Vytahuji odkaz na jiz hodne stary clanek, ktery jsem zde na blogu publikoval v roce 2008. Ten clanek vysvetluje proc delam veci jak je delam. Je to take teoreticke vysvetleni meho uspechu. Neni to o tom mit “stesti”. Je to o pristupu. Kdyz si ho prectete a zkusite se do toho vzit tak to asi pochopite.
Bohuzel musim zklamat, ze ten pristup v clanku neni moc “sexy”. Jenze kdyz zacinate tak je to vetsinou docela frustrujici se nejak prosadit. Ono se hned od zacatku darit nebude. Clovek musi najit cestu a pritom neudelat chyby, ktere by ho zlikvidovali. Nesmi moc vahat, ale taky nesmi moc riskovat. Diky tomuto pristupu jsem se dostal z temer z niceho tam kde jsem ted. Jde hlavne o to uvedemit si co je presne dulezite a jak delat kazdodenni rozhodnuti v te perspektive.
podle mě cesta nahoru je dlážděná především motivací..tady je jedna česká, pro mě výjimečně obohacující: http://www.cestykuspechu.cz/ GL!;o)
Re: porad Cesty k Uspechu je fajn ale casto mi pripada jakoby Vasut jel podle sablony a sazi otazky jednu za druhou, moc nad temi konkretnimi lidmi nepremysli. Zajimavy povidani se obcas najde i na motejlek TV a samozrejme tuny zahranicnich podcastu/TED apod…
jj motejlek tv je taky výživné, ovšem nemá to takový “motivačně/fascinující” nádech toho úspěchu jakkdyž..
Ja tomu rikam… skocit do vody a az pak se naucit plavat. jakmile clovek skoci uz neni cesta zpatky ale vzdycky to nejak dopadne..hlavni je se odrazit
Ahoj z UK 🙂
zivot v jine zemi je ze zacatku sakra tezky, ale stoji za to
Zdravim ze Sydney 🙂
Zdravim, v Sydney jsem se stavoval pri 4 mesicnim pobytu v Brisbane … jeste se tam vratim, 4 mesice nestacily 🙂
Ako dlho si v Sydney, Jakub? Ja som bol vyse 2,5 roka, no pred 3 tyzdnami som sa vratil na Slovensko. Ale mam v plane ostat iba na leto, zivot v zahranici ma velmi laka, no teraz chcem skusit nejaku inu, viac exoticku krajinu.
Drzim palce by the way!
pres rok a pul, puvodne jsem prijel na 2 roky ale ted se snazim o ziskani permanent residency…
Tak to drzim palce, nie je to lahke ako volakedy!
Největším nepřítelem úspěchu jsme nakonec my. Vidím to sám na sobě. Není ani tak důležité co člověk dělá, ale jak to dělá. Kolikrát v životě jsem začínal dělat naprosto stejný projekt ve stejném oboru a nikdy to nefungovalo. Člověk si myslí, že je problém v grafice, tak se investuje do grafiky a nic se nestane. Pak si myslí, že problém je v tom, že to nevypadá dostatečně profesionálně, tak se zaplatí profesionální zpracování. A zase se nic nestane. Pak se to začne dělat znovu a zkouší se netradiční formy propagace – jako je třeba SEO nebo placená reklama. A zase se nic nestane.
A pak se najednou udělá jedna úplná pitomost, kterou nikdy nikdo nezkusil. A najednou se něco stane a člověk je o úroveň výš.
Nejdůležitější je se nevzdat a pořád to zkoušet. Ono spousta věcí nevyjde, nebude fungovat, ale když člověk vytrvá tak to kolikrát stačí k tomu, aby se úspěch dostavil.
Nejtěžší na tom všem je smířit se se skutečnosti, že chyby, kterých jsme se dopustili se nedají jednoduše napravit a dnes by to člověk dělal všechno jinak. Nakonec je na tom ale nejdůležitější to, aby se člověk mohl sám sobě podívat do tváře a říci – udělal jsi všechno co bylo možné. Dopustil jsi se chyb, ale nakonec se nemáš za co stydět. A to by mělo být smyslem života nás všech…
Můžeš mi doporučit nějakou tu pitomost?
Sám už nevím kudy kam.
Děkuji.
Tak jo Johne, a kdy zase spálíš mosty aby sis to vzrůšo zažil znova 😛
LOL. Na to uz jsem linej:-)) To ceka na nekoho jineho.. kdo to udela a dotahne to jeste mnohem dal.
No jo, dělal jsem si legraci. Třeba ti nabídnou dost peněz, třeba už nebude co vymýšlet, ale to podle mě u tebe behrozí.. Na druhou stranu i to můžeš brát jako výzvu, vždycky najít jak to vylepšovat i když jiní majitelé umí růst už jen přes polykání menších firem.
Ten pres je určitě důležitej. Buď je z tebe bezdomovec, nebo úspěšný podnikatel. S jakou rezervou jsi tehdy Johne jel do USA?