Mam uplne jednoduche pravidlo na zamestnavani lidi ve firme.

Kazdy clovek ve firme si musi na sebe vydelat. Nebo jinymi slovy musi mit pro firmu hodnotu. Ta hodnota se uplne jednoduse da vypocitat. Bud ten zamestnanec firme penize vydelava nebo ji je setri.

Dam prakticke priklady:

Rozdal jsem deseti zamestnancum firemni kreditky, protoze jsem potreboval aby platili ruzne naklady. Napriklad aby mohli jit na postu, udelat asistovany nakup pro zakaznika nebo zaplatit nejake firemni faktury.

Dostal jsem radu, ze mam najmout nejakeho manazera, ktery bude tyto i jine veci hlidat. Dejme tomu, ze plat takoveho manazera je 60 tisic dolaru. Usetri mi manazer dostatek penez aby se to vyplatilo? Jednozacna odpoved v tomto pripade je, ze ne. I v nejhorsim pripade, ze by nejaky zamestnanec kreditku zneuzil tak to nebude takova castka jako bych platil nekomu kdo to bude hlidat.

Takto se kriticky podivate na vlastni firmu a na kazdeho zamestnance. Je to strasne jednoduche, kdyz si nebudete nalhavat sami sobe. Ma treba smysl mit manazera kteremu budete platit stovky tisic dolaru nebo je lepsi zamestnat za stejne penize nekolik zamestnancu. Ve ktere variante firma vice vydela nebo usetri. Ono taky pozor, v male firme to funguje jinak nez ve velke. Proto rikam, ze se vzdy musite podivat realne na svou vlastni firmu a tam si to napasujete na vlastni podminky.

Najmu cloveka na marketing, ktery naslibuje hory doly. Po utraceni desitek tisic dolaru a ubehnuti dostatecneho casu vidim, ze to neprineslo nic. Budu pokracovat a dale tomu verit? Nebo se kriticky podivam a zjistim, ze v klidu o toho cloveka muzu prijit?

Neni to zadna veda. Je to jednoduche pravidlo. Ta pracnost spociva v te discipline, kterou musite mit. V kritickem pohledu na vlastni firmu. A neverit nejakym vybasnenym predstavam. A kdyz tu disciplinu mate tak mate perfektni organizaci, ktera slape jako hodiny a temer zakonite velmi dobre vydelava.

Snad nejcastejsim dotazem po prodeji Shipito je co budu dale delat. Lide maji ocekavani, ze se s znovu pustim do budovani dalsi firmy. A ze se budu strasne nudit, kdyz neco dalsiho nerozjedu.

Abych to uvedl na pravou miru tak porad neco delam. Vlastnim osm skladu, ktere manazuji. I kdyz s tim neni moc prace, tak porad je neco co musim resit. Tak jako asi kdyz spravujete jakykoliv majetek. Porad jeste vlastnim firmu na zakladani firem – IncParadise. Ruzne tam ted vylepsujeme a je to proste firma jako kazda jina. Objevuji se ruzne situace, ktere je potreba resit. Ale protoze ten business delam dlouho a znam ho, tak to neni pro me tak dramaticke.

I v dobe kdy jsem vydelaval mnohem mene tak jsem nikdy nemel pocit, ze by me chybeli penize. Vzdy jsem ale mel pocit, ze chci mit vice casu. Clovek muze spoustu veci delat i bez velkeho mnozstvi penez. Da se najit nejaky kreativni zpusob. Treba cestovat se da ultra luxusne, ale taky na budgetu. Oboji stoji za to. Ono je spise otazka jestli ma clovek na to cestovani cas! Tak podobne to je se spoustou aktivit.

Kdyz rozjedu novou firmu tak si toho sveho casu vyrazneodeberu. Naprosto dobrovolne. Drive pro me byla motivace vydelat dostatek penez, abych byl financne nezavisly. To mam vyreseno. Takze co je motivace proc budovat dalsi firmu? Do urcite miry bych chtel vyuzit zkusenosti co jsem nasbiral a zuzitkoval je.Mnoho veci vidim jasneji nez kdyz jsem zacinal podnikat. Kdybych rozjel neco dalsiho tak to musi byt neco co ma velky potencial. Proste to meritko uz neni, ze to musi neco vydelat. Ale zajima me jak daleko se da vyrust. Tady treba myslim rozdil mezitim mit prodeje 30 milionu versus 500 milionu dolaru. Tohle je docela dobre tema na diskuzi, protoze ne kazde podnikani ten potencial ma. Kazdopadne ta perspektiva kdyz neco budu noveho delat je ted uplne jina nez byla jeste pred par roky.

