Kdyz se clovek prestehuje do jine zeme tak ma tendenci se citit trosku jako outsider. Amerika je vyborna zeme, kde vas lide skutecne prijmou. Ale presto si porad uvedomuji, ze jsem pred par lety prisel temer s holou prdeli:-). Proste jsem si na vse jeste nezvykl. Mam v zive pameti, kdy jsem se snazil vse budovat. V noci jsem premyslel nad tim co chci v USA dokazat. Snazil jsem se prijit na to jak co nejrychleji vydelat penize. Chtel jsem investovat do nemovitosti, ale na to jsem ze zacatku nemel finance. Misto abych vymyslel kraviny jak investovat bez penez jsem se radeji vrhl na jejich vydelavani. A prebytek co jsem nepotreboval insvestovat do vlastniho podnikani jsem investoval do nemovitosti.

Za tech par let jsem toho nastradal docela dost. Pozemky, byty, domy, kancelare i sklady. Proste to byla moje predstava a sen co chci delat. A sel jsem za tim.

U investovani do nemovitosti je nejtezsi ziskat dobre najemniky. Takze jsem v hodne pripadech najemnikem sam sobe. Verim vlastnimu podnikani vice nez nejakemu najemnikovi. Jakmile bude nemovitost splacena tak nemam problem nejakou budovu pronajmout nekomu jinemu. V nejhorsim pripade, kdyz najemnik zkrachuje tak jen prijdu o prijem na relativne kratkou dobu. A hlavne nebudu mit velke naklady ve splatkach pujcek. Tohle povazuji za nejmene riskantni pristup.

Nedavno byla v nasem komplexu kancelarskych budov a skladu schuze vlastniku budov. Je jich tady v arealu 22 a mame spolecnou asociaci. Spolecne totiz platime urcite veci. Treba udrzbu okoli nasich budov. Odvoz odpadu, apod. Hlasovalo se o ruznych vecech. Kdyz ostatni majitele zjistili, ze mame dva hlasy tak prekvapene koukali.

Ty budovy totiz nejsou uplne nejlevnejsi a za par poslednich par let krize byl kazdy rad, ze se drzel nad vodou. Ja jsem byl jednim z prvnich majitelu a na zacatku roku jsem koupil posledni budovu co byla na prodej.

Byl to takovy okamzik, ktery si vychutnate a uvedomite si, ze vlastne mate uspech. Vidite to v ocich tech lidi okolo, kteri si rikaji co se deje, ze jim nestacila jedna budova.

K tomu mi zavolal muj agent jestli tu druhou budovu nechci prodat. Ze ma pro me kupce, ktery ji strasne chce. Puvodne ji totiz chtel koupit, ale dlouho se rozhodoval. Ted zjistil, ze zadna obdobna budova na trhu neni. Zaplatil by naklady a pridal neco navic. Vypada to tak na 100 tisic dolaru. A agent nasel budovu dvakrat vetsi nez oba moje soucasne sklady, ktera se prodava a velmi vyhodnou cenu. Vlastni ji velka firma, ktere ji potrebuje nutne prodat. A co nejdrive. Takze jsou ochotni jit s cenou vyrazne dolu. Ale do dalsiho obchodu se moc nehrnu. Je na to jeste moc brzo.:-)

Dat dobrou nabidku je velke umeni.

Smlouvat o cenu je jednoduche. Ale doopravdy ucinne je vedet o co prodavajicimu jde. Jakou ma motivaci. A pak nabidnout neco co splni nekterou z techto motivaci.

Funguje to takto v kazde obchodni transakci. Kazda strana ma jine motivace. Ty nejsou vzdy jasne vyditelne. Je potreba na ne prijit. Musi se jit do hloubky. Vedet co muzu nabidnout a co chce druha strana.

Ja nad tim vzdy premyslim a nekolikrat se mi podarilo udelat velmi dobry obchod prave kvuli tomtu principu. Kupoval jsem treba jednu nemovitost a chtel jsem vyjednat nejlepsi cenu.

Prodavajici sel do duchodu a prodaval sve kancelare. Pri prodeji chtel co nejvice vydelat. Zjistil jsem, ze existuje velmi elegantni reseni pro nas oba. Kdyz mu splatim nemovitost na splatky behem nekolika let tak se mu vyrazne snizi dane, ktere plati. Zisk z nemovitosti se rozlozi na delsi obdobi a usetri.

Me se navic nechtelo ziskavat pucjku z banky kvuli velkemu mnozstvi papirovani. Takze prodavajici me dal pujcku (owner financing) a jeste mel radost kolik usetril. Byla to vyhra pro nas oba.

Funguje to tak na vice prikladech. Kazdy si preje delat dobre obchody. Vzdy premyslejte co muzete nabidnout a co ta druha strana skutecne stoji.