V nove budove mam navic kancelarske prostory. Zhruba 1,900 sq. feet (176 m2). Pristup do kancelari 24 hodin denne. Mohl bych je pronajmout nejake firme co chce expandovat do USA.
Na budovu si muzete dat vlastni loga a nazev firmy.
Jedna privatni kancelar a zbytek je otevreny prostor.
A jeste budete mit super souseda. 🙂 V nove budove budu pouzivat pouze sklad, ktery ma zvlastni vchod. Pro kancelare zatim vyuziti nemam.
To pisou na blogu Signal vs. Noise. S jejich nazory se ztotozuji, ale s timto mam trosku problem.
Ono se to hrozne dobre rika, kdyz uz je po bitve. Podivat se zpet a zhodnotit jak jsem vse dobre udelal. Vsechna rozhodnuti, ktera vedla k uspechu vypadaji strasne logicky a daji se krasne vysvetlit. Jenze na bitevnim poli to vetsinou vypada uplne jinak. Nejistota. Nedostatek informaci. Clovek jede podle citu a sam nevi jestli skutecne dela dobra rozhodnuti.
Mozna to nechapu, ale co je vlastne ten nejlepsi napad? Jak to poznat? Co kdyz si myslim, ze to co prave delam je muj nejlepsi napad, ale stacilo by zkusit neco jineho (na coz neni cas) a zjistit, ze to je jeste lepsi napad.
Kdo rozhoduje co je nejlepsi napad? Ja sam podle toho co me bavi delat? Nebo zakaznici podle toho za co jsou ochotni nejvice platit, ale pritom to je prace, kterou sam nenavidim? Je tohle ten nejlepsi napad?
Casto podnikani, ktere je “sexy” pritahuje obrovske mnozstvi lidi a je v nem nejvetsi konkurence. Kazdy to chce delat a vydelat penize je hodne tezke. Treba to tak funguje v realitach. Kazdy chce byt Donald Trump a delat realitni ksefty. Predstavuji si, ze budou jezdit v krasnem aute. Moc nepracovat. Sem tam koupit nebo prodat krasnou nemovitost. Ale vetsina lidi co se do toho amatersky pusti vubec neuspeje. Ale pritom si mysleli, ze to byl nejlepsi napad.
Jina podnikani, ktera tak atraktivne nepusobi muzou byt zlatym dolem. Tak co je teda ten nejlepsi napad? Rozhoduje te si to sami nebo nechavate rozhodnout zakazniky?
Dneska se mi stala ostuda. Prisel za mnou zamestnanec, ze mu neprisla vyplata na ucet. A ja si za boha nemohl vzpomenout jak se jmenuje.
Uz pro me 14 dnu pracuje. Proto mne bylo strasne hloupy se ho na to zeptat jak se jmenuje.
Shipito roste a porad najimame lidi. Sem tam musime taky nekoho vyhodit. Kazdy den nechodim do skladu a primo nezadavam lidem praci. Najimani lidi jsem take delegoval, takze nemam takovy prehled kdo je kdo. Na vyplatach mame 33 lidi. Ne vsichni jsou na full time. Hodne lidi pracuje kratsi dobu. Ale je to dost lidi na zapamatovani. Uz to neni mala firmicka, kdy pred rokem pro me delalo par lidi. To jen pisu, abych se mel na co trosku vymluvit.:-)
Prochazel jsem prijimacimi papiry a dival se na kopie ridicaku jestli ho podle fotek poznam. Pak jsem ho poznal, ale nebyl jsem si 100% jisty. Je to malicka fotka a jeste nekvalitni cernobila kopie. Takze jsem odchytil jineho zamestnance a poslal ho do skladu at mi zavola Johnnyho (podle fotek jsem si myslel, ze to je on). A Johnny skutecne prisel. Takze dostal vyplatu a myslim, ze uz tad znam vsechny lidi v me firme. 🙂
Zrovna jsem mel v kancelari pana z Bank of America. Byl to takovy ten nejslusnejsi z te neslavne schuzky kdy na me tlacili. Byl to taky clovek co se nejvice zaslouzil o to, aby mi dali ty Asiana kreditky, ktere jsem chtel kvuli letani letadlem.
Tak a ted se podrzte. On me v podstate prisel rict, ze Asiana karty prijdou zitra. A pak me velmi slusne pozadal jestli bych si nemohl vzit jeste tu jednu commercial kreditku na 100 tisic dolaru co mne predtim nabizeli.
Jen abych to vysvetlil. Asiana karty me dali misto te commercial kreditky. To bylo jedine co jsem po nich chtel. A nebylo to uplne jednoduche vyridit. Byl jsem na telefonu kdyz argumentovali, ze uz jsem schvalen na 100 tisic kredit limit a tim oduvodnovali at mi vydaji Asiana karty (resilo to jine oddeleni Bank of America).
