Category Archives: Osobni zkusenosti & zivot

Nekdy se nevyplati argumentovat

V USA neni slusnost jit moc do konfliktu. V porovnani s ceskou kulturou je brano za slusnost mnohem vice drzet vec v sobe a reagovat s rozvahou v konfliktnich situacich. Clovek musi byt opatrny co rekne. Nekdy s tim mam problemy.

Minuly tyden jsem byl na plazi a hral volejbal. Jeden z lidi se kterymi casto hraji vyuzil me firmy IncParadise na zalozeni firmy. Prisel na to nejak sam. Nejak jsem mu to nedoporucoval, protoze nerad delam business s kamarady. Nechce se me totiz bavit o praci v dobe kdy mam cas pro sebe (sportuji, relaxuji, apod.).

Skoncili jsme hrani a bavili se o vsem moznem. Tento clovek zacal mluvit o tom, ze jsme mu vubec nezalozili firmu jak chtel. Ze polovina veci chybela. Zeptal jsem se co chybelo a rikal, ze jsme uplne zapomneli poslat tzv. Initial List. Zhruba tricet dnu po zalozeni firmy v Nevade se musi poslat formular, kde je napsano kdo jsou reditele a ruzni funkcionari (President, Treasury a Secretary) ve firme.

Jenze ja vim, ze nas system je presne vytvoren tak aby se na nic nezapomnelo. Ke kazde objednavce je seznam ukolu. Na ty je urcen cas, kdy maji byt vyrizeny a kdyz neco vyrizeno neni tak system tyto objednavky oznacuje vyrazne v systemu, aby se na ne nezapomnelo. Ale taky vim, ze chyby se stavaji, takze jsem nic nerikal. Jen jsem byl vnitrne nasranej, ze neco delame spatne:-). A uz jsem se chystal komu budu muset v me kancelari vynadat. Prisel jsem domu, podival se do naseho systemu a najednou vidim, ze si ten muj znamy sluzbu na Innitial list vubec neobjednal. Kdyz si nekdo neco neobjedna tak to samozrejme nemuzeme udelat.

Udelal jsem ale chybu, ze jsem mu to dalsi tyden rekl. Myslel jsem si, ze kdyz ho upozornim na to, ze kdyz sluzbu neobjednal, ze pochopi proc to nebylo udelano. Jenze to jsem nevedel, ze to je clovek, ktery nechce za zadnou cenu neco uznat. Jakoby se to nejak dotklo jeho osobnosti nebo ega. Proste jsem vubec nepocital s takovouto reakci. Dotklo se ho to. Argumentoval, ze to je stejne nase chyba. Ja se zase branil, ze kdyz nekdo neco neobjedna tak nemame tuseni, ze to chce udelat. Udajne rikal po telefonu, ze to chtel (ale pak to zapomnel objednat online). Pak zase argumentoval, ze kdyz si zakladal firmu nekde jinde tak mu to udelali. My to mame na objednavce oddelene a nechavame zakazniky zatrhnout co presne chteji objednat (nekdo chce initial list poslat sam, jiny ho chce poslat okamzite neko jiny zase az za 30 dnu). Proto tam mame moznost si vybrat. O to ale nejde. Vysledkem je, ze kdybych nic nerikal, tak bych asi nadelal mene skody. Tim, ze jsem mel pocit, ze jsme v pravu a ze nas neopravnene kritizuje, tak jsem situaci vyrazne zhorsil.

Jak neupadnout do deprese kdyz se nedari

Kdyz podnikate tak je to jako jizda na horske draze. Letite nahoru, pak dolu, nahoru a dolu… Kdyz zrovna letite dolu tak to muze byt hodne narocne na psychiku. Jsou to okamziky, kdy to chcete vzdat a delat neco jineho (nebo nedelat vubec nic).

Realita neni takova, ze by vzdy slo vsechno jako po maslo a jenom se darilo. Bohuzel, ze? Kdykoliv se dari a mate pocit, ze vsechno funguje naprosto fantasticky tak je nejaky problem hned za dvermi. Na toto uz jsem si docela zvykl a beru to jako fakt. Ale neznamena to, ze me nedeprimuje, kdyz do neceho vlozim spoustu casu nebo penez a pak se tomu nedari.

Asi jako kazdy podnikatel beru tyto neuspechy docela osobne. Neni to jako u zamestnance, ktery ma tu hlavu cistejsi. Majitel – podnikatel to proste mnohem vice proziva. Ale mam na to reseni, ktere mne pomaha.

