Diky P2P pujckam je znovu jednoduche byt rentierem

Pred peti lety jsem psal clanek “Dva miliony nejsou co byvaly“.

Ono ty dva miliony byla takova magicka castka co jsem si predstavoval, ze jednou vydelam a pak z toho budu zit jako rentier. Ve clanku jsem vzpominal na doby, kdy banky bez problemu platili uroky 5% a vice na sporicich uctech. Ta doba uz davno zmizela. Obzvlast teda banky v Americe uroky temer zadne neplati. Na sporicich uctech jsou uroky pod jedno procento rocne. Takze pro ty co chteli vydelat penize a pak zit z uroku to bylo velmi tezke obdobi.

Diky P2P pujckam to zacina byt znovu jednoduche. Je mozne mit znovu pravidelny a stabilni prijem podobny urokum v bance jako za starych casu.

Do P2P pujcek investuji uz nejakou dobu a ty vysledky jsou nadherne stabilni.

Mam nekolik uctu. Na kazdem mam trosku jinou strategii a jiny druh P2P pujcek. Ale ty vynosy jsou velmi podobne. Kazdy mesic ten vynos vypada temer stejne.

Moje P2P investice:

  • P2P pujcky podnikatelum (IOU Financial, Biz2Credit, apod.) – stabilni vynos 0.90%-0.92% kazdy mesic.
  • LendingClub – mam dva hlavni ucty. Na kazdem pouzivam jinou strategii. Pravidelny vynos je 1.09% a 0.96% mesicne.
  • Prosper – mesicni vynos 0.84%. Prosper vyuzivam nejvice pasivne.

Stabilita je pro rentiery dulezita. Vedet, ze mate mesicni prijem, ktery muzete pouzit. Kdyz budete mit investovan jeden milion dolaru tak vynos 0.9% vam da $9,000 mesicne na utratu. Z toho se da uz pekne zit. Nedejboze, kdyz se prestehujete do nejake levnejsi zeme, tak si budete zit jako kral. Vydelat jeden milion dolaru neni teda uplne jednoduche, ale neni to taky az tak strasne tezke. I relativne mala firma, ktera vydelava par set tisic dolaru zisku rocne ma pravdepodobne cenu vetsi nez jeden milion dolaru. Beru to, ze to je dobra zprava pro lidi co chteji byt rentiery. Ta hranice dostupnosti se velmi priblizila. A znovu je mozne mit velmi dobry vynos z kapitalu. Takze to jen tak pro inspiraci.

Spread the love

39 thoughts on “Diky P2P pujckam je znovu jednoduche byt rentierem

  1. V Europe je to myslim trochu tazsie. Kazda krajina ma ine zakony (takze vymozitelnost default poziciek sa dost lisi) a nie je az tak z coho vyberat. Myslel som, ze top v Europe bude Bondora, no dost klientov asi stratili vstupom na Slovensko a poctom nesplatenych poziciek. Taktiez stale upravuju grafy a je stale narocnejsie manualne investovat pripadne zistit, kolko ma clovek vlastne nesplatenych poziciek. Vela investorov tam uz davno prestalo investovat.

    Ta velkost trhu a jednotne/podobne zakony v Amerike su velka vyhoda. V Europe pokial viem nic rozumne s historiou a objemom nie je. To uz sa pri vyssich investiciach do p2p asi oplati zalozit v USA firmu a investovat cez nu.

  2. Děkuji, to je přesně typ postřehu, který má hodnotu. Souhlasí­m s názorem, že vydělat $1M není­ tak nerealistické, jako si mnoho lidí­ myslí­. Prakticky k tomu stačí­ i malý business.

    1. Přesně tak. Malý business na to úplně stačí­. Hodně lidí­ si neuvědomuje, že vybudovat takový business je o mnoho snazší­ a hlavně s mnohem větší­ nadějí­ na úspěch, než se honit někde za startupovou chimérou s nepatrnou nadějí­, že někdy vydělám bambiliony.

      1. Jenže ona práva ta menší­ náročnost, rychlost exekuce a schopnost vydělat i s malým nápadem relativně hodně peněz, je právě typická pro startupy.

  3. Vychazi to podobne s Lending Clubem. Ze zacatku tam naskocilo cca 18% rocni vynos, tak jsem se tesil na vysoky zhodnoceni, ale postupem casu zacne pribyvat neplaticu a dostane se to na 10-12% za rok, coz zhruba odpovida tvym cislum.