Zrovna resim nejake problemy s neschopnymi korporatniky. Jsem v takovem zacarovanem kruhu. CPA se vymlouva na CFO ve firme. CFO se vymlouva na to, ze ma moc prace, protoze predchoziho CFO vyhodili a ted toho ma moc. CEO se zastava CFO, protoze predchozi CFO byl neschopny. Majitel rika, ze predchozi CFO byl vlastne uplne vyborny a odesel ze zdravotnich duvodu. Vysledek, ale je, ze nikdo nedokaze udelat rozhodnuti. Nikdo nedokaze vzit odpovednost. Nikdo nechce delat tu skutecnou praci. Jedine na co se vsichni zmuzou je diskutovat a odkladat. Planovat konferencni hovory ze kterych vyplyva jediny zaver, ze se pak pozdeji zase poradi mezi sebou. A pak se asidoufa, ze se na ten problem zapomene…

Vysledoval jsem z toho jak tito lide v tech firmach prezivaji a jak to funguje. Je to pro me hodne nove, protoze ve vlastni firme jsem si vzdy cenil toho, kdyz lidi dokazali vse hned udelat bez dlouheho vykecavani. Takze z tech mych pozorovani jsem sepsal navod jak to taky muze fungovat nebo nefungovat.

Kdyz se dostanete do vedouci pozice v nejake korporaci, tak je hlavni cil se v te pozici udrzet. Problem je, kdyz jste neschopni a na tu praci nestacite. Takze mam pro vas rady co jsem vysledoval, ze skutecne funguji. Mam totiz obrovsky problem najit jedineho cloveka ve vedouci pozici se kterym by se dalo jednat. Narazim na ruzne zasivace a neschopne lidi, kteri nejsou schopni udelat cokoliv. V tech firmach prezivaji a ridi se podle nasledujicich pravidel.

Musite zacit tajit veskere relevantni informace. Ja uz podle toho vidim ze se do tohoto prostredi moc nehodim. Mam totiz zasadu, ze vzdy premyslim co je dobre pro uspech firmy a nevadi se me radit s kymkoliv. Treba klidne se ptam nebo radim se zamestnancem na nejnizsi pozici. Nebojim se sdelit relevantni informace. Vysvetlit souvislosti. Proste poskytnout co nejlepsi informace o pozadi. Jde mi o to, ze chci aby kazdy rozumel proc se veci delaji.

Jenze tohle je pristup, ktery se vam v korporaci nemusi vyplatit. Kdyz budete sdelovat moc informaci podrizenym tak oni pak poznaji, kdyz udelate nejake hodne spatne rozhodnuti. A dokazou pak i rict presne argumenty proc to bylo spatne. Kdyz je naopak budete drzet naprosto ve tme, tak z nich muzete udelat totalni blbce, ze nicemu nerozumi. Proto je velmi dulezite, si drzet vsechny relevantni informace u tela. Nikomu nic nesdelit. Nikdo nesmi vedet co je vlastne dulezite. Jake jsou priority. Jak ma firma fungovat. Jestli se maji setrit naklady nebo naopak utracet. Nejlepsi je drzet vsechny v totalni tme. A pak si muzete vzdy vytahnout nejaky argument, kdyz se vam to zrovna hodi. Vy vite vsechno. Ostatni jsou blbci. Tohle chovani vam uz zajisti velmi strategickou pozici.

Takze, ucastnete se uplne vsech konferencnich hovoru a schuzek. Nacpete se kde se da. To je asi nejduleziteji. Nejde o to jestli delate nejakou skutecnou praci. Jde o to, ze jste VSUDE! Shromazdujte informace. Nikomu nic jen tak nesdelujte. Budte strateg! Zajistete aby lidi, kteri vam konkuruji v ramci organizace nemeli pristup ke stejnym informacim. Kdyz udelate jakekoliv rozhodnuti tak nikdy nedejte nekomu vedet proc. Nikdy neukazujte svoje prave argumenty. Mlzte. A kdyz vas nekdo podrizeny napadne tak ho odbijte nejakou nesmyslem. On stejne nema spravne informace. Az dojde ke konfrontaci s nadrizenymi tak teprve tehdy vytahnete ty spravne informace.