Chce to mit vzdy vice nez jeden cil. Vice cilu pomuze prekovanavat docasne neuspechy. Je jedno jestli jde o cile osobni nebo pracovni. Kdyz se jen totalne zamerite na praci tak vas neuspech v praci polozi. Kdyz mate treba aspon dva cile tak uz je riziko mensi. Treba chci mit uspech v praci a zaroven chci byt perfektne fit (a nabudovat svaly v posilovne). Tohle je jen priklad a vyberte si co chcete. Ale kdyz uz mam takoveto dva cile a v praci se nebude darit tak muzu jit do te posilovny a bude se me darit tam. Cim vice cilu mate a skutecne je chcete dosahnout tim je se vsechno stava jednodussi. Budete prekonavat jednoduse problemy, protoze se pokazde muzete zamerit na to co se vam dari.

Jak si organizuji cas a praci, abych vsechno stihal

Ahoj Johne,
již delší­ dobu sleduji tvůj blog a tvé uspěchy v podnikání­ za oceánem. Obdivuji kolik toho zvládáš. Zají­malo by mne, a určitě i další­ čtenáře tvého blogu, jak si organizuješ čas abys stí­hal všechny projekty, které máš a ještě si našel čas na zábavu a psaní­ blogu. Máš vyhrazený čas na každou činnost v rámci nějakého každodenní­ho pracovní­ho rituálu nebo jak máš zorganizovaný pracovní­ den?
Dí­ky za odpověďPetr

Dobra otazka. Nejsem zadny superman a asi jako kazdy zapasim s tim jak nejlepe zkombinovat praci a zivot. Berte muj navod s rezervou. Na organizaci prace je spusta odborniku (viz. napr. princip GTD). Moje kvalifikace je v tom, ze toho delam hodne najednou a z toho jsem se neco naucil. Ridim vice firem a casto se me nekdo pta jak to zvladam. Nemuzu sedet v kancelari v kazde me firme (protoze jsou ve vzdalenych mestech). Taky rad chodim ven sportovat a jezdim na dovolene. Takze nejake zasady musim mit abych to byl schopen zvladat.

Kdyz pracuji tak skutecne pracuji. Snazim se s tim doslova “nesrat”. Proste zamerit se na cil co je potreba udelat. A udelat to co nejrychleji to jde (najit zpusob jak to udelat co nejrychleji). Maximalne se soustredim a makam na to. Nenechavam se vyrusi a vetsinou neskoncim dokud to nedodelam (za predpokladu, ze dodelat znamena treba nekolik hodin prace v tahu).

Snazim se udelat co nejvice v co nejkratsim case. Celkove pracuji hodne, ale v hlave si drzim to ze chci pracovat co nejmene. Protoze tech cinnosti mam vice a vse se da neustale vylepsovat tak vim, ze vsechno proste delat nemuzu. Chci mit i dost casu na rekreaci a ruzne konicky. Ale kdyz pracuji tak premyslim, co je nejnutnejsi udelat a jak nejrychleji to muzu udelat. S tim souvisi i to delat vse tim nejjednodussim zpusobem jak to jde. V jednoduchosti je krasa.

Pouzivam priority. Nezaseknu se na detailech. Muj kamarad, ktery se mnou ridil realitni tym v Las Vegas byl schopen premyslet nekolik hodin nad tim jestli nase reklama v jednom z casopisu ma mit modre nebo zlute pozadi. Muj pristup byl bud udelat rychle rozhodnuti a kdyz si nejsem jisty tak jeden mesic zkusim jednu barvu a druhy mesic druhou barvu (a zmerim vysledky – treba pocet lidi co na inzerat zavolalo). A podle toho co bude fungovat lepe se budu rozhodovat dale. Venuji cas primerene k potencialnimu vysledku. Kdyz na mem rozhodnuti zalezi hodne penez tak venuji hodne casu.

Nemam zadne schuzky. Schuzky s lidmi jsou obrovskym zroutem casu. Cas zabere si nejakou schuzku domluvit, pak ji potvrdit, pak na nekoho cekat (nebo i nekam jet). Nekdy se stane, ze lidi schuzky zrusi a presunou na jiny datum. Narusuje to moji flexibilitu. Treba ani nemam zrovna naladu se s nekym schazet. Obzvlast kdyz se to domlouva dlouho dopredu. Takze se snazim podnikat tak abych zadne schuzky nemel. Kdyz se chce zakaznik schazet tak mu rovnou dam po telefonu nebo emailu co nejlepsi nabidku a rovnou reknu, ze na schuzky nemam cas. Tak jak mam podnikani zarizeno si to muzu dovolit a vyhovuje mne to.

