Od cechu je dost casto slyset “v cem je problem” uz predem. Ostatne musim se priznat, taky tak premyslim. Radeji rovnou premyslim co vsechno se muze pokazit. A pristupuji trosku negativne. To je takova ceska povaha. A patri to k nasi kulture.
Americani naopak nevidi problem v nicem. Kdyz se obchod dostane do dotalne slepe ulicky a je doslova v prdeli. Tak mi vzdy nejaky american rekne, ze vubec nevidi zadny problem a vsechno je to naprosto bez problemu resitelne.
Naposledy me dojal jeden clovek se kterym jsem delal kseft. Po konferencnim hovoru, kdy se melo ukazat, jak ma ta treti strana s nami zajem uzavrit ten obchod. A tento clovek hrozne veril, ze s nami budou mit hrozne velky zajem obchodovat. Jenze ta treti strana o nase ksefty vubec nestala a poslali nas v podstate (slusne) do haje. Po skonceni telefonu rikam, ze tak sanci na to, ze udelame ten obchod je tak max. 30% (chtel jsem byt optimista) a nevim jestli vubec stoji za to do toho davat energii. A tento muj partner nadsene rika: “Vidis jak je to super. Ted uz mame 30% sanci na uzavreni obchodu. Vcera jsme meli nula”. No pripadal me uplne mimo. Ale tak to je.
Nekdy ten optimismus fakt pomuze. Coz na americanech docela obdivuji. Je v tom jejich sila (nekdy ale i slabost).
Celkove se mi ten americky pozitivni pristup libi vic nez cesky “to nejde”, ale… Nekdy to hodne dokaze zkomplikovat situaci. Typicky kdyz se Amik dusuje, ze nic neni problem a ze udela to co je dohodnute a pak udela prd a ani to neni schopny priznat… Jen nechtel rict ne. Absolutni ztrata casu a usili, pritom kdyby to rekl hned dalo by se to vyresit jinak. To mam pak chut je prerazit…
no musis to brat s rezervou.. jako, ze to je ten kulturni rozdil.
no u těch amíků to asi docela štve, ale pořád je lepší “tak trochu očekávat” a číst mezi řádky asi nesplnitelné od amíka, než horlivě přemýšlet jakým způsobem(co na tebe vymyslí) tě bude chtít odrbat čech. Jak z toho vybruslíš a pokud si vybereš jiného člověka, jestli ten se tě nebude snažit odrbat úplně stejným způsobem…
snazim se to ocekavat, i kdyz nekdy me prave dobehnou ti aktivni jedinci, kteri treba sami od sebe volaji a aktivne mi vykladaji jak to udelaji. To mi nedava smysl proc se sam tak hrne do neceho co nechce delat. Mozna to chce jeste hodne let zivota tady a prokouknu i tyhle 🙂
on jim to treba nekdo nakazal na nejakem skoleni, ze se maji takto tvarit a mluvit, aby ziskali kseft:-)… nejhorsi je kdyz vidim tyto ruzne a hruzne veci z USA jak se implementuji v CR…
Optimismus a vysoká matematika.
No jo taky jsem slyšel v USA říkat, že on to zvládne, tvrdě se do toho opře a bude makat 170 hodin týdně.
V Česku takové pracovní nasazení bývá jen ve vyúčtování hodin práce jednotlivých pracovníků ve firmách Velké auditorské čtyřky.
Já osobně to moc neobdivuju a moc se mi to nelíbí. A nejsem žádnej malomyslnej čecháček, kterej říká o věcech, který jsou prakticky hotový, že to nejde. Jsem zastánce toho, že každej má individuální kvalitu a pokud ta mu funguje, může dosáhnout úspěchu vlastně jakoukoliv cestou. Línej člověk tím, že má tendenci si neustále usnadňovat cestu, pracovitej člověk tím, že má zápal do věcí, optimista tím, že ho nic nepřekvapí, pesimista tím, že myslí na všechno a nedělá chyby. Všechno má svoje pro a proti. Nicméně samoúčelnýmu přehnanýmu optimismu se říká šílenství a je k němu pruhovaný pyžamo v bílým domě. Asi to bude v něčem jiným. Rozhodně v přesvědčení, že toho člověk může dosáhnout.
