Posledni tydny strukturalni inzenyr premalovaval plany na to jak je polozena vzduchotechnika na strese. Pak se vzdy cekalo na mesto jak se vyjadri. Pak znovu predelavalo. A vcera konecne schvaleno.

Resili se dalsi veci, ale nechci moc nudit detaily. Velky problem byl privod elektriny, kdy jsem o fous unikl upgradu elektrickeho panelu na cele budove (investice $30k). Plyn a vymeneny merak za komercni verzi (s vetsi kapacitou) probehne snad v pondeli (jednu dobu nam presunuli termin na listopad!!).

Ted uz to kontraktor rychle predela. A za tyden mame domluveny finalni inspekce. Kdyz jsem psal tento clanek tak bych neveril zas jak dlouho to bude trvat! Kdyz tam nekdo psal v komentarich zari nebo rijen, tak jeste ze jsem se nevsadil. Protoze bych optimisticky veril, ze to bude na 100% drive.

Tohle je strasne zajimavy, ze si clovek musi vsim projit sam na vlastni zkusenost aby tomu uveril. Nez jsem tu restauraci zacal delat, tak mi rikali ruzni lide, ze to zabere hodne casu. Ale porad jsem tak nejak veril, ze to urcite dokazu udelat rychleji. Ze neni mozny aby to trvalo tak strasne moc casu. Ted bych se vsadil, ze i kdyz to tady popisuji na blogu, tak spousta lidi veri uplne stejne, ze by to dokazali udelat rychleji a ze to neni mozny jak strasne dlouho to delam!

Cely ten proces ma obrovskou vyhodu. Krok za krokem vidim presne co a jak nas zdrzovalo. A jak by sly veci delat jinak a levneji! Proste jakobych si zaplatil business kurz: “Jak budovat restauraci”, ale v realnem zivote. Zadna teorie. Ciste praxe.

Velmi zajimava statistika z restaurant businessu v USA.

Prumerna delka zamestnani pracovnika v restauraci je 1 mesic a 26 dnu. Jeste zalezi jak se ta statistika pocita. Treba zamestnanec co odejde hned prvni den tu statistiku urcite dost narusi. A to se stava v USA docela casto. Nekoho zamestnate a po prvnim dnu neprijdou znovu do prace (nebo klidne po prestavce na obed). Kazdemu doporucuji zamestnavat na kazdou pozici dva lidi. Je vysoka pravdepodobnost, ze jeden z nich odejde nebo nebude vyhovovat. A takto se usetri cas s treninkem (trenuji se dva zamestnanci najednou).

Kazdopadne tu statistiku beru v uvahu. Zaucit lidi je velmi narocna vec. V kazde firme jsem si zakladal na tom, ze u me zamestnanci zustavali velmi dlouho. A tohle je dalsi duvod proc musi na vse byt dokonaly system, aby zaucovani zamestnancu bylo rychle.  Tak doufam, ze se mi to podari i s tou pizzerii ve vysoce fluktujicim food byznysu.

Zdroj: 7shifts

Ten muj pizza business hodne lidem pripada jako totalni hovadina. Maji pocit, ze to neni dostatecne prestizni. Nechapou proc bych takovy business mel delat. Ja jsem si nikdy nepotrpel na nejakou prestiznost. Podnikani pro me bylo hlavne prostredkem k dosazeni cile (financni nezavislosti). Ono fakt neni problem promrhat zivot delanim nejakych cinnosti a byt ve vecnem kolotoci cinnosti.

Co me ale fascinuje je ten experiment delani neceho noveho. A absolutne me nezajima udajna prestiz.

V podnikani me zajimaji dve veci. To ze zakaznici musi byt nadseni. To je strasne dulezite. Kdyz jsou spokojeni zakaznici tak se nemusi utracet za reklamu. Spokojeni zakaznici delaji firme reklamu sami a zadarmo. Kdyz se neutraci za reklamu, tak je firma ziskova. Ziskavani zakazniku je ta nejtezsi a nejdrazsi vec pri podnikani. Kdo to umi (delat levne), tak ma vyhrano (a muze podnikat v jakemkoliv oboru). A moje cesta jak to delat levne je pres to nadseni zakazniku. A to se dosahne tim vyslednym produktem co jim nabidnu. Neni to nejaka zkratka, ze budu delat marketing nejakym zazracnym zpusobem. Je to ten kompletni mix jak se sluzba nebo produkt posklada dohromady, aby to ty zakazniky nadchlo.

