Jen chci upozornit na vyborny clanek od Paul Graham: How to lose Time and Money.
V jedne vete pro ty co se jim to nechce cist.
Nejvice penez nebo casu ztratime, kdyz si myslime, ze je investujeme.
Chcete si neco koupit a misto utraceni si rikate, ze investujete? Investujete do sebe. Investujete do nove prilezitosti. Jde o to slovickareni. Kdyz totiz mate pocit, ze investujete tak se nedivate dostatecne kriticky na to co delate. Znam lidi, kteri kdyz se mnou zacinali v realitnim businessu tak investovali uplne do vseho. Koupili si nove obleceni – investovali do sveho vzhledu, aby ziskali vice klientu. Koupili si nove auto – investovali, aby zaujmuli klienty, ze jsou uspesni. Koupili si pocitace a PDA. Dalsi investice, aby byli zorganizovani. Po pul roce 80% z nich zjistilo, ze nic nevydelavaji a s realitnim businessem skoncili.
Moje zasada je, ze se divam na vse jako na utraceni. Kriticky premyslim jestli se penize musi utratit. A je jedno jestli je to ve firme nebo osobni vydaj. Kdyz se rozhodnu utratit tak vim, ze to je utraceni a nenamlouvam si, ze to je nejaka investice.
Hodně často se nějaká investice zpočátku jeví jako super výhodná, ale pak se ukáže, že to byla jenom líčka na peníze. Překladatelé používají takzvané CAT nástroje (jedná se o speciální software, který překladatelům usnadňuje práci, protože si pamatuje dřívější překlad daného spojení a umožňuje tak dosáhnout stejné kvality překladu i při následnch překladech a třeba vytváření slovníků pro klienty, apod.). Těhle nástrojů je celá řada. Nejznámnější je asi SDL (dříve Trados). Nejhorší je, že člověk si ten software koupí třeba za 20 – 80 tisíc korun, a pak ještě každý rok investuje do jakési "podpory", která spočívá v tom, že si 3x ročně stáhne aktualizaci. A cena té podpory činí třeba 16 tisíc ročně. Jenomže dnešní trend je takový, že firmy začínají využívat vlastní CAT nástroje a dávají je překladatelům a agenturám k dispozici zdarma a slovníky si spravují sami. Investice do CAT se tak již téměř nevyplatí, takže jsem jeden z těch softwarů přestal používat a rázem člověk ročně ušetří nějakých 16 tisíc korun na podpoře.
Na druhou stranu spoření je taky aktivita, která zrovna dvakrát výhodná není.
2Vembl: Tedy nic proti usporam za podporu, i kdyz coby byvaleho tvurce software me ta formulace jakesi "podpory" nadzvedava. Oc jednodussi svet by byl, kdyby se vsechen software daval zdarma a vydelavalo se pouze na povinne placenych podporach, on by pak totiz fungoval. Nicmene kdyz je model MS neopravovat nic, jen ob dva roky prodat uplne zbytecnou novou verzi a jeste ke vsemu to znacna cast zakazniku vnima jako lepsi, nez platit podporu, tak se proti teto lidske blbosti spatne bojuje… Nastesti to firmy, kde pocitaj penize vidi trosku jinak 🙂
Ale zpet k veci. Fascinuje me na tvych komentarich videni sveta. Podle me jsi nejakou spatnou zkusenosti nabral hodne hodne pesimismu. A je to zrale dat si oraz nejen od tveho "investovani" do softwaroveho ci weboveho businessu, kde tomu naprosto nerozumis. Ale mozna i od toho prekladatelstvi. Nekde, trebas jako zamestnanec, nabrat sily, vycistit si hlavu a zacit podnikat v necem uplne jinem.
Jedno z kouzel Johnovych podnikani je v tom, ze podnika jen a pouze na rostoucich trzich… Coz je neoddelitelna soucast toho, ze mu to funguje. A cela slavna diverzifikace je jen o tom, nachazet jiny rostouci trh, aby nahradil neco, co ma potize…
Pokud to objevis a zameris se nekam uplne jinam, trebas zjistis, ze to jde najednou uplne samo. Protoze podnikani, kde orezavas sve schopnosti a moznosti za ucelem udrzeni jakes takes konkurence schopnosti a podnikani kde se snazis s minimalnimi naklady sve schopnosti a moznosti navysovat je presne ten rozdil mezi stagnaci a zitim z podstaty a rustem.
