Vzdycky jsem byl zastancem diverzifikace. Ale nejak se mi to ted v hlave meni. Mam pocit, ze chci osekat spoustu veci co me zdrzuji a maximalne se zamerit na to kde moje prace udela nejvetsi rozdil.

Muze za to Shipito. Meni me to perspektivu. Neni to nejaka nova vizionarska predstava. Spise prakticka realita. Casu je malo. Kazda hodina kdy muzu bez vyruseni premyslet nad Shipito prinese mnohem vice nez hodina, kterou venuji necemu jinemu. Samozrejme si muzete rict, ze lze delegovat. Ale i to, ze ve skrytu duse sem tam premyslim nad necim jinym hraje roli. I nejake male vyruseni jednou za cas hraje roli. Staci, ze se prerusi tok myslenek. Clovek prevede mozek na neco jineho. A zrovna ted a v nejblizsich mesicich resime hodne strategickych zalezitosti. Mezinarodni expanze a dalsi rust pozaduje, aby se vsechno poradne promyslelo.

Neveril bych, ze to nekdy budu rikat, ale fakt mam ted pocit, ze chci maximalne vse zjednodusit a soustredit se jen na jednu vec.

Jako nejvetsi trapas mi pripada, kdyz nekdo zavola, ze pro me ma nejaky dobry obchod nebo prilezitost. A pak zjistim, ze se mi pokousi neco prodat.

Stalo se vam tohle uz nekdy?

Ja uz jsem maximalne paranoidni. Neodpovidam na emaily, telefonaty nebo pozadavky na schuzky, aniz bych presne vedel s kym mam tu cest a co ma byt presne ta prilezitost. Sem tam se jeste necham nachytat. Mrzi me pak ten ztraceny cas. Casu je skutecne malo a je ho potreba setrit. Clovek musi byt az trosku arogantni v tom jak si ten cas musi hlidat. Je to kvuli tomu, ze salesmani jsou cim dal vynalezavejsi v tom jak se nekam vetrit a snazit se neco prodat.

Nemam rad smlouvani a dohadovani o nejakem obchodu. Mam pocit, ze to je ztrata casu. Nelibi se mi pristup k obchodu, kdy kazda strana jen zkousi co ji projde. Kdyz to prejde nejakou rozumnou hranici tak me to tak znechuti, ze nechci v obchodu pokracovat.

Kdyz delam nejaky obchod tak hodne premyslim co by bylo idealni reseni pro obe strany (WIN – WIN). Snazim se vzit do pozice druhe strany a co by bylo prijatelne pro me. Je to docela tezke a zabere to hodne casu.

Nejvice me znechuti, kdyz prijdu s dobre promyslenym navrhem a druha strana to nedoceni. A radeji zkousi co muze dosahnout. Bez nejake logiky nebo argumentu se snazi dosahnout maximalnich vyhod. V tom okamziku si rikam, ze to je ztrata casu a chci jednani ukoncit. Nekdy se stane, ze druha strana se pak chce vratit k originalnimu navrhu. Jenze me se v hlavne neco zmeni a uz se mi to taky nelibi. Proste kdyz nekdo nedokaze ocenit co je dobry navrh na obchod tak me to uplne znechuti ten obchod udelat.

Vim, ze jsem to takto drive nemel. Ale hodne se to zmenilo. V USA mam pocit, ze jsem zahlcen ruznymi nabidkami. A ze tech prilezitosti je mnohem vice nez se da lidsky zvladnout. Takze kdyz je moznost se rychle a jednoduse domluvit tak to beru. Kdyz to je moc slozite tak to odsouvam pryc. Ono totiz na uplne kazdy problem nebo situaci existuji alternativni reseni. Nikdy neni jen jedno mozne reseni nebo jeden zakaznik. Vzdy je nejaka dalsi moznost hned za rohem.

Ty vikendove komentare me inspirovaly hned k nekolika clankum.

