Kdyz jsem jeste mel Shipito tak mi casto volali venture kapitalisti a pak predevsim private equity investori. Kazdou chvili prisel nejaky email nebo telefonat, ze moji firmu sleduji a maji velky zajem. A jestli mam par minut skocit na telefon a udelat tzv. intro.

Ze zacatku jsem to bral jako kompliment, ze o Shipito maji zajem. Pozdeji jsem, ale zjistil, ze ty telefonaty jsou ztratou casu. Investori totiz najimaji tzv. associates (takova entry level pozice), kterym jako hlavni ukol daji tento “cold calling” (nevyzadane telefonovani/kontaktovani). Proste je to zpusob jak s vybudovat nejake kontakty na potencialni investice a hlavne jak zjistit informace z oboru. Mezi reci totiz vzdy neco utrousite. A tito investori tyto informace sbiraji a dale vyuzivaji.

Osobne se na to divam delsi dobu uz hodne skepticky a kdyz mi takto nekdo volal tak jsem posledni roky uz moc cas neztracel. Mam totiz pocit, ze to malokdy vede k uzavreni obchodu, kdyz takto pasivne budete delat prezentace a sdelovat neco investorum co vam zavolaji.

Pisu o tom, ze me kontaktuji jeste ted, kdyz uz firmu nevslastnim:-).

Casto vidimnekoho kdo shani penize na nejake podnikani. A ten clovek ma pocit, ze to je obrovsky problem, protoze mu nikdo nechce pujcit. Jenze pak tady je druhy pohled na ten steny problem.

Jsou tady bankeri, kteri stejne zoufale hledaji klienty, kterym by mohli pujcit. Moje bankerka mi zrovna psala jestli, ze moc potrebuje nejake dat nove pujcky. Jestli o necem nevim.

Stejne jak ti podnikatele se citi zoufale ze jim nikdo nechce pujcit. Tak stejne se citi zoufale ti bankeri, kteri nemuzou najit klienty, kterym by mohli pujcit.

Ten problem je v tom jak je cely system nastaven. Kdyz penize nepotrebujete tak jste pro bankere idealni klient. Ja jsem strasne rad, ze jsem vsechny sve dluhy splatil. Nemam zadny duvod si nic pucovat. Osobne mam odpor k dluhum. Ale to je presne proc mi bankeri penize nabizeji.

I kdyby to bylo z hlediska vynosu lepsi nejake pujcky vyuzivat, tak se me do toho nechce. Jednou jsem to resil s financnim poradcem. Ten muj pristup nazval, ze to vypada jako bych ocekaval nejakou obrovskou depresi! Ze mu to pripada extremni jak k tem dluhum pristupuji.

Tohle je nyni moje nejvetsi vasen. Rano zacnu sledovat predpoved vetru. O pul dvanacte pak update od meteorologa. Nastesti vetsinou fouka pravidelne odpoledne mezi 3-5 hodinou diky termalnim vetrum. Pak se vydam na cestu do Long Beach, kde kitesurfuji.

Nekdy tam potkam plavat lachtany. Jindy delfiny. Je to naprosto nadherny pocit jak vas vitr tahne a jen se tak vznasite na hladine. Kitesurfovat jsem zacal pred rokem. Kdysi davno jsem jezdil na windsurfingu. Pak jsem zacal podnikat a uz nebyl cas. Ale mel jsem porad nekde v hlave, ze bych to chtel znovu zkusit. Kitesurfing je pro me jeste lepsi pocit nez jsem zazival u windsurfingu. Tech prvnich par dnu kdy se clovek tento sport uci jsou docela krusne. Je toho hodne co se musi naucit najednou. Hlavne to ovladani kitu. Ale po par lekcich uz jezdi a je to krasny relaxujici sport.

2015 kitesurfing Long Beach from John Vanhara on Vimeo.

