Cesky zamestnanec chce ukazat jak je uzitecny a potrebny ve firme. Tak sefovi ukazuje jak je vsechno ve firme ve strasnem stavu, nic nefunguje, vsude je hrozne moc prace, casto si na neco stezuje, je vystresovany a vse proste stoji jen na jeho ramenou.

Realita je, ze firma funguje relativne velmi dobre. Male zadrhele se najdou, ale celkove vse slape jak o masle. Ale ten cesky zamestnanec ma ten pocit, ze musi ukazat jak je vse spatne, aby bylo videt jak moc je ve firme potrebny.

Americky zamestnanec, vidi problemy, ale zasadne rekne, ze vsechno funguje naprosto perfektne a bez problemu. I na ty nejvetsi prusery dokaze dat pozitivne pretocit, ze to vypada jako uspech. Proste hlavne nechce sefa stresovat. Nechce nosit spatne zpravy. Takze radeji zataji cokoliv je negativniho a vyzdvihne jen to pozitivni.

Realita v tomto pripade je, ze ve firme je totalni bordel. Nic nefunguje. Nikdo nic poradne nedela. Deji se skutecne prusery, ale sef se o nich nikdy nedozvi, protoze podrizeny mu vzdy rekne jak vse bajecne funguje. Kdyz uz je nachytan s trenkami dole, tak prizna nejaky miniaturni zadrhel. Ale jinak bude zasadne tvrdit, ze vsechno funguje naprosto fantasticky.

Tento muj priklad berte s rezervou. Sam nemam rad generalizovani. Ani nejake extremni priklady. Ale ono na tom je dost pravdy. Je to doopravdy velky kulturni rozdil mezi ceskou naturou a americkou.

Nahodou jsem prisel na to jak mit snad uplne nejvetsi cash back za utraceni na kreditce a jeste obchodovat zdarma s akciemi.

Vysledkem je, ze dostavam 2.6% cash back z kazde utraty co zaplatim kreditkou (neomezene). Jen mimochodem ten cash back se v USA oficialne nemusi danit. Je to brane jako rabat (sleva z utraty). Plati to stejne jako pro vydelavani mil na kreditkach.

Dalsi vyhoda je, ze mi tento setup umoznuje obchodovat s akciemi a neplatit vubec zadne provize. To byl v podstate hlavni duvod proc jsem to udelal. Chtel jsem delat castejsi obchody s akciemi (kvuli dollar cost averaging) a hledal jsem co nejlevnejsi provize. Ted muzu udelat 100 transakci mesicne bez poplatku.

Je to pres kreditku: Bank of America Travel Rewards.

K ziskani tech nejvetsi vyhod je potreba mit jeste bezny checking ucet (bez poplatku). A pro obchodovani s akciemi Merril Edge brokersky ucet. Kdyz je soucet zustatku na beznem ucte a akciovem ucte vetsi nez $50,000 tak dostanete 50% bonus v poctu bodu za utraceni na kreditce a 30 transakci zdarma na brokerskem ucte. Kdyz mate zustatek vice nez $100,000 tak je bonus na kreditce 75% + 100 transakci zdarma.

Kdyz mate nejaky jiny brokersky ucet, kde obchodujete s akciemi tak si ho staci prevest do Merril Edge. Akcie nemusite prodavat. Proste se jen vsechny vase pozice prevedou na novy brokersky ucet. A cela hodnota se zapocita do toho zustatku.

Takto pak vypada utrata na kreditce:

V restauraci jsem utratil $23.45. Standardne dostavam 1.5 bodu za kazdy utraceny dolar. Plus ten 75% bonus. Celkem jsem dostal 61 bodu za utracni $23.45. Tech 61 bodu se da vymenit za hotovost v hodnote $0.61. Coz odpovida 2.6% cash back.

