Milý Johne,

na svém blogu jsi jednou napsal, že řeší­-li něco někdo při podnikání­, je nejlepší­ sehnat někoho, kdo byl v podobné situaci a pak mu maximálně naslouchat. Ví­m, že toho máš hodně a váží­me si tvého času, ale zkusí­me se takhle k tobě probojovat, velmi bychom ocenili tvou radu (nebo radu někoho na blogu, pokud tento náš dotaz budeš publikovat, za což bychom taky byli rádi).

Jsme menší­ firma, letos jsme čtyři, pří­ští­ rok nás už bude pět.

S rozrůstání­m je spojeno to, že začí­náme mí­t zmatek v e-mailech. Každý pracovní­k dostává desí­tky (někteří­ snad i stovky) e-mailů denně, ty si ještě všelijak mezi sebou přeposí­láme atd. Důsledkem není­ tak úplně chaos, ale spí­š velké bolení­ hlavy nás všech, protože musí­me všechno držet v našich hlavách. Taky to přeposí­lání­ zpomaluje práci. Chtěli bychom použí­vat nějaký CRM systém, který by umožnil dí­vat se na e-mail (konverzaci) jako na úkol, který by šel rychle přiřadit pracovní­kovi, který se jí­m bude zabývat. V systému by pak mělo být vidět co ještě není­ hotovo, co už je hotovo a tak podobně.

První­ co řeší­me je, jak vůbec nastavit ty pracovní­ procesy. Hodně o tom tady diskutujeme, ří­káme si co by komu vyhovovovalo. Takže jsme udělali proof-of-concept screenshoty budoucí­ aplikace. Rádi bychom slyšel od někoho zkušenější­ho, jestli je to správná cesta. Představujeme si to tak, že nějaký vedoucí­ pracovní­k bude rychlým sjí­ždění­m mailů a klikání­m přiřazovat ty meily jednotlivým pracovní­kům (takže jim to přijde do jejich schránky). Ti udělají­ co je třeba, odpoví­ atd. a pak označí­ maily (konverzace) jako udělané. Chceme aby zákazní­k psal a dostával odpovědi pouze z jedné emailové adresy a tří­dění­ komunikace probí­halo až u nás. Dává tohle smysl? Nebo by všichni pracovní­ci měli sedět jen na nějaké jedné schránce a tam se v tom “hrabat”? My se obáváme, že by to byl chaos.

Pak je tu i problém technického zpracování­. Nám by se lí­bilo vzí­t nějaké hotové věci (Roundcube + pluginy, Kolab) a nechat to upravit dle našeho obrazu, hlavně kvůli ovládání­. Zkoušeli jsme třeba CRM Streak, ale prostě pro naše pracovní­ky je to zdržují­cí­ (kolikrát člověk musí­ kliknout a zmáčknout klávesu aby vytvořil box a přiřadil ho pracovní­kovi? To je třeba 5-10 kliknutí­ a 5-10 zmáčknutí­ klávesy. A je to nepřehledné. To je pro nás neakceptovatelné. My chceme jeden pohyb myši a jeden klik, to je vše. Jinak by to zdržovalo). Nechceme taky zvýšit byrokracii, chápeme že ve velkých firmách o stovkách zaměstnanců je to třeba nutnost. Ale nám stačí­ něco rychlého a pružného pro max. 10 lidí­.

Byli bychom tedy rádi, kdybys nám mohl krátce napsat co si o našem navrženém řešení­ myslí­š. Nebo čtenáři na blogu. Klidně se nám i někdo může ozvat někdo s konkrétní­mi návrhy na řešení­ nebo nabí­dnout že nám to udělá.

Moc ti děkujeme za to co pro kolegy podnikatele děláš na blogu,

zdraví­
Lukáš

Ako vybudovat uspesnu firmu s holym zadkom

V roku 2007 som prisiel do Prahy s planom otvorit skolu varenia. V podstate som tu nikoho nepoznal, nie som z oboru a predtym som v Prahe nikdy nebol dlhsie ako 2 dni. Na zaciatku som byval na matraci v podkrovi u kamaratov, potom v sklade v skoly varenia.

Prvych kucharov som nasiel tak, ze som ich oslovil v restauracii kde som bol jest. Peniaze som zhanal kde sa dalo (uspory, od kamaratov, stavebne sporenie mojej sestry, uver, predaj faktur este nefungujucej firmy, prilezitostne prace ako skolitel vo firmach atd).

