Kdyz jsem mel jakekoliv podnikani, tak jsem presne videl hodnotu nekolika klicovych lidi. Pisu nekolika, protoze tech klicovych a neuveritelne uzitecnych pro firmu je vzdy jen par. I kdyz chcete dat sanci kazdemu tak vetsina lidi o to nema zajem. Proste chteji mit klid. Nemaji zajem nekam rust. Chteji si udelat svoji praci a jit domu. Ale par jedincu vzdy iniciativne resi problemy jeste nez se informace o problemu dostane pod hledacek managementu. A toto jsou presne ti nejdulezitejsi lidi ve firme, kvuli kterym pak vse dokonale slape.
Tyto klicove zamestnance je strasne tezke najit (a vychovat). Moje zkusenost je, ze z deseti zamestnancu co najmu, tak mozna jeden z nich ma sanci se stat klicovym. Proste toto je statisticka realita a moc se s ni nenadela. Co jsem si vzycky uvedomoval jako svoji nejdulezitejsi roli bylo poznat kdo z tech zamesntancu ma sanci byt tim klicovym. Dokazat to rozpoznat. A neminout nekoho kdo je schopny a jen se nedostane nahoru ve firme kvuli tomu, ze si ho nikdo nevsimne. Proste muj ukol bylo vedet koho povysit a komu pridat. Necekat na to, az si dotycny prijde a pozada o pridani. Ne, musim to byt ja, kdo prvni pozna, komu pridat a komu dat sanci rust. Tohle je skutecne naprosto klicove pravidlo. Ale nebudeme si nalhavat, aby zamestnanec byl na stejne strance myslenim jako ja, tak je to spousta srani a frustrace. Ja bych chtel, aby me doslova dokazal cist myslenky a samostatne rozhodl jakykoliv problem nebo ukol uplne sam a stejne jako ja. To je idealni stav. A myslim, ze se mi casto podarilo s ruznymi lidmi toho dosahnout. Ale ta cesta je doopravdy plna prace a hodne trnita. Proste si zvyknout na sebe navzajem jak kdo pracuje a najit ten spravny kompromis.
Kazdy manazer ma svuj styl a hodnoti si uplne jine vlastnosti u svych podrizenych. A mrzi me, kdyz vidim ze lidi u kterych jsem si 100% jisty, ze jsou klicovi (a pracne jsme se tam dopracovali), tak tojiny manazer nevidi. Tito lidi maji pro me cenu zlata. To jak se mi nechce rozjizdet dalsi podnikani je hlavne kvuli tomu, jak je pracne tyto lidi najit. A mit je k dispozici hned tak vim, ze bych si usetril 90% prace pri delani jakychkoliv novych projektu.
Funguje to I opacne. Je hrozne frustrujici byt zamestnanec, delat veci nad ramec svych povinnosti, jen aby to fungovalo. Jenze si toho nikdo ani nevsimne, neoceni to. Bohuzel obrazek z mnoha americkych korporaci…
moje slova
Myslím že ve většině větších firem nebo dokonce korporacích je jedno jestli člověk dělá na 80/100/120%, mzdu mu to nijak neovlivní, tak potom je logické že většina lidí dělá na těch 80% …
kdyby slo jen o penize, horsi je kdyz tomu zamestnanci zalezi primarne na vysledcich a nikomu jinymu ne, jak manazerum tak ostatnim spolupracovnikum. V tom prostredi to pak musi driv nebo pozdejs dopadnout jak rikas. Nejvyssi cas zmenit lokal a byt uzitecny nekde jinde… A jsme u toho, kde najit sefa jako je John? 🙂
No podle me je klicove co povazuje za klicovou vlastnost ten nadrizeny. To bych si dukladne kdybych pro nekoho pracoval. Treba to muze byt uplne neco jineho nez co ocenuji ja. Prikladem muze byt, ze chce, aby mu podrizeny lezl co nejvice do zadku, nikdy mu nerekl ne, se vsim souhlasil, nikdy nevyvolal pocit, ze se stane jednou konkurenci nadrizeneho, apod…
Z mojí zkušenosti většina šéfů mě jako zaměstnance platí za to, že mají méně starostí. Všiml jsem si, že za to rád platím i já, za služby co jsou bezstarostné. Jsme prostě všichni ve své povaze líní, no 🙂
Nejen těch, zažil jsem to v českých i slovenských firmách. Přes určité managery se prostě nedostane ta info nahoru, protože by oni právě přišli o křeslo a služební mobil.
A co pak být zaměstnancem, co upozorňuje na možný problém ještě před tím než nastane?
To se dozvíš od svého šéfa, že nemá čas, problémy se budou řešit, až nastanou 🙁
A když ten tvůj šéf chodí s majitelem na pivo, tak nemáš šanci…
John má jako majitel podniku úplně jinou pozici, než je v běžné firmě. Tam to funguje přesně tak, jak píší ostatní. Každý si zuby-nehty brání svou pozici a pokud se objeví někdo schopnější, je pravděpodobnější že dostane vyhazov, než povýšení.
Pracuju 15 let pro obří nadnárodní korporaci a systém funguje hůř než ve státní správě.
Opakem jsou malé české firmy o několika lidech, jako bylo Shippito. Tam majitel velí a všichni zaměstnanci jsou děvčata pro všechno s minimálním platem, žádnou rozhodovací pravomocí a ideálně 12ti hodinovou pracovní dobou. Proto radši žiju v korporaci. 🙂
Měl bys napsat i o zaměstnancích-kokotech ve firmě!
Do az do te knihy, kde to napisu vsechno