V nejblizsich dnech me ceka dulezite rozhodovani. Byl jsem pozvan na lyzovacku do Park City v Utahu byvalym CEO jedne obrovske americke firmy (na seznamu Fortune 500). Je nadseny z projektu Shipito a chce do neho investovat (spolecne jeste s nekym) hodne vyznamnou castku.
Takze v nedeli odletam do Salt Lake City a do utery budu lyzovat, poznavat a vyjednavat. Na jednu stranu me to strasne laka jako vyborna prilezitost vyzkouset neco noveho, posunout firmu uplne dal a fungovat uplne jinym zpusobem nez jsem zvykly.
Na druhou stranu jsem byl vzdy odpurcem venture kapitalu, hlavne z duvodu, ze se bojim ztraty kontroly nebo ztraty svobody. Venture kapitalisti maji urcite predstavy jak by mela firma fungovat a to nemusi vzdy uplne sedet s mymi predstavami. Taky podnikat sam ma svoje vyhody. Jak si co udelate tak to mate. Kazde rozhodnuti si muzu udelat behem par vterin nebo minut a jakekoliv nasledky se tykaji vzdy hlavne me. Jakmile do businessu bude zasahovat vice lidi (board of directors) tak to muze byt zase jinak a nevim jestli s tim nebudu mit trosku problem (byt ten spravny team player). Petitydenni dovolene a podobne vystrelky by mne nemuseli prochazet.
No citim se, ze to je zase takovy ten zlomovy okamzik, kdy si clovek rozhoduje o budoucnosti. Je to obrovska prilezitost, ale zaroven krok do neznama. Je o to dost tezsi se takto rozhodovat, kdyz clovek v podstate penize nepotrebuje. Kazdou firmu buduji tak aby byla co nejdrive profitabilni. Nejsou to projekty postavene na vode, ktere by cekali na penize od investoru jako na smilovani. Taky se mne uz podarilo v Americe dost vybudovat, takze nemam takovy ten agresivni hlad neco dokazat jako kdyz jsem zacinal. Ale zase me laka objevovat a dale se vzdelavat (z praktickych novych zkusenosti). A je to taky prilezitost pro lidi co delaji se mnou, aby posunuli sve kariery vyrazne kupredu. Ono je to neco jineho delat pro maly startup nebo pro firmu, ktera ma nejen velke ambice, ale taky prostredky ty ambice splnit. Je to moznost byt u zrodu neceho velkeho. A byt tzv. na “ground floor” takove prilezisti, kdyz se z malicke firmy stane velka uspesna firma. To se bezne moc casto nestane.
Otázkou je, jestli skutečně potřebuješ ty peníze. Pokud nemáš s financemi problém a firma tak jak je tě baví, tak bych si do toho asi nenechal mluvit.
Nicméně jednání bude určitě zajímavou zkušenostní 🙂
Možno by sa na to dalo pozrieť práve opačne – ak už máš dosť peňazí, oplatilo by sa to vyskúšať kvôli skúsenostiam. Ale všetko má svoje za a proti.
Jenom ,aby to nebyla konkurence,ktera ti zfuzuje firmu a nic z ni pak zbyt nemusi.
predaj im ju .-)
Ctu tenhle blog rok a pul (shodou okolnosti od te doby co jsem v LA hledal prodejce beach cruiseru) a ten vyvoj je naprosto neuveritelny. Honzo, moc ti fandim, mas muj velky obdiv a preju Ti, at je tve rozhodnuti spravne a prinese ti hodne zdaru.
Tak to je dalsi skok dopredu. Ved uz si pisal o firmach na tri-az pet rokov. Je to vynikajuca prilezitost nieco sa naucit o velkych prilezitostiach. Drzim palce a rozhodni sa spravne
Umím si představit to dilema, rozhodně bych se snažil si ze schůzky co nejvíc odnést, ale já osobně bych si do firmy cizí peníze a cizí lidi nepouštěl. Hrozně by mi vadilo, že bych ztratil část své svobody a svého postavení a svá rozhodnutí bych musel konzultovat ještě s někým dalším. Je to stejné, jako kdyby Ti tvé dítě vychovával někdo cizí za to, že mu místo tebe platí drahou školu.
Myslím, že i bez jejich peněz se časem můžeš probojovat do 1. ligy a ten pocit, že jsi to dokázal ty sám je k nezaplacení. Pokud to vyloženě nutně nepotřebuješ, tak si do firmy nikoho nepouštěj.
Ponechaj si 51%, to je zaklad ak chces udrzat nad firmou kontrolu a riadit jej smerovanie. Ak su nadseni myslienkou, 49% je OK
Hodně štěstí v rozhodování.
