Zrovna ctu knizku o Batovi. Shodou okolnosti tuto knihu napsal bratr meho dedecka (prastryc). On i muj dedecek pro Batu pracovali. Muj dedecek jako nakupci vlny. Jezdil po celem svete a delal kontrakty, kde nakoupit nejlepe vlnu. S Batou byli kamaradi a jezdili spolu lyzovat do Velkych Karlovic (kde dedecek postavil chatu a na stari se tam uplne prestehoval).
Bata na lyzich ve Velkych Karlovicich.
Takto vypadal muj dedecek za mlada (v laznich).
Ale to jsem trosku odskocil. Tak nizka co ctu se jmenuje: “Pribeh jednoho muze a jednoho mesta”.
A jsem v pasazi, kdy muj prastryc popisuje prvni praci, kterou dostal u Bati v roce 1921. Prastryc prave ukoncil povinnou skolni dochazku. Bylo mu 15 let. Rodice chteli aby sel dal studovat a jemu se nechtelo a sel se predstavit k Batum. Fabrika zatim sidlila v prozatimnich budovach. Vse bylo v zarodku. Teprve se chystalo stavet budouci velke vyrobni budovy. Obchodni oddeleni se take teprve rozjizdelo. A u toho obchodniho oddeleni bylo i zacinajici reklamni oddeleni.
Pocet Batovych prodejen v te dobe narustal, a po prvni desitce, se Tomas Bata rozhodl, ze se musi vse standardizovat. Aby kazdy obchod mel stejny vzhled, stejne aranzovane vykladni skrine a stejny napis Bata nad obchodem. Kdyz se oteviral novy obchod tak v meste se najmul stavitel, ktery poslal nacrtky jak obchod vypada do Zlina. A muj prastryc, ktery byl sotva mesic u Baty zamestnany, dostal za ukol se toto kompletne starat. Vzal do rukou kreslici prkno, zamyslel se a udelal nacrtek kde budou vylohy, jak bude umisten napis, apod. Nekdy ty nacrtky nebyly uplne presne, ale k tomu napsal do planku vysvetleni textem, napr. ze cely portal je z ocelove konstrukce a vsechno mezi je sklo, apod. Proste dal predstavu co je potreba udelat a udelal to jednoduse a srozumitelne. Poslalo se to staviteli, ktery presne vedel jak si to sevci ze Zlina prestavuji a ten to zrealizoval (a byl za to odpovedny).
Ale co me uplne pobavilo je dalsi odstavec, ktery jedna o tom, jestli si myslite, ze u Batu byli takovi amateri, ze nechali patnactileteho kluka delat takto zodpovednou praci. A proc si radeji nenajali nejake odborniky.
Jen si predstavme, kdyby tuhle praci misto patnactileteho chlapce delal absolvent stavebni fakulty nebo zkuseny stavitel: bud by se hluboce urazil nad jeji mechanickou povahou a praskl dvermi – nebo by do ni vkladal nejake ty skutecne odborne rozumy – a pak by bezpecne vznikly debaty a polemiky se stavitelem tady a stavitelem na miste,a bylo by to jen zdrzovani na ukor veci.
😉
Tohle je presne jak to citim, kdyz rozjizdim nejake nove podnikani. Odbornici me to zeslozituji, protoze jsou zvykli to delat urcitym zpusobem. Ale zamestnat nekoho mladeho, kdo ma velkou snahu, chce se ucit, hleda cesty a neboji se realizovat je podle me vyhra. Bez ohledu na zkusenosti, ten pristup je nejdulezitejsi.
Zlín je s I 🙂
Jsem ostuda!!! Diky za upozorneni!
Wow! Bata byl borec. Ale obcas si rikam jestli byl vetsi borec Tomas, ktery vse zalozil a standardizoval a nebo Jan Antonin, ktery tomu dal opravdovy mezinarodni rozmer.