Ta komplikace je, ze ten nejvyhodnejsi pomer vymeny za hotovost je jen za tzv. travel credit. Coz je jakakoliv utrata za cestovani. Na vypise z banky je oznaceno automaticky ktere utraty patri do teto kategorie. Klasicky tam patri hotely, letenky, nejaka doprava, ale taky jsem si vsiml, ze mi tam zaradili i to co jsem utratil utratu za posilovnu.

Na vypise pak staci kliknout na tu cestovatelskou utratu, vymenit ji za body a vratit si hotovost.

Hodne casto ctu clanky, kde je kritizovana zdravotni pece v USA. Castou vytkou je, ze je draha. S tim souhlasim, ale taky je to trosku zamlzena informace s tim jak ten system v USA funguje. Jeden duvod je, ze v USA doktori boji, ze budou souzeni tak radeji ordinuji MRI a CT skeny na kazdou malickost. Proste se utraci az zbytecne. Tech problemu je vice. Ale ten nejvice kriklavy vidim v tom, ze ze existuji totiz dve verze ceniku a hraji se s tim silene hry mezi nemocnicemi a pojistovnami. Takze z toho jsou ty bombasticke clanky, kdy pobyt v nemocnici stal statisice dolaru. Ale ve skutecnosti to jen znamena, castku conemocnice nauctovala pojistovne. Pojistovna ji to vsechno seskrta a zaplati zhruba 10% z toho uctu. Kdyz v nemocnici rovnou reknete, ze chcete platit v hotovosti za zakrok, tak vam rovnou reknou tech 10% z ceny. Je to takove tajemstvi, ale takto to funguje. Vzniklo to tak, ze pojistovny chteli co nejvice vydelavat, takze seskrtavali ucty nemocnicim co proplati. A nemocnice se brani tak, ze vymysli co vsechno dat na ten ucet, aby si mohli nauctovat co nejvice. Takze pak vam treba nauctuji $20 za to ze vam daji jednu pilulku acylpyrinu.

Kdyz vam prijde tak obrovsky ucet z nemocnice a nemate pojisteni, tak moje rada, je to neplatit. Zavolat do nemocnice, vysvetlit ze zaplatite v hotovosti a vyjednat lepsi cenu. Ale o tomto jsem nechtel psat.

Kdyz jsem byl v USA v nemocnici tak jsem se nemusel nikdy nejak doprosovat, abych mohl bych na pokoji sam. Byl to normalni standard. Nepotrebujete zname. Nemusite za to priplacet. Proste jste na pokoji sami. Mate svoji koupelnu a zachod.

Na pokoji je Internet. Kabelova televize. Kdyz chcete jist tak zvednete telefon a zavolate do kuchyne. Tam vam reknou co je za moznosti a podle toho si vyberete. Kdyz chcete jist neco jineho tak jim muzete rict a oni vam to uvari. Treba na snidani jsou jedna varianta michana vajicka a druha pancakes. A muzete treba rict at vam udelaji omeletu se zeleninou. Muzete jist kolikrat chcete a kdy chcete.

Muzete me rict, jestli je stejny standard mozny mit v CR? Nebo jinde v Evrope? Funguje to stejne? Muzu byt na pokoji sam? Kolik za to zaplatim? Proste me zajima jak to funguje. A zajima me varianta, kdy dostanete peci ze si ji normalne zaplatite, ale bez nejakych uplatku nebo znamych.

Vminulem clanku jsem psal o mozne nemovitosti na kavarnu nebo pekarnu.

Je to neco co me laka. Kdyz se do toho da srdce a vymysli se to kreativne, tak z toho muze byt nadherny prostor. Myslim, ze by me to budovani docela bavilo. Az na teda ruzne vyrizovani na uradech, stavebni povoleni a reseni ruzne byrokracie. To nemam rad.