Já zase jako člověk kulturně rozdílný nedokážu pochopit, proč Američani/Angličani, když nemají zájem o obchod, jednoduše na začátku neřeknou ne. Kolikrát telefonicky nebo i mailem vysvětlím, co potřebuji, abych povzbudil, dám najevo že nemám problém zaplatit předem, Američan/Angličan sdělí, jak je nadšený a jak rád pomůže a požádá o podrobný popis do mailu. Jako blbec píšu mail, načež nepřijde žádná odpověď. Tak znova volám a slyším, jak je to fajn, jak s velkou radostí pomůže a že okamžitě odpoví. Odpověď nepřijde. Za dva dny teda opět volám a zase poslouchám gramofon, že všechno je O.K. a že rád pomůže a že ihned odpoví na můj mail. Tato komunikace trvá klidně 14 dní a já ztrácím zbytečně svůj čas, protože potřebuji řešit svůj problém a řešení stojí. Komunikace bez konce…
Kulturni rozdily.. nekdy je potreba cist mezi radky.. a treba je pro ne neslusne ti rict rovnou, ze ti nemuzou vyhovet. Tak to delaji tak jak to delaji. Na to se da zvyknout.
“Nejlepší” jsou korejci s tou jejich zasranou hierarchií, kdy co řekne šef nebo jen někdo na pozici o kousek výš, je svaté i kdyby to byla sebevětší hovadina.
Dnes a denně se mi stává, že korejský dodavatel mi osobně naslibuje hory doly, z toho na půlku se vysere úplně, polovinu z druhé půlky udělá jen tak na oko, aby se neřeklo a zbytek zkouší nechat vyhnít… A i přes všechny urgence a nátlaky neustále slibují, že udělají všechno to, co chci.
Člověk si musí zvyknout, že jsou vychovaní k úctě k staršímu/nadřízenému/výše postavenému/ atd… a prostě si nedovolí odporovat ( protože já jsem zákazník a oni “jen” dodavatel ).
Ono je to vždycky o tom najít způsob, jak s těmi lidmi komunikovat. Trochu se zajímat o tu kulturu a zvyky… Často se člověk dostane k cíli parádní oklikou.;)
Nevím jak Korejci, ale Japonci – nebo asi obecně asijská kultura – ti lidé nemůžou přiznat, že něco nechápou nebo něčemu nerozumí nebo ti nevyhoví – podle jejich kultury by tím “ztratili tvář”. Takže Japonec ti všechno odkýve, ale pak zjisíš že tomu vůbec nerozuměl nebo na to pak hodí bobek.
S Japonci mám jen pozitivní zkušenosti, pracoval jsem s nimi pět let… Je pravda, že se skoro nedají “přečíst”, ale jsou slušní, čistotní a nedělají z tebe blbce, jako korejci.;) Nepotkal jsem zatím japonce, který by všechno odkýval. Spíš neodpovídají, protože si potřebují rozmyslet odpověď, která by měla hlavu a patu a v případě, že ti má ukázat, že nemáš pravdu, tak i slušná.
Na Japonce nedám dopustit a vůbec se nedivím, jak daleko se až dostali.;)
Ono to je o nervy resit neco s jinymi kulturami.. a je potreba se nejak prizuposovat i kdyz to je tezky.. Ja teda s Japonci mam zkusenost, ze jsme se nikdy nedokazali na nicem domluvit.. praveze me taky vsechno odkyvali a pak si to udeali po svem.. ja ma pocit, ze ti jsou na to taky experti
test
To je něco jako s americkým pozitivním přístupem ke všemu. Abych řekl pravdu, mám radši upřímně nasrané ksichty, než neupřímné úsměvy. Nechci žít v nějaké iluzi že vše je krásné, radši jsem realista, ušetřím si mnoho zklamání.