Tak a ted prisly potom co my vydali ty Asiana kreditky jestli bych si nemohl vzit jeste tuto kartu. Tak se ho ptam at mi to rekne na rovinu a jestli jim to udela radost, kdyz si ji vezmu. Tak rikal, ze jim to radost udela, protoze o to vlastne celou dobu slo. Maji nejake quoty kolik musi rozdat creditu na techto kartach. Ty Asiany se nepocitaji, ale za toto asi dostanou nejakou odmenu.:-) Jim je uplne jedno jestli ji budu pouzivat. Hlavne, ze muzou ukazat, ze ji vydali. Jsem dobry team player a kdyz na me jde nekdo uprimne a slusne tak rad vyhovim.
Takze mam dalsi kreditku na 100 tisic dolaru.
Rikam, sakra jestli je toto vubec normalni? Myslim, ze se ty banky z krize vubec nepoucili. Bud jsou extremne opatrne a nepujci vubec nebo to prehaneji a rozdavaji uplne bez zabran. Nestezuji si. Hlavne, ze me vidi jako dobreho klienta, kteremu se neboji pujcit. Muze prijit doba kdy se to bude hodit. Jen bych tomu neveril, ze to je vubec mozne (jeste pred tydnem).
Tak prave zavolali z Bank of America. Maji pro me dobrou a spatnou zpravu. Od minuleho tydne se snazi vyridit pro me dalsi kreditky. Kreditky vyridili (Asiana frequent flyer miles pro lety first class do Asie + pres Star Alliance kamkoliv na svete:-). To je dobra zprava. Ale na kazde je jenom 30 tisic dolaru kredit limit. Misto celkem 100 tisic dolaru mam jen 60 tis.:-). To je ta spatna zprava.
Meli z toho uz trosku hruzu, protoze vyslovne jsem jim rekl, ze nechci mene nez 50 tisic. Tak volali strasne opatrne. Nevim jestli lhali (je to mozne), ale pry hned jak poslu prvni platbu, tak ze to zvysi na tech 50 tisic (kazdou). Ono mi to je ted uz celkem jedno, protoze jsem dostal vcera kreditky od Citibank.
Ted by byl ten spravny cas vyhlasit bankrot! Tolik penez k dispozici na kreditkach jsem v zivote nemel. Samozrejme si delam legraci. Ale je to hodne zajimava lekce jak to s temi bankami funguje.
Kdyz pujdu do banky zadat o kreditku tak me nic nebudou chtit dat. Dokonce jsem nekdy v lednu mluvil s manazerkou v pobocce Citibank a chtel po ni at mi zvednou ty limity. Nepochodil jsem. V novinach ctu jak malym podnikatelum zmensuji limity na pujckach. Jak je tezke ziskat penize kvuli krizi. Nedavno jsem volal na American Express, protoze mi dali kreditku s limitem $3,000. Chtel jsem aby mi to zvedli. Rekli, ze ne. Tak jsem rekl at ji zrusi. Bez nejakou premlouvani ji zrusili. Proste vyhrozovani vubec nepomohlo. Podobne jsem zrusil par kreditek a nikdy jsem nedosahl sveho.
Ale ted jsem se dostal do situace, ze ty banky skutecne sami chteli neco ode me. Nebo v pripade Citibank nechteli prijit o business, ktery u nich mam. A ja jim jen pekne reknu at se snazi. Velky rozdil dela s kym se bavim. Kdybych to stejne rekl nekde na pobocce tak me poslou nekam. To stejne kdybych volal na nejakou jejich telefonni linku. Dokonce jsem zkousel mluvit s ruznymi supervisory. Taky to nepomohlo. Ten klic je mluvit s lidmi co maji na starosti vetsi zakazniky. Nemluvit s nikym z oddeleni pro small business, ale snazit se dostat do oddeleni pro commercial banking. A nejlepe mit nekoho kdo me doporuci.
Urcite i pomohlo, ze se nam dari. Vetsina lidi se kterymi jednam rikaji, ze jsme takovy ostrov optimismu, protoze jejich ostatni klienti jsou na tom spatne (klesajici prodeje, apod.). Paradoxni je, ze pro hodne Americanu je ten muj pristup idealem jak funguje “American dream”. Proste, ze vsechno je mozne a misto narikani se clovek snazi a maka. A dokaze i v tezkych situacich najit reseni a prosperovat. Misto cekani na pomoc od nekoho (vlady) se dokazat postarat.
Za par minut ten clovek z Bank of America prijede abych podepsal papiry na ty kreditky. Takto ma byt. Co ja budu nekam jezdit:-).