Vykaslat se na vymluvy ve smysl, ze nemam penize nebo me brzdi nejake jine prekazky. Vubec takove myslenky nepoustet do hlavy. Neztracet cas takovymto smerem mysleni.
Dat veskerou energii jen do pozitivniho reseni problemu. Jak to udelat kdyz nemam penize? Jak prekonat konkurenci, ktera je silna a zavedena? V cem muze byt moje vyhoda? Jak to vsechno zaridit s mensi investici? Jak vymyslet, abych byl vice ziskovy? Jak to zrealizovat, abych se nikoho nemusel doprosovat o penize?
Pujde to jednoduse? Ne. Je to velmi slozite. Ale verte mi, ze nejaka cesta existuje. Staci ji najit. A kdyz ji najdete tak budete silnejsi nez kdokoliv jiny. Vybudujete lepsi firmu nez kdokoliv kdo pujde tou jednodussi cestou.
Dělání, dělání, nejde ničím nahradit.
co já hodnotím zpětně jako velmi dobrý základ při začátku podnikání tak je vybudovat si v sobě robustní systém vnitřní motivace. Ideální je pokud se spojí vášeň/zapálení pro samotnou ideu podnikání spolu s nějakou emocionální motivací typu slíbil jsem dědovi na smrtelné posteli, že zabezpečím rodinu… Jelikož tohle bude ten motor, který Vás bude hnát dopředu po 8 měsících zapékaných brambor s točeňákem a eidamem. Vždycky když už nemůžu vzpomenu si na prababičku, kterou museli v 84 letech vyhnat z družstva, protože svojí neohrožeností s motykou kazila morálku o 40 let mladším údernícím, které bezostyšně nechávala 100m za sebou.. Té stačila Melta a to, že na ni neprší. Říkávala: “Není nic horšího než přestat dýchat”… #ZačítAbýtHouževnatý
motivace je potreba.. protoze na zacatku to jednoduchy neni nikdy
Právě jsem v takové fázi a ověšen tolika druhů starostí, že by se na to kde kdo vykašlal a našel si výmluvu proč nezačít. Já jsem to vzal za druhý konec a řekl jsem si, že při všech těch starostech dám online nakupování na světě nový rozměr = big deal. Od nápadu, přes vytváření produktu (právě tady se teď nacházím) se stále s vírou držím, že to dotáhnu a spustím. Hlavně je to prostě o tom makat a ne jen snílkovat.. Díky za post, tyhle věci mě ženou dál.
spravne!
Je to tak. Teď makám na propagaci svých dvou internetových projektů, které příští rok použiji k propagaci svých výrobků. Mé produkty budu inzerovat na svých webech a nebudu muset platit horentní sumy za reklamní prostor jinde. Johne díky. Bez Tvých článků zde bych nechal ty 2 weby žít svým životem a příští rok bych někomu platil za reklamu.
Tak přesně něco takového jsem si potřebovala dneska přečíst, jsem ve fázi, kdy nadšení a víra v úspěch pomalu ustupuje starostem a negativismu, potřebuju znovu nakopnout a našlápnout dál, moc díky, 🙂
a k comu to je dobre? Nahanat sa neustale za mamonou? Prikladat polienka systemu, ktory nici zivoty inych? Ok, uz sme v prdeli, treba ist s prudom kapitalizmu, ale co ak nechcem? Niekto stanovil, co ma aku hodnotu a my im to zerieme aj z navijakom. Musime toto, musime tamto…Uz sa nemozem dockat na Bitcoin, kedy peniaze nebudu regulovane bankami, ale samotna firma svojou reputaciou si vybuduju platobny system…A na tomto zaklade vznikne boj. Boj, ktory nenici spotrebitela, ale mu sluzi…
Podnikanie ma byt sluzbou! Mame sluzit druhym, aby sme ich zabespecili tym co potrebuju a nie ich nicit nasimi bojmi za nenazratostou.
Ak toto nepochopite, nepochopili ste zmysel podnikania!
Tomu nerozumim, proc by podnikani nicilo zivot ostatnich? Prece se da podnikat tak, ze prinesu kvalitni sluzbu, ktera pomuze lidem a zaroven muzu treba vytvorit pracovni mista, coz zase pomuze lidem. Proc by se clovek snazil toto vsechno delat co nejlepe, kdyby z toho nemel nic? A mimoto mi prece nikdo nebrani jit delat charitu, kdyz chci.
motivaciou ma byt sluzit druhym a nie boj s konkurenciou. Podnikatel by mal byt vzdy zamerany len na to ako pomoct, zabespecit potrebu ludom, ktory ju potrebuju. Avsak dnesny podnikatel, sa snazi, len ako by ziskal co najviac. Ako by mohol porazit konkurenciu, oblbnut zakaznika a nahrabat co najviac. To je uplne mimo motivacia, z ktorej vznika nestastie ludi, chudoba a ine neduhy…Uvedomujem si, ze konkurencia vytvara zdrave prostredie pre podnikanie, ale to len preto, ze kazdy sa snazi len hrabat. Keby to tak nebolo, nebolo by treba konkurencie. Avsak pravda je, keby bolo keby…Vsetko je uplne opacne…Zrejme ma John pravdu, inac sa to v tomto svete neda. Preto niekedy je lepsie sa do podnikania ani nehrabat, radsej ako si nastrbit vlastne svedomie…
To co píšeš je jen omlouvání vlastní neschopnosti a/nebo lenosti.
aj v pripade, ked mas za sebou odpredane milionove korporacie a teraz uz si vravis, viac nie? Pretoze vies akym sa musis stat? Radsej sa len pri ohnicku ohrievat ako si skvarit telo!
