To pisou na blogu Signal vs. Noise. S jejich nazory se ztotozuji, ale s timto mam trosku problem.
Ono se to hrozne dobre rika, kdyz uz je po bitve. Podivat se zpet a zhodnotit jak jsem vse dobre udelal. Vsechna rozhodnuti, ktera vedla k uspechu vypadaji strasne logicky a daji se krasne vysvetlit. Jenze na bitevnim poli to vetsinou vypada uplne jinak. Nejistota. Nedostatek informaci. Clovek jede podle citu a sam nevi jestli skutecne dela dobra rozhodnuti.
Mozna to nechapu, ale co je vlastne ten nejlepsi napad? Jak to poznat? Co kdyz si myslim, ze to co prave delam je muj nejlepsi napad, ale stacilo by zkusit neco jineho (na coz neni cas) a zjistit, ze to je jeste lepsi napad.
Kdo rozhoduje co je nejlepsi napad? Ja sam podle toho co me bavi delat? Nebo zakaznici podle toho za co jsou ochotni nejvice platit, ale pritom to je prace, kterou sam nenavidim? Je tohle ten nejlepsi napad?
Casto podnikani, ktere je “sexy” pritahuje obrovske mnozstvi lidi a je v nem nejvetsi konkurence. Kazdy to chce delat a vydelat penize je hodne tezke. Treba to tak funguje v realitach. Kazdy chce byt Donald Trump a delat realitni ksefty. Predstavuji si, ze budou jezdit v krasnem aute. Moc nepracovat. Sem tam koupit nebo prodat krasnou nemovitost. Ale vetsina lidi co se do toho amatersky pusti vubec neuspeje. Ale pritom si mysleli, ze to byl nejlepsi napad.
Jina podnikani, ktera tak atraktivne nepusobi muzou byt zlatym dolem. Tak co je teda ten nejlepsi napad? Rozhoduje te si to sami nebo nechavate rozhodnout zakazniky?