Kdybyste si mohli vybrat nejakou jinou zemi v jake podnikat tak kde by to bylo? A proc?
Me treba hodne laka Japonsko. Ale nedovedu si poradne ospravedlnit proc tam zacit podnikat. Podle me budoucnost je spise v Cine. Ale i tak bych radeji podnikal v Japonsku. Jde o osobni duvody. Zajima me moznost jak jeste lepe poznat japonskou kulturu. Pri podnikani v cizi zemi toho clovek pozna hodne a velmi rychle.
Treba takto probihalo obchodni jednani o Shipito Japan. Izakaya styl restaurace – mala jidla a k tomu piti (pivo, apod.). Ale to sem davam jen tak na okraj, abyste nerekli, ze jsem uz dlouho nedal nejaky obrazek jidla:-). Samozrejme si to idealizuji. Ale jsem Japonskem naprosto fascinovan.
Jak vidite tak sedime na zemi.. super pohodlne (ne, fakt neni pro gainjin jak ja).
Takto krasne to ta restaurace vypada z venku.
Privadi me to celkove k filozoficke debate co je lepsi. Podnikat v zemi, kde je treba levne. Levna pracovni sila nebo jine levnejsi zdroje. Nebo ve vyspele zemi, kde vsechno mnohem lepe funguje nez v nejake levnejsi zemi.
Kdybych se rozhodoval mezi podnikani v USA a CR tak dam jednoznacne prednost USA. Nechci tim nekoho urazit. Ale to jak veci funguji relativne snadno je strasne prijemne. Clovek neztraci cas a zameruje se skutecne jen na svuj cil.
Napriklad zalozeni firmy. V USA to je jednoducha zalezitost. Da se udelat online. Nikde nemusite jezdit. Nepotrebujete notare. Nemusite nic podepisovat a stoji dve tri stovky dolaru. Taky nepotrebujete nejake zakladni jmeni.
V CR uz to je trosku slozitejsi. Navstivite notare. Bude to trvat trosku dele. A bude to stat trosku vice penez.
V Cine budete mozna davat uplatky a bude to trvat jeste dele.
Tak kde je nejlepsi podnikat? Kdyz se zamyslite nad systemem fungovani v kazde zemi.
Mozna az moc namaham levou cast mozku (logicke mysleni). Dnes mi to rekli po masazi nohou (reflexology) v Tokyu. Poznaji s jakou casti tela mate problem. Me rekli ta leva cast mozku a leve oko. A fakt je to pravda. Vyrazne se mi zhorsil zrak v tom levem oku. Sakra jen nechapu jak to fakt vi. Kdyz jsem se maserky ptal jak to vi, tak rekla lamavou anglictinou I STUDY.
@John: To jidlo vypada fantasticky! Poslintal jsem si cely MacBook. 😀
Jinak co se tyka rozhodnuti podnikat v CR nebo USA, tak bych taky jednoznacne volil USA, protoze podnikat v CR je utrpeni…
Niekedy clovek na vyber nema a preto je najjednoduchsie podnikat v krajine, v ktorej zije.
Podla mna je jednoduchsie a lahsie podnikat v CR alebo na Slovensku kde byvate, ako v USA ktore je tisicky km vzdialene. To neplati, ak sa clovek prestahuje, alebo planuje prestahovat, alebo ma uz biznis rozbehnuty v domacej krajine.
Takze plati, ak chcete zacat niekde podnikat, planujte sa tam o nejaky cas prestahovat :))
Kopec na talíři vypadá úžasně, hned bych si dal s tebou :).
Ale venku ty kabely z různých větráků, no tě pic :), holt východ, kde neřeší bezpečnost a tahají to horem dolem.
Ohledně jednoduchosti, máš pravdu, sám nejsem schopen dát úplatek, připadá mi to amorální, byť by to byla jedna koruna a tak věřím, že podnikat v USA musí být opravdu ráj.
Věřím, že i v Číně se to bude časem zlepšovat, ale je otázka, jestli to co oceňuješ v USA, ta jednoduchost a množství už připravených řešení, člověka právě při podnikání v Číně neodradí, že to "házení klacků" pod nohy ho odradí.
Jak pořád poslouchám, jak je to v ČR naprd, tak mám chuť se přestěhovat. S ryzím podnikáním nemám totiž až takové zkušenosti, tak je spíš všechno jen z doslechu. Tak to vypadá, že si tady projdu "peklem" a naberu zkušnosti s organizováním a pak odcestuju. Nevím ale jak to pak může být a bude dlouhé.
Nechci se nikoho dotknout, ale nemyslím si, že podnikání je "lehčí v USA než kdekoliv jinde". Člověk se musím přizpůsobit tamějším podmínkám a vytěžit maximum z toho, co je v dané lokalitě možné. Rozdíl spíš bude v samotné administrativě.