Tu knihu si určitě přečtu, díky za doporučení. Na druhu stranu ale jen pár let poté založila Baťova organizace vlastní plnohodnotnou projekci. Je zajímavé, jak významná byla světová hospodářská krize pro růst koncernu; Rostoucí protekcionářství a cla donutila J.A. Baťu přestat exportovat obuv a začít exportovat celá města. Ve Zlíně, v onom známém výtahu je jedna fenomenální mapa světa: Jsou na ní zobrazeny zdroje kaučuku a kůží, navigovatelné řeky, a velká města. Na základě této mapy se Baťovy závody rozhodovaly, kde postaví další město, továrnu.
Deda vypada jak ty 🙂 Jen v brylych drsneji…
Přesně to mne napadlo taky. Podoba a možná i jiné věci se nezapřou..
O Batovi jsem toho precetl hodne, ale tohle neznam. Da se to nekde koupit?
Napr na antikvarium.cz kupoval som vcera
“Bez ohledu na zkusenosti, ten pristup je nejdulezitejsi” – ja nevim, ale tohle mi prijde takove… Prijde mi, ze se na odborniky divas se zbytecne velkym despektem. Tvoje blogy jsou po urcite strance velmi motivujici, ale asi zalezi i na cilovce. Kdybych tohle cetl jakozto clovek, ktery to teprve chce ve svem oboru nekam dotahnout, tak by mi to naopak prislo strasne demotivujici. Protoze jaky smysl by pak vlastne melo na sobe tvrde drit a snazit se stat tim odbornikem, pokud by takhle premyslel kazdy?
Chapu, ze urciti odbornici si za to asi muzou sami (kvuli svemu pristupu), ale to, ze neco chteji zeslozitovat, je casto pro dobro klienta. OK, pak muze prijit sedmnactilety “strelec” a “trefit”, ale to uz mi pripada spis jako loterie. Protoze v kolika pripadech “netrefil”? O tom se hadam v knizkach uz moc nepise – vyzdvihuji se pouze ty pripady, kdy to vyslo.
To mas pravdu, je to jako s senzibilama a vestcema, dozvis se jen o tom, co vyslo.. Ve skutecňosti to John i Bta dela asi ciste z ekonomickych duvodu 😉
Tu ale ide o nepochopenie toho čo John píše: Prečo by mal Baťa (John) robiť prácu za stavebníka? Prečo by mal mať architekta na stručné zadanie. Ak chceš byť ten odborník, tak tá odborná práca má byť na strane dodávateľa. On má PLNíš zodpovednosť za dodanie diela, a preto mu Baťa dal len jasné a teda stručné zadanie.
Ako to robiť už len nechal plne na staviteľa. John píše vlastne o tom, že sa dnes každý mieša do roboty toho druhého a obmedzuje jeho možnosti. A tým sa aj ta zadávajúca strana obmedzuje v možnosti – pracovať na svojej robote (robí dodávateľovu robotu), dostať riešenia, na ktoré ani neprišli, zaplatiť jednorázovo za odbornú prácu a nemusieť platiť paušálne odborníka na svojej strane (keďže je potreba iba občas), … A je to aj o rozdielnych jazykoch. Tak ako je čeština, angličtina, … rovnaká, tak ale architekt rozpráva inak ako ten čo stavia, programátor rozpráva inak ako užívateľ, redavač inak ako kupujúci.
A tu v tomto kontexte je aj ten rozmer, že dodávatľ videl na druhej strane “amatéra” a teda nemohol sa spoliehať na to, že to bude po ňom ešte niekto kontrolovať. Musel odovzdať plnohodnotnú prácu. Len vtedy bola aj iná “stavovská česť”.
A to, že potom mal Baťa aj projekciu je zasa dano tým, že už robil aj tú stavárinu. Tú zodpovednosť zobral stavbárom a tí už boli len vykonávatelia.
@Pavel Simon: Krasne vysvetlene.. lepe bych to nedokazal!
ÄŽakujem, taká pochvala poteší.