Premyslel jsem jeste nad komentarem co napsal Cappy u nedavneho clanku ve kterem zminuji nove velke slevy na poplatkach u Shipito:

Me to tak moc vtipny neprijde. Jednak kvuli cashflow, potom kvuli income.

A z hlediska konkurence? Kdyz uz situace dosla tak daleko, ze se musi rozjet cenova valka? Nebo ze uz nic lepsiho nezbyva..? Hm..

Nebudu komentovat rozpad zdejsiho mozkoveho trustu, ktery kdysi hyril napady, “co delat”, a jak vybehnout s konkurenci – ale nyni se spokoji s lacinymi vtipy..

Tak doufam, ze jsem to dobre pochopil co Cappy chtel rict. Pridam k tomu malou uvahu. Konkurence je vyborna vec. A samozrejme s tou konkurenci moje i kazda jina firma zapasi. At uz si to uvedomuje nebo ne. Nejsme izolovani.

Hlavnim cilem je uspokojit zakaznika, ale ta konkurence tomu dava ten spravny tlak. Bez tlaku konkurence bych nikdy ceny nesnizil. Nemel bych duvod.

Ono to je strasne tezke rozhodnuti. Predstavte si, ze zprocesujeme pres milion baliku rocne. A kazdy dolar o ktery snizime mail out poplatek u baliku je snizeni prijmu o milion dolaru. Pripravili byste se dobrovolne o takove penize? Ja uprimne ne. Je to posledni vec co bych chtel delat.

A tohle je presne duvod proc kapitalismus funguje. Soutezim s ostatnimi firmami o kazdeho zakaznika. Delam rozhodnuti, ktere verim, ze nam pomuzou ty zakazniky ziskat. Nekdy to je neco malo drastickeho. Treba to, ze vylepsime sluzby. Prikladem je, ze jsme treba zavedli podporu pres Live Chat, ktera funguje 24 hodin denne. Takze zakaznici nemusi cekat na to, az bude v USA pracovni den. A jindy je to drasticke snizeni cen.

Dulezite je, diky tomu cely system (ten kapitalisticky) funguje. Chovam se tak, jak si myslim, ze to bude mit nejvetsi prospech pro dlouhodoby uspech firmy. Kratkodobe to muze znamenat nizsi zisky. Ale krasne na tom je, ze nekdo bude kazdpodne vitez. A to je zakaznik. Ten z toho bude benefitovat okamzite. A to je dobre.

Nejsem zadny odbornik nebo ekonom. Uprimne spouste veci nerozumim. Ale utkvelo me v hlave, ze jednim z duvodu financni krize bylo ruzne obchodovani s derivaty. Proste banky si vytvorili z hypotek ruzne cenne papiry, jine agentury na ty papiry dali nejaky rating a pak se s temi cennymi papiry obchodovalo. S tim, ze nikdo poradne nevidel dovnitr s cim se vlastne obchoduje. A pak to prasklo.

Po skonceni financi krize jsem myslel, ze se od techto ruznych derivatu bude spise odstupovat. Z me prakticke zkusenosti je to opak. Vsechny me posledni pujcky na koupi skladu jsou tzv. interest swap. Banka mi da pujcku s promenlivou urokovou mirou, ktera se vaze na nejaky index. Ale ja chci mit ty uroky fixovane aspon na nejakou dobu. Treba pet let. Takze banka vytvori tzv. interest swap diky kteremu mam garanci na urcity urok na urcitou dobu. Pro me je ten interest swap jako kdybych si kupoval pojisteni, ze me ten urok nebude letat nahoru nebo dolu. Je to teda znovu derivat se kterym se obchoduje. Ja jsem jedna strana obchodu a na druhe je zase nekdo kdo to pouziva jako hedge nebo spekuluje. Proste si treba mysli, ze uroky nahoru nepujdou, takze kupuje tyto derivaty. A asi techto lidi je hodne, takze proto to ty banky tak prosazuji.