V USA je možná méně administrativy a "exotů", kteří stěžují podnikatelům život. Na druhou stranu i tady lze podnikat vcelku slušně a bez úplatků. (ikdyž je to čím dál větší boj – zvlášťu větších zakázek v B2B sféře)
Myslím, že když nebudu schopen vyniknout ani tady, tak s velkou pravděpodobností budu mít problém vyniknout kdekoliv jinde.
Mám možnost porovnat podnikání v ČR a ve Velké Británii. Ve Velké Británi je to relativně jednoduché, co se týče administrativy,. Firmu máte založenou jedna dvě za relativně pár korun. Na druhou stranu angličani nikam nechvátají, mají na vše dost času a hotovo. Problém máte spíš s Health and Safety. Musíte všechny zaměstnance řádně proškolit (ikdyž jde třeba o pitomé mytí nádobí a zacházení s el. spotřebiči) a z 8-hodinnové pracovní doby tak 1 hodinu vysvětlujete, co a jak má být atd (zvlášt u firem s velkým podílem nově přichozích zaměstnanců, brigádníků ). Dále pak musíte mít certifikát i na to, že umíte pokládat cihly a já nevím co. Než do toho člověk pronikne, tak je to taky docela záhul. Na vše prostě člověk narazí za pochodu. A musí to řešit..
Jka se říká Jiný kraj – jiný mrav. Všude to má své pozitiva a negativa.
endorfin: míra byrokracie je tu úděsná. Vyplnit přiznání na finančáku, sociálním a zdravotním chce aspoň 10 let zkušeností, zákony o DPH se mění čtyřikrát do roka a zákony ohledně daní tak dvakrát až třikrát.
Podnikat se v ČR dá, ale chce to velké nery, nežrat jim to tolik, nebát se jít za svým a připravit se na byrokratické peklo :).
Ale začni podnikat, po takové zkušenosti, se zocelíš a do budoucna už v podnikání přežiješ vše, pak založíš offshore společnost a budeš spokojeně mlaskat a být vpohodě.
Ať žíje Internet a příjmy mimo ČR!
Mne administrativa v CR nevadi. To mi prijde v pohode. Myslim, ze s timto tu problem nemam. Jen mi prijde, ze tu clovek zakrni v kanclu, kdyz ma lokalni firmu.
Pokud bych si mohl vybírat, tak alespoň podle tvého blogu soudě, bych vybíral USA. Výhody jako jednodušší administrativa a hlavně mnohokrát větší trh jsou podle mě nepřekonatelné. Navíc i ta mentalita lidí je v USA podnikání víc nakloněna než u nás…
To oko si daj operovat LASIKom. Je to super 🙂
V ČR se podnikat dá docela dobře. ALE nikdy Vás nesmí napadnout napsat si firmu (právnickou osobu) přímo na sebe a ještě hůře sídlo udělat u sebe doma. To je přímá cesta do pekla. O OSVČ vůbec neuvažujte. Ideální je vyrobit propletenec právnických osob (záměrně neříkám firem protože právnické osoby nejsou zdaleka pouze firmy) aby se v tom nikdo neorientoval. V případě problému firmu prostě pošlete k ledu a nazdar. Sídlo firmy v nějaké noname kanceláři pochopitelně. Kvůli finančáku zvolit sídlo Prahu – tam nemají čas na kontroly. Úřady rády kontrolují firmy kde je jasný vlastník a jasné sídlo (je jasné kdo bude postižen už dopředu) – vím to z vlastní zkušenosti (kontrola DPH probíhala takto: budeme kontrolovat tak dlouho dokud neco nevyšťouráme. hned jak vyšťourali tak je moje účetnictví přestalo absolutně zajímat). Každopádně dobře Vám radím – nebuďte jako fyzická osoba majiteli čehokoliv nebo si to stát dříve nebo později může vzít. Neexistuje důvod vlastnit dům ve kterém bydlíte, auto v kterém jezdíte, firmu ktará Vás živí. Když dojde na lámání chleba tak to velmi oceníte. Úřady si na Vás nic nevezmou ani kdyby jste prováděli (to nedělejte!!!) brutální daňové úniky. Vyrobit nejasnou vlastnickou strukturu jde i využitím ryze českých právnických osob – nemusíte se uchylovat k ofshore společnostem ikdyž i to je cesta – možná ještě bezpečnější – a cena za zřízení není o moc vyšší než založení běžného s.r.o.
No zrovna čtu tvoji knihu Johne a přijdou mi ty podmínky v USA úžasné a některé věci mi přišly doslova dech beroucí :-), takže asi bych si taky zvolil USA. Určitě to chce také své, ale taky nemám rád tu zdejší byrokracii a zbytečnou složitost 🙁 .
Jinak co se týče toho jídla v Japonsku, tak to je paráda, taky bych chtěl ochutnat (no spíš se pořádně nacpat :-D).
