Category Archives: Cestovani

Miluji cestovani a poznavani kultur (idealne pres jidlo).

Cestovani za mile jde pekne z kopce

Ve zkratce letani za mile slo pekne do haje!

Letecke spolecnosti byly velkoryse v dobe krize a letenek za mile bylo moc. Posledni dva roky se uz za ty mile skoro nic neda najit. V economy class asi porad ano. Ale ve first class je to opravdu bida.

American Airlines nema na dlouhe lete v podstate nic (v kategorii Milesaver). British Airways to stejne. Cathay Pacific omezili letenky za mile. Swiss Airlines a Lufthansa taky.

Jediny kdo je porad stedri jsou Asiana, Korean Airlines a trosicku Singapore Airlines.

IMG_2192

Asiana First Class A380

Neci to co to byvalo. Letecke spolecnosti porozdavaly velke mnozstvi mil na ruznych bonusech za kreditni karty. Ted zjistily, ze je mezi lidmi moc mil, takze dochazi k devaluaci programu. Letenky stoji vice mil nez v minulosti. A k tomu omezili pocet sedadel, ktere za mile davaji.

Co je pozitivni, ze ceny za placene first class letenky sly hodne dolu. Takze to uz ted vidim na kombinaci placenych a a letu za mile. A doufam, ze ty nasbirane mile jeste budu schopen nekdy vyuzit.

Co jsem se naucil o podnikani v Bhutanu

Kdyz jsem nedavno cestoval po Asii tak jsem nejdrive navstivil Cinu. Tohle je Beijing. To co vidite ve vzduchu je smog. Pocit to byl asi stejny jako kdyz na horach v severni Kalifornii pres leto radily obrovske pozary. Neda se dychat. Ve vzduchu je citit kour. A vsude je takova mlha pres kterou neni moc videt. Jen to neni mlha, ale znecisteny vzduch.IMG_2367

Po Cine jsme pristali v Bhutanu. Nadherne horske prostredi. Cisty vzduch. Minimum turismu. Proste bylo to jak v nejakem raji.

IMG_2682

Cina se ekonomicky dokazala vysplhat nahoru. Obrovske mnozstvi lidi se dostalo s chudoby do stredni vrstvy. Ale ta cena ve forme znecisteneho prostredi, vody a vzduchu je strasna. Rakovina plic je ted na prvnim miste vsech rakovin v Cine. A alarmujicim zpusobem roste pocet lidi co jsou diagnozovani i prestoze klesa pocet lidi co kouri. Je otazkou kde a jak se to znecisteni jeste projevi. Tohle jsou veci co vezmou desitky let nez se projevi a pak uz je vetsinou pozde.

Jeden vecer jsme meli vecer setkani se zajimavymi lidmi v Bhutanu. Jednim z nich byl Ambassador Lhatu Wangchuk. Ten mi vysvetlil bhutansky koncept “Gross National Happiness”. Shodou okolnosti je to presne on kdo prednesl o tomto konceptu rezoluci v Organizaci Spojenych Narodu.

IMG_2725

Bylo to paradni mit informace primo od zdroje. Ten koncept je hlavne o tom, ze nemuzeme merit uspech jen podle zjednodusenych formuli jako je obrat, zisk nebo GDP. To je strasne zjednoduseny koncept, ktery ma obrovskou vadu. GDP/zisk/obrat nemuzou do nekonecna rust. Predstava politiku nebo podnikatelu, ze jde neustale rust vede k spatnym rozhodnutim. Mel jsem pocit, ze mi to uplne otevrelo oci. Obzvlast po te nasteve Beijingu, kdy jsem videl jak sice cinani zbohatli, ekonomika sla nahoru, ale ta cena je totalne znicene zivotni prostredi.

Ten koncept Gross National Happiness vychazi z principu Budhismu. Vse co delame ma nejake dusledky. A nad temi je potreba premyslet. Koho nase jednani nebo rozhodnuti ovlivni a jak.

Intutivne mam pocit, ze spoustu veci co jsem v podnikani vzdy delal byla zalozena na podobnem principu. Nez ciste jen jit za ziskem nebo obratem jsem premyslel nad celkovym balancem. Jak to delat, aby vsichni byly relativne spokojeni. Zakaznici, zamestnanci a ja. Hledal jsem rovnovahu. A nakonec se mi to vyplatilo mnohem vice nez treba konkurenci co se zamerovala na rust nebo zisk. Tim, ze se zamerovali na ten vymezeny cil tak casto nevideli ruzne dusledky ktere to jejich jednani zpusobilo. A nakonec to pro ne melo negativni efekt.