Tyto interest swap pujcky pred financni krizi mohli vyuzivat pouze obrovske firmy a na par obchodech. Ale ted je to naprosto bezna vec. Presunulo se to k mensim firmam. A skoro na vsechny dealy co banky nabizeji. Myslim, ze uplne kazdy deal nad $1M je ted agresivne tlacen jako interest swap (mozna i povinne). Ja osobne mam rad, kdyz je vsechno velmi jednoduche a srozumitelne. Takze jsem se temto interest swapum vyhybal s tim, ze jsem rikal, ze tomu nerozumim at mi to nevnucuji. Ale banky to vnucuji velmi agresivne.

Paradoxne kvuli vetsi regulaci po finacni krizi musi prochazet pres ruzne kontroly a nova pravidla. Takze treba podminkou teto pujcky je, ze mi nejaky odbornik z banky musi udelat prezentaci, nahrava se ten konferencni hovor a musi z toho vyjit najevo, ze tomu rozumim. Vsichni okolo se taky tvari, ze tomu rozumi, ale kdyz davam otazky bankerum tak mam pocit, ze tomu poradne nerozumi nikdo. Ale kazdy kolem toho strasne naslapuje po spickach, protoze podle zakonu mi to nikdo nesmi prodat, kdyz tomu nerozumim.

Teoreticky me to muze byt uplne jedno. Diky tomu swapu mam nizky urok a dobrou pujcku. Jen mi nejde do hlavy, ze po financni krizi se to takto rozjelo. Clovek by cekal, ze se spise ruzne financni produkty zjednodussi. Ne ze se bude delat cim dal vice ruzneho spekulativniho obchodovani.

Taky nevim co je na tom pravdy nebo jestli jsem tomu dobre rozumel. U posledni pujcky jsem se na toto trosku dukladneji ptal meho bankere. A pak mi mezi reci rekl, ze to teda nesmi vubec sirit, ale ze pro banku je to obchodvani pomalu dulezitejsi nez ten urok co mi uctuji. Rikal mi, ze ma projekci k me pujcce, ze na tom obchodovani me pujcky vydelaji neco pres 100 tisic dolaru (presne si to nepamatuji).

Jen male vysvetleni na zaver proc to vubec resim. Hodne pujcek splacim rychleji nez je jejich splatnost. Takze se potykam s necim cemu se rika tzv. pre-payment penalty. Pokuta za rychlejsi splaceni. V minulosti jsem treba ziskal pujcky, kde zadna pre-payment penalty nebyla. Kdykoliv poslu extra splatku tak se nic nedeje. Tyhle pujcky mam nejradeji. Pak jsem mel nejake pujcky kde byla prepayment penaly mensi cim vice let jsem pujcku drzel. Velmi oblibene bylo 5-4-3-2-1. Prvni rok byla pre-payment penaly 5%, dalsi rok 4%, … a tak dale. A ted kdyz se nabizi ten interest swap tak to zacina byt s temi pre-payment penalty komplikovanejsi. Zalezi totiz jestli uroky pujdou nahoru nebo ne. Kdyz ano tak na predplaceni vydelam. Kdyz zustanou stejne nebo pujdou dolu tak mam nejakou pre-payment penalty. Ale ta neni pevne dana. Urcuje se podle toho jak se zrovan ten muj swap obchoduje. Jestli je nekdo ochoten ho koupit nebo ne. Na toto existuje trh, kde se kazdy den da podivat na to obchodovani. Ale uz to neni tak primitivni na planovani. Ten swap se obchoduje ruzne podle toho jaka je nabidka a poptavka.

Nemam rad dlouhodobe ukoly. Neoplyvam totiz moc velkou trpelivosti. Takze kdyz se neco tahne tak me to docela frustruje.

Dnes konecne, skoro po roce skoncil jeden takovy projekt. Kvuli tomu cekani mam o to vetsi radost. Zakladal jsem vlastni pojistovnu. A konecne stat Delaware vydal pojistovaci licenci. Takze oficialne mam vlastni pojistovnu.

Neni to ale na pojistovani zasilek v Shipito. Je to na pojistovani vsech moznych podnikatelskych rizik. Budu pojistovat rizika, ktera muzou velmi radikalne ovlivnit moje podnikani a nejdou jednoduse pojistit u normalnich pojistoven.