Jsou to dva mesice od prodeje Shipito. Oficialne rikam, ze nepracuji. I kdyz mam pocit, ze ten muj status nepracovani je porad vice produktivni nez u spousty lidi, kteri rikaji, ze na necem makaji naplno.

V USA mezi uspesnymi lidmi je naproste tabu rikat, ze jste v duchode. I lidem, kterym je 60-70 a vice let, tak porad maji tendenci neco aktivne delat. Kdyz byli uspesni v businessu tak minimalne chteji byt aspon v nejake board of directors, aby porad mohli rikat jak neco aktivne delaji. Jednoho takoveho znameho mam, ktery naprosto miluje letat na board of dirtectors meetings a travit cas na konferencnich hovorech. On se strasne rad vykecava. A asi jak je starsi pan tak neustale vyklada ty stejne historky dokola. No uplne vidim jak bych z takoveho reditele ve sve vlastni firme zblaznil!

Ja teda ty konferencni hovory nesnasim. Letat jsem ochoten pouze na dovolene. Takze tohle pro me urcite neni cesta. Zatim jsem nemel ani chvilku pocit, ze bych se nudil nebo mi nejak chybela prace. Rikat, ze jsem v duchodu teda nemuzu. Kamarad mi radil, at rikam, ze jsem skladnik. Kdyz ted teda pronajimam ty sklady jako moji hlavni cinnost.

Rekl, ze uplne nejtezsi je se nenacpat do nejakych dalsich cinnosti, ktere by zabrali muj cas. Poslednich x let jsem si vzdycky pral, abych mel vice casu. Nepral jsem si, abych mel vice penez. Ted ten cas mam, ale porad se objevuje neco noveho co clovek musi nejak zvazovat. Rozhodne se zatim nenudim.

Po par letech jsem znovu nastivil rodnou zemi. Tentokrat jen na chvilku. Hlavnim duvodem byla rodinna oslava. Nikde jsem to nepsal, ze jedu do CR, protoze se mi vzdy ozve moc lidi co se chteji setkat. A proste to neni v mych silach vsem vyhovet.

Kdykoliv jedu do CR tak me vzdy nemine premysleni jake by to bylo kdybych nikdy neimigroval do USA. Kazda zeme ma sve vyhody i nevyhody. Neni to tak, ze by nekde bylo naprosto idealni misto. Me v USA taky stve spousta veci. Jednou z nich je treba imigracni pri priletu do zeme. Temer pokazde stravim na letisti hodinu navic a i kdyz mam zelenou kartu tak se me ptaji jak u vyslechu. Treba co delam za praci, jak dlouho jsem byl pryc, co vezu, apod. Mozna me to zbytecne vadi, ale snad v kazde vyspele zemi trva pruchod imigracnim jen par minut a nikdy to neni tak narocne jako v USA.

Clovek si zvykne na to lepsi hrozne rychle. A pak to bere jako sazmorejmost. Jsem stale presvedcen, ze USA je idealni zemi na podnikani. A to pres vsechny ty nedostatky co tady jsou a strasne me vadi. Nadavam tady taky na byrokracii. Nadavam na vysoke dane. Ale porad ten kompletni mix vsech podminek a velkeho trhu je pro podnikani dobry. Neni to ve smyslu, ze by to tady bylo nejak snadne. To vubec ne. Je tady obrovska konkurence. Ten trh je velky a neprehledny. Ale vicekrat jsem zazil jak strasne moc ten business slape.

Ted jsem v situaci, kdy uz podnikat nemusim. Mam moznost zit absolutne kdekoliv. Nic mi nebrani a nemam zadne prekazky. Premyslim jestli bych chtel zkusit zit v nejake dalsi zemi a zkusit zase neco noveho nebo jestli se uz kompletne usadit. Ta svoboda rozhodovani je idealni stav ve kterem jsem vzdy chtel byt. Ale zaroven je to i tezke si rozmyslet kdyz si clovek muze fakt delat co chce.