Kazdy podnikatel si casto mysli, ze vymyslel nejaky genialni napad a ze z toho bude velmi uspesne podnikani. Mne se to stava celkem dost casto. Treba v noci nemuzu spat. A pak v takovem polospanku neco vymyslim. Sam sebe presvedcim jak to je dokonale a snazim se to zapamatovat. Vim, ze rano to musim nekam napsat, abych to mohl pozdeji zrealizovat. Jeste rano jsem nadseny a vidim jak to bude vyborne fungovat.

Vytvorim nabidku, udelam WWW stranky, popisu co vlastne delam, zacnu propagovat…. a nic. Nikdo nema zajem. Rikam si, ze treba ceny jsou moc velke a snizim je. Ale i po snizeni cen neni zajem. Tak to treba vymyslim tak, abych to dal velmi levne nebo i zadarmo (s tim, ze nejak chytre vymyslim jak na tom vydelam). Ale zase neni nejaky velky zajem!

Tohle je okamzik kdy se nastvu, ze jsem to zase vymyslel nejakou kravinu. Cim vice jsem do toho dal casu a energie tim vice me to rozciluje. Nejhorsi je, kdyz necham programatora naprogramovat nejaky system. To je pak skutecne spousta utracene engergie a penez pro nic za nic. V te sve vidine jsem uplne zaslepeny a verim jak to bude dobre podnikani. Ale ve skutecnosti ten napad nebyl vubec dobry.

Takze jake je reseni? Nic nedelat? Protoze kdo nic nedela nic nezkazi? Skoro to tak vypada, jenze pak mam uplne jinaci zkusenosti.

Nekdy mam zase nejaky napad, ale zas tak moc mu neverim. Presto si reknu, ze to zkusim nabidnout zakaznikum. Dam treba zadarmo inzerat na Craigslist, udelam uplne primitivni WWW stranky. Urcite nezadavam vyrobu zadneho softwaru… Proste jen chci otestovat trh a pri nejhorsim udelam vsechno manualne bez pomoci jakehokoliv softwaru. Udelam to zamerne jednoduse, primitivne a skarede, protoze stejne ve skrytu duse predpokladam, ze to nebude fungovat. Chci si jen potvrdit, ze jsem mel pravdu a ze zakaznici nebudou mit zajem. Delam to jen proto, abych mel ciste svedomi, ze jsem vyuzil prilezitost. Vim, ze bez vyzkouseni nikdy nezjistim jestli neco funguje nebo ne. Nechce se mi. Ale nejak se donutim to zrealizovat.

Najednou me ceka prekvapeni. Zakaznici se zacinaji ozyvat. Nadavaji na to jaky mam spatny web a cely objednavkovy system. Ale porad pribyvaji. Ja se snazim vylepsovat za behu jak to jen jde. Manualne vyrizovat objednavky je tezke. Prosim programatora at se snazi udelat nejaky software co nejdrive to jde. Krok za krokem zlepsuji co se da a podnikani roste.

Zrealizovat podnikatelsky napad, ktery neni uspesny je normalni vec, ktera se bezne stava komukoliv. I kdyz tomu budete venovat hodne casu a penez tak to nezarucuje automaticky uspech. Ne vsechno se da ovlivnit.

Naopak ke zrealizovani podnikatelskeho napadu, ktery je hodne uspesny casto staci jen velmi malo! Treba ta spatna a obycejna verze stranek. Prvni reklamy, ktere nekde zadate zdarma za par minut prace. Provizorni a primitivni zpusob fungovani a vyrizovani objednavek, ktery narychlo vymyslite. Proste jde o ten maly rozdil mezi nic nedelanim a par minutami, ktere do projektu vlozite! Kdyz se totit nikdo nedozvi co nabizite, tak nemate sanci zjistit jestli je o vasi sluzbu nebo produkt zajem.

Dobrych napadu na podnikani je kolem nas moc. Jen je potreba na ne prijit. Cim levnejsim a rychlejsim zpusobem dokazete ruzne napady vyzkouset tim mate vetsi vyhodu.