Napriklad pojistuji to, ze dojde k nejakym velkym zmenam, ktere nemuzu ovlivnit. Prikladem je, ze staty zmeni pravidla na procleni baliku. Treba co se ted asi stane v Rusku. Stat se rozhodne, ze velkorysy bezcelni limit zmensi na velmi maly. Uz jsem to zazil v CR, kdy ze pred par lety tento limit zmenil. A pro Shipito to znamenalo propad o 50% v poctu zasilek. Cesko uz tehdy pro me nastesti nebyl hlavni trh. Ale kdyby byl tak je to strasne drasticke prijit o polovinu businessu doslova pres noc.

V podstate je to neco co me trosku desi. Cim vice se firma rozrostla tim vice je ruznych fixnich nakladu. Treba naklady na sklady se blizi k milionu dolaru rocne. Kdyz najednou polovina neni potreba tak to je presne ten naklad co by me tahnul dolu. A prodat nebo pronajmout vetsi sklad zabere hodne casu. Neni to otazka par mesicu. Naprosto s prehledem se sklady prodavaji klidne rok i vice, kdyz je treba slabsi trh. Kdyz se podivam na prodavajici od kterych jsem kupoval sklady ja tak spousta z nich se je snazila prodavat tri roky i vice (to bylo hlavne kvuli krizi). Ale na me takova informace vzdycky zapusobi. A jsem vice opatrny. Radeji premyslim nad temi pesimistickymi scenari nez jen nad optimistickymi. Co kdybych se do takove situace dostal jak dlouho ji preziju. Ja vim, nekdy to az prehanim s tim pesimismem, ale vzdycky se mi to vyplatilo. Tak to nemenim. Radeji chci byt vzdy pripraven na nejhorsi, a pak muzu byt prijemne prekvapen, kdyz to nejhorsi nevyjde.

Takze z toho, ze si ted muzu pojistit tyto ruzna rizika je fantasticka vec. Vvetsina velkych firem presne toto dela. Ten nejvetsi for je v tom, jak jsou pojistovny daneny. Trosku to zjednodusim, protoze ta problematika je slozitejsi a existuji ruzna pravidla pro mensi pojistovny i vetsi. Zjednodusene receno to premium (cena za pojisteni) je okamzity danovy naklad pro moji firmu (stejne tak jako kazde jine pojisteni co platim). Ale ta pojistovna, kterou vlastnim to premium danit nemusi. Neni to prijem. Je to jen rezerva, kterou si drzi na budouci vyplaceni nahrad. Kdyz k zadnemu vyplaceni nahrad nikdy nedojde tak jde pojistovnu v budoucnu zrusit a nahromadene penize vyplatit jako dividendu (s nizsim danovou sazbou nez normalni dan z prijmu).

Je to jako davat si penize bokem na dobu kdy se stane nejaky pruser. Kdyz se nestane tak ty penize tam zustanou (na rozdil od normalniho pojisteni kdy jsou ty penize nenavratne pryc).

Tato moznost vlastniho pojisteni neni uplne pro kazdeho. Zalozit pojistovnu stoji docela dost penez. Jsou k tomu potreba i ruzne studie, aby se spravne nastavilo kolik si muze clovek takto na pojisteni platit. Je potreba zaplatit odborniky. Ale pro firmy, ktere uz maji nejaky slusnejsi zisk je to naprosto genialni moznost.

P.S. Zrovna kdyz jsem na tomto pracoval tak jsem cetl znovu vsechny knizky o Dune. A pojistovnu jsem pojmenoval podle planety Caladan:-)

Tak jsem znovu poslal vetsi splatku na jeden z mych dluhu. Ono mam to fakt radeji zadne dluhy nemit. I kdyz to spoustu lidem nedava logiku, protoze mam nizke uroky a treba bych ty penize mohl nekam investovat. Ale spousta investic je dost riskantnich a splatit dluh je jistota. Beru to tak, ze ten urok co bych zaplatil je vlastne jakoby co vydelam navic.

