Pamatujete si clanek ve kterem jsem se nechal zvolit do vedeni asociace majitelu skladu v Torrance.
Tak dneska mame vyroci. Delame nove volby. A bohuzel jsem zvolen na dalsi rok jako president asociace majitelu skladu. Vetsina ostatnich majitelu ma apatii. Nic neresi. Pak je par prudicu, kvuli kterym jsem se chtel nechat zvolit, aby oni prudit nemohli. Takze volby mame za sebou. Vsichni tri zvoleni reditele jsou v pohode. Z nepratel se pouze jeden ukazal na meetingu a trosku se tam predvadel. Zbytek lidi kroutil ocima, ale nikdo v podstate nic nerekl. Jen ja jsem ho trosku zkonfrontoval, protoze si myslim, ze to s temi slovanskymi geny umim velmi dobre. A americani na to nejsou moc zvykli. (Coz je nase vyhoda!!!).
Tohle je pro me dost velky reality check, kdy si uvedomim, ze nekteri lidi jsou fakt kokoti. Normalne se jim clovek vyhyba. Nema je kolem sebe jako spolupracovniky. Nestyka se s nimi. A pak takto na nejakeho narazi a musi s nim nejak jednat. Naprosto vidim, ze bych v zivote nedokazal delat politiku. Zblaznil bych z toho!