    Jako problem s P2P pujckami vidim likviditu. Ono se tam ty penize furt toci a reinvestuji (podle nastavene strategie) a kazda pujcka je na 36 nebo 60 mesicu. Prakticky by me zajimalo, za jak dlouho lze takove portfolio zlikvidovat a kdyz, tak s jakou ztratou.

  4. Dakujem Johnovi za dalsi clanok o p2p pozickach. Dost sa o to zaujimam no zatial este neinvestujem a tu je mojich 5 centov k teme.

    Disclaimer: o investovani vela neviem, mozu to byt somariny, co pisem

    Toto su moje myslienky, ktore ma odradzaju od investovania do p2p:

    1. v USA bankrotuje rocne 1.4M ludi. Pocas krizy cez 2M rocne.
    Da sa zbankrotovat velmi lahko a vsetky dlhy sa hned odpisu, co sa v EU neda. Napr. v SR musite este roky po bankrote dlh platit, cize takmer nikto nebankrotuje.

    2. vela ludi investuje do rizikovych skupin, lebo na nich sa zaraba najviac (najvyssi urok).
    Problem vznikne ak dojde ku ekonomickemu cyklu, tieto pozicky defaultnu vo vysokej miere. V podstate mi to dost pripomina hypotekarnu krizu, kedy banky chceli pozicat hlavne ludom, co na to nemali, lebo na nich sa zarabalo najviac. Rozdiel v hypo krize a v tejto bude ten, ze individualnych investovov nebude stat bailoutovat.

    3. ludia co realne chceli investovane peniaze vybrat, zistili, ze ten vynos nie je az taky super ked ho nereinvestujete.

    4. Investovane aktivum (kapital) su ciste peniaze.
    Dalsi ekon. cyklus uz bude iny, kedze sa nebude dat zachranit tak ako doteraz, lebo USA uz nemoze bailovtovat ani znizovat urokovu sadzbu. V podstate statom uz dosli nastroje ako s tym bojovat. Jedine co im teraz zostate je urobit inflaciu cez 10%.
    A ked vam inflacia odpise znacnu cast investovaneho aktiva, tak to bude problem. Pri nehnutelnosti to neplati.

    No ajtak ma to investovanie do p2p poziciek zaujima, mozno tam nieco dam.

    1. Rozumně pí­šeš. S tí­m bankrotem to je pravda. V USA to pěkně táhne ekonomiku. Lidé jsou flexibilnější­ + nepůjčuje se jen tak úplně komukoliv.

      V EU si 1x půjčí­š, nezvládneš to a do konce života si obyčejným otrokem.

      1. V EU nikoliv, toto je jen a pouze specialita CZ, zotrocit ty socialne slabsi a vyhnat do sedive ekonomiky v zajmu miliardovych zisku nekolika jedincu (na prstech spocitatelne mega velike kancelare nekolika exekutoru a na ne nabalene cca desitky mega bohatych advokatu mega smejdu).

      2. S tí­m nesouhlasí­m, je to spí­š o osobní­ morálce a “mazanosti”. Znám lidi, kteří­ dluží­ miliony korun a žijou komfortní­ život, o kterém může průměrná česká rodina sní­t (nestotožňuji se s jejich postojem, jen popisuju situaci). Je fakt, že třeba v jednom pří­padě se ze sporného dluhu “pouhých” cca 100 tis. Kč na zdravotní­m pojištění­ stalo několik milionů dí­ky penále.

        Těch metod jak “hacknout” systém je několik, nejlevnější­ je ží­t na občanské sdružení­ (vše je na O.S. – byt, auto, telefon, …). Občanské sdružení­ stojí­ založit litr, má to právní­ subjektivitu, no krásná záležitost.

  5. da sa nejako vyhnut plateniu dani z tych vynosov ?
    lebo ono tych 10% vyzera pekne ale ak mam dat polku potom este na daniach tak je to 5% coj e uz vyrazne menej

    moja otazia teda znie : fungovalo by to tak ze zwlozim americku firmu abc ktora bude obchovat tie pozicky
    kapital napr milion ta firma ziska tsk ze jej poziciam peniaze z nejakeji nej firmy ktora bude mat sidlo v danovom raji firma v danovom raji si bude uctovat taky urok aby sa vynuloval zisk v americkej decskej spoľocnosti

    dalo
    o by sa tskto vyhnut tym usa daniam laeboj e to blbost ?