A kdyz neco nevyjde vzdy mejte nekoho na koho to muzete svest. Idealne nejakeho podrizeneho, ktery nikdy nemel dostatek informaci ke sve praci. Tohle je taky relativne jednoduche na zarizeni. Staci kdyz nebudete delat zadnou skutecnou praci. Kdyz nic nedelate tak nic nemuzete zkazit. Ze zasady musite oddalovat jakekoliv rozhodnuti. Zaplnte si cas diskutovanim. A pak kdyz uz to naprosto nejde tak dejte prikaz co udelat nejakemu podrizenemu. Ten prikaz, ale nesmite nikdy dat pisemne treba v emailu. Jedine po telefonu nebo osobne at se to pak da poprit a svest vinu na toho podrizeneho.

Kdyz mluvite na tech schuzka a konferencnich hovorech tak pouzivejte tzv. nekonecne vety. Proste i jednoduchou otazku na kterou se da odpovedet ano nebo ne, musite rozvest tak, aby se kazdy unavil poslouchanim a prestal se soustredit o cem ta otazka byla. Naucte se vykladat ruzne prihody a anekdoty. Dulezite je zabit co nejvice casu a nikdy neresit co je doopravdy dulezite. Kdyz nevite odpoved nebo se vam nechce odpovidat na nejakou otazku tak se jednoduse odmlcte. A pak zmente tema. Proste ty otazky ignorujte. Podrizeny si moc nedovoli na vas tlacit at odpovite.

Dalsi tip je kdyz uz neco posilate pisemne v emailu, tak zasadne davejte co nejvice lidi do kopie. Cim vice lidi v kopii tim vetsi sance, ze pak tu odpovednost muzete svest na nekoho jineho. Taky to zajistuje, ze tu praci nakonec nebudete muset delat sam, ale nejak tak davate najevo, ze ti lidi v kopii jsou za neco odpovedni, protoze o tom vedeli.

Tak doufam, ze jsem pokryl to nejdulezitejsi a na nic nezapomnel.

Vybiram z komentaru a rozepisuji se.

Ahoj Johne, asi to úplně nesouvisí­ s tématem, ale byl by jsi ochoten zveřejnit tvou typologii/charakter (jednoduše silné a slabé stránky, které ovlivnili tvé dosavadní­ úspěchy)? Dělal sis někdy osobnostní­ testy a ří­dil se jimi? Moc dí­ky a ať se Ti v pří­ští­m roce daří­ !

Jako kazdy clovek mam svoje specificke silne a slabe stranky. Kazdy clovek je ma jine a je potreba si uvedomit jake to jsou. Tohle povazuji za velmi dulezitou vec.

Jsme v dnesni dobe zaplaveni ruznymi navody jak se vse naucit, jak organizovat cas, jak presvedcit lidi, jak se naucit prodavat, jak se naucit programovat, jak GTD, jak delat weby, SEO, jak vse analyzovat … Na vsechno jsou knizky, navody, webove stranky, skoleni a konference. Kazdy z tech profiku se vas snazi presvedcit jak ta jeho oblast nebo predmet jsou dulezite a jak se vsechno muzete naucit. Nebo pripadne si objednat konzultaci nebo sluzbu.

Uprimne receno to mnozstvi informaci a navodu je PREHLCUJICI! Bylo by to fantasticke, kdyby se clovek dokazal VSECHNOnaucit. Ale realne to nejde. Zabralo by to obrovske mnozstvi casu. A i kdyz se stanete kompletnim odbornikem v nejake oblasti vam nezaruci uspech a prosperitu. V nasledovani nejakych navodu nebo najmuti odborniku to neni. Proto je dobre vedet jake mate silne a slabe stranky. Co realne dokazete. V cem se muzete vylepsit. V cem se stanete odbornikem. A podle toho si urcit vlastni strategii jak maximalizovat svoje schopnosti a pritom se z toho nezblaznit.

Tohle omezeni si uvedomuji a ridim se podle toho. Vim predem, ze moje znalosti jsou omezene. Proto se snazim mit pohled z odstupu a radeji vzdy hledat prilezitosti v tom, ze mam prehled v sirsim zaberu. Ctu, zkoumam a zkousim, abych mel o vsem prehled. Kdyz to vezmu v podnikani tak chci trosku rozumet ucetnictvi, programovani, jak se delaji weby, SEO, PPC, marketingu, jak zmerit co je efektivni… Nemusim vedet uplne kazdy detail. To ani nejde. Ale tenhle pristup beru jako velmi dulezity. Z te me slabosti, ze nejsem odbornik na nic vychazi silna stranka, ze mam prehled z toho sirkeho zaberu. A tim padem prijdu na spoustu veci na ktere odbornici neprijdou, protoze jsou az moc specializovani.

