Kdyz jsem psal par poslednich clanku tak se me honily v hlave moje vlastni zkusenosti. Treba tento clanek o zmenach. Zrovna ja osobne jsem mel neuveritelnou obavu ze zamestnavani lidi. Byl jsem rozhodnut a na 100% presvedcen, ze po zkusenostech z podnikani jiz nikdy (doopravdy NIKDY) nebudu nikoho zamestnavat.
Zazil jsem si na vlastni kuzi jake to je zamestnavat lidi. Mel jsem s tim strasne moc starosti. Ale zaroven jsem to i neumel. Prectete si muj starsi clanek kde to popisuji. Byl jsem presvedcen, ze cokoliv budu delat tak to musi byt cinnost, kde nepotrebuji zadne zamestnance.
Ted si nedovedu predstavit, ze bych zamestnance nemel. Ale kdybych se zatvrdil a vytrval v mem puvodnim rozhodnuti tak se nikdy neodhodlam udelat zmenu. Kazdy se boji rizika, ze se znovu spali, kdyz uz nejakou negativni zkusenost zazil. Bylo to hodne rozmysleni a stresu nez jsem najmul prvniho cloveka (a to jeste v USA, kde jsem poradne neznal podminky jak se podnika a co me ceka). A ted si rikam, ze jsem se bal temer zbytecne.
Jsem starsi, snad rozumnejsi, coz hraje nejakou roli. Ale je tady jeste neco co mi velmi vyrazne pomohlo. Zmena prostredi do USA. V CR neexistuje dobre prostredi pro vychovavani manazeru. Omlouvam se jestli nekoho urazim, ale toto je muj osobni nazor. Kazdy zamestnanec v CR ma na vse svuj nazor. Kazdy vi, ze by vse dokazal delat lepe. Kazdy vi jak co resit. Lidi nemaji radi navody, neradi uznavaji autority, presne postupy prace, dodrzovani pravidel… Ano je v tom velky rozdil proti USA. Manazer v CR bude resit spoustu prkotin od toho jestli mu lide vubec prijdou do prace nebo budou na nemocenske par mesicu a pritom treba ani nebudou nemocni. Jestli zamestnanci nebudou neco obcuravat a delat to po svem. V USA toto temer neexistuje. Ale to jsem odbocil.
Zamestnanci v USA vas v podstate navedou do vasi role manazera. Specificky si vyzadaji vase stanovisko na reseni situaci ve firme. Na kazdou vec budete muset dat rozhodnuti (nestaci mavnout rukou a rict jim at si to vyresi sami). Ne Americani nejsou kreativni a nebudou si neco delat sami. Bud jsou jasna pravidla a pak pracuji. Kdyz nejsou tak klidne pracovat nebudou. A je to chyba vedeni, protoze nenastavilo pravidla.
Ale jakmile zamestnanci chapou jak situace resite tak vase pravidla dodrzuji a dale prosazuji. Presne postupy, ktere jsem zavedl v roce 2002 se dodnes v me firme dodrzuji. Stejna pravidla stale funguji. A to treba do kancelare v Las Vegas prijedu jen parkrat za rok. Jednou se neco zavede a funguje to. Az tady jsem zazil a pochopil vyznam slova ORGANIZACE. Nebo budovani organizace. Mate firmu a budujete neco co ma urcita pravidla a kulturu. Manazer stoji v cele a urcuje smer vyvoje a ty pravidla. A zamestnanci na tom stavi a organizace roste a funguje! Diky zamestnancum!
A kde je takzvana americka cielavedomost? Skor by som cakal od Amikov samostatnost a od vasich/nasich ludi trocha lenivosti.
endorfin – skus radikalne riesenie.
odstahuj sa na druhy koniec sveta, zober do vacku len minimum na prezitie a rozbehni tam podnikanie. Ak ta nedonuti discipline toto, potom uz len profesionalna armada:)
Ceska produktivita je velice nizka, asi take proto ze motivace je nedostatecna. Kazdopadne v mem eshopu mam velky pocet objednavek prave behem pracovni doby, coz me tesi ale co ty firmy kde ten zamestnanec misto prace serfuje po webu a vybira si u me treba hodinky?
vyjimka potvrzuje pravidlo:) Ne, vazne, nemuzu sice srovnavat, jak to je jinde, ale myslim, ze to tu neni tak hrozne. A za pracovni nasazeni zamestnancu je zodpovedny jejich sef. Musi jim zajistit dostatecnou motivaci, nebo na jejich misto najit nekoho, kdo se snazit bude. A napriklad takove podekovani zamestnancum po narocnem projektu nic nestoji, a pritom to dela minimum lidi.
Samozrejme, jak tezke je najit snaziveho a schopneho cloveka, to je vec druha, ale urcite to jde.
Na druhou stranu to není zase tak špatné, že Ä�eši mají svoji hlavu. Kamarádi z voj. jednotek mi vyprávěli, jak působili v kooperaci s ameriÄ�any v Iráku a když nebylo něco podle plánu, tak ameriÄ�ani byli naprosto bezradní. Neuměli si nic opravit atd. To co stihli Ä�eši za měsíc, to trvalo ameriÄ�anům půl roku, takže není všechno zlé
2 Jaromír Adámek: S tou motivací jako podílem na zisku je to pěkné teoreticky. Jenže pokud je firma trochu větší, potom vaše snaha se ztratí mezi lajdáctvím ostatních, svým vyšším výkonem firmu neposunete. Takže to brzo taky vzdáte a budete se "vézt".
Peter:
Takový přístup mám v hlavě. Díky za potvrzení, že jiná možnost asi nebude.