  6. Zají­mavý článek. Je velká otázka, jaká je “longevity” toho P2P půjčkového byznysu, existuje tam imho mnoho hrozeb. Napří­klad vidí­m problém v zájmech/lobby velkých bank, který mohou ovlivnit legislativu týkají­cí­ se P2P půjček, jakmile P2P půjčky přesáhnout nějaký objem celkového trhu. Další­ věc je možnost nějakého drsného fraudu typu ponzi scheme (kolikrát se to v USA za poslední­ dekádu stalo v jiných oblastech …), imho je to ideální­ byznys, když je půjčka na třeba 6 let a splácí­ se jen úroky.

    Plánovat na základě tohoto financování­ další­ch 40-50 let svého života mi přijde jako slušný hazard. A nevěří­m tomu, Johne, že sám bys např. své jediné 2 miliony dolarů (kdyby to bylo vše co máš + třeba vlastní­ dům), vrazil do tohoto. Naopak mí­t v P2P půjčkách jedno dvě procenta svého net worth lze nazvat spí­š smysluplné zahánění­ nudy s odměnou 🙂

    Vychází­ mi pořád nejlépe a nejbezpečněji rezidenční­ nájemní­ nemovitosti, ideálně v takové velikosti portfolia, aby si člověk mohl platit alespoň part-time správce a měl to skutečně jako pasivní­ pří­jem téměř bez starostí­. Další­m chytrým krokem je ží­t někde, kde není­ draho a zároveň solidní­ standard a bezpečnost. Ideální­ je ČR, kdo má rád teplo a moře, tak třeba jih Španělska nebo Portugalska. V obou pří­padech lze ží­t imho kvalitní­ a komfortní­ život (tohle je samozřejmě velmi individuální­) už z kapitálu ve výši 5-10 milionů korun (tj. 200-400 tisí­c dolarů). A takovou částku jde imho vydělat za tři roky, když člověk fakt hodně nebo aspoň chytře maká.

    1. Napis mi prosim presne ako viem z $200k zit pasivne. Neviem si to predstavit ani keby som bol v SR.

      Inak suhlasim, len tych penazi treba viac.

      Velmi suhlasim s tym hazardom, urcite do p2p netreba naliat viac ako 10% svojich penazi

      1. 200k USD je 189k EUR, to ti moze vyniest 800-900 eur/mesacne. Ak by si z toho nevedel zit pasivne tak mas nejaky problem s manazovanim osobnych financii. Aj z ovela menej sa da zit pohodlne, plnohodnotne.

        1. To mate asi 5% zhodnoceni, coz takovy problem neni … jenze nepocitate s inflaci, ktera za 10-20 let udela z 800-900 EUR vsechno jen ne plnohodnotne a pohodlne ziti.

          Nemovitosti dle meho nazoru take nejsou uplne idealni cesta, u nasich zapadnich sousedu je vidno, ze prijem z pronajmu je stale mene a mene vyhodny, ceny nemovitosti stale vetsi a vetsi. To se dle meho LAICKEHO nazoru zmeni i u nas, tam kde je vynos treba 7% bude treba za 10 let o nejake procento mene.

          1. Pokud generuješ pří­jem z nemovitostí­, tak se ta inflace vyrovnává, protože nájmy rostou, to je jedna z velkých výhod nemovitostí­ – v dlouhodobém horizontu chrání­š svůj vydělaný kapitál před inflací­.

            Souhlasí­m s tí­m, že výnos z nájemní­ch nemovitostí­ může do budoucna klesat, mimojiné kvůli tomu, že se bude určitě zvedat daň z nemovitosti, v Evropě je oproti USA pořád velmi ní­zká, v ČR můžou na pří­jmy z pronájmu zavést povinné sociální­ pojištění­ (Kalda se o to myslí­m už pokoušel), atd.

            Proto je dobré vybí­rat na investování­ takové nemovitosti, kde je potenciál udělat nyní­ 8-12 procent roční­ výnos, aby byl prostor na ten budoucí­ pokles. Samozřejmě lidé, kteří­ investovali do jednoho pražského bytu někde v novostavbě na okraji města za účelem pronájmu a ještě na úvěr, zapláčou 🙂

            1. … “udělat nyní­ 8-12 procent ” .. to je dost problem!