Takze moje hlavni slabost je, ze poradne nic neumim. Takze tomu zase vsechno prizpusobuji. Vyhybam se komplexnosti a vse se snazim delat jednoduse. Kdyz treba nerozumim pravu tak se vyhybam komplikovanym pravnim situacim a smlouvam. Z toho taky vyplyva, ze v podnikani se nezameruji na firmy (B2B), ale na zakazniky (B2C). V B2B budete podepisovat smlouvy s velkymi firmami a jednat s jejich pravniky. V B2C mate nejake jednoduche obchodni podminky a v nejhorsim pripade se da temer kazdy problem vyresit vracenim penez. Kdyz mate spoustu malych objednavek za par dolaru tak neni problem nikdy vratit penize a vyresit problem. Kdyz mate par B2B zakazniku s kontrakty za miliony tak si vytvarite spoustu potencialnich pravnich problemu. Takto to funguje se vemi dalsimi obory. Vse delam jednoduse do miry jen jak tomu rozumim. Kdyz tomu nerozumim tak to nedelam. Najdu zpusob jak to delat jednoduse, abych minimalne riskoval. Zase tohle ma kazdy jinak. Kdyz je nekdo velmi dobry na pravo tak treba na tomto zalozi sve podnikani. Dela komplikovane pravni veci. Citi se v pohode a vyuziva svou silnou stranku. Tohle plati pro kazdy obor a specializaci. Treba to programovani, kdy radeji vyuziji nejaky open source nebo treba Gmail na delani supportu pro zakazniky. Cim jednodussi tim lepsi.

Moje slaba stranka je prodavani. Nesnasim schuzky. Nesnasim nekam telefonovat. Nechci nikoho o nicem presvedcovat. Nechci ztracet cas. To je moje slaba stranka. Kazde podnikani co delam se vyhyba prodavani. Tohle o sobe vim. A protoze to vim, tak jsem kazde podnikani prizpusobil tak, abych se tomu prodavani vyhnul.

Radeji nabidnu levnejsi ceny a rovnou je jasne a zretelne zverejnim na webu, nez aby me musel zakaznik kontaktovat a neco se mnou osobne resit. Nekdo jiny to bude delat presne obracene, protoze treba vi, ze dokaze lidi presvedcit kdyz se s nimi bavi po telefonu.

Moje silna stranka je nastaveni cen. Tohle osobne beru jako marketing. Jak nastavit ceny a sluzby, aby zakaznik mel pocit, ze dostava dobry deal. Chci ty ceny mit nastavene tak, aby firma byla hodne profitabilni a abych ty ceny nikdy nemusel menit. To je idealni stav. Stravim obrovske mnozstvi casu premyslenim jak nastavit ceny kdyz zacinam neco noveho. Tohle si myslim, ze je moje silna stranka. Mit ten cit jak ty sluzby dat dohromady, aby zakaznik kupoval, ale zaroven aby firma i vydelavala. To nikdy jsem zvyraznil proto, ze myslim, ze zakaznici v podstate nemaji radi zmeny. Nekdo si vytvori marketinkove oddeleni co bude vymyslet ruzne slevy a akce. Bude porad hybat s cenami a postupne nasirat zakazniky. Davam prednost znovu jednoduchosti. Jasnym cenam. Zadnym hram na to, ze jednou je sleva a pak neni. Sam nesnasim pocit, ze si neco koupim a za mesic to je slevneno. Takze tu stabilitu cen a jasnou cenovou politiku povazuji za extremne dulezitou.

Moje silna stranka je efektivita. Dokazu delat vse maximalne efektivne a levne. Proste tak jako bych nemel penize. I kdybych ty penize na nejaky naklad mel, tak radeji vymyslim jak to udelat levneji. Je to mentalni cviceni a zakladni pravidlo. Snazim se vzdy vymyslet nejake kreativni reseni jak delat veci levneji a rychleji nez konkurence. Tohle je nesmirne dulezite. At mate jakoukoliv konkurenci a dokazete delat veci o dost levneji a rychleji nez konkurence tak mate nesmirnou vyhodu. Tenhle pristup mam pro kazdy aspekt fungovani firmy. Kazde male zlepseni ve firme se nakonec scita. I uplne male detaily a treba to jestli utratim za neco mesicne za neco o padesat dolaru mene. Behem casu to naskace. A takovych vylepseni vymyslim desitky nebo stovky v kazde casti firmy. Nebojim se vyzkouset si jakoukoliv praci. Vymyslet jestli to nejde delat lepe. Konkurenti muzou prodelavat penize a ja budu mit nadherny zisk s nizsimi cenami pro zakazniky. Kupodivu, kdyz jsem kdykoliv daval nekomu rady z teto oblasti tak se to lidemnikdy moc nelibilo. Vzdy mel kazdy predstavu, ze to bude delat mnohem lepe a profesionalneji nez jsem to delal ja. Ze kdyz ty penize utrati tak budou vepredu. Proste tento pristup neni pro vetsinu lidi atraktivni.