ver mi, ze zmenis nazor az nastivis nejake zeme, kde jsou lidi jeste vice nasranejsi nez CR a rovnou na tebe zacnou treba rvat… a reknou ti, ze nejsou zvedavi na nejake falesne neuprimne obliceje.. ono to je fakt strasne relativni.. sazmorejme chapu, ze kazdy v necem vyrostl a sedi mu to nejlepe.. ale neni to tak, ze by cesi byli takto uprimni a vsichni ostatni falesni
tak treba zrovna v tomhle vidim pozitivum, divat se na nasrany ksichty vsude na to nejsem zvedava. Napr. kdyz prijdu do restaurace nebo kamkoliv jako zakaznik tak se chci mit dobre. Ale nejen jako zakaznik, i normalne pokud jdu po ulici a potkavam usmevavy lidi. Je pak snazsi mit dobrou naladu, kdyz se k sobe lidi chovaj hezky. Kazdy prece vi, ze je to divadlo a ze neni vse jako v pohadce. Jde spis o ten okamzity pocit a naladeni spolecnosti.
Nevím, jak by se někomu líbilo, kdyby mu číšník s úsměvem hodinu sliboval, že jídlo přinesou “za chvíli”. To ať naštvaný číšník radši řekne rovnou, že dneska prostě nevaří :-).
No v Americe ti to casto jidlo daji zadarmo nebo ti daji desert zadarmo kdyz to nahodou trva treba dele nez 20 minut.. a nikdo nemusi byt nasrany.. prijdou sami od sebe
Já reagoval na to, že někdo je raději, když se na něj někdo usmívá, i když nikdy nesplní to, co mu x minut/hodin/dní slibuje.
no, ja jsem to myslela trochu jinak. V CR bylo celkem bezny, ze se cisnik tvaril jakoze ho to desne otravuje, ze me musi obsluhovat, nebyla to zadna vyjimka. V USA vidim trochu jiny pristup, dost se snazi, aby se host citil dobre (a oni dostali velky tip a obe strany jsou pak spokojene). V CR byl pingl nasranej, kdyz za mizernej servis dostal mizerny dysko a pak ani nepodekoval, nepozdravil.
A pokud by se mi v americky hospode stalo, to co popisujes (cekat hodinu na jidlo), asi bych odesla a nikdo by se na me nezlobil;)
To byla spíš otázka, jestli by ses zlobila ty nebo by ti to nevadilo, hlavně když se obsluha usmívá.
Jinak u nás číšníci asi nejsou tolik závislí na dýšku (někdo jim ani moc navíc nedá), v USA to je snad převážná část platu, tak se musí snažit víc.
za cisnika si klidne dej jinou profesi, ktera dyska nedostava. Usmiva se a chatuje se mnou treba prodavacka za pokladnou v supermarketu, ktera z toho urcite nic nema… Proste je tu jiny standard jak se chovat k zakaznikum i jak na sebe pusobi lidi mezi sebou a tak je mi to prijemnejsi. Ma to samozrejme sve plusy i minusy, jak jsem zminila v jinym komentu.
O tomto John kedysi pisal ze sa boja aby zakaznik neodisiel nespokojny pretoze im nezaplatia alebo zaplatia a platbu kreditkou zrusia … 🙂 ak si dobre pamatam ak to John pisal 🙂
zruseni jedne platby neni az tak velky problem jako kdyz se zakaznik uz nevrati a prijdou tak o nekolik plateb. A mozna jeste prijdou i o dalsi zakazniky diky negativnim referencim. V tom vidim zasadni rozdil mezi CR a USA – v USA se vice snazi zakaznika udrzet, aby platil opakovane a rad sluzbu doporucil dal.