              Kazdopadne ma uvaha vychazela z predchozich dotazu jak se zije v cizich zemich:

              – jake jsou prijmy

              – zivotni vydaje dle typu (jidlo, drogerie, energie, pronajem, dane/poplatky)

              – za kolik se da pronajmout byt

              Cim vice “vyspelejsi” zeme, tim mene vynasi pronajem v pomeru co clovek potrebuje na zivobyti. Ten trend je myslim videt i u nas. Jinak s tou inflaci vs nemovitost souhlas.

      2. Žiju teď (pro mě) velmi komfortní­ (a zají­mavý) život s náklady do 600 eur měsí­čně (vlastní­ pronajatý byt, velmi časté stravování­ venku, privátní­ učitelka cizí­ho jazyka, osobní­ fitness trenér, výlety, provoz auta – litr benzí­nu za 0,75 EUR, kvalitní­ potraviny v bio kvalitě, v létě moře, v zimě lyžování­, plno výletů, minimální­ stres a zároveň hodně volného času). Pokud bych živil rodinu, vešlo by se to bez problémů do 1000 eur.

              1. Ahoj, na Dragobratu jsem nebyl, ale jezdí­m na Bukovel, zrovna se tam chystám tento ví­kend. Jsem průměrnej lyžař, takže mi ví­c sedí­ “alpskej” Bukovel. Ale Dragobrat je prý super pro freeride a pokročilé lyžaře, jen služby (žrádlo, ubytko, vleky …) jsou tam o dost horší­ než na Bukovelu, kterej je na alpské úrovni a kde je napří­klad peknej Radisson Blu wellness hotel, dobrý jí­dlo a jejich privátní­ horská služba (každý kdo si koupí­ skipas je automaticky pojištěnej), což je na Ukrošce důležité, protože “státní­” horská služba prakticky neexistuje, takže když se na Dragobratu zraní­š, bude z toho velké mrzení­.

      3. Narazil jsi na dulezity tema a tou je diversifikace. Pokud ma clovek $200k na (rizikovy) investovani, kterym jsou i p2p pujcky, tak predpokladam, ze je to treba jen zlomek z jeho celkoveho majetku.

        Kdyby $200k bylo vsechno co mam, neumim si predstavit, ze bych to vsadil na jednu kartu (at uz je to p2p lending nebo cokoliv) a v noci vklidu spal s tim, ze mam “jistej” mesicni rent.

        Rozumnej clovek z 200k dolaru vezme 30%, ktery investuje rizikove, dale 30% ktery investuje vic “bezpecne” ale za min % , a zbytek si necha nekde na beznym uctu, na “co-kdyby” situace.

    2. S tymto suhlasim do bodky, respektive myslim si, ze je predsa len lepsie mat viac ako dajme tomu 200k eur…
      V principe si myslim, ze s 2000 eurami renty sa da vyzit velmi slusne aj s dobrou rezervou (leasing na auto, najomne, cestovanie, jedlo, oblecenie, lieky apod)…
      tych 900 eur mi pride fakt dost malo…

      1. samozrejme, ze je lepsie mat viac ako 200k, ale staci aj menej. Ja ked si ocistim vydavky od poloziek, ktore suvisia s podnikanim, tak mne to vychadza vyrazne menej ako 900/mes. Jedlo je lacne, rezia na byt tiez. V skratke ide o to, ze ta cielova suma zavysi skor od sumy ktoru minies rocne, a nie od toho kolko zarabas. Nechce sa mi velmi rozpisovat, tu tento pan urobil lepsie:

        http://www.mrmoneymustache.com/2012/01/13/the-shockingly-simple-math-behind-early-retirement/

        (skuste sa pohrat s tym kalkulatorom, ktory je pod grafom)

        Viem, ze nie kazdemu vyhovuje tento zivotny styl, len som chcem uviest priklad, ze sa to da aj z menej.