Minimalne telefonuji. Telefon je podobny zrout casu. Nedomlouvam si konferencni hovory. Nedomlouvam si casy kdy budu nekomu volat nebo nekdo bude volat me. To domlouvani casu je pro me problem. Nemam totiz zadny kalendar (ani papirovy ani na pocitaci nebo na telefonu). A zadny kalendar nechci, protoze nemam rad ani ty schuzky nebo telefonaty.

Kdyz nekdo zavola a chce se sejit tak kontakty predam mym zamestnancum at to vyridi. Ne vzdy to funguje. Nekteri zakaznici jsou neoblomni, ale neda se nic delat. Tohle bylo asi nejtezsi, protoze jsem kvuli teto neochote mozna ztratil nejake zakazniky nebo zakazky. Ale prinasi me to obrovskou flexibilitu ve vyuziti meho casu. Naprosto to miluji a je to i duvod k me vysoke produktivite prace. Proste mam cisty kalendar a kazdy den muzu delat presne co chci delat.

Podobne to funguje se zamestnanci. Tim me treba netelefonuji s kazdou kravinou. Vetsinou nevolaji dokud nejde o opravdovou katastrofu. Tohle slo zaridit lepe nez se zakazniky. U zamestnancu je to jednodussi, protoze ty je mozne naucit presne tak jak to chci mit ve firme zarizene. Takze dokud nehori tak me nevolaji. Spise volam ja jim (obzvlast tem co jsou v jinych mestech nez ja), kdyz treba jedu v aute a stejne bych nemohl delat nic jineho. Vyuzivam cas tak aby to vyhovovalo mne.

Deleguji. Rad si vyzkousim jakoukoliv cinnost v me firme. Treba odpovidam na emaily, resim ucetnictvi, vyridim objednavky, ale nedelam to vecne. Delam to do te doby dokud nejsem presvedcen, ze vim jak je nejlepsi zpusob jak tu praci provadet. Jakmile to vim a vidim, ze cinnost je delegovatelna tak ji deleguji. Tohle je hodne dulezite. Nezaseknout se v komfortu a stereotypu prace. Pak je clovek zaneprazdnen a vlastne nema na nic noveho cas. Kdyz se prace nadeleguje tak je casu k dispozici hodne.

Pracuji na cem se me chce pracovat. Zjistil jsem, ze nejlepsi vysledky mam kdyz pracuji na necem kdyz na to mam chut pracovat. Takze kdyz prijdu do prace a nemam zadny aktualni prusvih (zavirovany pocitac, praskle potrubi v nejake nemovitosti, apod.) tak delam presne na tom na cem mam chut pracovat. Podivam se treba na nejakou mou firmu nebo web. Zamerim se na nejakou oblast a snazim se ji vylepsit. Nejak tak podle nalady. Tohle mam nejradsi a mam s tim nejlepsi zkusenosti. Pro me tohle funguje a dokazu toho udelat hodne. Mnohem vice nez kdokoliv jiny, protoze mam chut to delat.

Pracuji kdy mam nejlepsi vykonost. Za idealni povazuji jit sportovat v prostredku dne nebo mit jinou aktivni prestavku. Jit se treba projit a na obed na plaz. Posedet venku na zahradce a divat se na more. Zrelaxovat a pak jit zpet do prace. Prestavka v prostredku dne pro me funguje naprosto perfektne. Stejne tak to plati rano. Nemam zadny budik a kazdy den se vzbudim podle toho jak se citim. To taky funguje dobre. Zajimave je, ze se stejne budim v rozmezi plus minus jedna hodina. Ten rozdil, ze se clovek probudi sam od sebe dela obrovsky rozdil.

Pomucky pro organizaci. Nejdulezitejsi je email. Ruznych ukolu je hodne. Takze nutim kazdeho at me posila emaily, protoze jinak na vsechno zapominam. Dokud to nemam vyrizene tak nechavam email v inboxu. Kdyz vyridim tak archivuji. Na dlouhodobejsi veci a abych nezapomnel tak si pisu ukoly to TO DO na basecampu nebo ted na Gmail Tasks. Ale svym zpusobem emailovy program je dostacujici jako misto kam si uchovavat ukoly (i kdybych si mel poslat email sam sobe).

Drobna zkusenost na zaver. Cim vice jste toho donuceni delat tim rychleji se naucite byt efektivnejsi a organizovanejsi. Delegovat jsem se naucil az kdyz jsem vedel, ze chci jezdit casto na dovolene nebo se odstehovat k mori. Predtim jsem mel porad strach to udelat. Duverovat lidem jsem se naucil az kdyz jsem byl take donucen. Podnikatele vetsinou mysli, ze by vsechno meli delat sami, protoze to delaji nejlepe. Nebo maji strach udelat krok do neznama. Pak to jednou zkusi a zjisti, ze po prekonani pocatecnich problemu to jde snadneji nez kdy tusili.