A z vlastni zkusenosti vim, ze zpetne je krasne videt, ze je lepsi neco zariznout vcas a vrhnout sily jinam, nez zit z podstaty. Hlavne proto, ze ziti z podstaty dusevni sily ubira, kdezto v obracenem pripade prichazi motivace sama. A casu je malo, sanci je malo. Mozna videno z venku bys i pro sebe videl lepsi sanci nekde uplne jinde, jen jsi zapadlej v necem, co ti bere rozhled.
A je to fakt jednoduchy. Rostou ti trzby vic, nez prumer v oboru? OK. Generuje podnikani kapital? OK Je vynosnost vlastniho kapitalu nekde alespon na 25% rocne? OK Je odpoved na libovolnou z predchozich otazek zaporna, pak clovek dela neco spatne, mel by si dat presnej limit dokdy a jak to zmeni. A pokud se to nepovede, proste jit nekam jinak delat neco jineho….
BTW: Mozna, ze se pletu, jen mam z vsech tvych komentaru za rok ci dva takovyhle dojem. Neber to ve zlem 🙂 Good luck
z počiatku by bolo dobré investovať výlučne do aktív ktoré vám prinesú zisk priamo až neskôr do PDAčka drahého obleku či luxusných hodiniek. Často krát takéto drahé hračky sa ale nikdy nedajú považovať za investíciu v pravom slova zmysle. Čas a peniaze ale investor dokáže stratiť aj bez vyhadzovania za takéto zbytočnosti. Stačí nakúpiť nehnuteľnosť keď sú ceny na vrchole a potom sa už len pozerať ako jeho cena klesá, napríklad pre zhoršujúcu sa situáciu na trhu práce v danej lokalite. To sú riziká investovania a niekedy s takouto stratou (peňazí a času ) treba počítať.
"You do it sitting at a desk. It's not fun. So it must be work."
tato veta je fakt super.
Inak ja som v poslednej dobe tiez zacal mat alarm pri case ked som v praci dlhsie ako do 16.00. Je to pre mna signal, ze robim nieco neefektivne. Vysledok – menej pracujem, viac zarabam…
Šetřit se musí, ale vzpoměl jsem si na hlášku…
Už jste někdy slyšeli o někom, kdo by se prošetřil k příjmu 100 tis. měsíčně?
Cim vice mam penez, tim vic premyslim o kazde korune, jak ji utracim. Investice je pro me pouze to, co mi bude PRIMO vydelavat. Vse ostatni (pocitac, oblek nebo auto pro mou osobni potrebu) jsou naklady – u nich vzdy uvazuji, jestli jsou nezbytne. To co usetrim na nakladech mi zvysuje zisk. Zisk pouziju zase na investici.
Ale obcas si clovek proste necim musi "udelat radost" jak ja rikam, pak jde veskere racionalni ekonomicke uvazovani stranou 🙂
2Honza: Velmi pekny komentar.
2Pavel: Nemam nic proti delani si radosti.. jen je potreba to nazyvat pravym slovem.