Inak ako prave citam, ani v tej Cine to oproti EU nevyzera zas az tak zle .. http://maxkle.in/giving-up-on-europe/
Vratislav Boch: jenže na řízení takové struktury firem potřebuješ poměrně zdarného účetního. Hlavní výhoda firem v offshore je kromě anonymity i to, že nemají kolikrát povinnost vést auditované účetnictví, kdežto v ČR se upapíruješ k smrti.
Ale každopádně jde tu vytvořit vhodnou strukturu asi taky, když tu jsou akciovky na majitele atd.
Ale zase ten základní kapitál, myslím že u akciovek, je to 2M, sice ho pak hned stáhneš, ale stejně, je tu velká režie za účetní atd. oproti offshore, kde budou výkazy jednodušší.
Ale o tom to není, tohle je až to poslední, hlavní je vydělávat, právní forma atd. se už spytlíkuje :), až jako poslední.
John měl spíš na mysli to, že ve vyspělých státech se podniká jednodušeji, protože tam jsou zvyklí lidem zjednodušovat život, je to tam jednoduché od placení daní, až po odečet elektřiny, či že seženete opraváře během hodiny, když se vám něco porouchá.
Je to o těch službách…
I v Cine jsou obcas nepochopitelne veci, ale rekl bych, ze se to da vzdy resit.
Treba zde je jedna perla o zakladani kancelare v Cine: http://www.inc.com/magazine/20080501/getting-goin…
Myslim, ze kdyz do Ciny, tak nejlepe do Hong Kongu, protoze je to svobodny pristav s pozustatky anglickeho prava, devizove prijmy ze zahranici bez nutnosti auditu oproti Pekingu a zbytku Ciny, kde je nutne mit k sobe znale lidi.
Jaromír Adámek: Já ofshore lokality neodsunuji na vedlejší kolej. Mají svoje plusy i mínusy. Chtěl jsem jen případné nešťastníky odradit od nápadu napřímo vlastnit firmu. To se FU mooooc líbí. Jestli pak víte že finančáky mají k dispozici neoficiální seznam adres sídel v ČR – pronajaté kanceláře pro X firem – kam vůbec nemá smysl chodit na kontroly? K té akciovce – základní jmění je prevít ale na druhou stranu je to jen účetní položka ne reálné peníze. Nicméně existují i další právnické osoby – proto jsem záměrně uvedl že tím nemyslím pouze firmy. Právě kvůli "problémům" se základním jměním lze využít třeba formu o.s. – Výhodou je: cena založení 0, neveřejný rejstřík, rychlost – do týdne, vlastní ičo, členové NERUČÍ!!! za závazky o.s., o.s. může vlastnit vše jako jakákoliv jiná právnická (například firma, nemovitos, auto) osoba – například může být zakladatelem s.r.o. nebo a.s., finanční úřady jsou značně benevolentní při kontrolách o.s. – resp. kontrolují jen aby se neřeklo, o.s. může přímo podnikat – stačí požádat o žl – resp. v žádném zákoně není napsáno že nesmí mít příjmy z podnikání. Další super věcí o.s. k čemu se dá využít je ochrana nemovitosti. Například dům vlastní o.s. takže i když vyrobíte průšvih a exekutor by vám chtěl zabavit dům tak nemůže protože Vám z právního pohledu nepatří. Výhodné je to také při převodu nemovitosti například při prodeji. Normálně při prodeji dochází k převodu nemovitosti v katastru a za to se platí daň z převodu nemovitosti, poplatek pro katastr a poplatek pro odhadce. Tomu všemu se lze vyhnout a "převést" nemovitost na nového majitele oklikou. Nepřevedete totiž samotnou nemovitost ale v o.s. zvolíte nového předsedu. Předseda má právo za o.s. jednat a tudíž se stává vládcem nad majetkem a o.s. má plně pod kontrolou. Z toho vyplývá že nepřevádíte nemovitost jako takovou ale změníte vlastníka právnické osoby – to samé lze i s klasickou firmou ale je to dražší. U o.s. máte pouze oznamovací povinnost ministerstvu vnitra. U firmy máte povinnost zaslat kolkovaný papír na rejstříkový soud – tj. 5000Kč, návštěva notáře min.. 3000Kč – atd. Pokud použijete o.s. pouze k vlastnění nemovitosti defakto nemusíte vést účetnictví – nevzniká o.s. žádný zisk takže není co danit.
