Tomas na svem blogu navazoval na muj clanek a ja znovu navazu na jeho:-) Pise:
My cesi mame v sobe zakodovane ze nas chce porad nekdo okrast. Posledne jsem se s tim setkal kdyz jsem resil jeden potencionalni byznis tady v USA. Kamarad prisel a prvni co zacal resit bylo na nekolik hodin jak nas kdo uskube a okrade. Ale vubec se nezameril na to dulezite. Jak vydelame penize a jak vubec cely ten byznis bude fungovat ‘“ nemam cas na tyhle sracky sprominutim.
Tohle je doopravdy velmi rozsirene. Zazil jsem to s obchodnimi partnery z ceska. Misto fokusu na business tak totalni fokus na to aby je nahodou nekdo neokradl. Nejhorsi je, ze jim unika doopravdy to dulezite. Casto se stejne nechaji okrast a uplne nejak blbe. Ono to fakt v te spolecnosti v CR je trosku zakorenene. A je to skoda.
V USA vas taky samozrejme muzou okrast. Nedavno mi nekdo psal, ze v ho v USA okradli (nezaplatili fakturu). K tomu se da rict jen to, ze nikdo vas nenuti treba prodavat na fakturu. Ja jsem si podnikani zalozil na drobnych castkach a platbe predem. Existuji i jne ochrany (overit kredit zakaznika, platby pres escrow, apod.). Nebo se to da nejak risknout a jen tak neco udelat na fakturu. A pak kricet, ze me nekdo okradl, protoze ji vcas nezaplatil. Ono takovych prikladu je vice. Jen chci rict, ze jsme kazdy sveho stesti strujcem. Jak si to zaridime tak to mame.
Ano naprostý souhlas, taky už se takových debat totálně zdráhám, nedává to smysl se dohadovat hodiny a hodiny. Docela čerstvou zkušenost máme s klienty, kteří se s námi hádali skoro celý den o tom, jakou můžeme dát pokutu z prodlení zaplacení faktury. Proč sakra potenciální zákazník řeší, kolik ho budeme pokutovat, když nám nezaplatí?
Jenže v Česku se toto řeší, protože mě někdo nezaplatí a já budu dlužný vám 😀
Přesně tak. Nejradši mám projekty, kde se výrazně delší dobu řeší smlouva než samotný projekt. Od takových je nejlepší rovnou utéct, dokud to jde.
Presne to dlouhodobe reseni smlouvy je obrovsky varovny signal. Obzvlast kdyz se resi uplne hovadiny.. situace, ktere ani nemuzou vzniknout, apod.
A řešení deseti různých způsobů jak se věci můžou podělat taky v začátku nepřináší zrovna pozitivní přístup k věci.
A stejně nikomu ta smlouva nijak zvlášť nepomůže. Tedy alespoň v ČR.
Dělám víceméně bez smluv. Zákazníkům říkám. Bude-li to podle vašich představ, tak zaplaťte. Pokud ne, tak neplaťte. Zatím zaplatili všichni.
Taky to tak mam. Delam navic 98% businessu pres internet s lidma ze vsech moznych zemi, se kteryma jsem se v zivote nevidel (Asie, Amerika, i nejaci Arabove, ti jsou nejlepsi..”Hello dear,” :). Nikdo me zatim neokradl. Zrovna nedavno jsem uzaviral smlouvu s vetsi firmou z USA, a take bez problemu. Libi se mi jak je to rychle, chtel jsem do smlouvy jednu vetu navic, zmenili jeste ten samy den, podepsal jsem a hotovo. V CR jsem delal bez smlouvy, zrovna nedavno, zaplaceno jsem dostal v poradku i kdyz tam bylo zpozdeni – ale to spis pricitam velikosti firmy. Jinak zase nejsem uplne naivni, kdyz tohle delam pokousim se odhadnout cloveka, firmu, prihlizim jestli mame nejakou historii, nebo mam reference od znamych, kolik bych mohl pripadne ztratit atd. Ale nechavam si tohle pro sebe, neotravuju protistranu 🙂
Ano, tohle je velký problém a brzda rozvoje businessu v Česku. Projevuje se to například tím, že zákazníci dokáží vytopit sobě i ostatním neskutečně času dohady jestli věc, co trvá 20 MD náhodou netrvá 18 a půl. Nebo jestli ta sazba není podezřele vysoká. Ve výsledku se dodávají šmejdská řešení, ale zato LEVNí. V podstatě tu už nejde normálním způsobem vyhrát výběrové řízení, protože osloveným dodavatelům se nedůvěřuje. Ideální dodavatel není prosperující firma, která pomáhá zákazníkovi uspět, ale troska nad propastí bankrotu. Pak totiž máme jistotu, že nás neokradli. Nebo ne? Že oni jen ty peníze někam ulili?!