Kdyz jsou zakaznici nadseni tak to reknou dalsim lidem. I pro zamestnance je velmi prijemne delat ve firme, kde jednaji se spokojenymi zakazniky. Je tam celkove pozitivni energie. Radi chodi do prace. Bavi je to. Proste je to prostredi prijemne vsem. Je radost vlastnit takovou firmu!

Druha vec co me zajima jsou cisla. Kdyz uz mam spokojene zakazniky tak chci videt, ze ten business prinasi hodnotu me jako majiteli. Radeji budu mit jakykoliv neprestizni business, ktery me bude vydelavat penize, nez prestizni business, ktery bude prodelavat. Ano divam se na to velice prisne, ale beru ten pristup jako nutnost. Kdyz se prestehujete do nove zeme jako imigrant, tak nemate nejakou zachytnou sit, kdyz se vam nebude darit. Nemuzete se jit najist domu k mamince a prespat tam. Kdyz nebudete vydelavat, tak skoncite na ulici. Takze ten zisk u podnikani beru jako nutnost (ne jako nejaky luxus). Takze nechci ztracet cas s necim co ekonomicky nefunguje. Pro ten dobry zisk vidim dve hlavni veci: To nadseni zakazniku, aby doporucovali dale, abych ja nemusel utracet za reklamu. A ta druha vec je dokazat vse delat maximalne zorganizovane a efektivne. Hledat zpusoby jak vse delat tak, aby to bylo nejrychlejsi a nejefektivnejsi. Proste ladit ty procesy, aby firma slapala jak nejlepe to jde.

U te pizzy mam nasledujici teorii, kterou jdu potvrdit v praxi.

Otevrit novou restauraci stoji zhruba 300 tisic dolaru. A chci potvrdit, ze ten business bude vydelavat zisk 150 tisic dolaru rocne. Coz znamena, ze za dva roky se cela investice vrati. A pak dalsi roky se uz sbira ten zisk. Ten zisk pocitam jako pasivni prijem pro majitele. Majitel tam nebude muset pracovat. Vse bude zarizene a zorganizovane, aby to fungovalo samo bez jeho pritomnosti.

To aby to fungovalo bez pritomnosti majitele je strasne dulezite. Nikdy jsem nechtel byt otrokem co musi kazdy den chodit do prace a bez me pritomnosti by se vse sesypalo. Tohle beru jako zakladni princip, jak se to podnikani musi nastavit. Majitel proste musi mit svobodu, aby se zapojil kdy chce nebo je potreba. Ale nesmi se s nim pocitat jako se zamestnancem, ktery musi na ten provoz dohlizet 100% casu a nema cas jet ani na dovolenou.

Kdyz se toto podari, tak pak clovek muze vlastnit ne jednu provozovnu ale rovnou nekolik. Neni to o moc vice prace. Nekdy uplne naopak. Protoze kdyz vlastnim 3-5 provozoven, tak si muzu dovolit zamestnat dobre placeneho manazera, ktery na vse bude dohlizet. U jedne provozovny by na tento management penize nebyly.

S cim pocitam, ze chci vytipovat schopne zamestnance a ty presne do teto pozice dosadit. Pomoci jim rozjet vlastni provozovny. Kdyz u nekoho vim, ze je dobry zamestnanec a vi co a jak delat, tak bych mu veril at tu provozovnu i zafinancoval.

Takze kdyz se to takto podari tak to beru jako naprosto uspokojivy vysledek. To je o co mi jde. Rad delam nove veci. Zkousim vymyslet jak veci delat jinak. A ze odvetvi nepusobi na nekoho prestizne pro me neni vubec dulezite.

V pizzerii mame pripojene vsechno vybaveni. Vse je namnotovane, na svem miste a nachystane na spusteni. Jen nemame pripojenou elektrinu a plyn. Oboji nemuzeme udelat pred vyresenim dvou problemu.

Problem mame porad se vzduchotechnikou na strese. Vse je udelane presne podle planu co navrhl architekt a bylo schvaleno mestem. Kolem vzduchotechniky se musela postavit zed, ktera vasi 3,000 lbs (1.5 tuny). Vzduchotechnika taky neni nejlehci.

Obrazek z doby kdy se ta zidka stavela.

Sef inspektoru z mesta prisel a rekl, ze nechape jak to mohl nekdo schvalit. Ze to je prilis tezke zatizeni na strechu. Na planech je jeho osobni podpis. Schvalil to primo on. Chtel aby strukturalni inzenyr udelal vypocet. Ten jsme udelali a nelibil se mu. Ze chce primo namalovat nejake detailnejsi plany. Ty maji byt dneska hotove (nebo zitra). Musime je poslat na mesto na schvaleni. Kdyz schvali tak je vse v poradku.