Nevýhodou o.s. je že zakladatelé musí být alespoň 3 fyzické osoby – neznamená to ale že jsou zodpovědné za konání o.s. do konece svého života ale pouze do okamžiku vystoupení z o.s. – teoreticky může existovat o.s. které nemá žádného člena protože všichni členové z o.s. vystoupili. Kdo je pak vlastně zodpovědný za fungování o.s. které nemá žádného člena je z právního hlediska velmi zajímavý problém. Další nevýhodou je, že o.s. sice může vlastnit bankovní účet ale je zcela vyloučené že by od banky dostal jakýkoliv úvěr – banky o.s. nepůjčují. U s.r.o. vlastněného ze 100% o.s. je ovšem situace zcela jiná – standardní jako u jakéhokoliv jiného s.r.o.čka. To je jen jeden příklad jak využít nepodnikatelské právnické osoby k znepřehlednění vlastnické struktury.
John, trochu od temy, pises tu o tom, ze uvazujes o rozsireni svojho podnikania so Shipitom do Japonska, dala by som si pozor, aby si to neprepalil, lebo este si nazabehol obchod so Singapurom a Cinou, asi by som chvilu pockala, ako sa to zabehne, a az potom otvarala dalsie pobocky v inych krajinach. Lebo niekedy velmi rychla expanzia a neodskusany trh mozu sposobit problemy.
A k Tvojej otazke podnikania, najlepsie je podnikat v krajine, v ktorej najlepsie poznas system fungovania dani, socialne a zdravotneho poistenia , pravny system, uctovny system a pod. Kazda krajina ma svoje vyhody aj nevyhody. Napriklad teraz je vyhodnou krajinou pre vyrobu Cina, India – lacna pracovna sila, vychodoeuropske krajiny – rozne dotacie pre zahranicnych investorov, Singapur, Hong – Kong, Dubaj – reexporterske krajiny, Rusko – velky trh zavisly na dovoze spotrebneho tovaru, krajinami buducnosti su africke staty. Vsetko zavisi od oblasti, v ktorej chce clovek podnikat.
Vratislav Boch: pod zkratkou o. s. se skrývá obchodní společnost? Pokud ano, tak členové ručí celým svým majetkem, k založení stačí 2 osoby. Viz. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-… nebo http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A1_ob…
Vratislav Boch: to co popisuješ už ale chce opravdu hodně vědomostí, není to rozhodně pro každého člověka (byť má nemovitost). Každopádně máš pravdu a do budoucna si podobnou stukturu udělám taky, byť vlastněnou firmou mimo ČR.
Ale dobře jsi to napsal, ono je opravdu možné aby například každou nemovitost zvlášť vlastnila jedna společnost, což pak eliminuje rizika v případě soudního sporu atd.
Ale samozřejmě pokud člověk používá nevhodné struktury nedostane úvěr, je třeba je udělat nějak user friendly pro banky (jak píšeš ty, že konečná je sročko, vlastněná někým z karibiku nebo z Nizozemí) a taková už úvěr dostane.
Já jsem v tomto jen teoretik a píšu, co kde pochytím (jsem živnostník a nemovitost mám psanou na sebe) a právě že vím, co na mě vše padá, či jaké daně platím například z dividend, tak se toho rizika , aby mě do budoucna někdo ožebračil jedním soudním sporem, chci zbavit.
To Bella: nemas nejaky zdroj na ty dotace treba v tom Hong Kongu? Dik
Pokud je založení firmy v USA tak snadné, jak může vydělávat Johnova firma na zakládání firem?
Jinak v ČR je asi nejhorší papírování, hromada blbostí spojená se zaměstnáváním a v některých ohledech EU/ČR předpisy (např. povinné certifikáty, hygiena atd.).
Co se mi přestalo dařit, jsem jen OSVČ, neplátce DPH, bez zaměstnanců, bez provozovny. Bože to je úleva 🙂
Zadluzen: v ČR je také zakládání firem snadné a relativně levné – s.r.o. se dá založit od stolu bez znalosti legislativy a vyjde to asi na 11.000 – což jsou zákonem dané poplatky. Naštěstí je spousta lidí naprosto neschopná a pak platí za založení s.r.o. klidně 30-40 tis – kdy si ji nechají založit – jejich logika je: "vždyť si to můžu dát do nákladů" Prostě neschopnost je všude – jak v ČR tak na sv. Vincenci.
jaromír adámek: "chaotickou" strukturu vřele doporučuji. Největší legrace je mít zaměstnance najaté jednou firmou a vlastní fakturaci za zboží nebo služby dělat jinou firmou. A pak si zaměstnance "pronajímat". Když se Vám zachce tak se jich zbavíte. Občas mají zaměstnanci tedence dělat různé tlaky – jako že se hodí marod a nezbavíte se jich apod. Často by Vás rádi vysáli jak pijavice. Není nic snazšího než poslat právickou osobu která ho zaměstnává do likvidace a pak ať se v tramtárii domáhá svých práv.
Vratislav Boch: A ja si myslim, ze delat takove propletence "aby na mne nemohli" je nesmysl, ztrata casu. Tedy ano, je potreba se chranit pred prusvihy, ale rozhodne ne tim, ze budu posilat firmy k ledu. Znam cloveka co to tak resil a opravdu nestoji za to se potom schovavat pred urady, resit zda si mam vyzvednout na poste pruhovanou obalku hned nebo az za tyden kvuli fikci, nebo zda vubec … atd.
