodaje a stojí jen asi 150,- Kč! Mě moc pomohla…
Americkou ambasádu pak nejdete na stránkách czech.prague.usembassy-gov