Zaciatky boli tazke a vyzadovalo to extremne vela usilia. Po siestich rokoch v Chefparade varilo viac ako 35 000 ludi, mame svoj festival jedla (10tis navstevnikov v roku 2012), foodtruck (viac ako 10000 porcii za prvy polrok fungovania), vydali sme kucharsku knihu, prevadzkujeme e-shop.

Tento post by som chcel zamerat na moje skusenosti s tym ako urobit marketing a dostat zacinajucu firmu do povedomia bez toho aby mal clovek kontakty a peniaze.

Verim, ze marketing sa da robit 3 sposobmi. i) zdarma ii) za malo penazi a iii) za vela penazi. Za vela penazi vie urobit marketing kazdy blbec a vobec to nie je zarukou uspesnosti.
Ked som pracoval v P&G v Budapesti, marketingovy budget na moju znacku bol 6mil USD. Viete si predstavit ako sa tam plytvalo. Ked sa pozriem nazad, tak kolosalne. To si samozrejme zacinajuci podnikatel s par korunami nemoze dovolit.

Kazdy marketingovy plan musi zacinat tym, ze si ujasnim KTO je nas zakaznik. O tom KTO je nas zakaznik musime vediet vsetko. Je to muz? zena? aky stary? kde byva? ma psa? co cita? ake weby navstevuje? ake ma auto? chodi mhd? co robi cez vikend? chodi do kina? na ake filmy? s kym sa kamarati? ake oblecenie nosi? atd… cim viac toho vieme, tym lepsie mozme najst tzv. TOUCHPOINTS.

TOUCHPOINT je kazde miesto alebo situacia kde mozme oslovit nasu cielovu skupinu (KTO). To ze budeme detailne poznat nasich zakaznikov (KTO) a najdeme co najviac TOUCHPOINTS nam pomoze jasne zacielit nas marketing a nadizajnovat nas biznis.

Vsetky zistene TOUCHPOINTS si mozme rozdelit na i) zdarma ii) trochu penazi a iii) vela penazi. Potom zacneme pokryvanim tych co su zdarma a za malo penazi. V mojej praxi som sa nikdy nedostal k potrebe pokryvat TOUCHPOINTS za vela penazi.

Tu je asi dobre vysvetlit co sa mysli tym trochu a vela penazi. V CR podmienkach je trochu penazi stovky az par tisic (2-3tis) Kc. Vela penazi je vsetko nad 5tis Kc. Samozrejme je skvele vyuzivat co najviac barter.

Ak to prevediem na konkretny priklad tak si predstavte, ze si otvorite malu restauraciu pri nejakom biznis centre.

Ake bude vase KTO?
Ludia so strednym a vyssim prijmom pracujuci v nedalekom biznis centre. Tito ludia sa chcu kvalitne a rychlo najest. Urcite chcu moznost takeaway. Chcu zdrave jedlo (zeny z kancelarii). Dobru kavu. Kvalitne, cerstve suroviny, prijemne prostredie. Rychlu obsluhu. Otvaraciu dobu uz ked idu do prace aby mohli vziat nieco na snidani kedze nestihaju doma. Cez vikendy a vecer tam nikto nie je. Donaska do kancelarie.
Atd… musite sa vzit do myslenia a konania svojej cielovej skupiny.

Je potrebne rozmyslat, kto bude vasim zakaznikom a ako su ich potreby.

Potom musite zacat budovat povedomie o vasej restauracii. Z 1000 ludi ktory vedia o vasej restauracii, pride 100 ludi vyskusat, z tych 100 sa 20 vrati znovu a z tych 20 vam ostane 10 lojalnych zakaznikov.

Toto znamena, ze sa musite dostat do povedomia co najviac zakaznikov aby vam ostalo co najviac lojalnych zakaznikov.