Je to smutné, ale bohužel to vychází z české reality – špatná vymahatelnost práva, neustálé změny legislativy, přetrvávající zvyky z minulého režimu (kdo nekrade okrádá rodinu), ověřit kredit jednotlivců nebo firem nejde (pokud nejste banka) atd.
V ČR lze zakládat jedno s.r.o. za druhým, v jednom nechat dluhy a s majetkem pokračovat v dalším atd.
Pravda ale je, že jsem potkal řadu lidí, kteří se nějak dopracovali k většímu majetku, tak byli starostí o to, aby je někdo neokradl úplně posedlí, že jim opravdu unikaly ty podstatné věci.
Chapu co tim John chtel asi rict – neresit p*coviny a soustredit se na dulezite veci. Ale ta vetsi opatrnost v CR je na miste, pokud je to v ramci rozumnych mezi. Prijde mi, ze Amici v tomto maji dost rozdilnou naturu a proste nemaji duvod neduverovat – lidi jsou tu podle myho nazoru mene zvykli podvadet. A tim je to jednodussi…
Tak pod tohle bych se 100% podepsal. Toto je jeden z důvodů proč neobchoduji s českými firmami, pokud nemusím. Zatímco všude jinde je dobrý obchod takový, na kterém vydělají obě strany, pro Čecha je dobrý obchod jen ten na kterém vydělá jen on a protistrana prodělá. Bohužel na jednání českých firem je toto brutálně vidět.
Dobre jedna vec je nenechat se okrast a druha vec o tom mluvit. Preste to chtel autor clanku podle me rict. Ono to totiz nemusi byt zrovna o okradani, ale vseobecne o picovinach. Jednou to tady srhnul i John v clanku ktery se jmenoval tusim “hlavne nezacit pracovat”. A to je presne ono, kecat o hovadinach ano, ale pracovat ? snad si radeji postezuju.
vypada to ze inspirujes dalsi. Vyuzil jsem nakupynemecko.cz a musim rict super, perfektni sluzba, rychla a za dobrou cenu. Posilat zbozi z USA se uz podle me moc nevyplati, clo dph atd…
Naprostý souhlas, ale ze mě už tolikrát stahovali kůži, že si pomoc nemůžu neřešit okrádaní. Teď na novém projektu dělám vše jen tak, aby ono okradení prostě nebylo možné a připadám si jako detektiv Columbo a Sherlock Holmes v jednom. V Česku při obyčejném kupování rohlíků a másla si dávám pozor, aby mě neokradli (jiná cena na pultu a jiná na kase, dvojité napočítaní produktu a podobně) a když jde o něco vážnějšího, tak to můj mozek počítá jako divý. Po novém roce se bojím na ulici zasmát, aby smích nebylo stvrzení smlouvy, jelikož teď existují slovní smlouvy (volali dědovi a nabízeli 1x měsíčně během jednoho roku zásilku Gillette mach 3 žiletek a pouhé “ano” stačilo pro stvrzení smlouvy.).
Jedno oddělení kurýrní služby posílá cenu za 1Kg 8000Kč, ale neví že už mám s níma podepsanou smlouvu na 1400Kč/KG. Podobné okrádaní předražených služeb je skoro na denním pořádku.
Okradli mě doposud v mém mladém věku o docela pro mě značnou částku a to mě tak změnilo, že se cítím jako kdyby jsem chodil na tenkém ledě a skoro jsem vyhořel. Pořád mám pocit, že někdo přemýšlí jak ze mě sundat kůži a prodat moje játra do Ruska. Na druhou stranu dovádím vše do takové míry, že potom jsem chráněn tlustou zdí a už nový projekt je odolný snad i proti jaderné bombě 😀