      2. Ano, ty 2k eur jsou rozumná částka na v podstatě už “luxusní­” život, mám na to stejný názor. Jde ale o to, jaké jsou priority. Pokud je hlavní­ prioritou early retirment, tak to jde imho udělat už s těmi 200k USD, pokud je člověk ochotný se trochu uskrovnit a třeba dál trochu pracovat a “bank” rozšiřovat. Problém je v tom, že náročnost na vydělání­ (a ušetření­!) 200k USD a 400k USD může být značně rozdí­lná.

        Osobně jsem se už někdy od maturity upí­nal k cí­li vydělat a investovat 1 mil. USD, to se mi zatí­m nepodařilo, teprve nedávno jsem si uvědomil, že život jaký chci ží­t lze proží­t i s o dost menší­m “bankem”, jen u toho musí­ člověk trochu přemýšlet a ujasnit si priority.

      3. Zalezi od toho kde vyzit. V takom Londyne, alebo nejakom americkom velkomeste, pripadne aj nejakom europskom velkomeste je aj tych 2000 malo, pokial clovek nechce zit niekde uplne na okraji mesta v divokej stvrti.

  7. Nebylo by teoreticky lepsi investovat do webovych stranek? Je tam sice riziko kratke zivotnosti a rychlych zmen v internetu, ale uz po roce a 2 mesicich je na tom clovek lepe nez s P2P.
    V prumeru stoji website 1 rocni zisk, takze mesicni zisk je asi 8% z investice.
    Kdyz nekdo investuje 1000 USD do website, po roce a dvou mesicich ma 1160 USD cisty zisk.
    U P2P ma 1120 USD celkove.
    Takze pokud ta website prezije 1 rok a 2 mesice, uz je na tom clovek ziskovy oproti P2P, i kdyby v te dobe uz mela ta website nulovou hodnotu.

    Co ma clovek ve skutecnosti je website, vetsinou s hodnotou vyssi nez 1000 USD + 1160 USD zisk. U P2P ma ve skutecnosti jen 120 USD a nadeji, ze nekdy dostane svoje penize zpatky.

    Navic je lepsi likvidita u website, navic ma clovek cely svuj majetek ve svych rukach a ne jen uroky, muze tu website kdykoliv prodat, nebo optimalizovat a vydelat treba dvojnasobek.

    Takze na 9000 USD by teoreticky potreboval jen investici 108 000 USD. Jediny problem by byl jak vytvorit dobre portfolio a dobry management system, protoze by slo asi o 20 – 30 websites, asi by na to potreboval jednoho virtual assistant ktery by cely den nic jineho nedelal.

    Chtelo by to asi zkusit 2 az 3 roky a pak porovnat vysledky, teoreticky se neda odhadnout, jake procento podvodu je v prodeji websites a kolik jich jak dlouho prezije. Ty kalkulace nahore jsou asi dost idealisticke, ale i kdyby ve skutecnosti clovek vydelal jen polovinu, je to porad 4 nasobek oproti P2P.

    1. Já jsem tohle v minulosti dělal, ohromným problémem je životnost takového webu. Pří­klad z praxe:

      Koupil jsem web/projekt, který prodával digitální­ produkt (specifickou HTML šablonu) za 200 tisí­c korun. Web jsem měl 4 roky a roční­ výnos vycházel kolem 20 procent (vč. následného prodeje webu za 100 tisí­c korun). Faktem je, že to nebyla rozhodně pasivní­ investice, výdělky šly dolů, rostla konkurence, atd.

      To samé platí­ o webech monetizovaných adsense, pokud se tomu člověk nevěnuje, výdělky jdou postupně dolů. Může to vydržet několik let, ale jako zdroj živobytí­ bych to rozhodně mí­t nechtěl. Na druhou stranu jako přivýdělek při práci je to super.

  8. Otazka je, jak velke penize jde do podobne veci umistit a jak moc aktivne se musi managovat? Kolik casu jsi tim Johne stravil? Protoze me to spis nez investice pripada jako tak trochu hra, ktera te spis musi bavit, nez ze by uplne ekonomicky davala smysl.