Ako to urobit?

zdarma:
– registrujte sa na vsetkych weboch o jedle, restauraciach, vareni
– poslite tiskovu zpravu do vsetkych novin, casopisov
– oslovte HR oddelenie firiem vo vasom biz centre
(10% zlava, polievka zdarma iba pre vasich zamestnancov….)
– vytvorte si stranku na facebooku a davajte fotky jedal a vytvorte co naj komunitu
– email s dennym menu na kamaratov / znamych co robia v niektorej z firiem
– najdite niekoho kto pozna niekoho co robi vo vasom biz centre cez linked in a oslovte ho nech da vediet v office ze ste otvorili
– dajte letaciky na vratnicu a nastenky v office (za jedlo zdarma pre vratnika)
– oslovte vsetkych foodbloggerov s oznamom ze otvarate
– spojte sa s firmou na rozvoz jedal
– kontaktujte asistentky co objednavaju jedlo na meetingy nech objednavaju od vas
atd atd (vo vsetkych bodoch preferujte miesta kde ja napravdepodonejsi vyskyt vasho KTO, tzn. kvalitne TOUCHPOINTS)

trochu penazi:
– postavte studentku s letakmi pred vchod do biz centra (na letaku kupon na zlavu)
– postavte studentku s kolacikmi pred vchod do biz centra nech ludia vyskusaju ake mate dobroty
– dajte ludom karticky 5+1 jedlo zdarma (lojalita)
– dajte im kolacik k jedlu zdarma
atd atd.

Verim, ze vidite princip o ktorom hovorim.
Postup je jednoduchy. Na zaklade toho kto (KTO) je vas zakaznik si nadizajnujte biznis a marketing. Najdite miesta a cas kde ich mozte oslovit a robte to. Stale, vsade. Idealne zdarma alebo za malo penazi.
Najprv o vas musia ludia vediet. Potom vas vyskusaju. Ked mate dobry produkt tak sa vratia znova. Idealne privedu este niekoho dalsieho. V prvom rade o vas musi co najviac ludi vediet.

Chce to vela mravcej prace kde nevidno vysledky hned. Mne to fungovalo na kazdy z 5 firiem ktore som za poslednych 6 rokov rozbehol.
O svoje skusenosti z podnikania sa delim na mojom blogu www. marcelway.coma velmi rad poradim a odpoviem na dalsie otazky tu Prahe osobne alebo mailom.

Guest post od Josefa, ktereho jsem se ptal jak ziskal vyborne reference do sve knizky. A slibil mi, ze o tom napise clanek. Tady ten clanek je:

Mnoho lidi se divilo, jak se mi podarilo pro moji knihuPeople as Merchandise: Crack the Code to LinkedIn Recruitmentziskat prime reference s fotografiemi od lidi jako HR reditele spolecnosti IBM, HP, AVG, Barclays, Google, T-Mobile, Manpower, Robert Half Technology, investoru a podnikatelu jako Barbara Corcoran (znate z show The Shark Tank, americke verze Dnu D), Ondreje Bartose, Vladimira Kovare a nakonec ostatne i Johna. Protoze predmluva knihy je vlastne napul take takova reference, zminil bych i Davida E. Perryho, autora bestselleruGuerrilla Marketing for Job Hunters. Musim rict, ze jsem takoveto vysledky sam necekal.

Ukazka referenci z knihy:

http://www.peopleasmerchandise.com/reviews/

Nikdo z techto lidi me pred zadosti o reference neznal. Navic ja sam jako byvaly software engineer a IT headhunter pro vlastni personalku, jsem byl v oboru HR prakticky nikdo a me jmeno v nem take nikdo neznal. Mohl jsem se ohanet pouze produktem, jehoz vysoka kvalita se objektivne potvrdila az po jeho vydani.

Jak tedy na to?

1)Nebojte se vtirat, statistika hraje pro vas.Je jasne, ze neziskate referenci od vsech oslovenych. Dostanete hodne NE ‘“ nekteri nechteji delat takoveto reference z principu, zamestnavatel jim to nedovoli nebo nechteji byt spojovani v tomto pripade s trochu kontroverznim nazvem knihy. Moje celkova uspesnost byla tak 10-15 %, takze jsem celkove obeslal stovky lidi celosvetove. Zdrojem oslovovanych je jednoduse LinkedIn. Castecne take zebricek the World’s Most Influential Headhunter podle magazine BusinessWeek. Oslovovanym jsem psal na jejich firemni e-maily.

2)Zamerte se na vyse postavene osoby.Troufnu si rici, ze takovouto referenci je snazsi ziskat od manazera nebo reditele nez od radoveho zamestnance. Cim vyse postavena osoba, tim byl proces ziskani reference rychlejsi, snazsi a primoracenjsi. Ti nejvyssi me dokonce sami uhaneli. Kdyz jsem se dele neozval, tak mi psali, jestli s nimi pocitam, ze tam urcite chteji byt. Naopak ti nize postaveni delali proces komplikovanejsi.