Honza: Díky za komentář – nezlobím se. Máš v něčem velký kus pravdy a jsem rád, že slyším od někoho jiného jak působím navenek. Nicméně nejde ani tak o to že by mi překladatelství negenerovalo zisk nebo že by člověk žil z podstaty. Nějaký zisk z toho mám, na slušné uživení mi to tak nějak stačí a víc nepotřebuji. Mě překladatelství baví z důvodu práce s cizími jazyky – nejsem businessman, ale překladatel. Nikdy ze mě nebude velký podnikatel typu Johna či kohokoli jiného – vždycky jsem si zakládal na tom, že jazyky ovládám. Osobně se mi příčí účtovat si cenu, ze které bych měl velký zisk, když vím, že překlad není nikdy dokonalý. A právě to je ten problém. Jako podnikatel člověk musí mít prostě dobře propočítané náklady a výnosy a musí se orientovat na zisk. Já tohle neumím a nikdy umět nebudu, protože bych si to nedokázal srovnat se svým svědomím. Proto třeba kolikrát raději udělám překlad i za cenu toho, že na tom nakonec proděláme, apod. a tím pádem se potom člověk nikam neposunuje. Můj pesimismum a skepse dnes pramení ze dvou věcí. Jednak z toho průšvihu DirectoGLOBAL, který mě bolestně finančně zasáhl a budu se z něj vzpamatovávat několik let. Z toho potom pramení můj pesimismus a skepse vůči programátorům a lidem kolem IT. Prostě mi to přijde že se tenhle business na internetu dělá jenom pro zisk a nikoli pro zákazníky. Navíc mám po tom průšvihu najednou strach rozjíždět něco dalšího a nabírat zaměstnance, protože pořád v člověku zůstává takový ten pocit té prohry a je hrozně těžké se z toho nějak oklepat a začít znovu. Proto když nyní něco zkouším snažím se to dělat pokud možno na koleně a bez nákladů na programátory a trvá to dlouho a často to třeba není úspěšné právě proto, že nestíhám řešit různé podpory nebo jiné další věci kolem. Nicméně i v tom internetu se mi čas od času něco podaří. Pokud jde o to zda dělat něco jiného či ne tak pořád si překladatelstvím dokážu vydělat za měsíc víc peněz než kdybych byl zaměstnancem v nějaké firmě nebo agentuře. Mým hlavním cílem je nyní nějak do konce roku uzavřít DirectoGLOBAL, a pak se budu moci věnovat i jiným věcem.
A pokud jde o ten překladatelský software tak jsem to nemyslel tak, že nechci platit za funkční podporu a zbavovat se konkurenční výhody. Jenom jsme na základě zkušeností a změny trhu prostě přestali platit podporu jednoho CAT softwaru a přestali ho používat. Ta podpora totiž spočívala opravdu v tom, že se 3x do roka udělala nějaká aktualizace (záplaty chyb) a někdy ani to ne a člověk to platil zbytečně. Navíc náš největší zákazník, který ten software používal a kvůli kterému jsme to vlastně kupovali přešel na vlastní řešení, takže již investice do drahého CAT nebyla potřeba.
Ještě jednou ti díky za komentář. Člověk občas potřebuje nějakou sebereflexi. A neboj se, ještě o mě hodně bude slyšet, ale asi ne jako o podnikateli :).
Honza: Už systém: Všetci robia reality, budem robiť tiež nieje správny výber oboru 😉
A drahé auto = amortizácia, takže už pri jeho nákupe treba počítať s tým, že človek musí zarobiť "stratu hodnoty + servis + poistky + tankovanie".
Keď si niekto kúpi auto ktoré za prvý rok stratí 20-30k $ na hodnote len preto aby vyzeral úspešný a nechápe že tých 20-30k musí teraz zarobiť by podnikať nemal vôbec. Pre tých je určený trvalý pracovný pomer.
Honza: Kdyby se všechne sw dával zdarma, pak ztráty způsobené nekvalitními a nedodělanými sw by byly obrovské. Už nyní je zejména open source ve velmi sestupné tendenci kvality a je to horší a horší.
Open source hnutí a Linux je vůbec geniální demonstrace toho, že pokud se něco postaví na nadšení, amatérismu a ideologii, pak se to vytváří nekvalitně a neefektivně.
Linux i open source hnutí neustále zvětšuje počet projektů a přidává další činnosti, ale zapomnělo si všimnout, že počet kvalitních vývojářů nemá nekonečnou velikost.
To píšu jako člověk, který hodně na Linuxu dělá a sám leccos vydal jako free, či public domain.
Poměr výsledek / náklady u linuxového jádra je tak mizerné číslo, že by taková neefektivita práce spolehlivě s řádovou rezervou zkrachovala i tu nejbohatší firmu. Druhý takový projekt nelze vůbec na zeměkouli dělat, protože se dělá a je vůbec možná jen proto, že jej vytváří de facto celý svět. Při dalším růstu bude třeba zapojit Marťany, či další galaktické obyvatele.
