To jestli radeji podnikat sam nebo mit spolecniky je velmi zajimave tema. Zazil jsem firmy, kde jsem mel (mam) spolecniky i firmy, ktere jsem vybudoval sam. Nedokazu rici, kterou variantu uprednostnuji. Oboji ma neco do sebe.
Kdyz mate dobreho spolecnika tak je urcite lepsi podnikat ve vice lidech. Dokazete toho mnohem vice. Ale zaroven je v tom i problem. Ne vzdy najdete perfektniho cloveka, ktery vam bude lidsky i podnikatelsky sedet. A pak muzou nastat dost velke problemy. Ze zacatku muze vse dobre fungovat. Pak se zmeni motivace (u jednoho ze spolecniku) a zacne to drhnout.
Jedno nedavne podnikani jsem malem zacal se spolecnikem. Dokonce sam prisel s napadem co bysme meli delat. Jenze pak se mu nic nechtelo delat. Je to clovek co hrozne rad mluvi (a velmi presvedcive), ale nechce se mu nic delat. Jenze kdyz ho clovek nezna tak to nevi. To co by me trvalo 4-5 hodin prace, mu tvalo 4-5 tydnu. Treba slo o to vymyslet nejaky postup nebo udelat pruzkum na internetu. Proste jsme se nemohli dostat nejakymi resenimi i pres male problemy. Nastesti to asi po 4 mesicich vzdal. Rekl, ze to proste nechce delat a ze se omlouva. Stalo me to ztraceny cas, ale jsem rad, ze to takto dopadlo. Protoze mit podnikani s takovym clovekem by bylo peklo.
Moje osobni rada je nasledujici. Kdyz to s nejakym potencialnim spolecnikem funguje hrozne snadno (domluva, prace) tak v tom je dobry potencial. Kdyz je ve vsem problem a i odpoved na jednoduchy email nebo vyreseni maleho problemu zabira moc casu, tak je lepsi takoveho spolecnika nemit. Proste to musi jit snadno. Jak po masle.
Mam Vyzkousene obe varianty, osobne jsem jednoznacne pro vyse popsanou " One man show " . V ramci spolecniku v mnoha pripadech konci kamaradstvi a tezko zacnete podnikat s clovekem,ktereho neznate,coz samozrejme kamaradstvi nemuze ohrozit. Asi tezko najdete sprizenou dusi,ktera bude mit stejne pracovni vytizeni, stejnou nebo podobnou predstavu o chodu firmy a vsim s tim spojenym.
Sorry, samozřejmě Fondil:-)
No ale když to drhne, jak to ukonÄ�it? V tom může být někdy problém, ještě když je to třeba někdo váš blízký /kamarád. známý/. To se pak velmi těžko vysvětluje, že už s ním nechcete dělat, protože je neschopný.
Já upřednostňuji One man show, s obÄ�asnými brigádníky. Když je některý z nich moc dobrý, můžu ho třeba “použít”.
Najit spolecnika, tak aby to klapalo dlouhodobe je opravdu stesti. Problem je, ze pokud neco funguje zpocatku tak se s postupem mesicu ci let muze zasadne zmenit. Bohuzel na to maji casto vliv maznelky a pritelkyne spolecniku, ktere neprimo muzou fungujici spolupraci spolecniku totalne znicit.
Ještě tu nepadlo že když hrozí nějakej průser, tak je to průser děleno dvěma a s tím se rozhodně spí líp 🙂
Luke Highwalker: Jenže když jsou dva je větší pravděpodobnost, že některej z nich ten průser udělá.
Je to všechno o lidech. U jedné investice, kde bylo vícero spoleÄ�níků, to z poÄ�átku vypadalo skvěle, ale pak se to zbortilo takovým způsobem, že jsme firmu raději předÄ�asně prodali (zaÄ�alo to po té kamarádské ose, a pak se to měnilo na obchodní vztahy). Nicméně nyní v jednom projektu, je nás sice také více, avšak nedovedu si představit, že by to mohlo být jinak – vše klape dokonale (zaÄ�alo to jako obchodní vztah a až postupem Ä�asu se přetavil na přátelský). Zkusil jsem i one-man show, ale přinášelo mi to jeden Ä�as víc stresů než jsem byl schopen zvládnout a tak bych do toho s větším projektem už nešel. Jak jsem psal, vše je o lidech, jak o ostatních tak především o nás samotných.
> Ještě tu nepadlo že když hrozí nějakej průser, tak
> je to průser děleno dvěma a s tím se rozhodně spí
> líp
To plati jen o "malych" pruserech typu "nejsou zakaznici". Jakmile jde o pruser smrdici kriminalem (napriklad smrtelny pracovni uraz zamestnance kvuli zanedbani ze strany zamestnavatele), tak naopak nastane tezke prehazovani viny z jednoho na druheho a s partnerstvim a pratelstvim je nadobro konec.
je to o tom, jestli se domluvite na zacatku, ze zasadni rozhodnuti se delaji spolecne, nebo se alespon konzultujou.
offtopic:
není nad to mít spoleÄ�níka, jako příklad mohou být giganti typu Google (Brin,Page), Microsoft (Gates, Allen), Apple(Wozniak,Jobs), ale musíte si spolu jednoduše rozumět. Z Ä�eských luhů a hájů i Ivo LukaÄ�oviÄ� má kolem sebe některé lidi už od zaÄ�átku, jen nedostali podíl ;), ale jsou ve vedení
Do podnikania s kamarátmi nikdy viac. Ak už s niekým nevyhnutne chcete podnikať tak pekne všetko právne ošetriť – aj keby to mal byť váš otec.