Najimani lidi je moje silna stranka. S tim predchozim efektivnim zpusobem souvisi najimani lidi. Vetsina firem strasne rada verejne rika, ze nabiraji jen ty nejlepsi zamestnance (“A” players). Cpou a preplaceji se vzajemne o zamestnance u kterych si mysli, ze jsou ti nejlepsi. Me je jedno jakou ma kdo za sebou minulosti. Nezajimaji me moc zkusenosti z jinych firem. Naopak mam casto strach, ze si donesou ruzne neduhy z predchozich zamestnani. Radeji zamestnam nekoho na entry level pozici. Nekoho mladeho, ktery v podstate pro vetsinu firem nema zadnou hodnotu. Je mi to jedno. Dokud to je clovek, u ktereho vidim, ze ma chut a snahu. Ten jeho pristup je jedine co me zajima. Vse ostatni se da naucit. A to relativne rychle. Takove zamestnance si sam vychovam. Naucim ho co je pro me dulezite. Zamestnanci muzu davat velmi casto pridano, protoze zacal na zakladni pozici. Muzu ho casto povysovat, kdyz vidim, ze potrebuje dalsi vyzvu. Kazdy muj manazer vyrostl z te zakladni pozice. Nikdy jsem nenajmul do vedeni nekoho z venku. Je to pracnejsi pro me. Zabere to vice casu v komunikaci na zacatku. Neni to taky zadny med. Spousta veci se musi vyjasnit a srovnat. Kdyz tohle ten zametnanec vydrzi tak pak zustava loajalne velmi dlouho ve firme. Ma obrovske znalosti. Chape jak co funguje. Co ocekavam. A ja mu muzu totalne verit, ze vi co ma delat. Nemusim nic mikromanazovat. Muzu mu dat obrovskou odpovednost. Muzu v klidu jezdit po dovolenych. Nemusim chodit do kancelare. A firma bude vydelavat a fungovat.Je to nesmirne efektivni v dlouhodobem horizontu.

Tak predpokladam, ze kazdy si to delat podobne. Zvazi si jake ma silne a slabe stranky a podle toho si prizpusobi zamestnani nebo vlastni podnikani. Nebojte se podelit jak to je ve vasem pripade v komentarich.

Vybrano zkomentaru a hodi se to na separatni clanek:

Johne, ví­š co by mě fakt zají­malo, jak po prodeji Shipito uvažuješ finančně. Máš to stylem, že sis spočetl pení­ze, řekněme je ti 50, řekneš si můžu se teoreticky doží­t 120, tzn. xxx / 70 let / 12 měsí­ců, to mám xxx na měsí­c, a pak se to snaží­š utratit, nebo neustále šetří­š.

Po prodeji firmy jsem presne takto pocital a snazil jsem si prerovnat v hlave jak nad penezmi premyslet. Delal jsem to podobne jak tady Martin pise v komentari. Mam tabulku. Tam jsem si dal jak dlouho asi budeme s manzelkou zit. Kolik budeme utracet kdyz budeme stari. Pocitam s tim, ze cim starsi budeme tim utratime mene. Bude se nam chtit mene cestovat, apod. Dale jsem pocital kolik potrebujeme jako rezervu. Kolik asi vydelame na urocich a investicich a z toho jsem si udelal odhad kolik penez lze utratit kazdy rok. A mam z toho udelany takovy hruby budget. Coz si myslim, ze je velmi dobry start takova tabulka, aby clovek mel trosku prehled.

Premyslel jsem nad tim, co se vsechno muze stat za krize a jak diverzifikovat, aby nas to nikdy vyrazne neohrozilo. Taky jsem premyslel co si vsechno muzeme dovolit, aby zase po nas nezustalo moc penez:-). Ano tohle je taky velmi tezke si nekdy rict, ze je mozne za neco utracet, kdyz na to clovek neni zvykly.