Jinak k té pracovní morálce: je jasné, že je potřeba, aby zaměstnanci byli nějak motivovaní. Ale jednou jsem vyslech rozhovor, kde majitel měl obchod s oděvi. Zaměstnanci byli placení nějak z prodaného zboží a ani to je nedokázalo přinutit se k zákazníkům chovat solidně a k saku třeba doporuÄ�it košili…
"ocenil hlavně podíl na zisku firmy, případně klasické předkupní právo na akcie"
podil na zisku je jen jeden ze zpusobu motivace, nijak bych ho neprecenoval. Opce na akcie jsem mel jako zamestnanec 3x a pokazde tragedie. Bud sli akcie dolu, nebo jsem odesel driv nez jsem je mohl vybral.
“Kdo mi poradí jak nejefektivněji se v těchto oblastech změnit, tak mu budu dělat třeba rok poskoka (Ä�istit boty, vařit kafe, chodit na nákupy apod.:)”
Manželka, hypotéka a pět dětí :).
Nemám ani jedno, ale podle mě Ä�lověka ukázní nejvíc závazky a rozhled (zkušenosti).
Sebekázeň je taky můj největší problém. Bohužel. Ale snažím se na tom pracovat :).
Ohledně motivace.
Jako zaměstnanec (což nejsem) bych ocenil hlavně podíl na zisku firmy, případně klasické předkupní právo na akcie. To je myslím dobrá motivace.
U nás lidi ale dávají přednost spíš “spotřebním” výhodám, jako je mobil a auto.
Taky mě napadlo, jestli rozdíl USA/ČR nebude i o rozdílu platů. Jestli lidi v USA nedělají víc proto, že nemají existenÄ�ní problémy, jako lidi v ČR, protože průměrná mzda 20k CZK (kterou většina ani nemá) je opravdu jen o tom zaplatit bydlení, jídlo a mít pár tisíc na nejnutnější výdaje. Jsou tu existenÄ�ní starosti, a lidi nevidí cestu z toho ven a motivaci, a proto si udělají svoje, a jdou se z prominutím ožrat. Je to zaÄ�arovaný kruh…
coolio: "potom vaše snaha se ztratí mezi lajdáctvím ostatních, svým vyšším výkonem firmu neposunete."
Pokud je všude lajdáctví, tak je to problém těch, co je vedou, ne?
Jaromír Adámek [12]: Jde o to, jestli bylo dřív to “ožrání se” nebo “existenÄ�ní starosti”. 🙂 Myslím, že když lidi mají Ä�as a peníze na to si “ožrat držku” (a to dnes něco stojí, pokud nejsi zaÄ�áteÄ�ník nebo hladovkář), tak to spíš bude v nich… Kdyby místo sezení v hospě věnoval Ä�as práci sami na sobě a svém životě, tak by na tom byli finanÄ�ně líp a nemuseli se trápit v tom zaÄ�arovaném kruhu.
Já to spíš vidím tak, že jsou pohodlní a zvyklí, že když nebudou mít práci nebo budou mít malý plat, tak se jim existenÄ�ně zas tolik nestane a stát ji nějaké ty penízky stejně dá…
Jaromír Adámek [16]: Ale i tvůj, protože akcie, které jsi si v rámci opÄ�ního programu koupil, nemusí růst tak, aby tě to motivovalo.
Jak koukam na ten puvodni clanek a firmu "Vapro design" … mam otazku. Muzete mi prosim nekdo poradit firmu, ktera by umela levne na plotteru (nebo jinak) vyriznout z plastu (nejlepe polopruhledneho) takovy divny tvar, v podstate to bude krabicka (ale sama o sobe nebude drzet pohromade). Do jedne strany je potreba vyriznout jeste otvor(y). Rozmery jsou cca 100x10x8 [mm], bude to ze zacatku asi 500ks. Rad bych na to jeste neco natiskl nebo nalepil, ale neni to nutnost. Prosim na mail "martin zavinac hinner tecka info", do subjectu dejte "plast" at to snadno najdu (chodi mi mraky e-mailu).
Predem moc diky.
Petr S. // Jun 1, 2008 at 9:42 pm:
“akcie, které jsi si v rámci opÄ�ního programu koupil, nemusí růst tak, aby tě to motivovalo.”
To už je pak ale problém celé firmy, a něco ve firmě je zatraceně špatně (hurá pryÄ�…).
Jinak já se na to dívám spíš jako majitel, než jako zaměstnanec, a z toho pohledu mě to i zajímá…
Existuje takova poucka, ktera rika, ze zamestnanec bude pracovat jenm tolik, aby ho zamestnavatel nevyhodil a Zamestnavatel plati jenom tolik aby zamestnanec neodesel.
A tohle bohuzel alespon u nas ve vetsine pripadu plati. Cest vyjimkam!
Jaromír Adámek: Souhlasím s tím, že když je ve firmě něco špatně, tak hurá pryÄ�.
I s tím koukáním se na to jako majitel firmy. Což mi ale v té Ä�ásti dne, kdy jsem stále ještě zaměstnanec, dělá obÄ�as problémy 😉
Jaromír Adámek – "Jako zaměstnanec (což nejsem) bych ocenil hlavně podíl na zisku firmy, případně klasické předkupní právo na akcie." – v nasich koncinach len cista teoria, overene a nefunguje. Ked pride cudzi zamestnanec do zabehnutej firmy, priamy podiel na zisku funguje len teoreticky.
Rammi – v Bratislave a nasom odbore je opacny problem. Vieme dat velmi, velmi vysoky plat, ale nenajde sa clovek, ktory by adekvatne k nemu pracoval.
Petr S. : tak to změň :), stan se zaměstnavatelem 🙂 a nebo aspoň živnostníkem (můžeš být rovnou spekulantem na burze a přeskoÄ�it i zaměstnavatele 🙂 ).
Není to špatný pocit, to ti teda řeknu :).