“A bank is a place where they lend you an umbrella in fair weather and ask for it back when it begins to rain.”

-Robert Frost

Tohle presne vystihuje jak funguji banky. Jestlize penize nepotrebujete tak vam je pomalu budou vnucovat. Pred par lety mne treba volali z banky jestli nechci 10 tisic dolaru. Nechteli po me zadnou dokumentaci, jen ze se pres telefon zeptaji na par otazek jako je muj firemni obrat, apod. A ze mne hned reknou jestli tu pujcku muzu dostat. Uz jsem jednou takovou pujcku od nich mel a rekl jsem jim, ze nemam zajem, protoze 10 tisic dolaru neni moc velka castka. Okamzite me nabidli padesat tisic dolaru coz je maximum co muzou udelat pres telefon a bez potvrzeni prijmu nebo velkeho proverovani. Nechtel jsem ani padesat tisic, takze me nabidli jeste vice, kdyz jim poslu danova priznani. Takto to bylo naprosto normalni. Ted je to samozrejme presne obracene. Kdo si pujcil v dobe kdy nepotreboval ma ted pristup k levnym penezum. Kdo si chce pujcit ted uz temer nema sanci.

Kdyz o tom pisu tak me napadlo jeste neco. To ze se tak snadno pujcovali penize se dnes povazuje za problem a vymysli se vsechny mozne regulace jak zabranit, aby nedoslo ke stejne situaci znova. Rika se jak si chudaci lidi napujcovali penize, poutraceli je za spatne investice a ted se kvuli tomu zhroutila ekonomika.

Jenze ono to ma i druhou stranku. Divam se na to pohledem imigranta, ktery prisel do uplne nove zeme a budoval vse od zacatku. To ze mi nekdo pujcil velmi jednoduse penize bez velke regulace mne neuveritelne pomohlo. Rozdil je, ze jsem byl opatrnejsi jak jsem ty penize investoval. V podnikani dela rozdil kdyz vite, ze mate k dispozici penize misto nekonecneho skudleni. Treba misto placeni najmu si pujcite a koupite vlastni nemovitost. Nasetrit na ni by mi trvalo desitky let. A pritom najem je zhruba stejny jako moje splatka pujcky. To ze bylo malo regulace vubec nebylo spatne. Jen kdyby ti to lidi nepokazili (kdyz se jim da do ruk svoboda a moznosti). Ten pocit, ze ziskat penize jednoduse nebyl spatny. Docela me mrzi, ze ty doby snadnych pujcek se uz dlouho nevrati.

Eric Schmidt (CEO Google) nedavno rekl nasledujici komentar na konferenci Sun Valley.

Mr. Schmidt said the mood at the conference was “sober, realistic.” He dubbed the current state of the economy “the new normal.” “The reality of the new normal is sinking in,” he said. “You run your inventories really tight, credit is not widely available, and you can’t waste money.”

Tenhle komentar pro me perfektne vyjadruje jak se postavit k soucasne ekonomicke situaci. Proste to, ze to co povazujeme za soucasnou eknomickou krizi je v podstate novy normalni stav.

Levne penize ve forme pujcek, ktere se davali skoro kazdemu se uz asi nikdy nevrati. Realitni boom a neuveritelne rostouci ceny take nelze brzy ocekavat. Rust v souvisejicich oborech se take asi nevrati. Zakaznici, kteri bezhlave utraceli ted premysli nad kazdym dolarem (korunou) nez ho pusti. Meni se zpusob mysleni. Lide jsou opatrnejsi. Nikomu se nechce utracet dokud to neni nezbytne nutne. Menni se zvyklosti a postupne cela spolecnost.

To co perfektne vydelavalo a fungovalo jeste nedavno (kdyz na tom ekonomika byla dobre) je uz minulosti. A nastava stav, ktery mel v podstate nastat uz pred delsi dobou. Nemuzete zbytecne utracet penize, pujcky je obtiznejsi ziskat a nevyplaci se mit utopene penize v zasobach.