Ale bavi me delat nove veci. Jen mam pocit, ze v tom food businessu je strasne tezke vydelat penize. Divam se na to z pohledu cloveka co dela castecne na internetu a castecne v kamennem svete. A mam pocit, ze hlavne diky tomu Internetu se mi darilo podnikat velmi efektivne. Taky jsem vzdy hledal prilezitosti, kde je solidni marze a opakovany business. Mozna to funguje uplne stejne v tom food businessu. Jen zatim nevim, protoze s tim nemam zadnou zkusenost. Spise myslim, ze to je jeden z nejtezsich podnikani.

Jeden muj znamy me rekl, ze ty moje firmy co jsem vybudoval jsou vyjimky. Ze mam ted zkreslene predstavy o tom jak maji byt firmy ziskove. A ze nejakym stestim nebo nahodou mi to tak vyslo. Ja si naopak myslim, ze jsem od zacatku premyslel jak ten business mam delat, aby fakt byl ziskovy. Ze jsem nikdy nepodnikal primarne kvuli egu, nebo pocitu, ze chci mit nejvetsi firmu. Vzdy me slo jak to zaridit co nejefektivneji, aby byla ve vysledku stabilni a ziskova firma.

Kdybych rozjel tento food business, tak t v teto me zivotni fazi nedelam primarne kvuli penezum. Ale urcite by me vadilo, kdyby to prodelavalo. Proste by me to nedalo a premyslel bych jak to vylepsit nebo zmenit, aby v tom tam prilezitost na vydelani byla. Ono vzdycky je strasne moc moznosti jak se k tomu podnikani postavit. Ale taky to vyzaduje dost velke nasazeni. Coz mam trosku hruzu, ze se pak do toho uvazal vice nez bych chtel.

Tak kdo mate zkusenosti s provozovanim kavaren nebo pekaren co bystem me radili? At se na to radeji vykaslu a radeji stravim cas cestovanim, kitesurfovanim a lyzovanim? Na jednu stranu me to trosku svrbi a vymyslim porad nejake kokotiny co by se dalo rozjet. Na druhou stranu neni vubec spatne mit hodne te osobni svobody.

Mam jednoho kamarada, ktery se pohybuje ve financnim svete. Vystudoval Harvard. Pracoval pro nejvetsi private equity firmu. A ted se pokousi kupovat jednu firmu co vyrabi veci na kiteboarding.

Je to pro me velka skola to sledovat. Protoze zpusob jak to dela je pro me velmi odlisny nez bych to delal ja. Ja si nejdrive v hlave vizualizuji presne cely ten scenar se vsemi moznostmi. A kdyz si to takto promyslim, tak vim presne co chci. Vidim ruzne varianty a promyslim scenare. Tohle udelam nez zacnu o cemkoliv jednat. Dopredu vim co chci dosahnout. Co je pro me dobry deal. Co muze byt akceptovatelne. Proste mam to kompletne promyslene a nebudu ztracet cas jednanimi kdyz hned od zacatku nevidim jak by to cele mohlo dopadnout, aby to bylo pro vsechny strany akceptovatelny obchod.

On naopak jde do toho naprosto otevrene. Vubec nevi za kolik chce firmu koupit. Ani nejaky obecne pravidlo (treba nasobek zisku nebo obratu). Domlouva si schuzky a jednani. Pomalu uz hleda zamestnance, kterym rika, ze za par mesicu firmu koupi. Nevi proc by to mel byt dobry deal. A doufa, ze na to prijde jak mu prodavajici doda vice informaci behem due dilligence. Ja naprosto nechapu, proc by mu mel prodavajici vubec nejake duverne informace davat, aniz by vedeli aspon jaky deal je na stole. Sam bych takto na potkani informace o sve firme kazdemu kdo mi zavola neposilal.

Ne, nechci aby to vyznelo, ze to kritizuji. Je to proste uplne jinaci pristup. A vidim z toho pristup co se uci v business skolach. Podobne jsem se potkal se spoustou lidi z private equity co se takto chteli schazet se mnou a ziskavat informace o Shipito. Takze ono to je jak to normalne funguje. Jen bych to takto ja sam nedelal.