V podstate nemuze jet nikdy. Nikdy neni vhodny cas. Vzdycky se objevi nejaky duvod proc nejet. Pokazde je mozne plany zrusit a jit resit nejaky problem. Jen popisu nasledujici pravdivy pribeh, ktery to krasne ilustruje.
Mam kamarada jehoz bratr podnika v necem podobnem co ja. Ma firmu na freight forwarding. Resi, ale vetsi zasilky nez male baliky. Ma sklad primo v ramci letiste v Los Angeles. A posila tyto vetsi zasilky predevsim pro firemni zakazniky letadlem po celem svete.
Pred dvema roky svou firmu prodal. Byl totiz uz kompletne vyhoreny. Uz tu svoji firmu kompletne nenavidel. Sedm let nejel vubec nikam na dovelenou. Ani na vikend. Kazdy den chodil do prace. Mel spoustu prace. A firma rostla.
Pak dostal nabidku at firmu proda. Koupila ho mnohem vetsi firma. A chteli, aby zustal ve vedeni jako zamestnanec. Dela porad stejnou praci. Ridi stejny team lidi. Ale jako zamestnanec. Najednou je strasne spokojeny. Jezdi na dovolene. O vikendu chodi hrat golf. A ma pocit, jak je to fantasticke, ze uz nemusi byt porad v praci.
Firma funguje porad dal. Nezkrachovala a dari se ji stejne nebo i lepe nez predtim. Najednou to ale jde. V cem byl teda problem? Proc to nemohlo fungovat kdyz byl tento clovek majitelem. A muze to fungovat kdyz je majitelem nekdo jiny?
Odpoved at si kazdy najde sam podle toho jak se mu to hodi. Nejaky podnikatel bude verit, ze to nejde a nikdy na dovolenou nepojede. Nekdo jiny zase radeji ani nezacne podnikat, protoze se toho dopredu boji. Kazdy si najde svuj duvod proc to jde nebo nejde.
Přesně tak, dovolená je potřeba, jinak bude člověk utahaný a bez šťávy.
Zažil jsem období, kdy jsem během tří let měl asi jen týden volna a na konci toho období to už bylo šílený. Nikdy víc.
Ať si každý říká co chce kde chce, ale pracovat non-stop prostě nejde. Mimimálně na tu jednu dovolenou ročně, si myslím, že má každý nárok.
Člověk má čas zrelaxovat a kolikrát se stane, že přijde na úplně jiné nápady, než kdyby byl v každodenním shonu v práci.
Tomu rozumím, ale dovolená je dovolená 🙂
Když si to člověk zařídí tak aby to nešlo tak to nejde. A když si to chce zařídit tak aby to šlo tak to jde. Stačí si uvědomit co by se stalo kdyby člověk zemřel. Za týden po něm nevzdechne ani pes a jede se dál. Každý je nahraditelný.
Vseho moc skodi ‘¦tedy i prace. Moje kredo je ze vsechno musi bejt v roznovaze.. Tezce pracujici clovek nemuze bejt stastnej dokavad si obcas PORADNE neodpocine 🙂 Vseho moc skodi je sice klise ale pro me to funguje.
Doporučuji studium managementu, konkrétně kapitol o plánování a time managementu. Tohle by byla chyba, to co provedl kamarád.
Naprosty souhlas. Dovolenou potrebujeme vsichni a nikdo nema pravo ji nikomu upirat. Ja se vzdycky nejvic tesim na dovolenou pod stan, protoze je to super a detem se to moc libi a je to takovy navrat k prirode. A na dovolene se snazim nepracovat.
Nekdo je treba od narozeni workoholik a bavi ho neustale pracovat. Co tak pozoruju podnikatele okolo sebe, tak vsichni, ac by uz mnozi z nich do konce zivota pracovat nemuseli, pracuji porad.
Ja bych byl jednou rad, abych v budoucnosti mohl podnikani venovat minimum casu a vetsinu casu se venovat konickum …
Je moje predstava utopicka, nebo to tak nekdo fakt ma? Ja totiz vazne zadneho takoveho uspesneho podnikatele neznam.
Cimz davam za pravdu Johnovi, podnikatel nema dovolenou :'(
Dovolená mě nebaví. Jdu radši něco dělat.
*Howgh*
BTW: Nejlepší businessy jsou právě ty, kdy se z koníčka stane podnikání.
Cappy: "Nejlepší businessy jsou právě ty, kdy se z koníčka stane podnikání." To je sice pravda, ale právě u takového businessu, kde tě to baví zapomeneš nejlehčeji na čas, a pak tě bolí ruce, hlava a vyhoříš… Když tě naopak něco vyloženě nebaví, tak si maximálně efektivní a snažíš se to udělat co nejvíc rychle, ať to máž "z krku", kdežto s tím co máš rád jsi schopný si hrát až do večera a na výsledku to kolikrát není znát.
Ale tak to taky není, pokud začneš dělat koníček jako zaměstnání, tak si ho zhnusíš. Koníček je koníček a má zůstat odlehčením a zábavou.
“Kdy muze jet podnikatel na dovolenou?”
Haha jsem chtěl napsat “Nikdy”, a jak vidím tvou první větu: “V podstate nemuze jet nikdy.”.
Jen bych chtěl připomenout pro všechny podnikatele, že dovolená je dovolená, musíte si odpočinout, a pokud sebou máte mobil, notebook a děláte třeba jen 15 minut denně něco, tak to NENí dovolená, si tak, hlavně psychicky, neodpočinete.
Raději si zajistěte kvalitní náhradu, někoho, kdo se vám o to postará, či se na danou věc občas mrkne, aby jste si opravdu odpočali…
“V cem byl teda problem? Proc to nemohlo fungovat kdyz byl tento clovek majitelem.”
Protože se neustále bál, že firma krachne, že kdy neudělá tu danou zakázku na 100%, tak to položí firmu…
Takže nakonec neodpočíval a vsadil bych se, že neodpočatý dělal práci hůře (hlavně více chyb), než dělá teď vklidu.
Vembl: “dovolenou pod stan” Dovolená pod stan je super, akorát jsem si musel koupit spacák do -15ti stupnů celsia aby mi bylo i v létě teplo :).
Hezky pekne. Pro me je to jednoduchy. Jakmile mas vlastnicky podil, tak se vsecko meni. Mas vetsi zodpovednost, vnimas to riziko, chces z toho vymackat co nejvic.
V Pixmac jsem to ze zacatku bral jako prijemnou vyzvu a delal vse dobre, ale bez obav. Ted jsem se vsak stal ofiko spolumajitelem a vsecko je jinak 🙂 Makam vic, delam mene ostatnich veci a mnohem vice vsecko tlacim kupredu a promyslim. Jen verim, ze na dovolenou si porad lajsnu vyrazit 🙂
[Vitezslav] Z počátku firmy to skutečně nemůže být samá dovolená, musí se makat co tělo a okolí snese, ale pak přijde okamžik, kdy už je to neúnosné a firma se musí změnit tak, aby nebyla závislá na každodenní přítomnosti majitele (nebo kohokoliv jiného). Pokud se majitel nenaučí delegovat a relaxovat, buď z firmy uteče (prodej) nebo ho o něco později odvezou.
2Berka: Ano presne tak to je.. ze zacatku se maka jak blazen.. pak se to meni.
Tak já jsem zažil něco podobného. Firmu mám již 16 let a teprve předloni jsem byl poprvé na skutečné dovolené.
Letos to znovu nevyšlo,ale zjistil jsem během oněch 14 dnů, že se nic nestane, kdž nechám mobil v šuplíku mého stolu 🙂
Takže dovolenou určitě!!!