3)Ziskejte prvni3 reference a mate napul vyhrano.Vmomente, kdy se vam podari ziskat nekolik prvnich referenci, muzete upravit svuj pruvodni e-mail o veticku, ze vam referenci jiz schvalili HR reditele spolecnosti X, Y, Z. Timto se vyrazne zvysi uspesnost, protoze kdyz uz jsou tam vsichni kolegove zoboru, tak ja tam musim take byt. Důvěryhodnost zadosti jde strme nahoru. Pokud nechcete pouzivat nejake black-hat taktiky, tak první­ reference musite ziskat proste pouze pouze ukazkou sveho produktu ‘“ vmem pripade ukazkove kapitoly nebo cele nedokoncene knihy.

4)Nabidnete asistenci s napsanim reference.Pracujicilide obecne nemaji cas a takovymto zalezitostem s nizkou prioritou nechteji venovat usili. Nabidnete jim, ze pokud souhlasi, udelate navrh reference za ne a oni ji pouze doupravi. Par lidi tim asi nastvete s tim, ze takovou referenci urcite nedaji. Ale obecne se to vyplati a zvysite tim procento lidi s kladnou odpovedi, kteri by vam bez teto moznosti asi vubec neodpovedeli pri predstave jake usili by tomu museli venovat. Nezapomente pozadat o fotografii nebo nabidnete, ze pouzijete fotografii z LinkedIn profilu. Ctenari stejne nakonec ctou pouze o jakou osobu a spolecenost se jedna a divaji se na fotografii. Malokdo cte samotny text referenci slovo od slova.

5)Vyuzijte reference na maximum.Je skoda nevyuzit vytvoreneho vztahu s osobou, ktera vam poskytnula referenci, zvlaste kdyz je to vase cilova skupina. Diky tomuto se mi vratila investice do knihy prakticky ihned po jejim vydani a prijmy primo vazane na reference tim nekonci. Je to skvely door opener. Vyuzijte osoby i k dalsimu marketingu, ted uz pro vas udelaji vse: ) Muzete se s nimi a vasim produktem nechat napriklad vyfotografovat a dodat vasi referenci jeste vice autenticnosti.

Josef Kadlec

Ondrej Bartos

Vladimir Kovar, Unicorn

John

Agnieszka Nordbo, Randstad

Toto je guest post od ctenare Martina:

Pred delsi dobou jsem se zde ctenaru ptal na dopravu zbozi z CNhttps://www.podnikanivusa.com/2011/08/27/dotaz-na-dopravu-z-ciny-do-cr/. Ozvalo se mi nekolik lidi s velmi cennymi radami, za ktere velmi dekuji. Na oplatku se podelim se svymi malymi zkusenostmi, protoze se ozyvaji i lide, kteri maji stejny problem jako ja. Timto tedy snad odpovim na vetsinu otazek.

Nejprve mimo otazku vlastni dopravy: nekolikrat jsem byl tazan na vyber dodavatele. Neumim odpovedet, protoze nemam mnoho zkusenosti-muj obor je znacne specificky. Pokud do Ciny nepojedete osobne delat kontrolu zbozi, je urcite dobre tam mit nekoho, kdo bude “rucit” za kvalitu. Navic takovy agent umi rozodne vyjednat i lepsi podminky nez dostanete Vy. Obecne je dobre zbozi poptat u vice dodavatelu, ceny se mohou lisit i o stovky procent. Urcite je hloupost vybirat dodavatele podle Alibaby a podobnych, i kdyz vzorky budou dobre, nic to neznamena o objednavce. Ja nase dodavatele “relativne” znam z minula a vim co od nich cekat. Vim, ze to jsou male firmy a model mam postaveny tak, ze i kdyz prijdu o penize z objednavky, porad budu diky minulosti v zisku.

Dale padla otazka vyberu zbozi, ktere sem vozit. Nekteri lide nemaji jasno a chteji to pouze vyzkouset. Nerikam, ze to je spatna cesta (delam to stejne: misto planovani radsi v malem danou vec vyzkousim), ovsem je potreba brat na vedomi, ze zde (lokalne v CR i EU) je na trhu spousta firem, ktere se nezivi nicim jinym nez importem z Asie. Pokud nemate nejake super niche nebo neumite zbozi dodat lokalne s velkou pridanou hodnotu, tak mate proti sobe silne soupere, se kterymi budete bojovat. Oni profesionalove, vetsinou s velkym obratem, proti tomu maly clovicek, ktery ma temer vse drazsi (a vetsinou netusi ani jak zbozi prodat: to mi vzdy prijde jako nejslozitejsi vec).