Jak vas donuti premyslet imigrace do jine zeme

Predstavte si, ze prodate co se da prodat. Vezmete co se vejde do dvou kufru (coz neni moc veci) a odjedete do zahranici (treba USA). Z toho co jste prodali a za zivot nasetrili mate nejake penize. Treba 20 tisic dolaru. Kdyz budete zit hodne skromne tak vam to vydrzi na rok zivota v cizine. Nesmite vsak zapomenout, ze musite koupit spoustu nezbytnosti pro vas zivot. Nadobi do domacnosti, auto k jezdeni do prace, nabytek, apod. Vite, ze nemate zadny zajisteny prijem a vsechno stoji jen na vas.

  • Muzete vydelavat pouze podnikanim.
  • Nesmite nikdy pozadat o socialni podporu nebo jine vyhody pro lidi bez prace.
  • Nemuzete legalne byt zamestnancem. Proste zbyva jen to podnikani.
  • V oboru ve kterem mate zkusenosti je totalni krize a musite zacit kompletne znova v necem jinem. V cem nevite.
  • Vase partnerka (manzelka) take nemuze legalne pracovat, takze to visi pouze na vas.
  • Mate pouze 3 roky cas dokazat, ze se uchytite. Musite vytvorit firmu, ktera dobre vydelava a uzivi nejenom vas (dobre), ale take dokaze vytvorit pracovni mista pro americke obcany. K tomu mate odpor k zamestnavani lidi a vubec zadne zkusenosti s podnikanim v Americe. Firma nesmi byt ve ztrate. A kdyz za tri roky nebude uspesna tak budete vyhosten.

Zkuste se do tohoto vzit. Co nejvice to jde. Zkuste premyslet jak clovek v takoveto situaci premysli o kazdem rozhodnuti. Asi to neni o tom koupit si iPhone nebo podobnou blbost. Je to ciste jen o tom delat kazdy krok aby se utratilo co nejmene penez (ty jsou nutne na preziti) a pritom rozjela uspesna firma (coz je jak loterie, protoze kdo ma vedet co bude uspesne). Je orezano spousta rozptylovani. Zustane ciste jen fokus na to co je dulezite. Vyhlidka je bud byt uspesny nebo se vratit po trech letech a jit bydlet zpet k rodicum (a nemit nic k cemu se vratit). Nesmi se extremne riskovat, protoze nechcete zustat na ulici. Nerozhazujete penize za zbytecne firemni nebo osobni naklady. Nedelate spekulativni investice, protoze na spekulace se neda spolehnout. Jdete krok za krokem a na jistotu.

Tohle je muj pribeh. Kdyz jsem jel do Ameriky tak jsem premyslel o podnikani uplne jinak. Dnes to vidim zase jinak. Mam pocit, ze az ted to vidim naprosto jasne. Vidim jasnou cestu jak je vsechno potreba delat pro uspech. Krok za krokem. Je to samozrejme ovlivneno tou mou zivotni cestou. Kdybych zacinal s miliony tak ty zkusenosti budou zase jine. Kdybych zustal v pohodlnem zivote v CR se spoustou rozptylovani tak to vidim taky jinak. Ale prosel jsem zkusenosti a mam jasno co je dulezite a co neni. A nebal bych se zopakovat stejnou vec znova.

Podnikani nad kterymi potencialni spolecnici ohrnou nos

Skoro v kazdem novem podnikani jsem byl v situaci, kdy nejaky potencionalni spolecnik nejdrive chtel se mnou neco delat, ale pozdeji si to rozmyslel. Casto slo treba o to, ze napad se dostal z uplne pocatecniho stadia a melo se investovat trosku penez nebo neco skutecne zacit delat (misto jen sneni a vykladani jak to bude super).

Presne v tom okamziku mi najednou clovek co to se mnou mel delat rekl nejakou vymluvu proc to delat nechce. Kdyz treba mluvim o investicich tak mi verte, ze delam vsechno extremne low-cost. V minulosti jsem to delal jeste extremneji nez dnes. Slo treba o to investovat par desitek tisic korun. Taky se snazim nabizet pouze takove obchody, aby obe strany z toho meli uzitek. Proste nabizim stejne ferove nabidky, ktere bych chtel sam dostavat.

Jednou jsem nabidnul spoluucast partnerovi z USA na softwarovem projektu a mel investovat par tisic dolaru. Nejdrive chtel, ale pak mi sam rekl, ze v tom nevidi budoucnost. Ubeho ale pul roku a vsechno se zmenilo.

Byl jsem tehdy v Miami a prijel na navstevu CEO velke barterove burzy jen kvuli me a nasemu softwaru. Byli jsme asi prvni web-based software na svete pro rizeni barterove burzy. A firmy nam doslova trhaly ruce. Proste v pravy cas na pravem miste.

A protoze jsem tehdy byl v USA spise na takove dlouhodobe dovolene nez pracovne tak jsem nemel tohohle CEO burzy ani kde potkat. Pozadal jsem tedy toho americana/neinvestora jestli bych mohl pouzit jeho kancelar. Ten byl nadseny, ze to je takova pocta, ze CEO firmy pro kterou on tehdy pracoval jako barterovy broker prijede do jeho kancelare. Za 7 let jeho fungovani se mu to nikdy nestalo, ze by ho osobne potkal a byl z toho uplne uneseny.

Po te schuzce vypadal velmi smutne a rikal, ze to byla jeho nejvetsi chyba co kdy udelal, ze odmitl ucast na tomto projektu. Podobna situace se me jeste stala vicekrat v jinych podnikanich.

Ale zpet k barterovemu softwaru. Z jednoho prodeje licence se vydelalo asi trojnasobek zisku co mela byt jeho investice. A tech licenci jsme prodavali desitky. Nas problem nebyl prodat, spise to nejak lidsky vubec realizovat. Ale to je tak na jiny clanek. Byli jsme mladi a nezkuseni.

Druhy pripad kdy se nekomu nezdal dobry muj napad na podnikani byly fazole.cz. Lukase jsem nebyl schopen presvedcit, ze to je dobry napad. Tak jsem mu rekl, ze mu zaplatim at to jen naprogramuje. Kdyz se nam pak behem prvniho tydne zaregistrovalo 2 tisice lidi tak zmenil nazor.:-) Vice uz do Lukase rejpat nebudu, protoze si to tady precte:-).

Podobne jsem nabidl v roce 2004 mym nejlepsim agentum spoluvlastnit realitni firmu MillionSaverHomes v Las Vegas. Tehdy jsme pracovali pod hlavickou jine firmy (agenti v USA vzdy musi mit licenci a pracovat pro nejakeho brokera, ktery za ne odpovida). V te dobe jsem se rozhodoval ziskat svoji vlastni brokerskou licenci a zalozit vlastni firmu. Mel jsem maly realitni team agentu, kteri jiz pro me pracovali. Takove team agentu funguje tak, ze vetsinou team leader je nejak schopen prinaset nove zakazniky (delal jsem to pres Internet) a agenti se pak se mnou delili provize ze zrealizovanych obchodu.

A agenti vecne nadavaji (to je normalni), ze chteji vetsi provize, tak jsem jim nabidl firmu spoluvlastnit. Tak abych nemusel poslouchat stiznosti tak jsem jim nabidl moznos stat se spolumajiteli. Investice byla v radu 10-20 tisic dolaru. Bylo to vypocitano tak, ze behem roku vydelaji svoji investici zpet v zisku firmy. Vsichni do toho chteli jit. Ale pak se nemohli rozhodnout. A jen zdrzovali a zdrzovali. Nejdrive jsem byl frustrovany. Pak jsem byl rad, ze nenasli odvahu. Trh sel tak nahoru, ze kdyby do toho sli tak by tu investici vydelali zpet behem asi 3-4 mesicu. A kdyz to pak videli tak z toho upadli docela do deprese.

Tech prikladu mam o dost vice. Castokrat jsem neco rozjel a potencionalni spolecnik ohrnul nos, protoze se mu to podnikani nezdalo dost dobre. A pak radeji vycouval. Casto to stalo hodne casu, schuzek, jednani, energie, zdrzovani, domlouvani… Mam z toho vsak jedno pouceni:

Kdyz necemu verim tak se nenecham odradit a pokracuji v podnikani sam. S partnery nebo bez nich.

Skoro zadne podnikani nevypada hned od zacatku ruzove. Vzdycky je tam hodne pochybnosti. I kdyz to odradi kazdeho tak to neznamena, ze to podnikani je spatne. Staci jeden clovek, ktery vydrzi a dotahne to do konce. Jeden jediny clovek je dost. A pak je to super zadostiucineni kdyz je podnikani uspesne a vydite protazene obliceje lidi, kteri sami odmitli prilezitost.