Kde najdete v USA nejlepsi zamestnance pro vasi firmu? Zalezi co delate.

Clayton si v diskuzich mysli, ze v Palm Springs budou stejni zamestnaci jako v Los Angeles. Nebudou. V kazdem meste USA jsou obrovske rozdily. Kdyz budu chtit zalozit technologickou firmu tak pujdu do Silion Valley. Kdyz casino tak do Las Vegas a tam najdu nevice kvalifikovanych zamestancu. Nejvice herecek najdete v Hollywoodu. Proste v kazdem meste je nejaka koncentrace lidi, kteri se hodi pro neco jineho.

V Palm Springs jsou zase duchodci. Je to popularni mesto kam se stehuji lidi co jdou do duchodu.

To misto kde se rozhodnete podnikat fakt dela rozdil!

Jeste k tem komentarum a ruzovym brylim. Fakt na sve zamestnance nedam dopustit! Jsem jim vdecny, ze muzu jezdit na dovolene, kdykoliv chci. Vim, ze se na ne muzu spolehnout. Proste jsou fakt klicem pro uspech firmy. Kdyz si predstavim kolik veci bych musel delat sam, kdybych jim nemohl dostatecne verit, tak mi je spatne. Asi bych moc dlouho podnikat nevydrzel.

O vikendu tady na blogu byla docela legrace v komentarich. Libil se mi prispevek od Michala, ktery je presvedcen, ze za chvili musim zkrachovat kvuli svemu amaterskemu pristupu.

Jen kratka poznamka k diskuzim. Musim jen pripomenout tuto informaci z praveho sloupce.

Konstruktivni prispevky vitany. Piste s jakou firmou podnikate a pridejte odkaz na svuj web. Na anonymni chytraky nikdo neni zvedavy! Cilem je vymena konkretnich zkusenosti.

Tohle je fakt dulezite. Anonymni vykriky dokaze udelat kazdy. O to smutnejsi je, ze pak zjistite, ze treba ten anonymni ctenar je uplny loser. Cenim si kdyz se komentator neboji ukazat co skutecne dela (ukaze treba link, projekt, firmu…). Diskuze ma pak uplne jinaci uroven.

Duvod k anonymite je vetsinou kvuli tomu, ze dnes se da vsechno na Internetu jednoduse overit. To je i duvod proc nemuzu psat nejake hovadiny. Kazdy muze jit na internet a presne si vse zjistit. Nebo se osobne prijit podivat treba ke me do skladu. Staci znat jmeno me firmy.To ze otevrene pisu na blogu znamena, ze si musim davat velky pozor, abych vse delal presne jak se ma. Tzn. nemuzu mit nelegalni zamestnance jak si Michal v diskuzich mysli. Mozna to zrovna bere podle sebe, nevim. Ale byl bych uplny idiot, kdybych psal verejne na blogu o me firme a pritom porusoval zakony.

Ale zpet k tomu amaterstvi. Tohle si myslim, ze je uplne nejdulezitejsi. V USA se mi toho podarilo v mem pohledu za par let hodne. A vse jsem udelal tim amaterskym a jednoduchym zpusobem a s malo penezmi.

Neni tohle uplne fantasticka zprava pro vsechny? Vemte si, ze umite hodne veci delam mnohem lepe a profesionalneji nez ja. Ja jsem nadseny z toho co me se podarilo dokazat. A vy mate sanci byt jeste mnohem lepsi!

Ja popisuji jak vse lze delat relativne jednoduse. Jak usetrit cas a penize. Jak podnikani neni zas takova veda. Samozrejme, ze vsechno jde delat jeste lepe. Sam vidim ty mezery. Delam to jak to umim. A presto to funguje, i kdyz to je amatersky.

Sakra o spouste veci co mam ted k dispozici se mi v zivote nezdalo. Neveril bych ze to bude mozne. Ted v tom ziju.