Me se ten koncept hrozne libi pro to rozhodovani. Jit spise podle srdce nez ciste premyslet nad nejakymi business formulemi a zpusoby jak si odbornici mysli, ze se ma podnikat. Ty business navody jsou vetsinou priserne zjednodusene a skoro az stupidni. Svet je mnohem komplexnejsi a to co jsem se dozvedelt v Bhutanuje dobry pristup jak nad uvazovat nad podnikanim.

Posilam fotky do indicke vesnice

Posilam vyvolane fotky do jedne vesnice, kterou jsme nastivili v Rajasthanu.IMG_20151105_084805 (1)

Ono me to neslo do hlavy, proc za nami mistni deti behaji a chteji porad at je fotime. Ale kdyz jsem pak videl jak ziji tak jsme pochopili, ze tohle je pro ne jedina sance jak mit nejakou vlastni fotku. Nekdo uz to takto v minulosti udelal, takze i my ted posilame nafocene fotky zpet do vesnice at je maji na pamatku.

IMG_3256

Jen pro ilustraci takto se tam zije. Byli jsme pozvani do jednoho domu na typicky indicky caj. Pani domu, sla nejdrive nadojit mleko.

IMG_3298

IMG_3303

Pripravila mistni koreni do caje. Uvarila vodu, pridala koreni, cukr, caj a mleko.

IMG_3309

Tohle je jejich obyvak/loznice. Vse velmi primitivni. Voda pouze v pumpe ve vesnici a musi se nosit rucne domu.

IMG_3294

Tady si clovek uvedomi, ze mit vlastni fotku je v podstate velka vzacnost. Tohle jsou pro me presne okamziky, ktere mam na cestovani strasne rad. Clovek ziska mnohem lepsi perspektivu nad vlastnim zivotem, prilezitostmi co ma a jak ma s cim nakladat. Indie na me hrozne zapusobila. Asi nejvice tou energii, ktera primo z tech lidi cisi. Podivejte se na par fotek a musite uznat, ze to je z nich strasne videt.

IMG_3281

IMG_3278

IMG_3273

IMG_3333

IMG_3339

Tohle je cast vesnice, ktera byla pred lety kompletne opustena. Ptame s proc a pruvodce rika jako duvod – black magic (cerna magie). Proste lidi uveri, ze kdyby tam zustali, tak se jim stane neco spatneho tak se prestehuji.

IMG_3237

Zeny a deti jsou doma ve vesnici. Chlapi okupuji ulici, kde jsou ruzne obchody.

IMG_3239

IMG_3240

Jinak tohle je presne typ aktivit, ktere strasne rad pri cestovovani delam. Mit dobreho pruvodce, ktery dokaze vysvetlit mistni kulturu, nabozenstvi, zvyky… Videt vse na vlastni oci a uvedomit si jak ziji lidi na druhem konci sveta.

Tak doufam, ze poslane fotky jim udelaji radost a ze se do stejneho mista za par let znovu podivame.

Spani ve stanu v Aman-I-Khas, Ranthambore, Indie

Hlavni duvod proc nastviti Aman-I-Khas je Ranthambore Tiger Reserve. Proste misto kde se jedete podivat na tygry. Videl jsem tri na vlastni oci behem jednoho dne.

Aman-I-Khas nabizi ubytovani v deseti stanech.
Sice jsme spali ve stanu, kde nebyl telefon nebo televize. Ale byla tam klimatizace, sprcha, vana, tepla voda… No proste normalni komfort jako na hotelovem pokoji.Stanma velikost 108 m2.

Ten koncept, ze se citite jako maharadza.Takze to pohodli tam musi byt.
Na maximalne pocet dvacet hostu je tam zamestnano 90 zamestnancu. Podle me ten resort nikdy plny neni, takze ten pocet zamestnancu na pocet hostu je skutecne predimenzovany.

Kdyz prijedete do Amanu tak vas vzdy vita cela delegace. Bud je rovnou soucasti nejaky privitaci ritual nebo darek. A krome zamestnancu vas prijde vzdy osobne privitat manazer hotelu a jeho zastupce. Vitaji vas jmenem. Vi presne koho ocekavaji. Takze se doopravdy citite jako velmi vyznamny host. Hned po prijezdu se nam predstavil nas butler. Ten nam byl pridelen na cely pobyt. Drzel v hlave jaky mame program. Pripominal nam ho nebo delal zmeny podle toho jak jsme chteli. Ve stanu neni telefon (nebo televize). Kdyz neco potrebujete tak tam je male tlacitko, na ktere zmacknete a za chvili se butler objevi.