Pripravte se taky na to, ze u Cinanu vzdy bude nejaky problem, zejmena v mistech kde je necekate. Doporucuji knihu “Poorly made in China” –http://www.amazon.com/Poorly-Made-China-Insiders-Production/dp/0470928077.

K vlastnimu importu: poslat lze cely kontejner nebo mensi zasilky (LCL-Less than container load, teoreticky lze poslat i malou krabici, nicmene uctuje se od 1 m^3 – vaha nehraje roli pokud neprekroci limity). Mam zkusenosti jen s druhym (LCL).

Zbozi je dulezite mit dobre zabalene, volne sypane vyrobky v kartonech nejsou uplne dobry napad (a zrovna to nam jeden z dodavatelu letos i pres vyslovne instrukce udelal: nastesti se nic nerozbilo). Je potreba si uvedomit, ze na vysku kontejneru muze byt naskladano hromada tezkeho zbozi dalsich subjektu.

Prvni problemy mohou nastat s exportnimi dokumenty v CN. Stalo se mi to poprve tento rok, kdy rovnou dve zasilky nemely kompletni papiry (jeden dodavatel dle meho nazoru umyslne prehledl dodaci podminku FOB a zbozi dorucil EXW, druhy nedodal vse a zacal se vykroucet, ze to nikdy nebylo potreba: na jeho obranu tedy musim dodat, ze asi ma pravdu, ackoliv to nic menenilo na jeho povinnostech zbozi dodat uvolnene). Blizsi info o podminkach dodanihttp://cs.wikipedia.org/wiki/Incoterms. Spedicni firmy to umi zhojit a papiry zajisti samy, ale stoji to dost penez (nas to nyni stalo asi 16 000 CZK na ruznych nakladech jako je dokumentace, commodity inspection, atd).

Jakmile je zbozi na lodi, trva to cca 3-4 tydny, nez se lod’ dostane do Evropy. Kde je lod’ si muzete “trackovat” na ruznych webech, napr.http://maritime-connector.com/(potrebujete zjistit na jake lodi kontejner je, to se da zjistit z bill of ladingu).

Kdyz je zbozi v pristavu v EU, je potreba jej dorucit do mista urceni. Jsou dve moznosti, nektere (vetsi) spedicni firmy cely kontejner napr. do Prahy a zde dojde k jeho otevreni (ze zkusenosti to je levnejsi), jine (rekl bych, ze ty mensi) nalozi jedotlive zasilky do dodavky nebo kamionu a odvezou do CR (a to muze byt stejne drahe jako cela lodni doprava).

Jeste pred tim, nez je zbozi predano, musi byt procleno – propusteno do volneho obehu. Celni deklarace se asi u vetsiny firem plati (radove 500-1500). Celni urad muze vymerit celni dluh, ktery budete muset uhradit. Dale neplatci DPH zaplati i prislusne DPHcko. Informaci o tom jake zbozi podleha jakemu clu najdete nahttp://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx– vhodnou volbou tarifniho zarazeni se da vyse cla i znacne ovlivnit. Nechci nikoho nabadat k podvodum (Celni sprava ma mnoho moznosti jak na ne prijit), spis mi jde o to, ze deklaranti obcas maji tendenci zbozi zaradit tak, jak tomu rozumi sami nebo podle mnohdy i zcela zmatecneho textu na fakture (Cinani nechteji platit exportni clo tak obcas trosku podvadi). Jednou se nam stalo, ze deklaranti proclili zbozi zcela proti nasim instrukcim jen podle faktury (deklarant si domyslel, ze jde o nejake audio/video komponenty, pritom slo ale o neco uplne ale uplne jineho: zaplatili jsme zbytecne clo nekolik tisic, oni potom navic otaleli s reklamaci a chybu vcas nenapravili, takze jsme o penize prisli).

Snad to nekomu pomuze.