Par dnu potom co jsem poslal penize se mi ozyva banker, ze se chce potkat. Ptam se proc. Rika, ze chce jen videt jestli je neco noveho. Vetsinou to rikaji, kdyz chteji neco prodat nebo vyhubovat, ze jim ty pujcky rychle splacim. Ani na jedno nejsem moc zvedavy. Tak mu pisu, ze nic noveho neni. Ze zadny sklad se kupovat nechystam, nic nepotrebuji a vse je pri starem. A on samozrejme neco prodat chtel. Ze pry mame zacit pouzivat jejich merchant ucet (na akceptovani kreditek) na dalsi firme a pak, ze nam chce usetrit spoustu penez na konverzi men (ani jedno nepotrebuji). No jsem docela skeptik. Vetsinou se me vzdy snazi neco noveho vnutit co jim zrovna nadrizeni nakazou prodavat.

Takze jsem pouzil moji novou paradni vymluvu. Rikam, ze jsem pracovne v Nevade, kde mame nas sklad. A ze se do Kalifornie, kde sedi banker vubec v nejblizsi dobe nechystam. V Nevade je ted spousta prace! Nestiham!

Ten nevadsky sklad je doopravdy vyhra. Je zhruba 20 minut od krasneho lyzarskeho arealu. Uplne me to chytlo jit si zalyzovat na dve hodiny hned rano nebo odpoledne. Zadne fronty ( i kdyz tady mam kamarada cecha co si stezuje, kdyz u nejake lanovky je fronta treba 3 minuty!!!!). No jo, lidi se rychle rozmazli.

Takze pokracuji v budovani “lifestyle” podnikani. Lifestyle business je takovy hanlivy pojem. Kdyz venture kapitalistovi nejak spatne odpovite tak vam rekne, ze do vas nebude investovat protoze to je liftestyle business. Me se to naopak jako pojem libi. V Kalifornii je vyziti u more (pro me plazovy volejbal) a v Nevade zase to lyzovani. Oboji me bavi moc.

Kdyz banky daji pujcku tak v naproste vetsine pripadu pridaji ruzne podminky pujcky. Tem podminkam se rika Covenants.

Kdyz si banka mysli, ze pujcka je rizikova tak si tech podminek prida vice. Kdyz je malo rizikova tak jich da malo.

Hodne se toho da i vyjednat. Treba velmi castou podminkou co po me banky chteji je, abych jim kazdy rok daval auditovane financni vysledky. Proti tomu vzdy bojuji, protoze audit je dost financne i casove narocna zalezitost. Takze se mi casto dari usmlouvat aby nevyzadovali auditovane financni vysledky, ale stacili jim tzv. CPA reviewed financials. To je takovy nizsi stupen. Misto placeni 60 tisic dolaru za audit, zaplatim jen 15 tisic za ty jednodussi vykazy.

Dalsi podminky jsou treba jak firma muze vyplacet dividendy. Na posledni pujcce treba banka chtela abych zadny rok nevyplacel dividendu vetsi nez je muj zisk. Taky chteji aby zakladni jmeni zustalo v urcite vysi. Aby pomer dluhu k aktivam firmam byl v urcitem pomeru. Nebo ze ty nemovitosti muzu vyuzivat jen pro sve podnikani a nesmim je pronajmout. Tech podminek si vymysli vzdy hodne. Zalezi jak je ten underwriter (clovek co schvaluje pujcku) opatrny. A jak rikam, hodne se toho da dojednat. Ne vse je vytesane do kamene. Je to ale taky o tom vedet o cem ma smysl smlouvat a o cem ne.

Samozrejme kdyz jsem dostal prvni pujcku tak jsem tomu vubec nerozumel. Dokonce jsem podepsal papiry a vubec nad temito detaily nepremyslel. Pak me ale zacali v bance upozornovat na ty ruzne podminky, takze tomu venuji hodne pozornost. A protoze jsem tech pujcek vyrizoval uz dost, tak vim na co se divat.

Taky je hodne zajimave jak se meni pristup bank podle politicke situace. Kdy vlada tlaci na banky s ruznymi regulacemi a audity tak jsou i banky prisnejsi (a chteji si kryt zada). Coz je docela trend poslednich par let. Kazdy rok je vice a vice ruznych podminek a bankeri tvrdi, ze to je kvuli politickemu tlaku po financni krizi.