Mít se rádi se nemusejí, ale musí mít stejné zájmy – chtít to nejlepší pro jejich byznys.
S temi manzelkami jsem to uz zazil. Perfektni fungujici vztah spolecniku. Ale manzelka jednoho ze spolecnika mela mnohem vetsi ambice. Tak dlouho do toho tlacila, az se to cele rozpadlo. To co dobre fungovalo a vydelavalo vsem se totalne pokazilo.
Když už tady mluvíme o manželkách přítelkyních… v BIZu jsem Ä�etl jeden příběh o kamarádech z výšky, jenž zaÄ�li podnikat s auty, dováželi je a pak prodávali…
Jenže po nějaké době jim jeden z nich umřel a jeho podíl dostala manželka, jež je neměla v lásce (a ani oni ji), říkali, že si ho vzala jen kvůli penězům atd…
Nakonec svůj podíl (její manžel měl největší podíl ze všech) měla prodat jim za slušnou cenu. Ale protože je chtěl naštvat, prodala to někomu jinému…
Myslím, že rodina a přátelé do byznysu nepatří!
Tyto vztahy by se měly udržovat odděleně, protože při prvních problémech v podnikání se to automaticky přenáší do soukromí a naopak.
Mam docela blbou zkusenost se spolecnikem podle principu 50/50
Od te doby si rikam, bud radeji sam anebo kdyz uz mit ty spolecniky 2 (4,6) atd aby se daly resit patove situace.
"Ale protože je chtěl naštvat, prodala to někomu jinému…"
na to existuje nehezke Ceske reseni zvane "tunel"
Mozna stacilo se poradit s pravnikem, ktery by udelal spolecenskou smlouvu tak, ze spolecnici maji predkupni pravo. Podobne situace se resi na celem svete po mnoho let. A je uz vymysleno hodne zpusobu jak podobnym problemum resit. Kdyz jsem studoval skolu v USA tak o tomto jsem cetl…
To jo… s rodinou nebo kamarady to je az moc emocni.. problemy se resi hure.
Ono, v rodině jsou problémy vždycky, aspoň jednou za Ä�as…
A nepotřebujete na to s nima ani podnikat 🙂
Cech
Zajimal by me vas nazor. Jsme tri spolecnici, bohuzel s jednim spolecnikem si absolutne nerozumime a v nicem se s nim neshodneme, nebo nevim, jestli uz neni schvalne vzdy v opozici jen kvuli tomu, aby bylo videt, ze neco vymyslel on. Vetsinou jsou to ale zcestne vykriky a myslenky. Ve firme tak panuje dusno, ze by se dalo krajet a tak premyslime s kolegou o tom, ze tomu co se s nim neshodnem prodame podil a z firmy odejdeme. Na druhou stranu uvazuji tak, jestli je normalni, ze kvuli jednomu opusti firmu dva lidi, nebo jestli by mel odejit ten jeden? Me prijde normalni, ze odejde jeden, ale ma to jeden hacek. Jelikoz se stara o servisni stranku zakazniku, bojime se toho, kdyz mu rekneme, ze ma odejit, ze vse u nasich zakazniku "znici".
Tak ted nevim, jestli se jsem ten muj pripevek mel jeste nekde potvrdit, nebo jestli je John musi potvrdit.
tak ted uz to vidim, Johne, smazte prosim ten druhy a tento, at nejsem za vola… 🙂 diky
Vagi: Ritite se do katastrofy. jednoho dne se stejne rozejdete a to uz bude na noze. Takze nekdo z toho musi ven. Ono plati velmi casto, ze dva na jednu firmu je moc, no a vy jste tri. Existuji i legalni zpusoby jak mensinoveho spolecnika z firmy dostat, kdyz se mu nebude chtit samotnemu.
zkuste si najmou vyjednavace, ktery s kazdym promluvi a zjisti o co Vam vlastne jde. Zrejme jste se uz zakopali na svych pozicich a tezko s tim hnete.
Kdyz mas problem v manzelstvi tak take zkusis poradnu.
Pripad: mesto potrebovalo postavit autobusove nadrazi, pozemek vsak patril mistnimu obcanovy. Nejdrive se s nim dohodli, ale pak mu nekdo rekl ze je vydriduch a on se zaseknul a nechtel prodat. Nepomohlo ani zvyseni ceny. Nakonec obec prizvala vyjednavace, ktery zjistit ze majiteli pozemku nejde o penize, ale o prestiz. Takze se dohodli, ze pozemek necha zadarmo a mesto mu za to na autobusovem nadrazi udela pametni desku. 🙂