Mam plne ruce prace s rozjezdem meho skladu. Nakupuji stoly, regaly, nabytek do kancelari, zarizuji Internet, telefony.. apod. Chci take co nejdrive smontovat hodne kol, at muzu zacit prodavat.

Nasel jsem dalsi lidi na pomoc. V Los Angeles je ted velmi snadne najit spoustu pomocniku. Kvuli pokracujici stavce autoru v Hollywoodu je hodne lidi bez prace (zastavilo se nataceni ruznych serialu). A kdyz jsem dal inzerat na Craigslist tak mi zvonil telefon temer bez prestani. A hodne z nich mi reklo, ze pracuji ve film industry a jsou zrovna bez prace.

Jen takovou perlicku. Zamestnal jsem i Jezise. Porad si na to nemuzu zvyknout kdyz v vidim lidi co se jmenuji “Jesus”. Ale ted jednoho mam co mi montuje regaly a kola.

Dnes odpoledne se oficialne zapsala do Los Angeles County records (neco jako katastr nemovitosti) koupe meho skladu. Ve stejny okamzik banka zafinancovala penize na pujcku, escrow company (firma neco jako notar v CR, ktera ridi realitni transakce), poslala penize prodavajicimu, predala provize agentum (shodou okolnosti jsem taky agentem a dostal jsem cast provize i kdyz je to moje vlastni koupe a vidim ji uz na ucte). Zpusob jak je vse v USA osetreno pri koupi nemovitosti (napr. veci jako pojisteni proti ruznym zastavam – title insurance) a zorganizovano porad obdivuji. Proste vsechno probehne v jeden okamzik, kdyz je nemovitost zapsana.

Hned jsem toho vyuzil a zacal stehovat kola. Byl to dlouhy den, ktery zacal v 9 rano a skoncil v 7 vecer. Pres meho kamarada Miguela, jsem najmul pomocniky z Jizni Ameriky, kteri moc nemluvili anglicky ale byli to neskutecni makaci. Cely den se ani jednou nenapili vody, nejedli a bez prestani kmitali. Skutecne je obdivuji. Na hispancich tady ta ekonomika v Los Angeles skutecne stoji.

Par fotek. Takto to rano zacalo ve skladu fulfillment firmy kam jsem prijel vyzvednout kola. Vsichni jsou odpocinuti a netusi co za praci je ceka.

V pozadi vidite kamion s kontejnerem, kterym jsme to prevazeli.

Nakladani prvniho kontejneru.

Ve skladu zatim nemam zadne regaly, vysokozdvizne voziky.. proste nic. Vse se muselo udelat rucne. Optimisticky jsem si myslel, ze kola zaberou jen malou cast skladu.

Sem tam jsem se zapojil. Bral jsem to jako takove cviceni misto posilovny:-) Ty modre teplaky a cervene bunda kolem pasu.

Tohle je po druhem kole prevozu ze stareho skladu do noveho. Zjistili jsme ze budeme muset jet potreti. Kola se zacaly v novem skladu hodne hromadit.

Vykladani posledniho (tretiho) kontejneru. Ten jsme uz docela narvali, protoze se nikomu nechtelo jet znovu. Ty kola uplne nahoru jsem nahazel ja.. ale sundavat jsem je uz nesel. Misto toho jsem fotil.

Jak se vzalo prvnich par krabic, tak se to zacalo hroutit a krabice padaly dolu. V tom okamziku na me pomocnici volali at to ted fotim, jak na ne padaji krabice. Obdivuji ze jeste meli humor.

Takto vypada sklad po dovezeni vsech kol (jeden tisic). Vidim to tak, ze ty regaly budu muset brzy poridit.

Behem pristich par dnu se chystam zacit prevazet kola ze skladu fulfillment firmy do meho vlastniho.

Dneska jsem poslal email manazerovi fulfillment firmy co planuji udelat. Mam z neho trosku hruzu, aby neco nesabotovali. Kdyz pred dvema mesici kazili vsechno co se dalo (poslali kola lidem 2x, poslali spatna kola, nebo je neposilali vubec) tak jsem mu rikal, ze chci odejit nekam jinam. Mam s nim totiz podepsany kontrakt na jeden rok. Na to mi odpovedel toto: We cannot let you go. We invested too much in this project. Proste, ze me nemuzou nechat jit. Ale pritom zrovna v te dobe, kdy kazili uplne vse mi to pripadalo jako docela odvazne tvrzeni.

Je to takovy hladovy – salesmansky pristup, ktery hodne americkych firem aplikuje. Naslibovat hory doly, uvazat lidi do kontraktu a pak delat spoustu chyb… ale klient uz nemuze odejit.

Mne uz jde nastesti jen o dva mesice. Kontrakt konci 14. brezna. A maximum co jim musim zaplatit, kdyz vubec nevyuziji zadne sluzby je $1,000. Takze to neni zas tak strasne. Jen doufam, ze “nepoztraci” nejake soucastky nebo nahradni dily.