Primo psani tohoto blogu PodnikanivUSA me vydelalo aspon milion korun. I kdyz to vlastne delam od zacatku zadarmo. Ono to zni neuveritelne i pro me samotneho. Ctete dale a uvidite jak jsem toho dosahl.

Uz se me vicekrat stalo, ze jsem premyslel jestli pokracovat v psani tohoto blogu. Asi kazdy kdo bloguje ma obdobi, kdy se mu prestava chtit. Ma treba pocit, ze uz vsechno dulezite napsal a nema nove tema. Nebo ho nastvou blbe komentare pod clanky. Parkrat jsem to uz taky zazil, ale vzdy jsem to prekonal. I kdyz jsem mel pochybnosti jestli ten cas radsi nevenovat necem jinemu.

Za psani blogu nemam zadnou primou kompenzaci. Primou kompenzaci myslim, ze bych na blog dal treba Google AdSense reklamy. A pak vydelaval kazdy den za to, ze by sem tam nekdo na neco klikl. Ale vim, ze by to stejne zadne zazracne castky nebyly. Takze proto jsem je to nikdy neimplementoval.

Vetsinu clanku jsou moje zkusenosti z podnikani. Pisu o mych firmach a co delam. Snazim se psat otevrene, aby to melo nejakou informacni hodnotu. A uspesnost blogu je vlastne nejlepsi reklama pro me firmy.

Jsem schopen odhadnout kolik zakazniku jsem ziskal primo i neprimo pres tento blog. Jde o lidi, kteri si precetli clanky a pak vyuzili sluzby mych firem. Nebo lidi, kteri se zapsali do affiliate programu a pak pres ne prisli dalsi zakaznici. Kdybych na to vsechno dal nejakou financni castku, tak muzu rict, ze blog privedl zakazniky v hodnote reklamy za milion korun. Tohle neni vsechno co jsem vydelal, ale kolik jsem usetril, kdybych si platil jinou reklamu.

Muzu to porovnat treba s Google Adwords. Da se temer presne zjistit kolik stoji akvizice jednoho zakaznika. Vypocitam castku kolik me to stoji a pak vynasobim poctem zakazniku, ktere prinesl blog. Kdyz to vezmu pres Google Adwords tak mne to vyjde na minimalne milion korun. Tohle znamena usetreny milion. Jen diky tomu, ze jsem prekonal lenost a skoro kazdy den napsal nejaky clanek (coz zabere doslova 10-20 minut)

Beru to jako dalsi dobry argument proc se vyplati psat blog. Ono skutecne podnikat a spolehat se na placenou reklamu je hodne tezke. Reklama je draha. Z tohohle pohledu je mit nejakou komunitu okolo blogu naprosto vyborna.

Jeste nezapomente na neco. Davam tady ten prostor zdarma k vyuziti ctenarum v ramci predstaveni jejich ruznych projektu. Blog jsem vybudoval vlastnim usilim, ale chci aby z neho meli prospech i ostatni ctenari, kteri podnikaji.

Pristi rok jsem se tesil, ze se prihlasim do souteze INC. 5,000. Kdyz jsem vyzkousel ten jejich kalkulator, jestli by se ma firma kvalifikovala , tak vyslo ze ano. Dokonce bych byl letos na 170 miste (z 5 tisic nejrychleji rostoucich firem).

Jenze je tam hacek. Pocita se obrat za posledni tri roky. Ale ten prvni rok musite mit minimalne obrat $200,000. A to jsem o kousek propasl. Sakra, ono by se pomalu vyplatilo udelat nejaky barter nebo nejak jinak zvysit obrat, kdybych tohle drive vedel:-). Byt v zebricku je dobra publicita zdarma. U startupu je relativne jednoduche rychle rust (z nuly se roste rychle, ale jen do urcite miry). A kdyz se to meri za tri roky a zacinate s obratem $200,000 tak dostatenete rust pres tisic procent kdyz dosahnete jen obrat par milionu. A to neni zas tak tezke. Prespristi rok to uz bude pro me o dost tezsi.

Jen takovy maly tip.

Wayback Machine – http://www.archive.org je vyborny zpusob jak zjistit informace o konkurenci.

Zajimalo me jak jedna firma historicky rostla. Meli ve zvyku napsat kolik zakazniku maji do sekce ABOUT US na jejich WWW strankach. Takze jsem sel do Wayback Machine a zadal jejich URL. Prosel jsem historii jejich stranek. A presne nasel na jejich strankach kolik meli zakazniku v kazdem roce. Dokonce toho zverejnili jeste vice z cehoz se dalo posoudit jak rostli. Zajimave bylo i videt jak se vyvijel jejich web a menil rozsah sluzeb.

Dnes jsem u snidane cetl vyborny clanek v Inc. casopise. Sem tam zajdu na snidani do Coffee Bean & Tea Leaf. Davam si tam oblibeny Japanese Cherry caj a Chocolate Chip Twist (takove sladka dobrutka). Uz me tam znaji a jakmile vstoupim do dveri zacnou pripravovat muj oblibeny caj. Kdyz chci u pokladny objednat tak uz je nachystany.

Ale zpet k tematu:-). Clanek se jmenuje: Slow Growth = Slow Death?. V prekladu Pomaly rust = Pomala smrt? Clanek jsem nasel i online, takze tady si ho muzete precist.

Je to presne ten typ clanku, ktery me donuti premyslet nad vlastnim podnikanim. Strucne receno jsem treba spokojeny, ze firma roste. V clanku je priklad, ze firma roste 50% rocne. Ale konkurence treba roste 100% rocne. Ja muzu mit pocit jak ve bezvadne funguje. Jak krasne rosteme. Ale za 8 let je konkurence 10 vetsi nez ma firma. Desetkrat vetsi znamena, ze ma 10 x vetsi budget na reklamu, 10 x vice projektu, 10 x vice meetingu se zakazniky.. proste na vsechno ma 10x vetsi potencial. A pak uz je najednou velmi tezke konkurovat.

Ty priklady ve clanku jsou z oblasti softwaru. Kde to je vsechno mnohem drastictejsi nez v nejakem kamennem podnikani. Ale i tak je velmi dobre na zamysleni.

Dnes mi volali z firmy pres kterou mame merchant account (na prijimani plateb kreditnimi kartami). Byl to jejich security department. Lekli se totiz toho, ze mame cim dal vetsi objem transakci a to povazuji za risk.

Na toto jsem si uz zvykl, ale kdyz jsem prijel z CR tak mi to pripadalo nepochopitelne. Proc by melo byt vice riskantni firma, ktera prijima vice plateb. Maji byt radi, ze maji vice penez.

Ale podle nejakych statistik treba vi, ze tohle je riskantni. Takze to sleduji. Treba jim takto nekdo zkrachoval a pak zakaznici zadali o penize zpet. A stalo je to hodne penez. Jsou proto radeji opatrni.

Musim jim poslat bankovni vypis za posledni dva mesice. Podivaji se kolik mame penez na ucte. Kdyz to bude dostatecne tak vse schvali na vetsi objemy.