Dovolil bych si tvrdit, ze vsichni, kteri podnikali s timto pristupem dnes bud nepodnikaji, nebo minimalne nejsou uspesni a spis prezivaji.
Souhlasim, ze stat (EU) hazi klacky pod nohy kde cim, ale kdyz uz zde clovek chce podnikat, je nutne to pretrpet. Stravil jsem dnes (vcera) noc nad ucetnictvim, byla to naprosto zbytecna prace, misto toho jsem mohl treba studovat neco zajimaveho. Ale beru to jako takovou dan, na vetsinu veci se nyni poupravi system aby to odpovidalo zakonu a vse bylo automatizovane a jede se dal… jenom doufam, ze pristi rok se zase uplne nezmeni zakon o DPH :-).
Martin Hinner: Nikdo ale neříká: "dělat propletence aby jste mohl dělat prasárny". Důvodem je ochrana svého majetku. Mnoho lidí si říká – když budu všechno dělat správně resp. transparentně, co se mi může stát. Vůbec nic – až na to že se může najít někdo kdo Vás bude chtí podloudnými praktikami připravit o majetek a pak se to hodí. Je to takové pojištění – podívejte se kolik lidí má pojištění proti nejroztodivnějším událostem. Kolik lidí se zeptalo svého pojišťovacího agenta jaká je pravděpodobnost že pojistná událost nastane? Většině lidí je to naprosto jedno. Možná namítnete, že většina lidí/firem to takto nedělá – a já na to namítnu že většina lidí/firem je chudá – dělat to co dělají chudí znamená být také chudý, jelikož stejné postupy přinášejí stejné výsledky. Naopak opravdu velké korporace, banky, pojišťovny atd. jsou chráněny před zájmy věřitelů velmi dobře. Těmto firmám majetek jen tak nikdo nezabaví a taky je jen tak nikdo nezdaní. To co odevzdají je jen jejich benevolence aby se neřeklo. Takže proto doporučuji znepřehlednit vlastnické struktury. Je ovšem hrozně moc lidí – asi tak 95% kterým dělá dobře když mohou říci: Vlastním firmu, dům, auto….. a sledují jak ostatní pukají závistí 🙂 Já jako fyzická osoba nevlastním nic – jen mám nějaké ty právnické osoby pod kontrolou. A ještě jednou uvedu že to není proto abych mohl vymetat se zaměstnancema nebo s berňákem – ale kdyby se někdo z nich choval opravdu ošklivě a chtěl na mně tlačit tak by asi zjistil nepříjemnou skutečnost že není kde brát 🙂
Vratislave: díky za inspiraci.
Nebyl by někdo ochotný vytvořit fórum, kde by se tyto věci okolo ochrany vlastnictví před českými úřady a konkurzními mafiemi probíraly trochu blíže? Přece jen tady u Johna k tomu není prostor, ani tématicky se to nehodí.
Pro Vratislava mám pár poznámek k občanskému sdružení:
1) v rámci "reformy" státní správy a "elektronizaci" (údajný eGovernment, který je ve skutečnosti podvodem a pouze alternativní metodou, jak vykrádat státní rozpočet, o elektronizaci státní správy nikomu nejde) už brzy vznikne veřejný registr osob, ve kterém budou zahrnuty i občanská sdružení a zveřejněny členové statutárního orgánu, včetně kompletní historie – takže si jako v obchodním rejstříku vyhledáš, kdo kdy byl v minulosti ve výkonné radě/představenstvu nebo předsedou daného sdružení, včetně adresy bydliště, rodného čísla, příjmení za svobodna atd.
2) podnikání občanského sdružení – ano lze, ale výsledky ekonomické činnosti musí jít všechny na činnost sdružení a naplňování programových cílů uvedených ve stanovách, nemůžeš si vyplácet dividendy (leda formou mzdy, pokud se v o.s. zaměstnáš).
3) vystoupit všem členům z o.s., aby o.s. nemělo žádného člena neradím, pokud nechceš, aby majetek o.s. rozhodnutím soudu nepropadl státu
4) členové sice neručí za závazky o.s., ale statutární orgán může být pohnán k zodpovědnosti.
5) FÚ je benevolentnější, když o.s. podniká v malém, má účetnictví OK a všechen zisk je prokazatelně použitý na činnost o.s.
Těch úskalí je tam víc. Osobně bych do ochrany majetku o.s. netahal, jejich účelem je spolková činnost pro prosazování společných zájmů (sport, ekologie, sociální aktivity, vzdělávání atd.). V Americe myslím existují "nonprofit corporation", asi taky nejsou typicky používané pro ochranu majetku svého zakladatele, že?