Prislo emailem a zverejnuji k diskuzi jak udelat jeste levnejsi a socialnejsi Shipito

Čau Johne,

Nedávno jsem tě prosil abys mi pověsil na tvůj blog řekněme spí­š takové cvičení­ na tvoje dilema jak distribuovat ví­na po USA. Za to velké dí­k, zpětná vazba mi opět otevřela trochu ví­c oči.

Nicméně teďka k jádru pudla. Ty a tvůj blog je teďka ví­ceméně o strastech a slastech shipita. Jak ho tak pročí­tám tak mi to nedá a podvědomě onen koncept “levného přeposí­lání­” balí­ků v hlavě neustále rozví­jí­m a snaží­m na něj naroubovat ještě ví­ce “Low-cost” priority. Ba co ví­c, abych byl konkurenceschopný musí­m nejen byznys model, ale i celou ideu zaobalit do moderní­ho “sociální­ho” hávu. Lidé v dnešní­ době neumí­ bez internetové socializace ží­t, ale na druhou stranu ony fyzické potřeby v podobě posí­lání­ fyzických předmětů jsou zde stále, stále ví­ce se rozví­její­ a já sem si řekl, že přesně tohle by měla být konkurenční­ výhoda (nebo spí­še jen dí­ra na trhu) nového, další­ho českého “Johna”(rozuměj mě:). Teď jen krátce k tomu jak nápad co popí­šu později vzniknul. Jelikož se snaží­m podnikat v Brně(vývoj mobilní­ch aplikací­) a každý den tak jezdí­m vlakem(ne autem) z Hodoní­na(cca 60km) tak aby mé podnikání­ bylo opravdu co nejví­c lowcost, přemýšlel sem, že by bylo super kdybych nejezdil denně za dvě stovky tam i zpět, ale zadarmo, nebo dokonce ještě něco cestou vydělal.

Jak toho docí­lit? Ří­kám si co využí­t potřeb jiných, kolik lidí­ z Hodoní­na kde bydlí­m potřebuje řekněme v úterý poslat balí­ček do Brna? A kolik existuje lidí­, kteří­ právě v úterý jedou autem do Brna nakupovat(tudí­ž vezou cestou tam jen vzduch) nebo jedou třeba jen ráno na otočku k zubaři a mají­ volné mí­sto v batůžku? No možná Vám to bude zní­t poprvé ší­leně, ale já bych něměl problém vzí­t na nádraží­ do ruky igelitku kde by se mi sešlo nějkých pět libovolných věcí­, které se jen prostě potřebujou lowcost variantou dostat z bodu A do bodu B(na hlavák v Brně kam stejně jedu tak i tak)a kde je opět předám. Balí­k o hmotnosti 1kg Vás bude stát cca 60kč(ovšem doručení­ do druhého dne), ostatní­ dopravci od 120kč nahoru. Já kdybych si vzal za transport jednoho balí­čku 20kč, tak jsem minimálně 5x levnější­ než drtivá většina konkurence, moji osobu to fakticky nic nestojí­ a jedu do práce zadarmo. Tady se hodí­ lidové rčení­ :”Vlk se nažral(já vydělal) a koza zůstala celá(spokojený koncový “zákazní­k”)”.
Ano je zde plno otazní­ků a vykřiční­ků,ale zde jsem chtěl představit pouze koncept/ideu. Samotné rozklí­čování­ všech procesní­ch problémů mám v byznys pláně.

Pokud si ovšem představí­m celosvětový potenciál samotné myšlenky, stávají­ mi chlupy na zádech. Netají­m se ani tí­m, že velkou inspirací­ mi byl cestovatelsko-podnikatelský portál airbnb.com kde můžete pronají­mat třeba jen jedinou nevyužitou mí­stnost v domě témě komukoliv na světě. A pozor opravdu to funguje a airbnb.com má po dvou letech existence aktuální­ tržní­ hodnotu cca 1mld USD! Zakladatelé tohoto portálu velmi dobře přečetli trh když si všimli, že ona škálovatelnost ubytovací­ch služeb jde ještě dál rozší­řit a to velmi efektivně a přijatelně pro obě strany “obchodní­ho vztahu”. Jeden nabí­zí­ ubytování­ za konrétní­ cenu a v konrétní­ čas, druhý poptává útočiště za bezkonkurenční­ cenu na oplátku za jistý “diskomfort” hotelu kde je všechno pěkně tak jak má být(u airbnb když neteče voda nebo praskne odpad problém se většinou nemusí­ ihned podařit vyřešit atd).(http://www.moneycrashers.com/airbnb-reviews/ )