Jeste takova perlicka. Navrhovali jsme at tu zidku oddelame (nebo dame z jineho materialu – treba ten vlnity plech) a tim strese ulehcime. Na to inspektor rekl, ze mu nevadi ta zidka. Ale jen ta vzduchotechnika. 🙁

Kdyz to bude schvaleno tak muzeme pripojit vzduchotechniku. Druhy problem mame, ze inzenyri predimenzovali vypocty a z mesta maji obavu, ze nemame dostatek kapacity na elektrickem panelu. Chteli aby se k tomu vyjadrili lidi elektrarny. Ti jsou s tim OK. Ale z mesta hrozi, ze jeste budeme predelavat kompletne panel pro vsechny ty tri komercni jednotky (hlavni panel). To taky nejak resime a uvidime. Pak zbyva finalni inspekce, hygiena a startujeme. Zadne konkretni datumy si zatim netroufam rikat. Ale jsme hodne blizko.

P.S. Dnes rano jsem sel kolem jine provozovny restaurace, ktera ma na dverich napsano, ze oteviraji na jare 2018 a zrovna zacali rozkopavat podlahu. Tak aspon v tom zpozdeni nejsem sam!

Blizi se zacatek provozu Pizzouna. Tak jsem zasel na skoleni k neapoletancum co provozuji skolu VPN (Verace Pizza Neaopoletana) v Los Angeles pro lidi co chteji pracovat v pizzeriich.

Ridi to italove z Neapole. Kdyz rano prijdu tak uvari kafe nebo cappucino. Povykladame. Vyborna nalada. Za dvermi v kanclu maji polozene golfove hole a kolo. Pripada mi to trosku takova ta evropska zasivarna job. Mluvi anglictinou s italskym prizvukem.  A maji takovy ten neapolitansky pristup.

Treba dneska mi muj skolitel Pepe rekl, ze bych potreboval min. 5 mesicu skoleni. Ze tri dny rozhodne neni dost. Ze pri otevirani testa mam tancovat.

Jeden skolitel mi rekne, ze na pizzu pouzivaji Fior Di Latte a ne Mozzarelu. Reknu to pak tomu druhemu jak poznam rozdil mezi Fior Di Latte a Mozzarelou. Ten se nasere, ze co pry vidim na obalu. Je tam napsana Mozzarella? Tak je to Mozzarella. Ja rikam, ze ten druhy rikal neco jineho. Tak mavne rukou.

Je to cele o tom jak to delaji neapoletanci, aby to bylo podle te jejich filozofie. Takze kulicky testa se nesmi strkat do lednicky. Pizza se musi na lopatu natahnout rukou (ne lopatou pod pizzu).  Do testa se v zadnem pripadne nedava olej! Na kazdou pizzu se ten olej da a leje se bud jako cislo 6 nebo 9.

Suroviny jsou absolutne nejlepsi z italie od jejich schvalenych dodavatelu. Dodavatele jsou vsechno dobrovolnici co je oslovili a oni je schvalili, kdyz prosli proverkou kvality. V celych USA nenasli zadne rajcata co by byly tak kvalitni jak z Italie.  Suroviny na pizzu se odhadnou rukou (nemaji se vazit).

Skoleni perfektni. Bylo to puvodne pro 10 lidi. Prisel jsem tam uplne sam. Moje idea byla, ze tam najdu nejakeho sikovneho kuchare. Obhlednu si ho nenapadne jak pracuje a pak presvedcim at jde se mnou do Pizzouna. Druhy duvod byl, at tomu trosku rozumim jak to funguje v restauraci, kdyby mi pak najmuty kuchar chtel neco bullshitovat.

Ted mam privatni kurz. Pecu jednu pizzu za druhou. Nosim je tam sousedum at je vsechny nevyhodime. Nebo se tam chodi nahodni italova najist zadarmo. Za posledni dva dny jsem se napekl do sytosti! Perfektni zkusenost si vse vyzkouset a mit plny prostor na kladeni otazek.

Zitra mam mit test. Teoreticky i prakticky. Uprimne je mi to uplne jedno jestli dostanu nejakou certifikaci na neapolitanskou pizzu. Spise me slo o to, ze chci videt jak se co dela v restauraci ve vetsim meritkku nez bych to delal doma. V tom je vyhoda, ze Pepe mel 30 let vlastni restauraci a rika mi jak co delat. Bohuzel nejcastejsi reseni je, ze rekne: “Jak se to ten health department (hygiena) dozvi, ze to takto delas”?

Tak jsem zvedavy jestli teda zitra projdu. Studovat se mi na ten test moc nechtelo.