To jenom jako informace pro ty, kdo se ve světě Linuxu a sw zdarma nepohybuje. Ať se tu zbytečně nedozvídají bludy.
Dokud freeware, public domain a další sw fungoval na individuální bázi, byl docela kvalitní. Jenže snaha vše nahradit open source se samozřejmě podepsala ‘“ v současné době už si v mnoha oblastech s radostí koupím komerční sw, protože i přes zhoršení i této oblasti často časová efektivita vyjede i na desetinásobek.
Doporučuji například nakreslit něco složitějšího za obrázek v open source programu Inkscape a následně komerčním Corel Draw. Stejnou práci jsem schopen udělat za 20 minut v Corel Draw, nebo za 8 hodin v Inkscape. Jen pro informaci, v Inkscape mám mnohem větší zkušenosti s mnoho motohodinami.
Model Microsoftu je takový, že prodává sw levně, čímž prorazilo. Neuvěřitelně předražený Unix, stejně jako IBM OS/2 nevěděli co by za svůj systém chtěli, a MS prostě prodával svá Windows za desetinu až tisícinu ceny, co jiní své systémy.
Microsoft bohužel pod vedením reklamného agenta Steve Ballmera jen ztrácí. Reklamní agent přirozeně postupuje cestou jak je léta navyklý. Něco máme, je nám jedno co uživatel chce, my ten produkt prostě uživateli natlačíme i proti jeho vůli. Od té doby to za nic nestojí ‘“ Vista, Windows 7 (alias Service Pack Visty), dovedení mobilních Windows do stavu, kdy se jich lidé zbavují, plánování dovedení do ještě horšího stavu inspirované tím nejhorším z Apple. Ribbon do MS Office, který přehrál mnoho uživatelů pro OpenOffice. Atd.
Steve Ballmer také zlikvidoval Windows XP v době kdy za mnoho růstových oblastí nemá pro ně adekvátní náhradu. Nemůže soupeřit ničím tím pádem s iPhonem, ani iPadem od Apple. Oblast netbooků dostala díky absenci Windows XP takové kompromisy, že řada lidí raději volá po tabletech a dalších co dokáže netbooky s Windows nahradit.
Nicméně celá oblast IT je v chaosu. Steve Jobsovi z Apple stoupnul úspěch natolik do hlavy, že si udělal nepřátele ze všech firem, vývojáře i další, včetně firmy, která Apple umožnila vyrůst ‘“ Adobe. Jak dlouho může prudký růst Apple trvat? Rok, dva, čtyři, pět? Každopádně ne donekonečna. Pak to dostane sežráno i s úrokama, až bude okolní firmy opět potřebovat.
Microsoftu schází vizionář, ne reklamní agent. Celý MS je plný evangelistů a stává se sektou.
Linuxu schází jednotnost a efektivita. Je to logický důsledek toho, že Linux práci nikdy neplatil a kdysi byla čest pracovat pro Linux. Tím nastavil své procesy velmi opulentně a neefektivně. Natolik, že i hodně rozmařilého podnikatele by trefil šlak, kdyby viděl čísla.
2Miroslav: Moje veta znela ovsem jinak. Polemizujes jen s prvni pulkou. Ja jsem napsal kdyby se vsechen software daval zdarma a vydelavalo se pouze na povinne placenych podporach… A to je neco uplne jineho, nez open source.
2Shuwix: Pletes se. Je uplne irelevantni, jestli obor do ktereho jdes delaji vsichni, nebo ne. Jedine co hraje roli je fakt, jestli tim generujes vetsi kapital a vetsi zhodnoceni vlastniho kapitalu, nez necim jinym. Zaroven to zhodnoceni vlastniho kapitalu ma byt alespon 25procent rocne, jinak je lepsi nedelat nic.
Vse ostatni je uplne jedno a jsou to kecy. Jedine co hraje roli, jsou fakt tahle uplne trivialni cisla…
Honza: Já jsem ovšem chtěl polemizovat jenom s půlkou. Prostě jsi představ, že ta část o sw včetně Tvého dodatku teď je velmi naivní. A ta Tvoje druhá půlka je naopak excelentní a ta se netýká sw.