Nevim proc si vsichni strasne idealizujou to USA. Za ten rok co jsem tady. Tak ano ten pristup je jinej nez v CR. Ale myslim si ze lidi jsou tu stejne nasrany jako kdykoliv jinde jen to nedavaji najevo. Dam prednost pravde a uprimnosti.. Nez tom uaby se mi nekdo usmival do ksichtu ze je vsehcno super a za rohem rekl jakej jsem kreten … Jinak kazdopadne servis v USA je lepsi nez v CR to bezpochyb. Jen bych si to tak neidalizoval jako ze je to raj na zemi.
Nepredstavuju si USA jako raj na zemi, to je blblost, stoprocentni raj totiz neni nikde. Jen mi zivot tady zatim vice vyhovuje nez treba v CR (kdyz poscitam vsechny pozitiva a negativa). Chapu, ze tobe to az tak moc nevyhovuje, kazdy mame radsi neco jinyho. Pochopitelne, lidi tady resi stejny problemy jako kdekoliv jinde na svete a podobne je to asi trapi a sere, jen k tomu pristupujou jinak.
Ja jsem nerekl ze mi to tady nevyhovuje 🙂 .. Naopak jsem tu rad. Jen mi proste prijde ze spousta lidi si to strasne idealizuje. A ono je to ve vysledku proste jen jina kultura (jak pise John). Jinej pristup a reseni problemu / veci / byznisu. Nerikam ze to jsi zrovna ty (jestli muzu tykat :)) ale spis jsem mluvil i obecne. A myslim si ze srovnavat USA s CR nejde. Spis bych srovnaval USA a Evropu. Protoze ono to bude taky jine nekde v Illinois nebo v nejakem stredozemnim state oproti treba East / West Coast ..
jo, rozhodne tykej:) Tak to je dobre, ze se ti tu libi;)
Je fakt, ze si USA idealizujou zejmena lidi, kteri ani nemeli moznost si tu zkusit zit a jsou zblbli z tech americkych filmu.
Souhlasím.
Já osobně mám radši upřímnýho Rusnoka, kterej řekne ( v osobním rozhovoru), jak ho sere, že musí někam na pohřeb, že má nabitý program, že to bude stát spoustu lovů, kdo to zacáluje atd.
http://www.youtube.com/watch?v=kNGDziJQbnw
než zkormoucenýho a dojatýho Obamu, kterej pak na ten funus dojede a skvěle se baví:
http://zpravy.idnes.cz/odchod-jihoafrickeho-exprezidenta-mandely-provazi-smula-a-ostuda-p9w-/zahranicni.aspx?c=A131211_171152_zahranicni_im
To bych fakt blil.
Co se ale týká byznysu v USA, tak ty obchodníky docela chápu – drží se naděje jak hovno košile. K tomu
byli odmalička vychováváni, k tomu je vedli a dokud je nějaká šance zakázku získat, tam po ní jít.
To docela obdivuju. To je, jako kdybych v 80.minutě prohrával ve fotbale 0:3, ale furt dřel a věřil, že se stane zázrak.
Restaurace je ale trošku něco jiného, tam je placený personál, který by z principu měl být na zákazníka příjemný:) Já jsem mluvil o tom, že mám radši upřímné ksichty, než neupřímné úsměvy. Nesnáším přetvářku v jakékoliv podobě.
Jak vis ze jde o neuprimne usmevy? S timhle dost cesi bojuji,vychazeji z negativnich zkusenosti?
Ono nejen restaurace ale vesmes kazdy kdo pracuje se zakaznikem,klientem,pacientem,je profesional. Neda najevo ze jej stve ze prsi,deti se neuci atd…to si osobne cenim. Nabiji to I me kdyz vidim pozitivni tvare….na me tohle zabira.
Viděli jste někdo dokument čekání na supermana ? ten to úplně přesně vystihuje. Když se dělali všeobecné mezinárodní testy z matematiky, američtí žáci nedopadli moc dobře, ale po testu všichni do jednoho říkali, zvládl jsem to bez sebemenších problémů horší než “Ačko” nedostanu. Ty myšlenkové pochody jsou oproti zbytku světa opravdu rozdílné, ale je to prostě učí už odmala, tak si na to člověk prostě musí zvyknout.