Pro ochranu majetku se v anglosaských zemích hodí trusty, tato právní forma ale u nás bohužel neexistuje 🙁
Jako ochrana majetku se o.s. hodí právě velmi. O.s. které defakto nic nedělá jen něco vlastní – tomu nikdo nic nezabaví. Ideální pro ochranu malého rodinného majetku – například domku. Důvodem je totální jednoduchost založení, náklady jsou taky nulové…. atd. Každopádně vše je třeba dopředu důsledně promyslet – to platí snad obecně.
Upřímně řečeno si myslím, že je vcelku jedno, kde člověk podniká a souhlasím s názorem, že ten kdo se nedokáže prosadit v ČR to zřídkakdy dokáže jinde. Podnikání je styl myšlení a pokud ho člověk nemá, může se zbláznit a nikdy z něj podnikatel nebude. Na druhou stranu je pravda, že třeba na větším trhu (USA, Německo, apod.) je větší šance uspět i s úplně miniaturní "niche". Ovšem ta práce s projektem (podnikáním), řešení dodávek, školení zaměstnanců, marketing, apod. je prostě všude stejná a bez ní to nejde.
myslíš asi
čech co
se nedokáže prosadit v ČR to zřídkakdy dokáže jinde
Standa: no a nejlép ještě veřejně, v takovém případě se vytvoří zákony, kterak tomu zabránít, ne?
jako ochrana nemov.majetku slouzi zapis o exekuci do katastru, to bude asi nejbezpecnejsi ochrana 😀
Přesně jak tady píšete. Příležitosti jsou všude. S tím odstěhováním jsem naočkovaný tím, jak John psal, že větší trh vás za snahu odmění mnohem víc. Taky tam byla poznámka, že prosadit se rozhodně není jednodušší. John taky psal, že cca půl roku budoval a nic velkého se nedělo. Až pak najednou…
To, do čeho se pouštím teď bylo taky výsledkem snahy, která se nenaplňovala, ale pak se začli dít takové náhody, které mě k tomu vrátily. Tady taky někdo zmiňoval, že by to mělo přijít tak nějak přirozeně. Proto věřím, že se budu muset nechat unášet svým světem, abych … tě Johne jednou ve volišu šmiknul;)
Skutečně rád bych se s tebou v Brně potkal.
Neskutečně mě totiž dostává tvůj životní příběh. Včetně tvého názoru, že úspěch se dá odkoukat.
Chěl bych důrazně varovat před radami V. B. ohledně občanského sdružení a dalšími praktikami na "zašívání" majetku. Autor těchto příspěvků je svými předpoklady zcela mimo a nepřišel na to jen díky tomu, že se zatím do žádných problémů nedostal.
Doporučuji si přečíst diskuzi http://forum.builder.cz/read.php?150,1987948 která se tohoto tématu týká. Doporučuji diskuzi přečíst celou, přestože je velmi dlouhá, a pořádně – nejen přelétnout očima. Začíná dotazem na zmíněné občanské sdružení a oddělení majetku. A někde uprostřed se teoretické "coby kdyby" plácání změní na konkrétní dotaz ze života ohledně neomezeného ručení u s.r.o. Možná pro řadu z vás bude překvapením, že i u s.r.o. můžete v některých případech z pozice jednatele ručit osobním majetkem neomezeně, a stejně tak můžete naopak přijít o majetek "zašitý" v právnické osobě, pokud na vás přijde exekuce jako na fyzickou osobu (třeba kvůli autonehodě). Týká se to samozřejmě českých zákonů, slovenské nebo americké mohou být zcela jiné.
To Vembl:
Souhlasím viz můj příspěvek výše. Je jedno, kde a v čem člověk podniká.
Administrativa se liši v každém státě.
Kdežto podnikání – to jak vyřešit ten či onen problém a situaci s co nejmenšími náklady a s co nejlegantnějším výstupem je stejné po celém světě.
Je jedno jestli jsi tady nebo tam. Je to o tom se prosadit mezi těmi nejlepšími v dané lokalitě či oboru a něco na tom vydělat…
V intenciach vyssie pisaneho je moj nazor podobny pre tunajsi trh. Ak sa clovek vie uplatnit u nas (Slovensko, Cechy), vie sa presadit aj vonku.
Ak pojde clovek von, tak kvoli zvacseniu trhu. No a kam pojde podnikat na velky trh? Tam kde sa lepsie podnika. Vyberie si Rusko, alebo USA?
Už pár let přemýšlím nad tím, jestli se chci přestěhovat do zahraničí… ale když mě se tady líbí. Teda až na to právní / podnikatelské prostředí.
