Jsem zrovna v Osace (Japonsko) a dnes jsem jedl asi nejvetsi divocinu za svuj zivot. Vypadalo to docela nevinne. Kamaradum z Japonska jsem rekl, ze chci zkusit nejakou “challenge”.
Ono challenge byl uz zpusob jak se v teto restauraci sedi. Na podlaze se zkrizenyma nohama nebo v klece.
Vysvetloval jsem jim, ze moc dlouho takto nevydrzim sedet. Odkyvali mi ze jo, ze nemusim mit strach. Na obed jsem sli do restaurace kde se sedelo normalne. Na veceri me dali takove prekvapeni. Ale dostal jsem misto u steny, takze to bylo v pohode. Oprel jsem se. Sem tam natahl nohy a uzival si japonskych specialit v autenticke restauraci kam zadni turisti nikdy neprijdou.
V anglicky se tam nedomluvite a ani nic neni anglicky napsano.
To hlavni jidlo co jime je hned prvni radek .
Hlavni chod byl takovy hrnec na stole, ktery se pred nami varil. Byli tam ruzne vnitrnosti, zeli, zelena cibule a par dalsich veci. Naprosto vyborne, i kdyz to tak nezni.
Po nejake dobe to vypadalo takto
A hotove takto:
Nejdrive se to ji jako polevka. Kdyz vyjite maso a zeleninu tak se do zbytku vyvaru nasype ryze nebo nudle, primychaji vajicka a mate dalsi jidlo.
Ale zpet na zacatek. Protoze to chvilku trva nez se takove jidlo uvari tak se ji ruzne predkrmy. Treba krydylka na chut.
Nebo i ruzne dalsi veci. Na mensi misce je korejske kimchi. Na vetsi misce je tajemstvi. Kamaradi chteli at to nejdrive ochutnam a pak mi reknou co to je. Byly to takove prouzky masa, ktere se zamichaly se syrovym vajickem a nejakou zeleninou. Chutnalo to dobre. Trosku palive, vyrazne.. nemel jsem nic proti te chuti.
I kdyz nevypadam, ze si to vychutnavam, ze? Mel jsem totiz docela strach co jim.
Byla to asi nejvetsi divocina co jsem kdy jedl. Srdce z kravy “sashimi style”, coz znamena kompletne na syrovo.