Inovátore, prosímtě nepotkáváte se s Tomem Cruisem v klášteře?
Si mne pobavil. 😉 čo sa týka motivácie je to najviac najdí´ležitejší vec hneď potom je riešený cesty k svemu snu. Ak mas cieľ cestu si nájdeš. nemám rád ľudí ktorý narazia na problém a vzdajú sa svojho sna – typu nejsou na to peniaze jsem na to sám atď… stačí jen vážne chcieť a ide všetko. Ten pán ktorí poukazoval na to že podnikatelia hrajú pre seba a na ostatných kašlú by mal rozdať svoj majetok chudobe. A skočiť do toho kláštora. Vždy a všade sa každý pozerá na sujo prospech uvedú príklad visia dvaja ľudia zo skál je tam len jedno lano ten čo ho chytí prežije ktorý z vás by podal lano druhému? Hm? viem to presne 0! A takto to je aj s riešením konkurencie treba využiť všetky dostupné prostriedky aby ste boli lepší nes oni.
Zdravy konkurencni boj lze prirovnat ke sportovnimu zapasu. Bojujes tvrde, ale podle pravidel, a svoje protivniky respektujes.
To, ze chces zlikvidovat konkurenci, abys ty byl ten nejlepsi, neni nic spatneho. Spatne bude, kdyz zacnes pouzivat techniky, ktere jsou nemoralni (tedy napr. smyslene pomluvy na Internetu apod.).
Hint: Steve Jobs byl dobry kamarad Billa Gatese.
nemozes to porovnat, lebo v zapase nezabespecujes potreby nikomu. Iba sebe…
stale to nechapete, pisem tu o motivacii. Motivaciou ma byt sluzit a nie bojovat o vlastny zisk!
Ano, ja to chapu velmi dobre. Ty jsi totiz v jadru hodny clovek. Z toho duvodu tihnes k ruznym socialistickym nazorum, i kdyz jsi si zrejme vedom toho, ze socialismus sam o sobe fungovat nemuze. Takze spis povazujes za idealni jakysi “socialni kapitalismus”.
Tvoje nazory zde na blogu sleduji delsi dobu a jejich problem spociva v tom, ze jsou prilis nekonzistentni a nebo je to rovnou cista utopie.
Ja tomu pohledu rozumim. Kdo by koneckoncu nechtel, aby vsechno bylo pozitivni, melo to jen vyhody a zadne nevyhody? Ale bohuzel realny svet takto nefunguje.
Narodili jsme se na planete, kde se lide zbytecne zabijeli a zabijeji, kde potkate takove bezcharakterni lidske zmrdy, ze zustava rozum stat.
Vykasli se na ty svoje utopisticke (a prilis hodne) nazory a drz se toho, co muze realne fungovat v dnesnim svete. A pokud nad tim budes premyslet dostatecne dlouho, tak pochopis podstatu kapitalismu.
Moje motivace je nakrmit nejdriv “vlastni dite nez cizi”. Z tvych slov mam pocit, ze bych se za to skoro mela stydet.
Tahle pohadka (vsichni se maji krasne a vsichni slouzi druhym) nemuze fungovat. Jak lidem ukazes, ze je nekde dojna krava a oni muzou jen brat bez prace, tak se to zvrhne a oni uz nikdy nebudou makat a dojna krava brzy chcipne.
Muzes klidne slouzit druhym bez zisku (a bydlet pod mostem a nejist), ale nechapu proc se snazis vsechny ostatni presvedcit, ze jedine tak je to dobre.
Kazdy kdo podnika ciste a prinasi lidem dobrou sluzbu/produkt si zaslouzi dostat za to odmenu v podobe “lepsiho zivota”. A to, kolik nakonec rozda chudsim, je jen jeho vec.
Docela rozumím Vašemu rozhořčení, ale Vaše příspěvky na mě působí dojmem, že chcete, abych zboží nakoupil za své a pak rozdal těm, kteří se přihlásí, že ho potřebují…
…abych se nemusel chodit pást na louku a v zimě klepat zimou, musím něco dělat. Buď budu sloužit nějakému kreténovi, který neumí vůbec nic nebo budu podnikat a vydělávat peníze na živobytí cestou v souladu s mým nejlepším svědomím.
Osobně si vybírám podnikání. Můžu si dovolit pořídit lepší věci a žít kvalitnější život. Ať to zní jakkoliv, v dnešním světě člověk bohužel musí být trochu chamtivý a vyzbrojený ostrými lokty, aby uhájil své území, které se mu neustále snaží někdo sebrat.
Pro Vaši informaci, v korporátním světě jsem strávil patnáct let…