Silicon Valley
pro O.S. – Důrazně varuji před jednoduchým propletencem a myslet si že je vše vyřešeno navždy – tzn. založit právnickou osobu a na ní jako zakladatel přesunout nějaký majetek. To musí být mnohem sofistikovanější postup. Jednostupňové řešení je naprosto nedostatečné. Proto také píšu o propletenci. 🙂 o.s. uvádím proto že je jednoduché na založení, levné na založení a levné na provoz. Ale myslet si že jako zakladatel o.s. budu zcela ochráněn je naivní. Otázka zcela zásadní je KDO je zakladatelem o.s. a kdo je vůbec členem o.s. v době vzniku teoretického problému. A píšu o tom všem z jednoho prostého důvodu. Jelikož mimo jiných typů právnických osob i formu o.s. využívám k vlastnění velmi specifické nemovitosti ze zcela jasných důvodů. Tedy žádné teoretické zkušenosti ale veskrze praktik. Nicméně žádná forma zakukleného vlastnění majetku Vás do budoucna zcela 100%ně neochrání před státem – stačí přijmout zákon typu – všechny doly od 1.1.2027 patří státu a můžeme se jít s právnickými osobami zahrabat. A že se to už ve světě stalo nesčetněkrát.
Důkladně jsem přečetlu tuto diskusi: http://forum.builder.cz/read.php?150,1987948 kterou tu inzeroval O.S. Krom toho že jsem se pobavil jsem musel konstatovat že jsou zde dost zastaralé informace – aby také ne když je z roku 2007. Nicméně příběh tří programátorů je opravdu úsměvný a stojí za námahu si ho přečíst už jen proto aby si každý posoudil zda náhodou není stejně naivní jako oni. Musím ovšem sebekriticky přiznat že ve vzdálené minulosti se mi stala podobná nemilá příhoda s účetní – účetní chyba a ejhle FU chtěl zaplatit 178.000 jako doplatek plus nějaké to penále – celkem bratru asi za čtvrt mega. Zvažoval jsem v té situaci kdejaké řešení – navštívil právníky s otázkou jak by to dopadlo kdybych poslal firmu do kopru – tyto návštěvy různých právníků mi přinesli jednu zásadní znalost. Naprosto NELZE očekávat nějaké výsledky od 95% právníků. Setkal jsem se především s vrcholnou neschopností a snahou za ni inkasovat peníze (1000Kč/h byla minimální sazba).Takže snaha likvidovat s.r.o. se nevyvedla z důvodu nedostatku znalostí které jsem nebyl schopen získat protože prostě v mém dosahu nebyl smysluplný právník a nehodlal jsem už investovat další desítky tisíc abych otestoval znalosti dalších právníků třeba v jiných městech. Nakonec jsem problém s doměřenou daní a doplatkem (ještě podotknu že pokud by účetní postupovala dle naší dohody k žádnému nedoplatku by nedošlo protože by se to zcela legálně vyřešilo jinak) vyřešil šalamounsky tak že vlk (FU) se nažrala a koza (stav mého účtu) zůstal stejný. Ale v té dávné době kdy se to stalo začalo moje pátrání po různých formách ochrany majetku před cizími nebo vlastními chybami – případně před zvůlí nějakého úředu. Je to velmi důležité a je třeba si k tomu dospět nějakou svou zkušeností – pak se na to díváte jinak a pochopíte že jakákoliv ochrana byť sebeprimitivnější je lepší než žádná. A zapomeňte na to, že by jste někdy soudní cestou v ČR dosáhly toho že vám třeba účetní nebo právník zaplatí škodu kterou způsobili. To si buďte jisti že ani náhodou. Nebo možná za 8 let a potom co zaplatíte 80.000 svému právníkovi.
V tento moment vidím největší ztrátu v tom, že když člověk někoho druhého naučí co a jak, tak že mu odejde.
Jink ještě k tomu štěstí, jak tady psal tušim Cappy. Ano je potřeba. A krom toho, že mu musí člověk jít naproti ho taky musí chtít vidět.
Vratislav Boch: Znám pár lidí, kteří to dělají podobně jak popisuješ. Někteří jsou ještě mnohem sofistikovanější (různé trusty, daňový domicil nemají nikde, apod.). Ovšem většinou je u nich kontrola na kontrolu a snaží se najít kdejakou blbost. Na vlastní oči jsem zažil situaci, kdy finanční úřad doměřil klientovi daň z nemovitosti za to, že zapomněl přiznat stavbu (bazén) větší než 16 m2. A FÚ to zjistil na základě fotek z internetu. Je pravda, že v ČR jsou úřady na pytel, buzerace a zbytečná práce tady vesele bují, ale na druhou stranu se s úřady dá rozumně domluvit, pokud člověk nedělá nějaké šílenosti. Když si to vezmu podle mě tak já bych nevyměnil peníze co mají moji klienti díky tomu, že hrají tu hru na trusty, občanská sdružení, apod. za moji situaci, kdy nemám volné peníze na to, abych najednou vyrovnal ztrátu z toho mého průšvihu jménem directoglobal a jsem relativně chudý překladatel, ale na druhou stranu vím, že nemám tak nějak co skrývat a mohu tak být trochu klidnější. Když jsem viděl jak si chlápek píše do sešitu přesná data kdy pobýval na území jednotlivých států aby nepřesáhl zákonem danou délku pro daňový domicil, tak mi to stačilo a řekl jsem si, že raději zaplatím českým úřadům nějaké ty prachy na zlodějiny politiků a úředníků, ale budu mít alespoň relativní klid a pokoj.
