Stravil jsem dnes pres dve hodiny na jednom konferencnim hovoru. Bylo to tak dopredu naplanovane a s hruzou jsem ocekaval jestli to vubec vydrzim. Predmetem toho hovoru melo byt jestli si jako Shipito muzeme sami pojistovat nejaka rizika souvisejici s nasim businessem. Treba to, ze nektere zeme zmeni limity pro bezcelni dovoz nebo se nam stane nejaky jiny pruser. Jsou to typy pojisteni, ktere si zarizuje vetsina velky firem. Pro mensi to dostupne neni. Souvisi s tim docela velke vyhody a ted zjistim jestli to vubec bude mozne.
Na telefonu bylo krome me dalsi ctyri lide. Vsichni davali docela inteligentni otazky krome pani, ktera jak jsem pochopil ma asi nejvetsi rozhodovaci slovo (underwriter). Ta mela davat nejlepsi otazky, ale daval tak blbe, ze jsem mel problem se udrzet v klidu. Myslim, ze i po dvou hodinach vubec nepochopila co delame. Ani ty nejvetsi zaklady. Ale rikala, ze vsechno chape perfektne.
Tohle jsou okamziky kdy zjistuji, ze nejsem vubec dobry material pro praci ve vetsi firme. Treba muj ucetni je na toto fakt machr. Dokaze uplne v klidu a trpelive odpovidat i na ty nejdebilnejsi otazky. Jeste jim k tomu pripravi tabulku, graf, prezentaci a podkladove materialy. Ja tecu z toho, ze se ztraci zbytecne cas. Puvodne jsem se je snazil presvedcit at se radeji bavi primo jen s tim mym ucetnim. Ale trvali na moji ucast tak jen doufam, ze to nikdo nepoznal ze me ta trpelivost dochazela.
Ono mnohem větší umění jak projekt posunout je pokecat si na instant messagingu, poslat maily o jedné řádce a nebo někomu několikrát na 5 minut zavolat. Dlouhé konferenční hovory a dlouhé e-maily jenom plýtvají čas všech zúčastněných. Jejich skutečný účel je zabíjení času, protože jsi přece placen od hodiny, no ne 🙂
ja si myslim, ze Shipito je dnes dostatocne silne na to, aby asertivne typickym americkym keepsmilingovym sposobom posielalo do prdele partnerov, ktori mu nevyhovuju 🙂
V tomto pripade nemam dalsi moznost.. je to srazka se svetem velkych korporaci, kde se takto proste pracuje.
ja som pred rozhodovanim o sluzbe , kde neexistuje alternativa v zivote nestal, takze z mojej strany uz len jedna usmevna rada: nerast tak rychlo 🙂
ono zrejme skor dochadzala slovna zasoba anglickych slovicok, poznam take situacie. Tiez nerad komunikujem s amikmi, vzdy mi daju taky blank face a povedia uhhh….
Presne! I po tech 10+ letech podnikani v USA, zamestnavani lidi, chozeni k doktorum, uzavirani smluv apod. si myslim, ze bez slovniku v ruce si John neskrta!
tak skrtat si moze, len sebarealizacia nie je az taka dokonala ako keby to bolo v cestine. Clovek sa trosku citi ako luzer, ked to nie je jeho rodny jazyk…A pritom sme este schopnejsi ako oni, lebo ovladame viac jazykov…
podla mna ste obaja trochu mimo. toto nie je otazka slovnej zasoby, ale stretu dvoch rozlicnych osobnostnych profilov. ak je raz niekto nauceny jednat a komunikovat vzdy efektivne, tak ho zacne opacny priebeh rozhovoru pomaly ale isto vytacat .
To ostatne z toho clanku i primo vyplyva. Take si nemyslim, ze by to byla otazka slovni zasoby, a na Inovatora jsem proto reagoval ironicky.