    Jinak v podobnem ranku je i vynos indexovych fondu a to je naprosto regulerne bezpracne a overene desitkami let. Ovsem samozrejme jako cokoliv na kapitalovem trhu nemuzes tak nejak po skrblikovsku pozorovat pripis penez kazdy den, tyden, ci mesic, ale dava to smysl hezky pa Warenovsku na nejake rocni ci dokonce vicelete bazi. 🙂

    http://www.kiplinger.com/article/investing/T041-C000-S002-how-to-pick-the-best-index-funds.html
    http://performance.morningstar.com/fund/performance-return.action?t=VTSMX&region=usa&culture=en_US

    1. Mam to nastaveno automaticky. Nic nemanazuji. Podivam se jednou za cas na vypis. Ty P2P pujcky firmam ani manazovat nejdou tam je to uplne samo. U LendingClub mam nastaveny filtry na samo investovani.

      1. OK, v tom pripade to je pro limitovanou sumu pouzitelne. A vyvojem tech filtru a ruznym experimentovanim co jsi tusim i tu popisoval jsi stravil kolik casu?

  9. Teoreticky ano, akorát pochybuju, že se běžně weby s takovým ROI najdou, nejsou to čí­sla nějakých MFA, co jdou z kopce, tak se jich majitel zbavuje? Pro investory typu Johna je taky potřeba zaří­dit si dobrý management těch webů, protože by jich měl v portfoliu tisí­ce 🙂

  10. Bezva článek Johne, dí­ky. Bylo by skvělé kdyby se ti někdy chtělo se o tom ví­ce rozepsat.

    Já mám cca 15ti měsí­ční­ zkušenost s Bondorou. Výsledky zatí­m vypadají­ pěkně, ale problém s investování­m do půjček je v tom, že se dá výnos přesně vyhodnotit až zpětně, až je vše splaceno a defaulty vyřešené. Do té doby je všechno jen odhad, protože nikdy neví­te, kolik toho ještě zdefaultuje. Za norální­ch okolností­ se dá asi spolehnout na nějaké dlouhodobé statistiky defaultů, ale pokud by chtěl rentiér ží­t z výnosu z p2p nějakých 30-40 let tak asi hodně riskuje, že přijde nějaká krize, nebo změna na trhu, která defaulty a úroky hodně ovliní­ v jeho neprospěch.

    Další­ věc je, že je potřeba rekněme 90% hodnoty inkasovaných splátek reinvestovat a zbytek kumulovat jako výnos k výběru, nebo rovnouo nechat zasí­lat na účet. Neví­m zda nějaký P2P systém tohle umožňuje nastavit. Šlo by to samozřejmě dělat ručně, ale pak už to nebud úplně pasivní­.

    Taky nezapomeňte na 15% daň z kapitálových výnosů.

    1. Co se tyka tech vynosu tak ja to beru podle LendingClub, kde si muzes stahnout vsechny data z historie (jednotlive pujcky) analyzovat si to. Ty statistiky a data jsou volne k dispozici. Ja se na vse divam v kontextu od roku 2008 po soucasnost. Coz uz je hodne odpovidajici vzorek.. a mame v tom i financni krizi USA, ktera ty vysledky taky ovlivnila.

  11. Velmi zají­mavý článek.

    P2P systémy táhlé vývojem původně z UK a teď USA se postupně objevují­ i v ČR, ale asi potrvá ještě dost času, než (pokud vůbec) se objeví­ některý tak propracovaný, jako je obr typu Lending Club.

    Investování­ do P2P v ČR je tak stále o dost pracnější­, ale zlepšuje se to a trend je ve prospěch P2P. Třeba v Čí­ně je to už třetí­ nejoblí­benější­ investice celkově.

    Mimochodem – pokud někdo plánuje zkusit investovat do P2P v ČR, tak zají­mavá možnost do budoucna, pro konzervativní­ investice do celkem bezpečných půjček bude http://www.banking-online.cz.

  12. Dí­ky za článek. Johne, ty jsi šikovný chlapí­k a investuješ do lecčeho, stejně jako já. První­ věc, která mě napadla, když jsem se dostal k tvým 10% zhodnocení­ byla, že mi to za tu námahu nestojí­. Pokud srovnáváš investice mezi sebou … není­ lepší­ investovat do velké stabilní­ firmy bez dluhů, která vám již několik dekád vykazuje zisk kolem 10-20%, než do nějakého dlužní­ka prostřednictví­m společnosti, která riziko ještě zvyšuje? Samozřejmě mě p2p také zají­mají­ v rámci diverzifikace, ale musí­m to srovnávat s akciemi a nemovitostmi, tudí­ž bych tam potřeboval mí­t určitě kolem 15%, aby to bylo zají­mavé.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *