Category Archives: Osobni zkusenosti & zivot

Kazdy ma svuj rozum

Kazdy ma svuj rozum a k uspechu vede spousta cest. Jedine na cem zalezi jsou vysledky. Bud nejaky pristup prinasi vysledky nebo ne.

Kdyz s nekym diskutuji podnikani tak bych velmi casto delal veci trosku jinak nez ten clovek. Casto jde jen o drobne veci. Ale ani nedokazu poradne presvedcit proc. Proste na vse se nedaji najit dobre argumenty. A chapu, ze nekdo jiny by si to zase delal trosku jinak po svem. Takze ono ty ruzne debaty jak co delat jsou docela bezpredmetne.

Na cem jedine zalezi jsou vysledky. Co funguje. To je co rozhoduje.

Johne proboha ty tohle delas sam? A nemas na to lidi?

V komentarich sem tam zazni neco co me pobavi. Hlavne takoveto udiveni, co vlastne delam.

Ty Johne já myslel, že máš nějakou HR manažerku domorodkyni, která se ti o tohle stará.. To se fakt staráš o ty personální­ záležitosi všech svých zaměstnanců…

Co mě překvapuje je, že se vůbec tí­mto zabýváš. Proč na to nemáš nějakého člověka? Posí­láte tisí­ce balí­ků a ty jako majitel řeší­š problém za $45? Zají­mavé.

Samozrejme znam lidi co si predstavuji, ze pan podnikatel prijde do prace. Da si kaficko. A pak resi nejake strasne zajimave super ksefty nebo strategie.

Pro me podnikani znamena, ze si vyhrnu rukavy. Uvedomim si, kdo mi prinasi penize, coz jsou zakaznici. A delam prvni a posledni proto, abych ty zakazniky uspokojil. Tzn. vylepsuji sluzby, hledam jak to pro ne nabidnout levneji, najimam co nejlepsi zamestnance a resim problemy.

Casu mam malo, ale jako CEO/majitel mam totalni pravomoc udelat jakoukoliv zmenu, kdyz vidim, ze ta zmena je potreba. Cim mene filtrovane informace mam tim lepe rozumim problemu. Musim rozumet co se mi ve firme deje. Ono to neni moc sexy. Nejlepsi by asi bylo byt nekde zavreny v kancelari a totalne izolovany od vsech problemu. A pak si jen delat ty velka a vzrusujici rozhodnuti (kterych teda uprimne zas tak v podnikani moc neni);-).

Ale kdyz chci aby se firma rychle posunovala dopredu tak proste musim ty rukavy mit vyhrnute a nebat se prace. Mozna tady mate to nejvetsi tajemstvi proc mi to funguje:-). Kdybych vsechno nadelegoval a vubec nevedel co se ve firme deje, krome cteni nejakych reportu od mych manazeru, tak bysme asi vypadali uplne jinak.

Jinak moje rada je, ze rozhodne nepodcenujte jake zamestnance najimate. Taky nestihnu sedet u kazdeho pohovoru. A uprimne si myslim, ze to je zrovna moje chyba. Je uplne jedno jestli je to clovek do skladu , uklizecka nebo nekdo do kancelare. Ono staci pet minut si s nim promluvit. Tohle vsechno hraje obrovskou roli. Mozna vetsi nez si vetsina lidi tady mysli.

A to ze resim problemy zakazniku? Chtel bych je resit jeste vice. Loguji se do supportu a odpovidam jako ostatni zamestnanci. A mam z toho nejlepsi informace na co si lidi stezuji nebo co je problem. A osobne ty problemy vyresim, zjistim jak je resi moje zamestnanci a vim co napravovat. Taky nestiham resit vse, ale povazuji to za naprosto dulezite. Znovu vice nez si asi myslite. Ono by bylo hrozne prijemne se od vsech techto prizemnich veci oprostit. Jenze verim, ze to je naprosto nejdulezitejsi vedet co za problemy maji vasi zakaznici. Je uplne jedno jestli jste CEO firmy co ma stovky zamestnancu. Stejne byste meli co nejlepe vedet co se deje.

Sorry, zni to hrozne obycejne, ale je to tak. 😉

Uz me moc nebavi se spolecensky bavit o podnikani

Ne ze by me to nebavilo v prinicipu. Me to doslova fascinuje jak lze podnikanim vytvorit z niceho fungujici a ziskove firmy. Kazdy ten pribeh je zajimavy… ale je v tom hacek. U me je ten zajem dostat se k podstate veci. Pochopit proc veci funguji i nefunguji. Proste chci tomu dokonale rozumet. Ten hacek a problem je, ze vetsina lidi strasne bullshituje. Kdyz se jim nedari tak vykladaji jak se jim dari. Kazdy maluje nejakou realitu podle ktere chteji aby se na ne dival okolni svet. Nejvice to plati kdyz treba si myslim, ze do nich budu investovat tak mi doopravdy bullshituji jak to jen jde. Coz je pochopitelne. Jen pro me takova diskuze o podnikani v tomto smyslu ztraci smysl. A vubec se mi tim nechce ani ztracet cas.

Samozrejme jsou vyjimky. A tech si velmi cenim. Kdyz s nekym dokazeme probrat presne proc co funguje i ne. Ono kolikrat zjistite, ze neco dobre funguje uplne kvuli jinemu duvodu nez si predstavujete nebo se navenek prezentuje. A obracene to funguje i s neuspechy. Samozrejme ty nejlepsi diskuze se uz davno nedaji delat verejne. Ty doopravdy uzitecne informace maji takovou cenu a dopad, ze je proste vubec nejde nekde volne zverejnovat. A vetsina lidi ma strach je vubec nekam poustet ven. Tohle je presne o co mam zajem oproti ruznym spolecenskym setkani, ktere mi nic neda.

Cesta za uspechem

Je to blby takto nahlas rici, ale doopravdy lidi jsou sami strujci vlastniho stesti. Ono se to nehodi takto rikat, protoze vetsina lidi co nejsou spokojeni sami se sebou se utesuji tim, ze nejake okolni podminky jim nepreji a proste nemaji to stesti jako nekdo jiny. Jenze ono to tak fakt neni.

Mam to vedecky vysledovane, kdyz s nekym resim nejaky business. To co bych ja udelal naprosto bez vahani, protoze to muze byt neco co pomuze memu podnikani bude pripadat nekomu dalsimu jako nedostatecne dobre. Nebudou motivovani. Budou nad tim premyslet. Vzdy budou mit pocit, ze nemaji ty idealni prostredky aby mohli delat svou praci. Vzdy jim neco chybi. A nikdy se neodhodlaji k akci. Ja to naprosto nechapu, protoze sam skocim po kazde prilezitosti a prijdu na to jak co zrealizovat s omezenymi zdroji co mam.

Kdyz to reknu uplne blbe a primitivne tak je to takovyto pristup: Ja bych podnikal, kdybych mel krasne auto, prijel do prace v nadherne vybavene moderni kancelari, sexy sekretarka prinesla kafe a takto krasne zacnu den. Ale kdyz to nebudu mit hned od zacatku tak se mi do toho podnikani moc nechce.

Jenze kdo doopravdy chce neco dosahnout tak bude sedet na zemi nebo na nejake papirove krabici ve sklepe bez oken. A kdyz udela vsechny spravne kroky tak bude uspesny. Dosahne vseho, ale jen to zabere nejaky cas. A po ceste se musi prekousnout tyto ruzne neprijemnosti a veci co se nam nechteji delat … a pracovat za podminek, ktere nam uplne nevyhovuji. Ono se to vsechno pocita a cim vice se clovek soustredi na GETTING THE JOB DONE tim lepe! Vsechno ostatni je nedulezite.

Jak jsme ovlivneni prostredim kolem nas

Kdyz jsem byl loni na dovolene na Bali tak na me uplne dychla ta mistni relaxovana atmosfera. Kompletne jsem zapomnel, ze existuje nejaky internet. Veci, ktere beru naprosto vazne (treba moje podnikani) mi najednou pripadali mene a mene dulezite.

IMG_5078

IMG_5133

IMG_4888

Pripadal jsem si skoro jako na drogach. Jakoby tam neco bylo ve vzduchu nebo ve vode co me tak ovlivnilo. Nejel jsem s zadnou cestovkou, ale nechal jsem si udelat takovy individualni program. Rad treba na ruznych dovolenych ucim varit mistni kuchyni nebo se rad necham uvadet do nejakych kulturnich zalezitosti.

Jednou casti programu bylo nasteva mistniho umelce, ktery vyrezava drevene masky.

IMG_4922

Prisli jsme k nemu domu asi v 10 rano. Evidentne jsme ho vytahli z postele. Anglicky temer neumel. Zacal osekavat kus dreva na masku. Pak nas to nechal taky zkusit.

IMG_4929

Tak uprimne, nejdrive me to sralo, ze kdyz prijdeme, ze jeste spal. Pak, ze mu vsechno strasne dlouho trva, zatimco sedim na velmi nepohodlne zemi. Pak ale najednou jsem na neho cumel jak vysekava a byl jsem jak v transu. No a takto jsme prosedeli asi tri hodiny. Naprosto nepredstavitelna vec, abych takto nekde sedel v Americe, kde mam pocit, ze na vsechno je nejaka deadline a vsechno musi kmitat. A byl jsem naprosto vyrelaxovany. Mel jsem pocit, ze neni vubec kam spechat!

Takto na me Bali skutecne pusobilo. Cast cesty jsme se presunuli na mene turisticky nastevovanou cast na severozapade ostrova (vetsinou se snazim vyhybat turistickym oblastem). Hotel se skladal s takovychto samostatnych vil.

IMG_5110

Ta leva cast je samostatna kabana – day room na spani pres den. Tam jsem travil docela dost casu. Dokazal jsem vubec nic nedelat a ten den ubehl jak voda. Normalne se na dovolenych nudim, ale tady jsem na to nemel cas. Ale nic jsem nedelal. Mel jsem sanci se pripojit na internet, ale vubec se mi nechtelo a tak jsem to ani neudelal.

Co jsem si strasne uvedomil jak moc nas ovlivnuje prostredi ve kterem jsme. Nedovedu si predstavit z Bali podnikat na dalku. Proste bych byl totalne zpomaleny a premyslel uplne jinak. Podnikani mi pripada jako byt v dzungli. Porad musite byt ve strehu. Mit vsechny reflexy pripravene. A nemuzete si nikdy dovolit moc zrelaxovat. Ale kdyz jste v prostredi, ktere je kolem vas hodne relaxacni tak nejake ty reflexy ztracite nebo si je ani nevybudujete. Proste podle toho v cem chcete byt dobri je potreba se pohybovat v odpovidajicim prostredi. Ale kdyz v dzungli zijete dlouho tak se tomu prizpusobite. Nakonec ovladnete pravidla preziti a nebude vam to pripadat ani tezke.

Ten posledni odstavec je vlastne duvod proc jsem napsal cely tento clanek. Tohle nemel byt trip report:-) Ale nejak mi to k tomu pasovalo.