Prostě jsem diskutoval jen s tou nedospělou částí.
Pomíjím to, že nevidím jediný důvod ke zvýšení kvality, pokud by se platila jen podpora, spíše naopak. Ona také změna klíčového sw není zhusta jednoduchá, pokud je firma na něm zajetá.
To jsou prostě linuxácké sny, moc dobře jako přímý účastník vím, jaké ptákoviny se tam propagují. Omouvám se, že to takto říkám. Ale Linux je tam kde je právě pro to, jaké prosazuje ideály. Což vynikne právě v číslech s tím, jaké obludné náklady, obludné člověkoroky a další byly do něj vloženy a porovná se to s výsledkem. Neuvěřitelně mizerná bilance.
Kdyby zákazníci chtěli a byli ochotni platit za podporu – pak by se tento systém v sw už dávno široce ujal. V enterprise sféře je tento model poměrně častý (byť s počáteční platbou). Microsoft takový model nabídl už před léty a můžete ho klidně využít. Stejně jako spousta sw firem vám tento systém nabídne.
U řady sw je pravidelná podpora dokonce nutností – účetní sw, antivirus.
Pro sw firmy je tento model výhodnější – platit za podporu, proto by mu rády daly přednost. Zákazník by zaplatil za sw prakticky vždy více, než platí dnes. Proto se ho firmy snaží nasadit kde to jde – a to je mimo jiné také za rozmachem webových projektů, kde je to přirozený model plateb (byť webové projekty se rozšiřují nejenom pro to).
Jednoduše mně mrzelo, že jste k tam excelentnímu příspěvku propašoval linuxovou agitaci. Problém klesající kvality sw totiž není v žádné podpoře – nebo snad máte pocit, že klesající kvalita je problém pouze u sw?
Já mám pocit, že kvalita elektroniky klesá, kvalita potravin klesá, kvalita všeho klesá. Důvod rozhodně nebude v tom, že se sw prodává, stejně tak jako se to nespraví tím, že se bude platit za podporu.
Základní problém je, že se snaží formy více, než kdy jindy vyrábět s co nejmenšími náklady, a to klidně i u luxusního zboží. Cena už dávno není měřítkem kvality, ale pouze odhadem, kolik se dá nasadit. Kvalita zboží byla nahrazena reklamou, marketinkem – což se spolu s rostoucí povrchností lidí oproti minulosti ukázalo jako dočasně výhodnější strategie – a nikdo už neví jak z toho ven.
Ostatně i Vaše teze, že John investuje jen na rostoucích trzích je poloviční. Jakmile by tuto strategii dělali všichni, pak by se rostoucím trhem stalo to, co předtím nebylo rostoucí a co John i ostatní opustili předtím kvůli nerůstu.
TWOHONZA: 😀
Ja som to myslel trošku inak. Proste ľudia sa tlačia tam kde sa momentálne darí, bez ohľadu či na to majú nejaké intelektuálne predpoklady.
Ja nehovorím o nejakom niche ale konkrétne o mentalite niektorých ľudí.
Mám totiž takého jedného známeho. On sa vždy do niečoho pustí o čom hovno vie, a samozrejme zamestnancov najíma idiotov lebo sám nevie posúdiť ich oborové kvality.
Takto vždy skrachuje, skončí to nevyplatenými mzdami, sekerami voči dodávateľom. Ale chalan má taký dar sa z toho vždy vysekať na úkor iných takže si ako tak ide tým životom 😉
Miloslav Ponkrác: díky za Linux, na kterém mi běží server v Praze a za několik let jsem ho restartoval snad jen třikrát a dvakrát ani nemusel.
Opensource je taky fajn a některé projekty jsou kvalitnější, než placené (například TrueCrypt, OpenOffice či 7Zip).
Kromě toho mám i řadu dalších koupených programů.
O tomhle všem ale tato diskuse není, je o tom, že je třeba podnikat na trhu, který se rozvíjí, a dělat tam navíc podnikání, kterému se daří a ne že jen skomírá.