Je to zalozeno na tom, ze si hoste vymysli a porad neco meni podle nalady. Nikdo se s vami nedohaduje. Jen se snazi vyhovet. Takze kdyz jsme po druhem safari vydeli tygry, tak jsme chteli rano pred odjezdem delat neco jineho. Hotel nabizi Yogu, ale ta je v jinou hodinu. Ale nebylo problem, aby ji presunuli. Nekdy clovek musi byt az opatrny co rekne, kdyz vidi jak se okamzite snazi vyhovet kazdemu naznaku prani.
Aman je velmi dobry v tom vzdy pripravit nejake prekvapeni. Kdyz nas poslal na tzv. velbloudi safari tak jsme mysleli, ze se jen chvilku projedeme a podivame se po okoli.
Kazda aktivita je ciste jen pro vas. Privatne si to uzijete. Nikde se necpete s dalsimi lidmi.
Ale najednou na nas cekalo prekvapeni. Zamestnanci Amanu mezitim nachystali krasne obcerstveni na konci nasi jizdy. Celou dobu jsem si rikal, ze s temi velbloudy jedeme daleko. Nebylo to moc pohodlne a hrozil jsem se, ze stejnou vzdalenost pojedeme zpet. Ale cekal nas prijemny zaver, pohled na zapad slunce, vychlazene vino, male obcerstveni uprostred prirody a do hotelu uz nas odvezl jeep.

Ty ruzna obcerstveni jsou nesmrtelna. Vzdy v nejaky okamzik nas pruvodce vytahl aspon caj. Tohle je treba foto ze safari, kde jsem se divali na tygry. Jste na dovolene. O nic se nestarate. Nekdo porad premysli za vas, ze by vam mel nosit vodu nebo jine obcerstveni.
Aman je vzdy zalozen na detailech. Treba kazdy den dostanete nejaky novy darek. V Aman-I-Khas to byly v den prijezdu ksiltovky. Vzdy nechybi rucne napsany uvitaci dopis.

V jednom ze stanu byla restaurace. Tu jsme pomalu nemeli moc sanci vyuzit.

Aman nachystal ruzne prilezitosti kdy varili a servirovali jako z dob maharadzu uprostred prirody za svetel svicek. Melo to krasnou atmosferu.

Dalsi vec co se mi velmi libi na Amanech jsou jeijch organicke (bio) zahrady, kde si pestuji zeleninu pro vlastni kuchyni. Ty zahrady jsou vzdy pristupne a sefkuchar vam rad udela tour a vse ukaze.

Zahrada v Aman-I-Khas.

Zaver: Uz jsem dlouho nespal nikde ve stanu. A neni to spatne!

Cesta po Asii soukromym letadlem po Aman hotelech

Prave sedim na letisti a cekam na letadlo zpet domu. Je to posledni den vyletu po Asii soukromym letadlem a ubytovanim pouze v Aman hotelech.

I kdyz cestuji hodne casto, tak je porad spousta zemi, ktere jsem nikdy nenastivil. Ono to je hlavne kvuli tomu, ze kdyz se mi nekde zalibi tak mam chut se do te zeme opakovane vratit. Davam tomu prednost nez poznani nove zeme. Tak jak rekla moje neter kdyz ji bylo asi 12 let a mermomoci chtela porad to stejne jidlo: “Mam jist neco co vim, ze mi chutna, nebo mam zkouset neco noveho co si nejsem jista, ze mi chutna?” No ten argument ma neco do sebe. Takze v mem cestovani to vidim podobne. Kdyz se mi v nejake zemi velmi libi tak tam jedu znovu i za cenu, ze nepoznam nejakou jinou zemi.

Leteli jsme dvemi letadly. V kazdem melo byt osm lidi. Nakonec v nasem letadle bylo sest, protoze jeden par to na zacatku z duvodu urazu vzdal. Plan cesty byla nasteva Ciny, Bhutanu, Indie a Sri Lanky. V zadne z tech zemi jsem nikdy nebyl, takze jsem byl rady, ze to bude takova ochutnavka. Kdyz se mi nejaka zeme bude libit, tak se tam vratime na delsi dobu. Ale takto uvidime za relativne kratkou dobu (21 dnu) vice mist a muzeme si udelat obrazek. Tim, ze se letelo privatnim letadlem tak odpadali slozite transfery. Bylo mene cekani na letistich a proste cely ten zazitek je pak z cestovani lepsi.
Prijez na soukromy terminal v Beijingu.