Stejně tak i u přepravců- člověk má jen velmi malou možnost nastavení­ úrovně služeb, chcete-li škálovatelnosti kvality a samotné přepravy. Je jasné že pokud budu chtí­t poslat nějakou high tech křehkou věcičku byť jen 60km daleko využiju DHL nebo UPS nebo PPL, ale pokud se máme bavit o tzv Point-to-point tracking nenabí­zí­ žádní­ světoví­ dopravci jakoukoliv LOWcost variantu- ono to ve své podstatě ani cenově nabí­dnout nelze- mluví­m teďka o pří­kladu když potřebuju dostat z bodu A do bodu B napří­klad tenisovou raketu nebo helmu na motorku atd. Přepravce ve své podstatě nabí­dne stejný přepravní­ “komfort” jak křehké tří­kilové 3D tiskárně tak tří­kilové helmě, která byť má balí­kově stejné parametry bude mě stát přeprava balí­ku úplně stejně.

Nějak takhle by vypadala odpověď na potencionální­ otázku: “Jaká je přidaná hodnota Vašeho nápadu a co řeší­ za reálný problém” kdybych byl před investory ve Dni D.

Tzn tento nápad “zabalený” do podoby sociální­ sí­tě nemá nějak dramaticky konkurovat zavedeným přepravcům, ovšem řeší­ problém nebo chcete-li nabí­zí­ alternativu lidem , kteří­ chtějí­ dát posí­láným věcem ten nejnižší­ možný přepravní­ komfort a prioritu na oplátku za extrémně ní­zké ceny.Zároveň ale využí­t ten obrovský potenciál lidí­, kteří­ denně cestují­ byť už za prací­ nebo kamkoliv jinam a chtějí­ si svým přičinění­m a zvýšeným úsilí­m něco přivydělat.

Samozřejmě, že koncept může fungovat ve dvou rovinách- 1/Friends of friends nebo 2/Business(cizí­ služba pro cizí­ lidi)- vše se dá ale rozpracovat.

Určování­ ceny by bylo naprosto tržní­- tudí­ž bych si rozklikl mapu ve své lokalitě a podle toho pokud bych chtěl něco někam převést či bych já někam cestoval nabí­zel své kapacity tak bych viděl jednotlivé ceny a buď si mezi něma mohl vybrat anebo v pří­padě že bych já něco někam vezl tak bych je tvořil.

Určitě by fungoval stejně tak jako v pří­padě airbnb.com(mají­ 50k USD) jistý fond náhrad pro ztracené či ukradené zboží­(z každé zásilky by šlo třeba 50centů do fondu), ale vzhledem k tomu že by se lidi registrovali a byli pod dohledem alá ebay.com nečekal bych žádné extrémní­ delikventní­ chování­- přecejenom buď chci vydělat anebo ušetřit.

Poslední­ věc, která je nejví­ce komplikovaná je samotný pří­jem/výdej zásilek. Ovšem k socialní­mu prostředí­ celé platformy/sí­tě bych alespoň na straně odesí­lají­cí­ho nečekal dramatické problémy. Zkrátka když uvidí­m že borec co jede z Los Angeles do San Franciska autem v 5 hodin odpoledne v pátek od té a té nemocnice, kde má sběrný bod pro domluvené všechny “zákazní­ky”, tak je v zájmu odesí­lají­cí­ho, aby na avizovaném mí­stě byl a zásilku předal.
Problém může nastat na straně přebí­rají­cí­ho. Ten si nemusí­ opět na domluveném mí­stě a v domluvený čas balí­k převzí­t, ovšem tohle je přesně ta cena za LOW cost variantu zásilky.(V byznys plánu tohle je ošetřené)

Jenom sem chtěl Johne vědět co si ty o tom jako člověk se zkušenostmi s logistikou myslí­š. Ano je to ví­c sociálně-interaktivní­ než si poslat balí­k zásilkovou službou, ovšem baví­me se tu o extrémně lowcost přepravě 21.století­:)

Za odpověď budu velmi rád, nápad jsem schopný formou startupu se svým týmem zpracovat téměř ihned. Kapitál by taktéž neměl být problém, nejví­c chybí­ mentoring zasvěceného člověka.

Měj se fajn, Ondra!