2Miroslav: Neni to linuxova agitace. Ani nahodou. Nekde je efektivnejsi pouzit MS, nekde jinde OS. Nehledejte zavilou linuxovou agitaci tam kde neni. Ja nenapsal o linuxu ani radek. To ze nevidite objektivne OS a hledate ho i tam, kde neni, za to nemuzu. 🙂
Jenom zastavam nazor, ze obema stranam by se lepe zilo pri platbach za support. Ta pocatecni investice je irelevantni. Protoze stejne nejvyssi sumou u zakaznika jsou naklady na pouzivani systemu ve forme lidskych zdroju, skoleni atd.
A obracene softwarovym firmam muze byt jedno, kolik stoji licence sw. Podstatne je, jake je cashflow. A rozhodne je pro zakaznika lepsi generovat penize na udrzeni neceho pri zivote upravami a opravami, nez marketingove hnanym vymyslenim novych funkci.
S tim o kvalite plus minus souhlasim, cena je velmi spatnym meritkem kvality.
S tim rostoucim trhem vtip je prave v tom, jit tam vcas.
Zivim se matematickymi modely na financnich trzich. Takze ve svete, kde cisla jsou jedine dulezite, ostatni jsou jen kecy. A tady plati, ze kdyz si i posledni uklizecka mysli, ze se ma nakupovat, tak uz se davno ma prodavat a obracene.
Vysledek je snadno videt. Proto opakuji, ze podstatna jsou ta cisla.
Ja dokonce povazuju trading za vybornou skolu. Prisel jsem na spoustu veci, co trva v beznem businessu (kde jsem podnikal 15 let) strasne dlouho. Protoze pokud se v podnikani neridite temi cisly, muzete se v tom placat klidne celej zivot. V tradingu vam to vydrzi tak na mesic, spis ale na tyden ci par dni. Proste finacni business s velkou pakou je neco, kde muzete zkrachovat behem dne s trochou nadsazky i nekolikrat a naopak.
A prave diky tomu vidim, co vsechno jsem delal spatne.
Zatimco firem vybudujete za zivot jen par, tak obchodu muzete udelat mnohonasobne vice.
A pokud jdete do pozice s prilis vysokou pakou, tak to vite hned. Pokud totez udelate jako ORCO v realu, tak zjisteni tehoz zabere nekolik let. Ale stale plati, ze pri dodrzeni risk managementu by ORCO byla sice pribrzdena, ale bezici firma. Zatimco takhle je to hruza pred krachem…
Takze kdyz si pred pojmem rostouci trh nepredstavite neco, kam vsichni bezi, ale neco, kde je prostor, kam pribehnout a kde jde v cislech plnit to, co jsem tremi trivialnimi podminkami stanovil, bude to v poradku.
Zbytek je Vase teze, ne moje… 🙂
Souhlasim s Johnem, nedavno sem napsal, ze v realu staci par jednoduchych pravidel, ktere je ale potreba skutecne dodrzovat.
Haha, když jsem kupoval minulý rok ledničku, tak mi prodejce nabídl jednu ledničku s tím, že je dražší, ale že je to dobrá “investice”.
Tak jsem se ho zepta, kolik mi ta lednička měsíčně vydělá :).
Jako Honzuv byvaly zamestnanec musim konstatovat, ze model supportu nema ze sveta linuxu, ale z vyvoje neceho co chciplo, protoze support a drzeni kroku s dobou bylo nad naklady prijatelne pro pocetne omezenou specializovanou komunitu uzivatelu. Kvalitni nahrada neexistuje a jsem zvedavy kdo a na jakem modelu ji postavi. Pritom naklady na sw jsou v pomeru k nakladum na pracovni silu (i malo kvalifikovanou) smesne.
Ladia: „Jako Honzuv byvaly zamestnanec musim konstatovat, ze model supportu nema ze sveta linuxu“ …
Hlavní je, že jeden generální model pro cokoli je nesmysl. Nemusíme ani detailizovat. Když někdo „ví“ jaký jediný model je vhodný, přestože tomu tak evidentně není, a následně o své objektivitě …
Jsou druhy sw, který má vysoké počáteční náklady na původní vývoj a nízké náklady na údržbu.