Souhlasím s tím co říká Ladislav. Jakmile si člověk do firmy pustí někoho cizího většinou to skončí tak, že po čase pro znechucení odejde. To bych raději prodal celou firmu a dál v ní nefiguroval. Jenomže pak zase hrozí riziko, že to třeba nový majitel nebude dělat dobře a bude ti to líto a budeš si říkat, že jsi to neměl prodávat. Ale uvidíš co ti vůbec chtějí nabídnout a podle toho se pak můžeš rozhodnout.
Ty Johne nejsi klasický start-up, který má myšlenku a chce peníze na rozjezd od rizikového investora, což je myslím jediný rozumný důvod, kdy chtít prodat významný podíl ve firmě.
Podle mě každý, kdo prodá část své firmy toho pak lituje (viz Ivo ze Seznamu, který už několik let drží zisk společnosti uvnitř, i když by jistě chtěl koupit letiště) už jen proto, že musí vyvádět část dividend investorovi, 51 procent majetku je sice fajn při rozhodování, ale stejně jde 49 procent dividend někomu jinému, a proč vlastně za co? Opravdu ty peníze potřebuješ? Podle mě ne. Tohle nechápu, každý podnikatel přece na své úrovni potřebuje jen velice málo peněz a na to stačí když už ne vlastní kapitál, či zisk společnosti, tak úvěr od banky, která žádný další kapitál, či rozhodovací práva chtít nebude, tak o co jde?
Mnoho lidí říká, že investor má vědomosti, ale není lepší si najmout nějakého člověka, jako zaměstnance, nějakou špičku, když už jde o tohle?
Fakt nechápu, kromě situace, typu Google, kdy začínají dva vysokoškoláci bez peněz, mají šílený nápad, který ma šanci 1:20 vyjít, tak jdou do rizika, ale prodávat část hotových podniků? Proč? Pokud jsou na vrcholu, tak je fakt lepší je prodat, otázka je ale za jak dlouho padnou pak na "ústa" 🙂 při novém majiteli.
Jak čtu tvlůj blog a vidím do jakých detailů tady řešíš věci, a jak dlouho vše promýšlíš (už jen proto jsi si myslím založil tento blog, aby ses měl kde vykecat, a pak se to zvrhlo v poradnu) tak si nedokážu představit situaci, kdy ty příjdeš na nějaké řešení problému, a někdo se pak bude stavět proti tobě a ty budeš muset vynakládat další energii na to, ho přesvědčit.
Otázka je, co jde z takového vstupu do firmy získat? Peníze? O ty přece nejde, na to je banka, tak co?
Hele, cizí lidi jsou dycky cizí lidi a půlka jich jsou pitomci…
takže dle mých zkušeností s investory..
tak radši né.
zkušenosti a zábavu můžeš dostat jinak.
hladové štiky jsou hladové štiky.
Já jsem taky nadšený Shipitem, je to super projekt ale přijmul by jsi mě na stáž? Asi by ses zeptal, jestli budu Tvé firmě nějak prospěšný. Myslím, že z investorem je to v principu to samé – je to vlastně člověk, který pomáhá budovat firmu. Jenže krom svých zkušeností je v ní vázán i svým majetkem, ketrý mu dává právo rozhodování. Je rpavda, že ty neseš zodpovědnost za své zaměstnance, že takto by jste se mohli posunout dál, k něčemu většímu a získat know-how z úplně nového oboru. Na druhou stranu všichni tu víme, že máš schopnost budovat profitabilní bussines za minimální náklady. A je li to takové, je na zvážení, jestli jsou pro tebe velké finance od investorů nezbytně nutné. Možná by – ačkoli se to asi moc nehodí – nebylo od věci si načrtnout co chceš ze Shipitem dosáhnout a to pak odprezenovat zaměstnancům s tím, že bych se nebál jich zeptat na jejich názor ohledně cizího kapitálu.
aka je navratnost tej "hodne vyznamnej castky" pri momentalnom zisku?
a vies co by si s tou castkou delal, vies ju efektivne vyuzit? nakupis reklamu? 🙂
tiez som dlho riesil podobnu otazku, ako macher musim povedat ze tych ponuk na financovanie je dost, umna to ale vzdy koncilo tak ze by som tie peniaze v podstate nevedel (efektivne) vyuzit a kedze som v zisku, nemam dovod, pokial by som netuzil po dobrodruzstve typu bud zarobim miliardu alebo nic.
co vidim ostatne weby tam to lieta $milion sem, $milion tam, profitabilita v nedohladne (vacsina z tych webov "zije" z reklamy, ta je momentalne v prdeli a aj keby nebola, aby web zaplatil par zamestnancov a office to chce hodne pageviews), ale ved najde sa snad naky idiot co to kupi – to je biznis model vacsiny tych webov.
a okrem toho je snad jeden dovod preco brat investorov – predpokladam ze maju kontakty a dokazu to niekomu predat (ak to je tvoj ciel).