Vratislave: náhodou zajimavé informace, díky. Podělí se s tu o zkušenosti jak nakupujou nemovitosti cigani, resp. Olaši. Jeden bydlel kousek od nás a zkupoval co mohl. Koupi nemovitost, vezme na ni hypotéku, ručí domem. Potom rozdělí vlastnictví na 25 svých "známých" kteří mají bydliště bud na úřadě nebo někde v ghetu a na adrese se nenalézají. Následně neplatí elektřinu, vodu, splátky, televizi, mobil zkratka nic. Na nemovitost se začínají stradat exekuce, ale zádný exekutor dum nemůže prodat protože by musel nalezt vlastníky, coz je nereálné. Takže v nemovitosti bydlí dále a můžou ji vybydlet zdarma a ještě získat za nemovitost peníze. Druhy model je koupit nájemní dum s regulovaným nájemným, ze lide mají problém se současnými nájemníky? Cigan to řeší po svém. Do volných bytu nastěhuje svou rodinu, ti vyrvavaji do druhé do rana, mlátí se, dělají bordel, nicí nemovitost na volných prostranctvych řvou o dalších 10 baráku vedle. Do roka je barák vycisteny od regulovaných nájemníků a muže se prodávat. Toho jsem byl svědkem. To jen tak mimo, jak někdo "podniká"
Jan kovalcik: jak může převést dům na někoho jiného (rozdělení na 25 podílů a převod na známé), když je na dům hypotéka – předpokládám tedy i zástavní právo? To nelze s domem nakládat, ne?
vidim,ze tu je to krasne huste, plne vsemoznych napadov a to mi robi radost…super John !!! a klobuk dole, som tu po prvykrat a dik za tento blog.
ohladom podnikania v zahranici…ja som v Indonezii a mozem povedat,ze tu je hodne co menit hlavne v byrokracii a zakonoch…bohuzial sa to meni velmi tazko…na druhej strane podnikatelskych prilezitosti je honde…ja sam som v nehnutelnostiach a moc mi to nejde =) chybaju dobri prvotni investori … ale profit je pocitany celkom fajn od 60 do 120%.
dane sa tu riesia cez firmy,ktore to zpracuju,clovek im nieco zaplati a oni spracuju danove priznanie…deje sa to cez software uznany celostatne a tak kontrola dani je velmi rychla…na druhej strane vsak mozu vzniknut problemy od tzv.danovych agentov, ktori sa snazia nieco vydolovat z danovych poplatnikov..
co sa tyka odvetvi na podnikanie, Indonezia je velky trh, 220milionov ludi ma kazdodenne dost velke potreby… dobre sa da podnikak v distribucii tovarov, dnes sa zacinaju zavadzat ekologicke technologie, a velky potencial je v energetike a nehnutelnostiach.
v energetike tu treba pokryt 65% z celk poctu obyvatelstva… pritom vlada otvorila trh s elektrinou, a tak su tu obrovske moznosti…
problem je,ze asi ludia moc nedoveruju…ja som tu cca 10rokov s prestavkami a mozem povedat, ze pokial je dost penazi na zaciatok, tak aspon 2-3miliony CZK, moze v nehnutelnostiach zacat s nuly… a co sa tyka energetiky, to su projekty vacsieho rozsahu v desiatkach milionov CZK a dlhodobo, ale kto sa na to teraz da, ma na desatrocia vystarane…
plus to nehovorim o moznostiach zit v krasnej exotickej krajine, moznostiach kinvesticii do turizmu ktory ma taktiez obrovsky nevyuzity potencial,pretoze ludia poznaju max Bali a Lombok a nieco z Javy mozno Sumatry a Kalimantanu…avsak co som ja presiel ine oblasti ako Maluky a pod. su tu male ostrovy na predaj/prenajom, biele plaze, moznosti turistickych a vyletnych centier…mozte investovat a postavit villu a tu prenajimat… alebo rezort pre spa/jogu a pod…
zahranicni su tu uz trochu/hodne aktivni…
najviac tu investuju Cinania,ti idu za strategickymi podnikmi v priemysle a zdrojoch a doprave… dost su tu Nemci, Americania, Japonci a Briti a taktiez Australci…
v principe kto sa neboji a chce a ma dost na zaciatok, sa tu moze presadit…
L.J