Jsou druhy sw, kde jsou nižší náklady, ale vysoké náklady za údržbu a držení s dobou.
Jsou druhy sw, kde náklady na držení s dobou můžete investovat jen občas, skokově.
A podle mých praktických zkušeností – náklady na údržbu a držení s dobou jsou velmi výrazně závislé na zkušenostech toho kdo navrhoval architekturu programu, či sw projektu. Podle toho kolik ušetříte na zkušenostech takového člověka se můžete klidně potom v nákladech na údržbu pohybovat třeba i ve škále 1:100, vyjímečně i širší. Samozřejmě pokud na údržbě hraje roli cena dat, je to zase jiné.
V zásadě každý podnikatel, pokud si je plus mínus jistý úspěchem sw může zvolit kdekoli mezi dvěma krajními mezemi:
a) maximálně laciný původní vývoj, ale prodraží se to značně na údržbových částkách po spuštění
b) dražší vývoj a investice do zkušeného programátora-analytika (je ovšem problém kd to je, často největší sw celebrity nic moc, chce to značné praktické zkušenosti) – a pak jsou následně částky za údržbu výrazně nižší
Dobrý kompromis, který se dělal v minulém století, a John ho nevědomky též používá je udělat první zbastlenou verzi na zkoušku trhu a pak to přepsat pořádně, je-li důvod.
Honzo: ‘žTo ze nevidite objektivne OS a hledate ho i tam, kde neni, za to nemuzu. 🙂 Jenom zastavam nazor, ze obema stranam by se lepe zilo pri platbach za support.”
Nezlobte se, hrajete si na objektivitu, ale přitom víte, že pro všechny případy nejlepší jeden model. Sw zdarma, placený support.
Nepřipadám si jako ta méně objektivní strana co si myslí, že jeden model se dá přešít na všechno.
‘žTa pocatecni investice je irelevantni. ”
Opět jste mně nepřesvědčil o objektivním náhledu.
‘žZivim se matematickymi modely na financnich trzich. Takze ve svete, kde cisla jsou jedine dulezite, ostatni jsou jen kecy. A tady plati, ze kdyz si i posledni uklizecka mysli, ze se ma nakupovat, tak uz se davno ma prodavat a obracene.”
Já se živím v podstatě aplikovanou matematikou cca 20 let.
Ale pokud se živíte jako ekonom ‘“ tedy věda, která vidí v 99% případů tak max. v krátkodobém horizontu rok, dva, dále už jen zřídka, pak Vaše názory plně chápu. Schválně to střílím takto tvrdě, je to záměr.
Vždycky mně zajímalo, proč má někdo takové myšlení jaké má ‘“ a profesionální deformace mně nenapadla. No offence.
Dále už opět mluvíte o podnikání, kde s Vámi perfektně souhlasím. Čím to, že musím opakovaně psát, že nesohlasím pouze se začátkem ohledně sw, se zbytkem se plně ztotožňuji stejně jako i John Vás ocenil.
Nicméně dokážu rozeznat, když někdo špatný názor zabalí k perfektnímu názoru ‘“ to pořád z toho jednoho netrefeného odstavce nedělá pravdu. Vy se mně snažíte přesvědčit názory o sw, což je oblast, ve které jsem úspěšně předpovídal 25 let co padne a co ne ‘“ a ani jednou jsem se nespletl ‘“ čehož jsem využíval k lenosti při učení se budoucích technologií a neučil jsem se ty, které se neudrží.
Linux to nepřežije, prostě jeho poměr výsledek / náklady to neumožňují. Taky nikdy nebyl pořádně dodělám do stavu uživatelsky srovnatelném s Windowsem, Mac OS, atd. A to přesto, že náklady na vývoj, kdybychom je číselně spočítaly Linux oproti nim jistě o několik řádů překročil.
Proto se uchytil na serverech, kde nedodělanost nevadí. Tam kde potřebujete nejednodušší a nejhloupějším systémem, který jde aplikaci co nejvíce z cesty ‘“ router, dedikovaný db server, web servere, java server, atd. ‘“ se neprojeví zejména uživatleská nedodělanost systému nijak zvlášť.