Vyhraje ten kdo se drive prizpusobi.

Dejme tomu, ze si date cil vydelat milion dolaru s vasi novym podnikanim. Je dobre si davat nejake cile. A kdyz provozujete normalni podnikani (ne nejakou charitu) tak urcite chcete vydelat co nejvice penez. Takze mit cil nejakou castku neni nic spatneho. Treba jen pro ten pocit, ze mate nejake pennize, ktere vas zabezpeci do budoucna.

Vydelat milion dolaru neni jednoduche. Obzvlaste kdyz to berete tak, ze vydelate milion ze zisku firmy. A zacinate z niceho. Kazda rostouci firma neustale potrebuje penize na rozvoj. Cim vice se utrati na rozvoj tim vetsi ma firma naklady. Takze kdyz se pokusite maximalizovat zisk, tak budete vyrazne uskrtit vsechny mozne naklady. A firma se pak treba nerozviji tak rychle jak by mohla. Neni to uplne jednoduche najit perfektni rovnovahu, protoze zrovna v soucasne dobe krize se ukazuje, ze se vyplacelo byt v minulych letech vice opatrny s naklady. Ale to uz jsem uhnul od puvodni myslenky.

I kdyz budete mit podnikani, ktere je slusne ziskove a budete mit cil vydelat ten milion tak se dostavate do druheho problemu. Cim vice zisku vydelate tim vice jdou nahoru vase dane.

V USA jsou firemni dane nasledujici:

       Taxable income over     Not over      Tax rate

          $         0        $    50,000        15%
               50,000             75,000        25%
               75,000            100,000        34%
              100,000            335,000        39%
              335,000         10,000,000        34%
           10,000,000         15,000,000        35%
           15,000,000         18,333,333        38%
           18,333,333         ..........        35%

Kdyz se dostanete do zisku mezi 100 a 300 tisic tak to je hodne demotivujici platit v tomto rozmezi 39% dan. Me uvahy beru tak, ze kdyz podnikate tak si davate vetsi cile na rozmezi trech let. Proste do trech let chcete dosahnout neco vyznamnejsiho. Je to dostatecna doba na dokazani jestli koncept funguje. Kdyz se po trech letech nikam nedostanete tak bych asi doporucoval delat neco jineho. Tohle myslim vazne. Neco delate spatne nebo jste ve spatnem oboru a nema smysl v tomto utapet veskery svuj cas.

Zpet k tematu. I kdyz mate zisk 333 tisic dolaru (beru porad ten priklad, ze chcete milion dolaru do trech let), musite pocitat, ze vam dane seberou 39%. Takze musite vydelavat skoro dvojnasobek. Ano je to super, ze se dari, ale mate pocit, ze ty dane jsou penize vyhozene z okna. Takze treba pri zisku 333 tisic dolaru rocne vam zabere o dost dele nez dosahnete zisku jednoho milionu.

Existuje vsak mnohem rychlejsi cesta (krome neplaceni dani, kterou nedoporucuji). Kdyz se vam podari vybudovat firmu se ziskem 300 tisic dolaru tak je velmi pravdepodobne, ze ji nekdo koupi za trojnasobek zisku. Aspon v USA to takto relativne jednoduse funguje. Trojnasobek zisku neni nic prehnaneho. Muzete mit stesti a prodat firmu i za petinasobek zisku. Stacilo by vam pak mit firemni zisk jenom 200 tisic dolaru. Kdyz se vam toto podari tak nemusite cekat nekolik dalsich let nez nasetrite milion. V Americe je velmi vyvinuty trh na prodej firem. Hodne lidi pocita s tim, ze nez pujde do duchodu tak prodaji svoji firmu. Hodne lidi take davaji prednost koupit uz trosku zavedenou firmu. Ono rozjizdet neco uplne z niceho je hodne tezke. Ale koupit zavedenou firmu a vylepsit pro mnoho lidi zni jako jednodussi reseni. A pro podnikatele neni nic jednodussiho nez zacit delat neco noveho.