Jak jsem zminil tak jsme spali pouze v Aman hotelech. Kazdy Aman je kompletne jinaci. A jsou to hotely, ktere skutecne patri k totalni spicce v super luxusnich hotelech. Jsou to miniaturni hotely, kdy mate pocit, ze tam jste sami. Ten Aman koncept byl myslen, ze se mate citit jako u nejakeho bohateho cloveka na nasteve, ktery vas necha u sebe spat, dela vam zabavu, hosti vas a kochate se jeho krasnym domem. Rekl bych, ze to velmi dobre odpovida. Amany jsou silene drahe (kolem $2,000 na noc), ale je to doopravdy spicka. Alespon z nekolika napisu detailnejsi reportaz, abych priblizil proc si myslim, ze to tu hodnotu ma. Jen nevim jestli mam psat ze vsech, protoze toho je opravdu moc. Nastivili jsme jich osm.

Kazdy Aman je velmi unikatni. Bud je na nejakem historicky vyznamnem miste nebo uprostred nadherne prirody. Aman se neboji udelat luxusni hotel na uplne odlehlem miste a pak nabidne autenticky kulturni zazitek pres jejich tzv. experiences (treba navsteva mistni vesnice kde vas mistni pozvou na caj v Indii). O tom se rozepisu detailneji pozdeji.

Ted jen rychla prehlidka, ktere Amany jsem nastivil.,

Aman at Summer Palace, ktery je primo soucasti letniho palace v Beijing

AmanFayun v Huag-zou, ktery je zrekonstruovana historicka vesnice.

Amankora Timptu v Bhutanu.

Amankora Paro v Bhutanu.

Amanbagh v Indii.

Aman-I-Khas luxusni stany v Indii.

Amangalla v Sri Lance s nadhernou holandskou kolonialni architekturou a tradicnim nabytkem.

Amanwella v Sri Lance v nadhernem prostredi a plazi, kde nebylo ani zivacka.

Kazdy z Amanu nabidl obrovske skoukromi. Tim ze jsme jeli v rijnu (mimo sezonu) tak to bylo obzvlast videt. V kazdem bylo minimum hostu. To je asi nejvetsi lakadlo, protoze se nikdy s nikym nemusite cpat. Amany maji vetsinou kolem 30 pokoju. Aman-I-Khas me napr. jen 10 stanu, coz znamena maximalni pocet 20 hostu a na to tam meli 90 zamestnancu. Neni to tak, ze ty zamestnance porad vidite. Spise jde o to, ze jsou k dispozici kdyz je potrebujete a ty sluzby jsou doopravdy na spickove urovni. Aman je top kvalita, kdyz chcete luxusni ubytovani a o detailech se rozepisu na trip reportu u vybranych hotelu. Pro me krome toho luxusniho ubytovani maji vesti hodnotu ty jejich experiences. Jde o ruzne zazitky, ktere vam maji co nelepe predstavit tu zemi nebo misto. Kdyz jsme treba sli na Velkou cinskou zed tak nas pruvodce byl autor trech knih o Velke cinske zdi, ktery ji jako prvni zapadni clovek celou sam prosel a zaslouzil se o objeveni novych useku.

William ukazuje funkcnost kazdeho detailu na Velke cinske zdi pro jeji obranu.

Ono pak je to cestovani a poznavani uplne na jine urovni, kdyz vam k tomu neco rekne takto zapaleny clovek a vysvetli vam kazdy detail a souvislost (nez kdybyste tam prijeli sami a jen si udelali fotku).

Jiny takovy zazitek byla treba nasteva astrologa v Bhutanu nebo ritual mnichu na prodlouzeni zivota.

Jestli vas nejaky hotel zajima vice nez jiny tak mi napiste a napisu o nem drive. Ted jsem samozrejme do Amanu nadseny tak jak jsem byl ze zacatku nadseny do cestovani prvni tridou. Na to jsem si zvykl, takze proto uz trip reporty nepisu. Ale ty Aman hotely byl pro me novy zajimavy zazitek, takze nejaky ten detailnejsi report urcite napisu.