Linux má v sobě i konstrukční defekty, které nepřekoná jinak, než že začne znovu. Základní konstrukční defekt je premisa, že deset milií³nů řádků zdrojového kí³du v programovacím jazyce jakémkoli, který tvoří linux kernel bude dokonale odladěno a bez chyby. Přitom jakákoli závažnější chyba v kernelu okamžitě složí systém, Linux snad jako jediný dnešní operační systém nemá ochranu v jádře vůči částem navzájem. Je jen otázkou času, kdy to bude neudržovatelné, momentálně se to drží jen tak tak díky přetlaku lidí (tedy vysokým nákladům opět).
Ale to je jedno. Vidím, že někdo obhajuje teorii vývoje sw (zejména jeho kvalitativní část) na základě toho, že má zkušenosti s ekonomickými číslíčky. To je to, co se mi na Vašich argumentech nelíbí. Upřímně 90% té části uznávám.
A ohledně tvůrčích věcí, myslím, že ekonomové už dostatečně ukázali, že dokáží zničit na co sáhnout, pokud se nedrží svého kopyta. Viz i tato krize.
No, jak se v definici toho, o cem vlastne mluvime rozsirujem, da se s tim postupne i souhlasit.
Nicmene jeste jedna malickost.
Jako ekonom ridici se cislicky bych na trhu neprezil ani tyden… Zkuste si to sam a uvidite 🙂 Jsem v podstate technik a matematik, co algortimizuje pohyby trhu tak, aby s tim pak vydelaval. Deformaci tim uz urcite mam, protoze tvorim algoritmy, jejichz cena je velmi snadno exaktne meritelna. A ne jen ve slovech 🙂
A zpet k software. Nesouhlasim s tim, ze drazsi vyvoj Vam zmensi castky za udrzbu. Pokud to tak udelate, tak Vam naprosto realne hrozi, ze ten tym co to vyvijel bude mit za par let uplne jine priority, nez starat se o Vas. A pujdete novou verzi vyvijet jinam a s jinym dodavatelem. Timto postupem platite v cyklech odpovidajicich zivotnosti systemu cely drahy vyvoj stale znovu a znovu.
Pokud se misto toho pokusite toto riziko eliminovat linearnejsim rozlozenim plateb, tak to muze byt v konecnem efektu mnohem vyhodnejsi zejmena pro Vas, co by zakaznika. Bohuzel prave oni ekonomove co nedohlidnou ani za roh, to tak nevidi.
Souhlasim, ze to nemusi byt model vhodny uplne vsude. Ale myslim, ze na hodne vecech by to fungovalo. Bohuzel to narazi na zazite modely nakupu a "nezavislosti" na dodavateli…
A doufam, ze uz se konecne shodnem v tom, ze tohle nema vubec co delat s libovolnou konkretni technologii…
Jen tak mimochodem, parketa meho podnikani v IT byli dost rozsahle workflow systemy na komplexni rizeni velkych struktur. A tady skutecne cena jakekoliv technologie je naprosto zanadbatelna s tim, kolik zakaznika stoji naucit svou organizaci trosku pozmenenemu zpusobu fungovani. Implementace podobnych systemu ma mnohem blize k procesnimu poradenstvi, nez k nejakemu programovani… A pokud se nekolik set lidi uci dva roky rizeni sve prace, tak se opravdu vyplati dodavatele zivit i v dobach, kdy ho "nepotrebujete". Protoze pokud to neudelate, zaplatite pak trebas 10x nasobek te sumy, co byla ten support k nicemu…
A ja si proste myslim, ze podobne by to platilo i s operacnimi systemy i s cimkoliv jinym. Proste me zajima flat rate kontrakt s nekym, kdo mi na pisknuti opravi co chci. A koho si zivim, aby tomu rozumel. Protoze ten IS je pro me natolik dulezity, ze se mi vyplati zivit si nekoho jen pro tu schopnost zasahnout, kdyz potrebuji.
Opacny pristup je dobry jen a pouze u neceho, kde neocekavam zadne zmeny ci rozvoj. A uprime, netusim, jaky IS jde provozovat cela leta beze zmeny…